Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: úterý 18. ledna 2005, 19:03 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Hledání ztraceného švédského hrdiny z doby holocaustu
 

 
 
V pondělí uplynulo 60 let od chvíle, kdy zmizel Raoul Wallenberg, švédský diplomat, který zachránil desetitisíce maďarských Židů před nacisty.

Wallenbergerovy cestovní doklady
Wallenberg zachraňoval židy tím, že jim dával švédské pasy

Více než deset let po tom, co zmizel z Budapešti, potvrdil tehdejší Sovětský svaz, že ho zajali sovětští vojáci. Podle oficiálního sdělení měl zemřít v ruském vězení. Okolnosti smrti jsou však stále zahaleny tajemstvím.

V roce 1998 jsem po čtyři dny pracoval jako překladatel pro skupinu lidí, kteří se snažili najít důkazy o tom, že Wallenberg možná žil ještě dlouho po roce 1947, kdy podle oficiálních zpráv zemřel na mozkovou mrtvici.

S naším vozem jsme zdolali náročnou cestu z Moskvy do města Vladimir, komplikovanou pro začátek dubna dost neobvyklou vánicí.

Toto město má, kromě řady architektonických památek, také jedno z nejznámějších vězení v zemi.

Za Stalinovy vlády se právě tady shromažďovali vězni předtím, než byli převezeni do koncentračních táborů na Sibiři a na Dálném východě.

Záblesk naděje

Po druhé světové válce zde pobývalo mnoho 'prominentních' vězňů, včetně německých generálů, členů východoevropských vlád a baltských a ukrajinských protisovětských vůdců.

Svědectví několika bývalých vězňů vyvolalo naději, že zde Wallenberg mohl být zadržován ještě na počátku padesátých let.

Pokud by se tato svědectví potvrdila, vysvětlily by se tím zprávy o tom, že byl Wallenberg v SSSR spatřen ještě v 70. letech.

Teorie o Wallenbergově přežití nezní podle jednoho z maďarských poválečných vězňů Andráše Tamase až tak nereálně. Tamas byl v ruském ústavu pro duševně choré "objeven" v 90. letech a do Maďarska se vrátil po 55 letech.

Wallengergovi bylo v době, kdy zmizel, 33 let. Takže pokud by byl v době naší cesty do věznice Vladimirsky Central na živu, bylo by mu 86 let.

Bývalý vězeň

Skupinu vedl Marvin Makinen, který se ve vězení octl poté, co byl zatčen v Kyjevě, kam se vydal jako levicově orientovaný student na začátku 60. let.

Ve skupině byl také softwarový expert Ari Kaplan z New Yorku a dva historici z ruské organizace pro lidská práva Památník.

Cílem bylo prozkoumat identifikační karty vězňů z období, kdy se mohl Wallenberg ve vězení vyskytovat.

Z hlediska výzkumu byly nejcennější ty karty, kde byli lidé identifikováni pomocí čísel, spíše než karty se skutečnými jmény. Karty s čísly totiž ukrývaly prominentní případy, jakým byla i Wallenbergerova kauza.

Kaplan musel provést analýzu záznamů, aby stanovil, kdo mohl být ve spojení s očíslovanými vězni, a mohl tak pomoci osvětlit jejich skutečnou identitu.

Absolutní teror

Analýza karet odhalila šíři represí zaměřených nejen na všechny etnické a sociální skupiny žijící v Sovětském svazu, ale také na tisíce cizinců, kteří se ve špatnou chvíli ocitli na nesprávném místě a zapletli se do sovětského vězeňského systému.

Našly se tisíce karet vězeňkyň z okolí Moskvy, které bylo během války okupováno Němci.

Byly obviněny z "nezákonných vztahů s okupanty". Podle mých informací však byly takto Rudou armádou obviněny téměř všechny tamní mladé ženy.

I zde se ale odehrály veselejší příběhy. Našel jsem kartu Žida narozeného v Oděse, který strávil ve vězení více než půl století kvůli obvinění z činů, které měl spáchat poté, co se octl za mřížemi.

"To je skutečně vytrvalý hrdina," zvolal jsem, ale výzkumníci se jen smáli.

Řekli mi, že to byl tatér, jehož politicky motivované tetování měla obyčejným vězňům, jak se domnívali, pomoci, aby byli překlasifikováni jako političtí vězni – doufali, že se tak zlepší jejich vězeňské podmínky.

Mezi nejoblíbenější kousky patřilo nechat si na čelo vytetovat nápis "Otrok SSSR".

Zaměstnanci věznice s námi byli ochotni spolupracovat, zejména mladý úředník, počítačový nadšenec, který se chopil šance dozvědět se něco o moderních programech.

Mnoho vězňů jsme neviděli, snad jen s výjimkou kuchařů ve zdejší jídelně, kde nám bylo umožněno se stravovat.

Podobně jako mnoho jiných pokusů vypátrat Raoula Wallenbergera, ani tato naše cesta nevedla k rozuzlení případu, věřím ale, že informace, které jsme získali, pomohou Památníku v jeho úsilí sestavit celkový obraz sovětského teroru.

 
 
RadiofejetonRadiofejeton
Ljuba Václavová o knize Gulag a zločinech komunismu
 
 
Snímek z dílny Henryka RosseLodžské ghetto
Galerie Langhans otevřela výstavu Rossových fotografií
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí