Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pátek 28. ledna 2005, 06:46 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Osvětim si připomněla 60. výročí osvobození
 
Po setmění se rozhořely plameny podél kolejí
Po setmění se rozhořely plameny podél kolejí
Na místě nacistického vyhlazovacího tábora v polské Osvětimi se konal obřad na připomínku více než milionu lidí, většinou Židů, kteří tam zemřeli.

Přesně 60 let ode dne, kdy tábor osvobodili sovětští vojáci, se sešli světoví představitelé spolu s téměř dvěma tisíci přeživších na odpoledni plném emotivních projevů.

Pietní obřad začal zvuky vlaků, které přivážely do tábora nové obyvatele.

Ve tmě končil dvojitými plameny podél kolejí, od vstupu do tábora ke zbytkům plynových komor.

Zvuky trubky doprovázela světla svíček od skupiny ruských válečných veteránů, kteří se zúčastnili osvobozování tábora v Osvětimi v roce 1945.

Během odpoledne zazněly modlitby za mrtvé z úst křesťanských i židovských duchovních.

Mezi přeživšími, kteří vystoupili s projevem, byla i bývalá francouzská ministryně Simone Veilová, která řekla, že nacisté se snažili zničit nejen těla, ale i duše obětí.

Simone Veilová varovala před aktuálními projevy xenofobie:

"Ve chvíli, kdy jsme do tábora dorazili, byli jsme zbaveni vlastní identity číslem, které nám vytetovali na předloktí. Nebyli jsme nic víc než 'stück', tedy položka."

"My poslední, kteří to přežili, přátelé, máme právo a povinnost varovat ostatní a domáhat se toho, aby se ono 'nikdy víc' také stalo realitou."

Premiér Aleksander Kwasniewski, podobně jako další řečníci, zdůrazňovali, že Osvětim je tragédií celého lidstva, ale že ji nelze popisovat bez důrazu na to, že je symbolem vyvražďování židů.

Bývalý vězeň Vladimír Bartoševski během poměrně emotivního projevu konstatoval, že spojenci měli během války dost informací o tom, co se s židy děje v Osvětimi i v jiných lágrech, a přesto nepodnikli adekvátní kroky.

Varoval také před tím, že současný antiseminismus se často skrývá za antisionismem.

Významný představitel Romů Romano Rosi připomněl, že stejný osud jako Židy, to jest vyhlazování, postihl i Romy.

Mezi řečníky byl v zasněžené a zmrzlé Osvětimi i izraelský prezident Moše Kacav, který řekl:

"Když chodím tady v Osvětimi mezi baráky, přepadá mě nevole a obava, že šlapu po obětech, které nemají hroby."

Izraelský prezident na shromáždění uvedl, že historie holocaustu by nikdy neměla být zapomenuta.

Antisemitismus v Rusku

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že nikomu nemůže být antisemitismus lhostejný.

Svíčky zapálené na nádraží v Berlíně na památku obětí holocaustu
V době holocaustu přijíždělo do Osvětimi denně až 12 tisíc židů

Putin zároveň vyjádřil lítost, že i v dnešním Rusku se znovu objevují signály antisemitského chování:

"Rád bych zdůraznil, že mnozí z nás se mohou stydět nejen za minulost, ale i přítomnost, za to že zárodky nemoci ještě nebyly potlačeny."

Ruský prezident Vladimír Putin ocenil hrdinství sovětských vojáků, kteří Osvětim osvobodili, a použil při tom formulaci, že vojáci Rudé armády položili životy za svobodu Polska. Právě na takové formulace jsou Poláci vzhledem k desítkám let komunismu velmi hákliví.

Památník francouzským obětem

Francouzský prezident Jacques Chirac slavnostně otevřel památník věnovaný osmdesáti tisícům Francouzů, převážně Židů, kteří byli během nacistické okupace Francie deportováni do Osvětimi.

Francie by podle Chiraka měla za tuto deportaci přijmout zodpovědnost.

Kromě hlavní pietní akce v jihopolské Březince uctil památku obětí vyhlazovacího tábora minutou ticha i Evropský parlament. Europoslanci zároveň podpořili rezoluci proti antisemitismu, xenofobii a rasismu.

Bývalí vězňové koncentračních táborů 2. světové války vzpomínají na oběti také v Moskvě a podobného ceremoniálu řeckých Židů v Soluni se má účastnit i německý ministr zahraničí Joschka Fischer.

Tábor osvobodili sovětští vojáci jen několik dní potom, co ustupující německé jednotky vyhodily do povětří plynové komory.

Letošní vzpomínkové slavnosti byly možná poslední příležitostí pro pamětníky. Na ceremoniál dostali pozvánku nejméně dva tisíce z nich.

V době holocaustu přijíždělo do Osvětimi-Březinky každý den v dobytčích vagónech až dvanáct tisíc Židů.

Vzpomínkové akce i v ČR

Výročí osvobození Osvětimi si Česká republika poprvé připomněla jako významný den - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Prezident Václav Klaus se účastnil slavnostního shromáždění přímo v Osvětimi, vzpomínkové akce se konaly i na mnohým místech v tuzemsku.

Před vchodem do Památníku obětí nacismu v pražské Pinkasově synagoze byla odhalena pamětní deska lidem, kteří za války zachránili Židy před nacistickým terorem.

Českých Židů, kteří vděčili za záchranu života někomu, kdo je za války ukryl, bylo kolem stovky.

V horní komoře parlamentu se sešli lidé, kteří přežili věznění v koncentračních táborech a pochody smrti, poslanci, senátoři, diplomaté i studenti.

 
 
OsvětimSymbol holocaustu
Tematická příloha k 60. výročí osvobození Osvětimi
 
 
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
 
 
INTERNETOVÉ ODKAZY
 
BBC neodpovídá za obsah stránek, které neprovozuje.
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí