Martina Mašková redaktorka BBC

	V arabském světě se přestává číst

Podle nejnovější zprávy OSN však vydavatelé v regionu tvrdí, že arabský knižní průmysl je v krizi, hlavně kvůli nízké gramotnosti a cenzuře.

Výsledkem toho podle nich je, že Arabové ztratili čtenářské návyky.

500 titulů za den

V Káhiře vlastní jeden z nejznámějších obchodů s knihami rodina Madbuliových. Zakládali ho v roce 1958, v éře optimismu na Blízkém východě.

Chcete-li vydat knihu, musíte vyjednávat s 22 cenzory, z nichž každý má jiný vkus a vzdělání   Nader Fergany

Arabská střední třída byla tehdy plná sebedůvěry, dychtivě přijímala intelektuální podněty a byla přesvědčena, že se tvoří nová arabská identita.

"Každých šest hodin vyšel nový překlad knihy," vzpomíná majitel obchodu Hádž Madbuli.

Podle něj ministerstvo kultury dostávalo denně 500 nových titulů, což odpovídá objemu knih, který prodal za jediný den.

Tržiště místo knih

Z čerstvé zprávy OSN vyplývá, že dnes v celém arabském světě s jeho 300 miliony obyvatel vychází jen 300 překladů za rok.

Podle redaktorky časopisu Literární revue Mony Anisové je káhirský knižní veletrh dnes už spíš jen formou velkého bazaru.

"Časově se kryje s pololetními prázdninami, prodávají se tu hračky, hudební nahrávky, či dokonce kuchyňské potřeby," vylíčila dění Anisová v rozhovoru pro BBC.

Podle Svazu arabských vydavatelů klesá nejen počet nových publikací, ale také počet výtisků každého titulu, často jen na několik set.

Nudné učebnice

To, že Arabové ztrácejí čtenářské návyky přisuzuje předseda svazu, Ibrahim Mozolem, tomu, že školní učebnice nejsou pro děti přitažlivé.

	Arabští vydavatelé se bojí vládnoucích režimů

"Když nejsou psány a ilustrovány čtivým stylem, jak si mohou oblíbit čtení nebo vzdělání?" posteskl si Moallem.

Redaktorka Anisová je dokonce toho názoru, že arabští intelektuálové ztrácejí schopnost číst analytickým způsobem.

"V této zemi je antiintelektuální atmosféra," míní Anisová.

Jak dodává, studenti se například stále častěji drží jen výpisků z přednášek, aniž by se podívali do knih. A to se týká prý i dokonce i Shakespearových dramat.

Cenzura versus trh

Náklady knih v arabském světě jsou tak malé, že dílo o pěti tisících výtiscích se stává bestsellerem.

Je těžké získat přesné informace o knižním trhu, ale mnozí vydavatelé přiznávají, že se drží "nad vodou" hlavně díky školním učebnicím a koránu.

	Vzdělanost v arabském světě upadá

Arabský svět by přitom mohl být slibným trhem o 250 milionech čtenářích.

Podle autora dvou posledních zpráv OSN o arabském světě, Nadera Ferganyho, je arabský knižní trh de facto rozdělen na řadu oblastí, z nichž na každou dohlíží jeden cenzor.

"Chcete-li vydat knihu, musíte vyjednávat s 22 cenzory, z nichž každý má jiný vkus a vzdělání," popsal BBC Fergano postavení nakladatelů.

Hlubší deprese

Distribuční síť v arabském světě funguje je jen velmi chabá. Pro domácí trh se pak tiskne nová kniha v nákladech 1000 - 1300 výtisků.

"Všechna uznávaná vydavatelství se obávají náboženských autorit, jako je univerzita al-Azhar, muslimské bratrstvo čí islámské hnutí obecně," tvrdí básník Achmad Žahávy, na jehož knihy byla uvalena fatwa.

Ibrahim Moallem dokonce tvrdí, že se arabským světem šíří hlubší nespokojenost.

"Mnozí arabští intelektuálové prožívají ve svých zemích cosi jako celonárodní depresi," tvrdí předseda Svazu arabských knihkupců.

Nader Fergany z OSN se dokonce obává toho, že mnohé režimy v arabském světě takových nálad využívají ke zbrždění demokratických reforem.