Íránský tisk prezidenta podporuje, jeho názory označuje za logické

Podle jeho slov jde o pouhý mýtus.

Řekl, že pokud někdo zpochybňuje Boha, tak se nikdo neozve, ale pokud prý někdo zpochybní holocaust, všichni, kdo jsou na výplatní listině sionistů, hned začnou křičet.

Hlava státu se opírá o podporu významné části íránské společnosti. Protiizraelské výroky prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda podporuje většina íránských médií.

Domnívají se, že když Írán bude používat výhružné výroky a zaujímat "opevněné pozice", Západ ustoupí ve sporech, které s ním vede.

Podle některých analytiků mají výroky o Židech a Izraeli prezidentovi znovu zajistit podporu znesvářených konzervativců.

Reakce na výroky

Panuje také pocit, že se Ahmadínežád svou radikální agendou snaží oživit nadšení islámské revoluce z konce sedmdesátých let minulého století a učinit z Íránu vůdce muslimského světa.

Někteří Íránci jsou ale poznámkami svého prezidenta znepokojeni. Mnoho jiných ale nezná moderní evropské dějiny natolik, aby je Ahmadínežádovo zpochybňování holocaustu šokovalo.

Svět však jeho výroky rychle odsoudil.

Podle Izraele by mezinárodní společenství nemělo akceptovat kombinaci nukleárních zbraní a toho, co nazývá extrémistickou ideologií.

Německo varovalo, že Ahmadínežádovy výroky ovlivňují jednání o íránském jaderném programu, které s Teheránem vede Evropská unie.

Íránský prezident zopakoval, že Evropa, Spojené státy nebo Kanada by měly Židům přenechat kus svého území, aby si tam mohli vytvořit svůj stát.

Ahmadínežád už dříve naznačil, že stejně by se měly zachovat Německo a Rakousko. Někteří pozorovatelé výroky íránského prezidenta zlehčují a poukazují na jeho nezkušenost v oblasti zahraniční politiky.

Zdá se však, že takový názor už neobstojí, protože Ahmadínežád se vyjadřuje ve stejném duchu, i když ví, že jeho výroky berou v zahraničí jako urážku.