|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Úterý 4. prosince 2001 - 17.54 SEČ Obnova židovských
hřbitovů v ČR
Připravil Bohumil
Vostal V České republice existují více než tři stovky židovských hřbitovů. Zdaleka ne všechny se nalézají v uspokojivém stavu. Odhaduje se například, že v pohraničních oblastech hrozí až osmdesáti procentům židovských památek zánik. Před dvaceti lety si v Třebíči pár lidí všimlo, že místní židovský hřbitov chátrá. V tomto dnes čtyřicetitisícovém městě na Vysočině žilo před válkou téměř 300 Židů. V roce 1942 byli dvěma transporty odvezeni do Terezína, domů se vrátilo jen deset z nich. Dva muži, sedm žen a jedenáctiletý chlapec. Nikdo z nich ve městě nezůstal a třebíčský židovský hřbitov, založený v 17. století, upadal víc a víc v zapomnění. Hřbitov jako džungle Lékař František Veselý líčí počátky snah o záchranu hřbitova a jeho tehdejší stav: "Padaly zdi, byly odnášeny pomníky a někde byly i
V roce 1983 začaly záchranné práce, při kterých kromě řady dobrovolníků pomáhaly desítky studentů, hlavně z třebíčských středních škol. "Byl tenkrát úmysl, že se část hřbitova zruší a že se udělá menší areál, protože ten by byl udržitelný. Pak přišla do Třebíče komise. V ní byli kantor brněnské obce Arnošt Neufelt, architekt inženýr Jaroslav Klenovský a měl jsem tam být i já. Přizval jsme si k tomu školního inspektora ve výslužbě Bohumíra Pavlíka. Rozjeli jsme podnik, ve kterém byly statisíce korun a hřbitov byl nakonec zachráněn," říká František Veselý. Dobrovolníkem v 73 letech Na opraveném židovském hřbitově nás vítá současný správce a jeden z jeho zachránců - bývalý školní inspektor Bohumír Pavlík. Když se v roce 1983 připojil k úsilí opravit hřbitov, bylo mu 73 let. "Když jsme dobývali seskupení pařezů, které nám vadilo, dostali jsme se ke kořenům až třeba 60 cm do hloubky a tehdy jsme našli první náhrobek. Na dolní cestě jsme jich našli pod zemí třináct. To znamená, že lijáky a vodní přívaly náhrobky sunuly stále dolů, až se zastavily u
O hroby mužů a žen pochovaných na židovském hřbitově v Třebíči se nikdo nestaral a ani nemohl. Až na počátku devadesátých let přijeli do Třebíče první potomci bývalých židovských obyvatel ze zahraničí. "Mají tady hroby svých dědečků a babiček, čili chybí tu jedna generace - generace jejich rodičů a sourozenců. Kdyby se byli opozdili a nestačili emigrovat dřív, než se uzavřou říšské hranice, tak by už také neexistovali," říká správce Bohumír Pavlík. Ten se narodil v domku u východní zdi židovského hřbitova před 90 lety. Jak říká, zná dopodrobna historii Židů v Třebíči za poslední třičtvrtě století. Jako malému mu vykládal legendy rabín Desider Fisher. To prý současnému správci pomáhá v pochopení hřbitovní symboliky. Jemu naoplátku při údržbě náhrobků pomáhají studenti z celé České republiky. Pomáhat však přijíždějí každoročně také studenti ze zahraničí. Vystřídalo se zde přes 11 národností. Od Španělů a Italů, přes Finy, Američany, Angličany a Francouze až po Argentince či Slovince. Asanace židovských památek za totality Hřbitov v Třebíči je a také byl v majetku Židovské náboženské obce v Brně. To ale neznamenalo, že se o hroby na něm někdo pečlivě a soustavně staral. Co mohly židovské obce pro údržbu hřbitovů v období totality, dejme tomu v 80. letech, učinit?
V 80. letech vedení města Třebíče plánovalo asanaci židovské čtvrti. Na jejím území měly vyrůst paneláky. Po roce 1989 se však přístup města změnil. Americká půjčka na záchranu Město Třebíč dostalo na počátku devadesátých let půjčku od amerického fondu Housing Guarantee. "Židovská čtvrť v Třebíči byla dosti špatně osídlena a obydlena. Po konzultacích s představiteli Housing Guarantee a se zástupci americké ambasády se podařilo získat půjčku ve výši 40 milionů korun na renovaci sítí židovského města. To znamenalo inženýrských sítí, vodovodu, kanalizace, elektřiny atd.," říká Pavel Heřman, který stál v čele města v letech 1990 až 1997 a do loňska zasedal v senátu.
"Američané jsou byznysmeni. Mimochodem vedoucím vyjednavačů a hlavní kontrolor za americký Kongres byl tehdy pan Dine. Je to člověk, který se o tyto projekty zajímal. Ačkoliv naše vize nezapadala do rámce úvěrů, které Amerika směřovala ven, tak souhlasil s tím, že stojí za to udělat v tomto případě výjimku a Třebíči peníze poskytnout," říká Heřman. Návrh na zapsání do seznamu UNESCA Celá židovská čtvrť v Třebíči, včetně hřbitova, byla navržena na zapsání do seznamu světových památek UNESCA. Podle mnoha odborníků jde o nejrozsáhlejší a nejzachovalejší židovské ghetto ve střední Evropě. Architekt Jaroslav Klenovský pomáhá brněnské židovské obci s péčí o židovské památky. Známý je svými publikacemi o těchto památkách na Moravě a ve Slezsku. "Židovská čtvrť, k níž hřbitov neodmyslitelně patří, to je celek, který je nejen v rámci České republiky, ale i celé Evropy naprosto unikátní. Právě pro tyto hodnoty byla čtvrť nedávno navržena na zapsání do seznamu památek UNESCO. To je dnes připraveno a půjde to do Paříže na projednání. Je otázka, jestli to projde, ale návrh připraven je." Kritika investic do židovských památek Opravy židovské čtvrti ale nemají jen zastánce. Nynější starosta Třebíče Miloš Mašek například tvrdí, že investice do opravy židovské čtvrti v Třebíči znamenají pro město velkou zátěž v rozpočtu a že město mělo raději vložit část peněz vynaložených na opravu těchto objektů na nákup pozemků pro průmyslovou zónu.
Starosta Mašek však souhlasí s tím, že kdyby se židovské památky v Třebíči dostaly na seznam UNESCO, mohlo by to být výhodné i pro celé město: "Slibujeme si pochopitelně vyšší zájem o tuto čtvrť a eventuálně i nějaké finanční příspěvky." S tvrzením, že město mělo půjčené peníze raději investovat do průmyslové zóny nesouhlasí bývalý první muž třebíčské radnice Pavel Heřman. "Posuzovat to zpětně je velmi zjednošující. Za prvé, ty peníze by nám na nic jiného americká strana nepůjčila. Za druhé, asi bychom židovské město nedostali do toho stavu, ve kterém je dneska. Když tam chce normální občan koupit dům k bydlení, tak ho koupí a může si z domu, který má třeba charakter velice zanedbaného objektu, udělat reprezentativní sídlo, protože má k dispozici všechny dostupné sítě. To bylo smyslem celé té akce - aby židovské město zůstalo živé. Nechtěli jsme opravovat jednotlivé domy, to je věc vlastníků. Chtěli jsme, aby podmínky pro rozvoj byly takové, jaké jsou." Židé a dva totalitní režimy Před 2. světovou válkou měla židovská menšina v českých zemích okolo 120 tisíc lidí. Z nich se zachránila jenom jedna čtvrtina - ti, kteří emigrovali, nebo měli štěstí, že holocaust přežili. Ani poté však tato menšina neměla klid. Komunistický režim dal židovským obcím, zdecimovaným po nacistickém řádění, rázně najevo svou představu o tom, jak bude jeho podpora vypadat. Místopředseda Federace židovských obcí v České republice Jiří Daníček k tomu říká: "Obecně lze říci, situace mezi lety 1948 a 1989 byla špatná až alarmující. Židovské obce přišly o veškerý svůj majetek a prostředky, na druhé straně byly financovány státem v základních věcech, což nebylo příliš masivní množství peněz. Především jejich funkce a činnost byla redukována striktně na náboženský provoz. V rámci svých možností se židovské obce snažily udržovat hřbitovy. Nakonec se počet židovských obcí ustálil na devět a každá ta obec spravovala poměrně veliký prostor, v rozsahu několika okresů."
"Hlavní rozdíl byl v tom, že nacismus se snažil Židy vyhladit. V Čechách také nacismus zničil řadu židovských památek. I když zde byla určitá výjimka v tom, že nacisté shromaždovali některé židovské památky v Praze v muzeu, které se mělo stát jakýmsi dokumentem vyhynulé rasy. Za komunismu šlo o to podřídit Židy totální státní kontrole. To úsilí bylo částečně součástí všeobecné církevní politiky režimu, která se snažila podřídit všechna vyznání bez rozdílu, zda se jednalo o křesťanské nebo nekřesťanské komunity." Strach z tajemné moci Židů Podle Petra Broda se v postoji komunistického režimu k židovské komunitě někdy odrážely také určité obavy, podobně jako za nacismu, před jakousi tajemnou mocí Židů. "Začátkem 50. let to vypadalo, jako kdyby sionismus, tak jak ho líčili komunisté, byl hlavním nepřítelem světové socialistické soustavy a neustále se podílel na jakýchsi spiknutích o jejich svržení. V tomhle ohledu docházelo k určitým paralelám mezi nacismem a komunismem. Ale vzhledem k tomu, že počet Židů žijících v Československu v té době byl v důsledku nacistické perzekuce malý, proto se dá říci, že komunismus nevystupoval vůči Židům všeobecně tak brutálně jako to dělal nacismus." Jak se komunismus pokoušel kontrolovat činnost židovských obcí? "Částečně tím, že do vedení židovských obcí byli nasazeni přímo agenti nebo důvěrníci státní bezpečnosti, částečně všeobecným policejním a politickým tlakem. Dejme tomu podobně, jako se to komunismu dařilo v případě daleko větší a dalo by se říci mocnější katolické církve," dodává Petr Brod. Exhumace židovských hrobů Jak už bylo řečeno, na území České republiky se nachází okolo tří stovek židovských hřbitovů. Jejich osud je, diplomaticky řečeno, všelijaký. Na některých chybějí náhrobky. Někdo je v minulosti prodal nebo ukradl. Že by však docházelo k úplným úmyslným likvidacím, včetně exhumací hrobů, říci nelze. Šlo spíše o polovičaté ničení v jednotlivých případech.
"V mnoha případech nikoliv a v mnoha případech na druhé straně ano. To záleželo, kdo konkrétně měl v rámci těch omezených možností rozhodující pravomoci. Pokud to byli lidé, kteří měli něco společného se synagogou a s náboženstvím, tak se snažili hřbitovy pochopitelně chránit, protože z náboženského hlediska nelze židovské hřbitovy rušit. Na druhé straně řada těch funkcionářů souhlasila, buď pod nátlakem, a nebo možná i bez něj, s tím, že se hřbitovy zmenšovaly nebo že se z nich odváželi náhrobní kameny, " říká Jiří Daníček z Federace židovských obcí. Židovské hřbitovy v médiích Před více než rokem se do médií dostal případ prvního středověkého židovského pohřebiště ve Vladislavově ulici v Praze, na jehož pozemku hodlala Česká pojišťovna postavit administrativní budovu.
Židovská obec se tedy nepřipojila k nátlaku některých zahraničních židovských komunit na českou vládu, aby stavbě budovy zabránila, jelikož nechce ohrozit těžce vyjednaný kompromis s českou vládou. Ta loni v březnu rozhodla, že místo bude prohlášeno za kulturní památku. Plán obnovy památek existuje Jak tedy vypadá současné úsilí o záchranu židovských památek? Federace židovských obcí, která sdružuje všechny židovské obce v ČR, přistoupila k projektu na záchranu památek. To se děje v rámci Nadace pro zmírnění křivd obětem holocastu. Nadace má několik funkcí a poslání. Vznikla v souvislosti s prací smíšené vládní komise, ve které měly domácí i zahraniční židovské organizace své zastupce. "Do této nadace vložil stát 300 milionů korun. Projekt, který vypracovala Federace židovských obcí předpokládá, že 100 milionů bude kapitalizováno. Roční úrokový výnos se může pohybovat kolem 5 milionů Kč. Tento obnos bude vždy v jednotlivém kalendářním roce určen pro židovské památky, které nemohou jednotlivé obce samy zachránit a udržovat," říká místopředseda Federace židovských obcí Jiří Daníček.
"Je perspektiva, že řekněmě za 10 let budeme moci konstatovat, že zhruba 80 procent dochovaných židovských památek je v dobrém stavu. Jsem si jist, že pokud nedojde k nějakým závažným katastrofám ve společenské oblasti, tak by za 15 let celý ten fond mohl být s drobnými výjimkami uspokojivě opraven a udržován," dodává Daníček. Nájezdy vandalů pokračují Plán obnovy zchátralých památek je tedy znám. Bez dotací se samozřejmě neobejde. Židovským hřbitovům mezitím hrozí další nájezdy vandalů. Správce židovského hřbitova v Třebíči Bohumír Pavlík letos zažil nejméně dva takové útoky. "Během prázdnin byla dvakrát napadena budova obřadní síně hřbitova. Večer, když jsem uzamykal hřbitov, všechno bylo v pořádku. Druhý den ráno jsem našel zlomenou Davidovu hvězdu. Ve střeše byla díra, zřejmě jí někdo prošlápl nohou. V pravu od vchodu byla na stěně načmárána černou barvou Davidova hvězda a pod tím SS a Juden Raus. Na levé straně byla orientační a informační tabulka se znakem města. Ta zmizela. Víte, to jsou přímo útoky. Pachatel neznámý. Toto se neděje za světla, to se děje za tmy," uzavírá Bohumír Pavlík. Související
odkazy: BBC neodpovídá za obsah stránek, které jí nepatří.
|
![]() |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zpět nahoru ![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|