Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: středa 26. ledna 2005, 15:56 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Proč spojenci nebombardovali Osvětim?
 
Měli spojenci bombardovat Osvětim, když se dozvěděli plnou pravdu o nacistickém holocaustu?

Trosky plynové komory, Osvětim
Debata o postojích spojenců k Osvětimi znovu ožívá

To je jedna z nejkontroverznějších otázek týkajících se druhé světové války.

V létě 1944 se na Západ sice dostala podrobná zpráva o táboře smrti, ale koncentrák osvobodila až o pár měsíců později Rudá armáda.

Během té doby však zahynuly tisíce lidí.

Dodnes se diskutuje o tom, zda by přímý vojenský zásah toto zabíjení zastavil.

Mnozí, včetně těch, kteří věznění přežili, tvrdí, že spojenci měli zasáhnout bez ohledu na to, jestli by to bylo efektivní.

Tato debata vede k širší otázce o tom, proč svět neudělal pro záchranu Židů více.

Tlak na zahájení akce

Podrobnější informace o koncentračním táboře v Osvětimi se na západ dostali prostřednictvím dvou vězňů, kteří v dubnu 1944 uprchli, o dva měsíce později se to podařilo další dvojici.

Svědectví těchto lidí se stalo základem zprávy známé jako Osvětimský protokol.

Od června 1944 naléhaly židovské skupiny na amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta i na britského ministerského předsedu Winstona Churchilla, aby rozbombardovali buď železnici, která do Osvětimi vede, nebo plynové komory a tím zastavili další vraždění.

Debata se táhla celé léto.

Vojenští důstojníci tvrdili, že přímý vojenský zásah není možný, přestože na toto téma nebyla vypracována žádná studie.

O možnosti shodit do tábora zbraně, aby se vězni mohli vzbouřit, se mluvilo poměrně dlouho, nakonec ale byla zamítnuta.

Nedávno zveřejněné snímky dokazují, že Britové pořizovali letecké snímky tábora v srpnu roku 1944. Předpokládali, že RAF by se mohlo podařit ještě v tom roce doletět až nad tábor.

Přestože se spojenecké síly po Dni D blížily z Normandie a Rudá armáda v roce 1944 dobyla Varšavu, někteří se domnívají, že nejlepší cestou ke zničení tábora smrti by bývalo bylo použití všech vojenských prostředků k okamžitému zničení nepřítele.

Dvojí metr?

Laurence Rees, autor seriálu BBC o Osvětimi, tvrdí, že jen hrstka neaktivních činitelů a "přezíravý tón" některých dokumentů vedli k názoru, že se "nikdo příliš neobtěžoval považovat bombardování Osvětimi za prioritu".

Osvětim
Uvažovalo se o dodávce zbraní pro povstání

"Kdyby byli v táboře vězněni britští občané, také bychom neuvažovali o tom, že je potřeba udělat cokoli k zastavení vyvražďování?" táže se autor dokumentu.

Rees však také tvrdí, že spor o možném bombardování Osvětimi, kde zabíjení skončilo v listopadu 1944, byl přehlušen "mnohem důležitější otázkou" o tom, proč spojenci neudělali proti vyhlazování Židů více.

Centrum Simona Wiesenthala pojmenované po muži, který holocaust přežil a po válce se stal "lovcem nacistů", tvrdí, že spojenci v praktických krocích selhali, protože mohli mnoha Hitlerovým obětem pomoci.

Lekce minulosti

Podle centra mohla Británie i Spojené státy uvolnit přísná imigrační pravidla a uprchlíkům poskytnout útočiště. Také mohli Německo častěji a jednoznačně varovat, že jeho vůdci se budou za tyto činy zpovídat.

Debata o tom, zda mohlo být uděláno více, bude tedy jistě pokračovat.

Aneb slovy Kitty Hart-Moxonové, která Osvětim přežila:

"Holocaust může být odstrašujícím příkladem genocidy, jež se od konce druhé světové války stále v některých částech světa objevuje."

 
 
OsvětimSymbol holocaustu
Tematická příloha k 60. výročí osvobození Osvětimi
 
 
Váleční veteráni v NormandiiNa poslední chvíli
Česko nemá na přípravu oslav konce války mnoho času
 
 
Rudá armáda našla v Osvětimi 8 000 vyhladovělých vězňůTovárna na smrt
Pamětníci popisují 60 let po osvobození osvětimské peklo
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí