Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno:
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Vlastimil Ježek
 

 
 
Nový ředitel Národní knihovny v Praze Vlastimil Ježek je pro výstavbu zcela nové budovy knihovny. Stavět by se mohlo již za čtyři roky.

Vlastimil Ježek
Vlastimil Ježek ve studiu BBC

Po čtrnácti letech v čele Národní knihovny v Praze skončil Vojtěch Balík. Jeho nástupce Vlastimil Ježek slibuje zajistit knihovně větší rozvoj a zlepšení komunikace s veřejností. Co si o druhém cíli nového ředitele myslí dnes už bývalý ředitel Vojtěch Balík.

Vojtěch BALÍK (zvukový záznam): Samozřejmě, že veřejnost, odborná veřejnost, poučená veřejnost může pociťovat Národní knihovnu Klementinu jinak slaběji, nebo v jiné poloze, než to cítíme my, kteří jsme uvnitř. Tohle chápu. Pokud se nový ředitel zaměří tímto směrem, je jedině žádoucí, aby se mu dařilo.

Konstatuje dnes už bývalý ředitel Národní knihovny v Praze Vojtěch Balík. Nejen o rozvoji Národní knihovny pod novým vedením bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl nový ředitel Národní knihovny v Praze, bývalý ředitel Českého rozhlasu, také v Praze, Vlastimil Ježek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Vybaví se Vlastimilu Ježkovi, kdy byl poprvé v Národní knihovně, tedy v Klementinu?

No, to určitě, já jsem vystudoval filozofickou fakultu, obor čeština, dějepis. Takže Národní knihovna, nebo také univerzitní knihovna, také její část, které někdo může říkat knihovna v knihovně, slovanská knihovna, to byl denní chleba. Nehledě k tomu, že já mám na Klementinu ještě jednu úplně neuniverzitní vzpomínku, bylo to za hlubokého bolševika. Tenkrát, bohužel, musím říct stejně jako dnes, bylo z technických důvodů uzavřeno /nesrozumitelné/ nádvoří jedna z nejkrásnějších stavebních částí Klementina. A my jsme si tehdy vymysleli s partou, asi deseti lidí, že bychom tam, že bychom nabídli Klementinu, že vlastníma rukama o víkendu to nádvoří uklidíme, odkopeme tam trávu za to, že nás tam pak budou pouštět. A to se opravdu stalo. Takže já mám vlastně na Klementin i ryze manuální vzpomínku, ale to místo je opravdu krásný. A já budu dělat všechno proto, aby nebylo v této chvíli zavřené dlouho, aniž by tam kdokoliv musel přijít s motykou.

To jste už tehdy si říkal, že jednou by se vám v Klementinu, když tam manuálně pracujete, líbilo, vrátit se tam jako ředitel?

Ne, ne, ne, to mě doopravdy vůbec nenapadlo. Ačkoliv snad, ačkoliv je zajímavé, že mi takových dobrých patnáct let visí doma jedna hezká grafika. A věřte nevěřte, je to dvě stě let stará grafika zobrazující Klementinum. A nikdy, já nejsem žádnej fatalista, ani si nemyslím, že člověk může nějakým způsobem poznat, co se stane v budoucnu, ale pravda je, že tyhle zvláštní náhody se mi občas dějí. Koneckonců, šest let jsem strávil v Českém rozhlasu. A moje maturitní otázka z fyziky zněla - o šíření rozhlasových vln.

Teď, jak jste začal vyprávět příběh o té grafice, která vám visí doma, předpokládal jsem, že řeknete, že máte ve své knihovně některé knihy z Národní knihovny v Praze, které jste nevrátil a teď je příležitost je tam odnést?

Já jsem rád, že můžu říct, že ta grafika mi visí doma už dlouho. Takže žádné podobné úvahy nejsou možné.

Váš předchůdce ve funkci ředitele Vojtěch Balík byl ministrem kultury Pavlem Dostálem odvolán k 1. červnu. Odvolání provázely protesty zaměstnanců knihovny, Českého PEN klubu, ale i Obce spisovatelů. Připomeňme si slova předsedy Obce spisovatelů Ivana Binara, která pronesl v rozhovoru pro BBC 9. června.

Ivan BINAR (zvukový záznam): My s ředitelem Balíkem spolupracujeme na mnoha věcech a velice dobře se nám spolupracuje. Já osobně jsem přesvědčený o tom, že doktor Balík je velmi charakterní člověk, který tu práci dělá naprosto, naprosto skvěle. Pokládám za zbytečné měnit člověka ve funkci, člověka, který to umí, jo, který je odborník a který ty výsledky má. Proč to dělat? Jenom z nějakých formálních důvodů? Já nevěřím tomu, že by ty důvody byly formální. A nevím, jaké vlastně tedy jsou, tak ať se ty důvody zveřejní.

Konstatoval 9. června v rozhovoru pro BBC předseda Obce spisovatelů Ivan Binar. Jakou roli hrály ve vašem rozhodování stanout v čele Národní knihovny okolnosti, které provázely odvolání Vojtěcha Balíka?

Já se musím přiznat, že jsem o tom vůbec nevěděl, teda v té první chvíli, kdy jsem byl osloven s otázkou, jestli, kdybych dostal takovou nabídku, jestli bych uvažoval o ..., jestli bych o ní alespoň uvažoval.

Časová souslednost to bylo kdy?

To bylo někdy v půlce srpna.

To znamená měsíc a půl po odvolání, respektive skoro dva měsíce po odvolání Vojtěcha Balíka?

Tak. A já se přiznám, že jsem ani nevěděl, že Vojtěch byl odvolán. Já předesílám, že ho znám deset let, nebylo možné se nepotkat.

Neříkejte, teď se omlouvám, že zase vstupuji do vaší řeči, že někdejší redaktor, tuším, kulturní rubriky deníku Práce, člověk pohybující se v kultuře neví, že odvolali ředitele Národní knihovny?

Budete se divit, opravdu, nezapomeňte, že posledních pět let přece jenom dělám něco trošku jiného, i když třetina toho, co jsem dělal, souvisela s novinařinou, tak mi tohle opravdu uniklo.

Styděl jste se, když jste se to pak dozvěděl?

Mě to hlavně štvalo, protože jsem samozřejmě netušil, jaké emoce to odvolání provázelo, ani jsem netušil, jak svým způsobem nešťastně to odvolání proběhlo. Já ho nechci hodnotit, protože to není můj příběh, to je příběh ...

Ale použil jste už adjektivum nešťastně?

Ano, ano.

Bylo to nešťastné odvolání?

Myslím, že, myslím si, že to bylo přinejmenším nešťastně provedeno. A Vojtěch řídil tu instituci čtrnáct let, tak možná trochu citlivějšího přístupu se vždycky vyplatí. Ale víc k tomu fakt říkat nechci, protože to je příběh Vojtěcha Balíka a vedení ministerstva kultury. A já doopravdy nevím, k jakým, zřejmě nejspíše komunikačním problémům tam v posledních dvou, třech letech došlo, nebo docházelo.

Tento příběh má ale Ježkovo pokračování, řekněme. Váhal jste dlouho, zda tu nabídku přijmout?

A to váhání se prodloužilo ve chvíli, kdy jsem si otevřel Internet, webové stránky Národní knihovny. A teď jsem přesně četl Ivana Binara, další hlasy, odborové názory odborů. Říkal jsem si, sakra, to je dobrá situace, to, jestli nemá smysl po tom, co jsem si teď přečetl, rovnou zavolat na ministerstvo a říct, že teda ne, že do toho nejdu. Na druhé straně, já jsem ze dvou třetin pragmatik a řekl jsem si, co se stalo, se stalo, zpátky to nikdo nevrátí a tu knihovnu někdo řídit nepochybně bude, nejen proto, že musí. A je úplně jasné, že za stávajícího vedení ministerstva kultury to nebude Vojtěch Balík. A když jsem si tohle všechno dal vedle sebe a k tomu jsem přidal i svoji, docela citový vztah ke Klementinu a k Národní knihovně, a snad i nějakou schopnost věci řídit a snad z větší části i dobře, tak jsem se nakonec rozhodl, že ano. Ale ještě tomu předcházela jedna věc, a to bych taky chtěl zdůraznit. Ještě předtím, než jsem definitivně řekl ano, tak jsem se s Vojtěchem sešel dvakrát na večeři.

Ministerstvo kultury, jen abych doplnil vaše slova, vypsalo na pozici ředitele Národní knihovny konkurz, do něj se nikdo nepřihlásil, tak ministr Pavel Dostál oslovil vás. To znamená, že když jste se dozvěděl o odvolání Vojtěcha Balíka, tak už bylo po konkurzu?

Já, v zásadě ano.

Neuvažoval jste tedy, že byste se do něj přihlásil, protože už jsme tady zmiňovali před mikrofony BBC, když jste, tuším, opouštěl Český rozhlas, že jste se přihlásil do konkurzu na generálního ředitele Českého rozhlasu jako novinář, protože jste chtěl napsat reportáž, tak jsem předpokládal, jestli jste neuvažoval o tom, že se přihlásíte do konkurzu na generálního ředitele Národní knihovny a budete psát reportáž jako šéfredaktor Naší rodiny?

Za a) je to jenom ředitel, nikoliv generální ředitel, pokud jde o Národní knihovnu. Za b) to byla nudná reportáž. I když vlastně, když se nikdo nepřihlásí, tak je to zase docela zajímavá reportáž, když člověk vymyslí jinak, ne, já jsem o tom, ani o tom konkurzu jsem vůbec nevěděl. A notabene si myslím, že jsem, i když to nevím, ale myslím si, že jsem nebyl sám, kdo byl ministerstvem osloven, nebo dotázán, ale kolik dalších lidí to bylo a jak odpověděli, to vlastně nevím.

Nakolik považujete za obtížné, nyní téměř tři dny od chvíle, kdy jste ředitelem Národní knihovny v Praze, přesvědčit část zaměstnanců knihovny a odbornou veřejnost, že po odvolaném generálním, nebo řediteli Národní knihovny přichází ředitel, který bude pokračovat, co se odbornosti týče a směřování Národní knihovny, v jeho stopách?

Za prvé jsem rád, že ta, že to předání těch funkcí proběhlo za přítomnosti všech zaměstnanců, kteří u toho chtěli být, v Zrcadlové kapli Klementina, ta kaple byla plná, určitě tam bylo víc než dvě stě lidí. Takže za a) mohu říct své k tomu, co byl Vojtěch. A za b) jsem k tomu, co si myslím, nebo co chci, aby bylo, jsem mohl říct také já. A když to jenom velice ve stručnosti zopakuju, tak to jsou, tuším, dvě, nebo tři teze. Za prvé, rozhodně nehodlám bourat nic z toho, co funguje. A pokud jde o knihovní procesy a věci poměrně úzce odborné, tak se zdá, že ta knihovna funguje na velmi slušné úrovni. Za druhé bych si přál, na tom, co dobře uděláno bylo, stavět a přidat k tomu něco, v čem tam knihovna podle mého soudu rezervy má, a to jsou zejména věci týkající se zpráv o Národní knihovně. Nemyslím si, že Národní divadlo a Národní muzeum jsou instituce natolik zajímavější, že bych se o nich v médiích mělo mluvit více, častěji a na Národní knihovnu pak zbude mediální prostor, když se mění ředitel, nebo když jsou problémy kolem kostela svatého Michala. Dneska je mezi, nejen mezi novináři, moderní termín people story, tak já si troufám tvrdit, že takových book story je v Národní knihovně téměř neomezený počet a že leckterý z těchto příběhů je dramatičtější a zajímavější, než ten příběh člověka.

Odvolaný ředitel Vojtěch Balík ke svému dalšímu setrvání v instituci, kterou řídil před několika hodinami, v rozhovoru pro BBC řekl:

Vojtěch BALÍK (zvukový záznam): Nový pan ředitel o to velmi stojí. A určitě je to rozumné. Veřejnost, ta odborná veřejnost, ti kolegové, ať už v úzkém, nebo v širším slova smyslu, dávají najevo, že o to taky stojí. Já o to také stojím. Ale jak říkám, můžu se uplatnit i v jiných sférách, samozřejmě v tom, co dneska umím.

Konstatuje bývalý ředitel Národní knihovny v Praze Vojtěch Balík. Jakou představu o využití schopností svého předchůdce má Vlastimil Ježek?

Tak my jsme se s Vojtěchem dohodli, myslím, že už definitivně. Do konce roku je to jasné, je v pozici poradce ředitele Národní knihovny, je spousta projektů, které běží, je řada věcí, ke kterým Vojtěch má co říci, to je stav do 31. prosince letošního roku. A pokud jde o stav po 1. lednu příštího roku, tak je v podstatě na rozhodnutí Vojtěcha Balíka, v jaké pozici si bude představovat své setrvání v Národní knihovně, anebo, ale to nebyl můj nápad, to byla jeho podmínka, že může zahrnout do toho uvažování i to, že si najde něco mimo Národní knihovnu. A v tom případě mu v tom zase naopak bránit nebudu. Je to na něm. A v každém případě ten člověk řídil knihovnu čtrnáct let, předtím tam, tuším, sedmnáct let pracoval. A já si neumím představit, že bych mu říkal, tak Vojtěchu, děkujeme, že si tady tak pěkně pracoval ...

Odejděte.

A teď můžeš, fůj, to nebylo hezký, teď, Václave, to nebylo hezký, teď můžete jít, ne, ne. Vojtěch Balík, já doufám, že v té knihovně zůstane. Já myslím, že do ní patří.

Berte to jako nadsázku s tím, že jsem vám chtěl připomenout iniciativu ...

Páté výročí.

Ne páté, myslíte páté výročí iniciativy, ano patnácté výročí od listopadu 1989 a výzvy, kterou jste inicioval. Pokud by Vlastimil Ježek měl heslovitě vyjmenovat tři problémy, do jejichž řešení se už okamžitě pustil, jako nový ředitel Národní knihovny, které by to byly, heslovitě?

Vyberu tři, ačkoliv ne všechny si přeju řešit, ale ony se řešit musí. První je, bohužel, onen mediální svatý Michal, který je ale víc mediálním problémem řešeným z vnějšího prostředí, než skutečným problémem Národní galerie, pardon, Národní knihovny. Druhá věc je otázka přece jenom stávajícího organizačního řádu způsobu práce. Tak já v první řadě s každým šéfem, na jakémkoliv stupni řízení, aspoň třicet minut mluvím, ptám se ho, jestli je to současné uspořádání dobře. V tom chci mít jasno, každopádně rychle. Protože, když každý neví, co má dělat, jakou má odpovědnost a odpovídající kompetence, tak se řídí jakákoliv instituce špatně. A třetí věc, ta chvíli potrvá, ale je nesmírně důležitá, a to bude rozhodnutí, jakým způsobem rozdělit Národní knihovnu, když to řeknu takhle, tak spousta lidí má okamžitě děs v očích, ale ono se to totiž jinak udělat nedá. Klementinum je kromě jiného také druhá největší stavební památka Prahy po Pražském hradu, ale ono to přináší i omezení některým moderním částem knihovního provozu, to za prvé. Za druhé, knihovnu spravuje Národní konzervační fond, dva povinné výtisky od všeho, co v této zemi vyjde, ale to někam musíte nacpat. V Klementinu už místo není. V Hostivaři, kde jsou nové depozitáře, už pomalu místo také není. Takže je to problém, který musíme vyřešit. A ty úvahy, nebo ty možnosti jsou přece jenom různé. Kdybych měl popsat pravdivě svůj dnešní názor ...

Ne, ten zatím nepopisujte, protože si mediálně omílaného svatého Michala, tedy kostel svatého Michala, jednu z nemovitostí, kterou má Národní knihovna v Praze, si dáme, stejně tak jako budoucnost Klementina či stavění úplně nové budovy na zelené louce, v další části Interview BBC. Dovolte, abych se zastavil u toho, o čem jste mluvil krátce po svém jmenování, tedy veřejnost slyšela slova o tom, že chcete zlepšit mediální obraz a komunikaci Národní knihovny s veřejností. Můžete být velmi konkrétní? Vy jste tady popsal srovnávání s Národním divadlem a s Národním muzeem, tedy book story, příběhy knih. To asi není to hlavní, na čem budete chtít komunikovat s veřejností?

To je jenom jedna z věcí, není to ani to hlavní, ani to úplně vedlejší. Koneckonců knihovna je o knihách. Ale ono to srovnání nabízí ještě rub, který říká, že média holt zajímají buď věci spíše skandálního typu, proto onen svatý Michal, anebo zajímavé věci, které ale musí ta instituce nabídnout. Já musím říct, že to, co v posledních dvou, třech letech nabízí Národní muzeum, způsob, jakým organizuje výstavy, jak je představuje novinářům, to je způsob, kterým se hodně odlišilo to současné vedení muzea od svých předchůdců. A to je ten styl, který mně se doopravdy líbí. Takže já jsem ten poslední, kdo by říkal, novináři jsou hloupí, málo k nám chodí. My se budeme snažit dělat akce, které automaticky tu pozornost přitáhnou. A o dvou snad mohu promluvit hned. Jedna z nich už trvá nějakou chvíli, dokonce pár let, ale neví se o ní dostatečně. Tuto sobotu a neděli jsou v Klementinu dny otevřených dveří. Takže každého, kdo se bude chtít podívat nejen na barokní jádro Klementina, srdečně zvu, prohlídky jsou každou v celou hodinu, tuším, od devíti do čtyř, doufám, jo, myslím, že od devíti do čtyř v sobotu i v neděli, je to zdarma. A druhá akce, o které teď jednáme. Myslím, že to bude snad úplně první divadelní produkce. Když to dobře dopadne a dohodneme se, tak začátkem října by na nádvoří Klementina měl začínat jeden docela už téměř tradiční divadelní festival a měl by začínat velmi netradičně a v prostorách, kde, pokud vím, se v posledních letech divadlo nehrálo. Tady ještě konkrétní být nechci, protože jednáme. A ono to jednání není zas tak jednoduché, protože přeci jenom klasický knihovník si spíše nepřeje být rušen a divadlo, i když je večer, svým způsobem rušením je, tak pokud dokážeme najít mezi oběma těmito postoji smír, aniž by byl jeden naštvaný, tak to rozhodně uděláme.

Podle těch, kteří do Národní knihovny přicházejí, je zapotřebí v rámci těch služeb, které Národní knihovna poskytuje, to znamená půjčování knih a časopisů, zlepšit oběma kvalitu doplňování zahraničních informačních zdrojů, speciálně po tom volají i studenti. Například následující slova pronesl v červnu v rozhovoru pro BBC slavista Tomáš Glanc.

Tomáš GLANC (zvukový záznam): Z toho, co jsem poznal třeba ve svém oboru, tak se mi zdá, že by často bylo možné volit nějaké vyloženě invenční, nápadité cesty, jak knihy získat levněji. Myslím si, že Národní knihovna často nakupuje knihy prostřednictvím nějakých mezinárodních služeb a dodavatelů vlastně za vysoké ceny a že je možné ty ceny snížit třeba přímými kontakty s nakladatelstvími, s vydavateli časopisů. Je to samozřejmě administrativně náročnější, ale ta cena by se tím dala hodně snížit a objem přírůstků by rapidně vzrostl.

Konstatuje slavista Tomáš Glanc. Jaké kroky chcete jako nový ředitel v této oblasti podniknout a je pravděpodobné, že se rozšíří, za prvé počet zahraničních titulů, které v Národní knihovně jsou, respektive teď nejsou, a časopisů?

To je otázka, která už hodně směřuje spíše k té odborné knihovnické práci. A na tu bych docela rád, aby v budoucnu u mikrofonu odpovídali lidé, kteří se tím opravdu léta zabývají a zabývat budou. Nicméně svůj názor na to řeknu. Pan Glanc má jistě pravdu, ale není to tak, že by knihovna těchto způsobů nevyužívala. Ona jezdí i na všelijaké knižní veletrhy a spoustu kontaktů přímo právě s vydavateli a nakladateli dělá tam. Otázka je ale, ta první otázka si myslím, že není na to prosté obecné rozšíření počtu titulů, nebo počtu knih z jiných zemí. Je naivní si představovat, že by Národní knihovna České republiky mohla konzervovat všechno, co ve světě vychází. Takže tady je strašně důležité rozhodnutí po výběru. My musíme napřed říct, co chceme, musí nám v tom určitě pomoci uživatelé Národní knihovny, abychom dokázali potom těmi netradičními způsoby, třeba i bez použití peněz to, co chceme, také získávat.

Počítáte s tím, že bude nezbytné navýšit i rozpočet Národní knihovny. A bavili jste se o tom s ministrem kultury Pavlem Dostálem. Protože studenti, kteří například přicházejí do Klementina, si stěžují, že de facto máte v Národní knihovně jenom povinné výtisky. A u těch knih, které jsou nejvíce půjčované, nepřichází v úvahu, aby si je studenti nosili domů, nejen studenti, ale zkrátka čtenáři?

To je pravda. Povinnost povinných výtisků znamená, že Národní knihovna dostává dva, jeden je ovšem automaticky Národní konzervační fond. A druhý je onen, jakoby půjčovní fond, nebo fond, který jde směrem k tomu uživateli. A já si tady nejsem jenom úplně jistý, jestli Národní knihovna je ta první, která by měla především knihy půjčovat. Já si myslím, že Národní knihovna má především trochu jiné úkoly a že na takovéto klasické půjčování knih, které vycházejí, jsou i jiné knihovny. A koneckonců, kousek od nás je knihovna městská. Jestli je možné, kromě povinných výtisků u vybraných titulů, další nakupovat, aby se daly půjčovat domů, o tom je zase možné debatovat, ale zase si napřed musíme říct, co je ten okruh oné literatury, která by tam měla být dostupná ve více výtiscích. Představa, že by nějaký nakladatel místo dvou ochotně dával těch výtisků deset, je v dnešní době asi spíše představou naivní.

Dostáváme se k dalšímu tématu, tedy budoucnost Národní knihovny, co se týče umístění a budov?

To je naprosto zásadní otázka.

Já jsem ji ještě nepoložil, já jsem zatím otevřel téma, dovolíte-li. Jaká je představa Vlastimila Ježka o budoucnosti Národní knihovny za dva roky, kdy vám končí smlouva? Proč dva roky, není to příliš krátká doba? Může se do té doby rozhodnout, jak budete umístění, kde budete sídlit?

Nekončí mi smlouva, končí mi jmenování, které je na dva roky. A musím říct, že po naprosto souhlasné dohodě zástupců ministerstva kultury i mé, my máme, oni i já, dva roky na to, abychom se rozhodli, jestli to je práce, která takto, jestli je to dobře vlastně, jestli je to dobře. Já myslím, že i vzhledem k tomu, že jsem do té funkce nastoupil po tom nepodařeném konkurzu bez výběrové řízení, tak já to beru jako zkušební dobu. Já tím neříkám, že za dva roky chci dát knihovně vale, ale beru to jako zkušební dobu, která je v pořádku.

Dá se za ty dva roky, nebo do těch dvou let rozhodnout, zda bude nová budova ...

Rozhodnout se dá dřív, rozhodnout se dá určitě dřív. A o té koncepci, tj., jak se to Klementinum rozdělí, se podle mého soudu dá rozhodnout do poloviny příštího roku, a to ještě s docela dobrou rezervou...

Včetně té národní diskuse, jaká bude?

... poněvadž ta debata už probíhá, nebo probíhala. I když spíše uvnitř knihovny, nebo v té odborné veřejnosti málo směrem ven. A teď, jestli se můžu vrátit k tomu, co jste mi nedovolil říct, tj., co si myslím dneska o tom, co by mělo být za, řekněme, osm až deset měsíců. A o čem netvrdím, že se to za těch deset měsíců vlivem diskusí nezmění. Já si myslím, že by si Praha, Česká republika, i Národní knihovna a poklady v ní obsažené zasloužily novou moderní budovu, která by slučovala jak služby, tak také většinu depozitářů s určitou rezervou směrem do budoucna, že by ta knihovna měla být postavena na zelené louce a že by měla být velmi dobře dopravně obsloužena, tedy na metru.

Máte nějaký vyhlídnutý pozemek, už je to tak daleko?

To nemám, ale zase jsou logické vazby. Víte, že se Národní knihovně někdy také říká univerzitní knihovna. Ten název oficiální nikdy nebyl, ale univerzita nikdy neměla svojí knihovnu, tak ono je to docela logické. A univerzita také pochopitelně musí do jisté míry opouštět Prahu 1, nebo ne opouštět, já nechci opouštět Klementinum, chraň pánbůh, ale pokud se chce rozšiřovat a nabízet své služby většímu počtu studentů, musí jít jinam. A ti si vybrali Jinonice například, že jo. Takže to je jedna z logických vazeb. A rozhodně Národní knihovna a univerzita přirozené vazby má více než šedesát procent našich uživatelů. Jsou studenti a vyučující právě na univerzitě. Ale to je jenom jedna z možností. A s tím, že v Klementinu by zůstala nějaká část, kterou bych tak pracovně, já doufám, že mě hned v pondělí někdo nebude zuřivě oslovovat, až přijdu do knihovny, takže to, co by zůstalo v Klementinu, by bylo spíše jakýmsi muzeem, a to v tom smyslu, že knihy, nebo materiály, které by tady zůstávaly, by tady zůstávaly vydané do nějakého roku, řekněme třeba do roku 1900 a jsou to sbírky uzavřené, které už se nebudou nikdy, nebo kromě nějakých nových nákupů zajímavých, ale nijak pronikavě rozšiřovat. A vedle toho by Klementinum fungovalo jako část městské památkové rezervace, kterou si určitě turisté zaslouží.

Vy jste tedy se vyslovil jasně pro výstavbu nové budovy Národní knihovny v Praze, a to pravděpodobně v oblasti Jinonic, kde je umístěna, kde je umístěna jedna část Univerzity Karlovy v Praze. Zdeněk Novák, první náměstek ministra kultury, v rozhovoru pro BBC k budoucnosti Národní knihovny a k otazníků, které se v té souvislosti vznášejí, řekl:

Zdeněk NOVÁK (zvukový záznam): Národní knihovna podle mého soudu v podstatě dodnes nemá jasno, co chce. Zda to, co nám předložila, tj. zůstat v Klementinu, a to Klementinum nějakým způsobem dostavět, což je v případě národní kulturní památky na místě, na kterém stojí poměrně, nereálné. A vize Národní knihovna, že se zakope osm pater pod zem, v podstatě odplynula s povodněmi v roce 2002. A to, co my jsme se několikrát ptali, zda by nebylo moudré, třeba po vzoru pařížské Národní knihovny, postavit novou budovu špičkovou, moderní, někde na metru s velkým parkovištěm, kam se lidi dostanou pohodlně a z Klementina udělat jakýsi památník českého písemnictví, knihovnictví, to Národní knihovna v podstatě odmítla a předložila nám investiční záměr na rekonstrukci a dostavbu Klementina, který ale nebyl prostě zpracovaný tak, aby přesvědčil v první řadě i nás.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. Nový ředitel Národní knihovny v Praze Vlastimil Ježek je de facto domluven, že se najdou ve státním rozpočtu peníze, aby se začalo v dohledné době stavět?

Na to domluven být dneska asi nemůžete. Když se podíváte na tance kolem státního rozpočtu a na ty nutné škrty a na to, že stejný záměr, i když ne jít jinam, ale zrekonstruovat hlavní budovu, a to vím dobře, má i Národní muzeum, a mluvíme rozhodně o investicích, v obou případech v řádech miliard korun, tak na to žádná dohoda být nemůže už proto, že tato vláda končí také za dva roky.

Vy tedy nepředpokládáte a je nereálné, že by se začala stavět nová budova do roku 2006?

To opravdu nereálné je, protože, nejen proto, že existují nějaké povinnosti, které se týkají veřejných obchodních soutěží, ale já mám také svojí představu o široké architektonické soutěži, pokud ta představa nové budovy vyhraje, a to se podle mě reálně dá stihnout tak za čtyři roky. Čili, já bych rád, kdyby knihovna začala být stavěna, pokud tento koncept vyhraje, za čtyři roky. A neříkám, že v Jinonicích. Říkám, že jedna z možností je například uvažovat o tom, že univerzita by byla v Jinonicích dobrým sousedem.

A teď ještě budova, kterou jsme nezmínili, nebo zmínili, kostel svatého Michala v Praze 1, který je pronajímán Národní knihovnou. Národní knihovna je jeho vlastníkem. Uvažujete o tom, že by došlo a je to vůbec možné, aby došlo k vypovězení smlouvy s tím současným nájemcem?

Já ty smlouvy studuji. Pro mě není svatý Michal zdaleka tak velkým problémem, jako pro většinu médií, a to prostě proto, že základní smlouva je smlouva o pronájmu na pětatřicet let za určitých podmínek, které do této chvíle nájemce plní.

Je výhodná ta smlouva z toho, jak ty smlouvy studujete?

Jestli je výhodná, to posuzovat nechci. Já nevím, jak vypadal Michal před nájmem. Vím, jak vypadá po rekonstrukci. Můžeme se bavit o tom, jestli ten program, který tam byl, je to nejlepší, co mohlo ten kostel potkat. Ale otázka taky je, jestli je lepší budoucnost než tohle, že by spadnul. Já v tuhle chvíli vím, že Národní knihovna ke svému provozu tento kostel nepotřebuje. A jestli ho bude využívat tím, že ho bude pronajímat, nebo jestli se bude snažit ho zbavit, to bych opravdu nechtěl předjímat, ale rozhodně základní právní rámec tvoří uzavřené smlouvy, těmi já se řídit musím, a ty jasně říkají, že na určitou dobu existuje vztah, který nájemce do této chvíle drží. Letošní nájemné má zaplaceno až do konce roku.

Konstatuje nový ředitel Národní knihovny v Praze Vlastimil Ježek. Děkuji vám, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání. Přeji hezký večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ježek: Národní knihovna by měla mít novou budovu

PRAHA 17. září (ČTK) - Národní knihovna by měla mít novou moderní budovu pro služby i depozitáře, postavenou "na zelené louce", nejlépe mimo centrum Prahy u stanice metra. S vedením ministerstva kultury se v tom shoduje nový ředitel instituce Vlastimil Ježek. V rozhovoru pro BBC dnes řekl, že se stavbou by bylo reálně možné začít za čtyři roky. Za jednu z možných oblastí pro novou budovu knihovny považuje například Jinonice, kde má nově sídlit také Univerzita Karlova.

Podobně velkorysý záměr - zrekonstruovat hlavní budovu - má podle Ježka také Národní muzeum. V obou případech by šlo o investice v řádu miliard korun. I proto, s ohledem na možnosti státního rozpočtu a na mandát současné vlády jen do roku 2006, Ježek soudí, že není reálné, že by se nová budova Národní knihovny začala stavět v nejbližších dvou letech.

Historické Klementinum, které potřebám knihovny ani s detašovanými depozitáři již nestačí, by podle něj mohlo být spíše muzeem. Sbírky, které by tam zůstaly, by - jako již uzavřené komplety - obsahovaly třeba jen materiály do roku 1900. Barokní areál Klementina, druhá největší stavební památka metropole po Pražském hradu, by se tak mohl stát také mnohem více živou a přístupnější součástí městské památkové rezervace.

Dosavadní ředitel Vojtěch Balík jako investiční záměr předkládal naopak rekonstrukci a dostavbu Klementina. Toto řešení však ministrův náměstek Zdeněk Novák nepokládá za reálné.

Podle Ježka bude do konce roku Balík poradcem a pak je na něm, jak se rozhodne. "Vedl knihovnu čtrnáct let, předtím v ní asi sedmnáct let pracoval. Neumím si představit, že by odešel," prohlásil jeho nástupce.

Jedenačtyřicetiletý Ježek, v 90. letech ředitel Českého rozhlasu, je ministrem kultury jmenován na dva roky. Do konkurzu po odvolání Balíka se v létě nikdo nepřihlásil a Ježek byl pak osloven, zda by se funkce neujal. I proto bere dva roky zatím jako "zkušební dobu".

 
 
Interview BBCArchiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí