Parksová vstoupila do povědomí, když odmítla pustit sednout bělocha v segregovaném autobuse

Parksová, přezdívaná někdy "matka osvobozeneckého boje", vstoupila do moderních dějin Spojených států, když v roce 1955 v jižanském státě Alabama odmítla pustit sednout bělošského cestujícího v segregovaném autobuse.

Ještě v první polovině padesátých let platily v jižních státech USA zákony, podle kterých se uplatňovala rasová segregace v dopravě, restauracích a hotelích.

Rosa Parksová se tomu jako první vzepřela a později popsala, co se tenkrát stalo:

"Řidič řekl, že když odmítnu sedadlo uvolnit, bude muset zavolat policii a ta mě zatkne. Ale já jsem se nebála. Rozhodla jsem se, že jednou provždy musím dát najevo, jaká mám práva jako člověk a občan, dokonce i v Montgomery v Alabamě," zdůraznila Parksová.

Nakonec byla skutečně zatčena a zaplatila pokutu 14 dolarů.

Po jejím potrestání následoval více než roční bojkot autobusové dopravy, který organizoval tehdy ještě málo známý reverend Martin Luther King, pozdější držitel Nobelovy ceny za mír.

Vzdor tehdy dvaačtyřicetileté švadleny zahájil rozsáhlé protesty, které vedly ke změně legislativy a zrovnoprávnění černošských Američanů.