Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pondělí 30. května 2005, 09:51 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Francouzské 'ne' euroústavě rozhýbalo politickou scénu
 

 
 
"Ne" převážilo
Francouzi se zalekli, že jim ústava vezme sociální jistoty
Francouzský prezident Jacques Chirac v neděli v televizi konstatoval, že evropská ústava neprošla referendem.

"Francie se vyjádřila demokraticky. Většina z vás evropskou ústavní smlouvu odmítla. Je to Vaše suverénní rozhodnutí a já ho beru na vědomí," komentoval obhájce ústavy Chirac fakt, že 55 procent voličů dokument odmítlo.

"Hlasuji proti ústavě, protože si myslím, že máme hodně ekonomických i společenských problémů," říká jeden z voličů.

Zleva i zprava

Proti ústavě hlasovali Francouzi z levicových i extrémně pravicových pozic a pro svůj nesouhlas uváděli nejrůznější důvody. Účast však byla vysoká: z celkového počtu voličů se jich plebiscitu účastnilo téměř 70 procent.

 Hlasuji proti ústavě, protože si myslím, že máme hodně ekonomických i společenských problémů
 
francouzský volič, odpůrce ústavy EU

"Jsem povoláním učitel, vyučuji na střední škole v Paříži angličtinu. Skutečně jsme o euroústavě mezi sebou diskutovali, což normálně o ostatních tématech neděláme, protože člověk všeobecně zná názory druhých, ví, že tenhle je pravičák a ten další socialista," říká další Pařížan a pokračuje:

"Před tímhle referendem však lidé skutečně vedli debatu. Nevím, zda Francouzi skutečně v ústavě rozumějí všemu, ale snažili jsme se."

Ve velkých městech s výjimkou Marseille převážili stoupenci ústavy, například v Paříži bylo pro ústavu 66 procent odevzdaných hlasů.

Jak poznamenal francouzský ministr vnitra Dominique de Villepin, proti ústavě hlasovali zejména voliči na venkově.

Pozadí zamítavého postoje

K bontonu v bohatém sedmnáctém pařížském obvodu, nedaleko Vítězného oblouku, patří v neděli v poledne návštěva kostela.

Zastánci odmítnutí ústavy oslavují
Proti ústavě hlasovali Francouzi z levicových i extrémně pravicových pozic

Řada těch, kteří vycházeli ze dveří sv. Ferdinanda z Ternes, šla tuto neděli rovnou do hlasovacích místností.

"Rozvoj Evropské Unie je příliš rychlý, noví členové by se měli přijímat jednotlivě," zdůvodňuje emotivně své "ne" matka dvou malých dětí.

Francouzský voják, který sloužil v Perském zálivu, dodává:

"Budou nám velet lidé, které neznáme, kteří neznají naše zvyky. Máme vládu a už s ní to není jednoduché a když bude ještě někdo za nimi, kdo to chce všechno řídit..."

Vize superstátu, který bere Francii její identitu, se v Paříži opakuje často.

"Ztrácíme s touhle vládou celou naší kulturu, ztrácíme všechno. A k tomu se téhle Evropě podaří ještě vstup Turecka," argumentuje jedna starší dáma.

Suverenisté vpřed!

17. pařížský obvod je nejbohatší ze všech. Na některé z jeho obyvatel se vztahuje milionářská daň.

A odezvu zde měly argumenty odpůrců euroústavy, kterým se říká suverenisté. Ti se obávají posílení moci Bruselu a odmítají vstup Turecka do Evropské Unie.

Francouzský prezident a parlament víceméně vyhověli protitureckým náladám, jež dominovaly na počátku kampaně.

Příští evropská rozšíření podmínili referendem. Ani to ale mnohým zdejším odpůrcům euroústava nestačí.

Také předseda volební komise v tomto obvodu Patrick Jolie je odpůrcem euroústavy. Trápí ho odliv pracovních míst na východ.

"Zaostali jsme kvůli méně výhodným kontraktům. Když někde dělníkovi dávají měsíční plat 500 franků - uvažuji ještě ve staré měně - a ve Francii je to desetkrát až dvacetkrát víc, co s tím můžete dělat?" ptá se Patrick Jolie.

Nebývalá účast

S touto pařížskou čtvrtí spojil své občanské i politické aktivity i Atanase Périfane, známý v celé Francii jako iniciátor akce s názvem "Svátek sousedů".

Turecká vlajka
Někteří odpůrci euroústavy odmítají vstup Turecka do Evropské Unie

Podle tohoto zástupce starostky, který má matku Rumunku a otce řeckého původu, jsou Francouzi unavení domácí politikou. Překvapil ho ale viditelný velký zájem o referendum.

"Moc se o něm nemluvilo. Při prezidentských či parlamentních volbách se přitom hodně debatuje o politice. Oproti předpokladu ale místní k urnám přišli. Těžko říci, co se změnilo," přemítá Atanase.

Během kampaně k euroústavě si vláda znepřátelila veřejnost kvůli zrušení jednoho dne pracovního volna, tzv. svatodušního pondělí.

Výtěžek z něj chtěla použít na péči o seniory. A také to podle řady francouzských komentátorů hrálo v kampani roli. Proč?

"Hlasování se spojilo s nechutí z nového pracovního dne prostě proto, že lidé nejsou spokojení," míní Atanase Périfane.

Podle něj k francouzské tradici patří vyjádřit v referendu špatnou náladu. A je prostě snazší postavit si hlavu, než souhlasit.

Za časů 'Maastrichtu' bylo líp

Průzkumy ukázaly, že euroústavu odmítají ve velké většině mladí Francouzi.

 Dnešních 25 procent mladých bez práce je opravdu hodně
 
Laurent Grégoire

Laurent Grégoire, další obyvatel 17. pařížského obvodu, spoluzaložil před pár lety evropský parlament mladých od 17 do 25 let, který dodává europoslancům své náměty.

Proč se podle něj mladí Francouzi tentokrát chovají protievropsky, na rozdíl od maastrichtského referenda v roce 1992?

"Nezaměstnanost nebyla tehdy tak palčivou otázkou," míní Gregoire a pokračuje: "Dnešních 25 procent mladých bez práce je opravdu hodně."

Podle něj navíc euro znělo mladým lidem konkrétně, zatímco o euroústavě říkají, že jí nerozumějí.

Změna kurzu

Toto referendum ve Francii oživilo zájem o politiku. A zároveň v ní mění staré pořádky.

Šedesát let poté, co Francie spoluzakládala Evropskou Unii možná proevropskost zmizí z volebních programů politiků. Stala se nejistou devízou.

Podle francouzských zastánců evropské ústavy by bylo lepší, kdyby se referendum konalo současně ve všech zemích Evropské unie.

Pak by prý nehrály takovou roli problémy, které s ústavou nesouvisí, například nezaměstnanost či odpor k vládě.

Za hlavního vítěze hlasování se ve Francii kromě levicových skupin pokládá "nástupce" Jeana Marii Le Pena Filip de Vilie.

Ten přišel s argumenty, že EU nebude mít kvůli ústavě žádné hranice, že rozšiřování začne být nekontrolovatelné a že nelze přijmout do Unie Turecko.

Villie také tvrdí, že referendum znamená konec Francie jako motoru Evropské unie.

Vláda odchází, prezident zůstává

Za euroústavu se výrazně postavili prezident i vláda. Předpokládá se, že v nejbližších dnech kabinet ve Francii padne.

Odpůrci ústavy se obávají posílení moci Bruselu
Příštím premiérem by mohl být Dominique de Villepin

Příštím premiérem by mohl být současný ministr vnitra Dominique de Villepin.

Podle zpravodajky BBC se nyní zostří boj mezi prezidentem Jacquesem Chirakem a jeho hlavním rivalem Nicolasem Sarkozym.

Ten už se nechal slyšet, že by snižoval nezaměstnanost jinak než současná vláda -a inspiroval by se při tom britskou cestou.

Chirac ale podle politologa Jacquese Rupnika zůstane ve funkci až do konce svého období, tedy do roku 2007.

Rozdělení socialisté

Referendum rozdělilo francouzské socialisty. Strana před časem uspořádala vnitřní hlasování o ústavě, kde se 60 procent členů vyslovilo pro evropskou ústavu.

Pak se ale její část aktivně zapojila do přesvědčování, aby voliči řekli tomuto dokumentu ne.

Jacques Rupnik BBC řekl, že za těchto okolností se buď vrátí bývalý premiér Lionel Jospin a pokusí se socialisty sjednotit, nebo se strana rozštěpí na dvě části - jedna se spojí s krajní levicí a druhá se pokusí vytvořit nový středovější subjekt.

Zahraničně-politické postavení Francie se podle Rupnika dočasně oslabí, ale pak bude muset i Francie pochopit, že její budoucnost je v Evropě a že tlaky ekonomické nesouvisí s EU ale s globalizací.

 
 
66Anketa v obrazech
Jak v referendu o ústavě EU hlasovali francouzští voliči?
 
 
66Diskutujte
Jaké následky bude mít francouzské 'ne'?
 
 
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí