Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: středa 22. prosince 2004, 21:35 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Jaká je budoucnost osvětimského památníku?
 

 
 
Příští měsíc se do polské Osvětimi sjedou světoví vůdci, aby si připomněli šedesáté výročí osvobození tamního vyhlazovacího tábora.

Osvětim
Chrání polské úřady památník odpovídajícím způsobem?

Objevují se však názory, že polské úřady údajně nechrání historický památník odpovídajícím způsobem.

Tvrdí to alespoň historik Robert Jan van Pelt, který se rozhodl upozornit na to, že železniční vlečka, která vedla do tábora smrti v Brzezince, zmizela pod asfaltovým překryvem.

Osvětim - Březinku viděl snad každý alespoň na fotografiích. Symbol genocidy působí dnes jako něco hrozně vzdáleného, jako něco, co leží mimo tento svět.

Vyhlazovací tábor však s tímto světem svého času spojen byl a zachování těchto spojů je podle profesora Roberta Jana van Pelta, který je odborníkem na architekturu Osvětimi, velmi důležité.

Symbol genocidy po letech

"Je to přesně ten bod, kde se vnější společnost a SS do jisté míry setkávaly a jde tady podle mne o velmi důležité otázky jako role náhodně přihlížejících lidí, role svědků, role kolaborantů. A myslím, že je škoda, že tyto věci nyní ustupují současnému stavebnímu ruchu," soudí profesor Van Pelt.

Osvětim
Je mnohem těžší ochránit prostory ležící mimo brány památníku

Do Březinky přijíždí každý rok. Bere návštěvníky na málo známé místo, které je asi kilometr a půl od vyhlazovacího tábora, mimo prostory muzea.

Místo leží nedaleko hlavní železniční trati. Tady nacisté vybudovali vlečku, po které přepravovali dobytčáky plné lidí přímo do plynových komor. Vlečka byla dříve vidět, teď ji překryl asfalt.

"Už není vidět. Já vím, kde leží, ale žádný turista nebo poutník, který na toto místo přijde, už nebude schopen určit, kde je. A to je opravdu škoda, protože podle mne tuto stopu zahladila jen bezmyšlenkovitost," dodává Robert Jan van Pelt.

Správa silnic patří do působnosti místní radnice. Radní Andrzej Bibzicki popírá, že koleje překryli na popud radnice.

Říká, že vlečka bude obnovena, nicméně kdy a jak se tak stane, bude záviset na francouzsko - židovské organizaci, která podle jeho slov dává radnici hodně peněz na rekonstrukci.

"My odpovídáme na požadavky francouzské strany. Ten asfalt samozřejmě nevypadá dobře, takže bychom raději použili žulové kostky, tak aby bylo vidět železniční koleje a zároveň to bylo bezpečné pro auta. Takže lidé budou moci vlečku vidět. Ale záleží na penězích," vysvětluje Andrzej Bibzicki.

Po osvobození před šedesáti lety se jen ze samotných táborů Osvětim a Březinka stalo muzeum. A muzeum, které spadá pod polské ministerstvo kultury, neustále zápasí s místními úřady.

Plány muzea

Jde o silně zalidněnou oblast. Osvětim je malé město, Březinka je velká vesnice. Přímo naproti vchodu do muzea nabízí nový komplex restaurací levná jídla na obrovském reklamním panelu, což řediteli muzea vadí.

Osvětim
Přímo naproti vchodu do muzea nabízí nový komplex restaurací levná jídla

Muzeum však alespoň vyhrálo bitvu o místo, kde stála původní rampa, na které se prováděla selekce.

"Je to skutečně důležité místo. Chceme znovu vystavět samotnou rampu, kde docházelo k selekci."

"Budeme mít dva nebo tři dobytčí vagóny a umístíme je přímo na rampu, aby stály přesně tam, kde se rozhodovalo o tom, zda lidé půjdou do plynu, nebo budou zachráněni," popisuje plány muzea jeden z jeho zaměstnanců, Rafael Puro.

Nedaleko tohoto místa stojí nově vypadající dům, jehož zahrada dosahuje až k železniční trati. Jeho hliníkové obložení a dětský domeček na hraní vypadají, jakoby sem spadly z jiného světa.

Na místě, kde příslušníci SS se psy vyháněli vystrašené rodiny z dobytčáků, vypadá velmi nepatřičně. Jde ale opět o věc, která spadá do působnosti místních úřadů, nikoli muzea.

"Teď tu ten domek prostě stojí. Můžeme samozřejmě dát majitelům nabídku, ale bude záležet na nich, jestli ji přijmou. A pokud dospějeme k názoru, že je to nutné, tak to možná uděláme," tvrdí Rafael Puro.

Jak chránit?

Domek byl postaven před pouhými sedmi lety, v době, kdy toto místo mělo být chráněno. Majitelka říká, že její rodina pozemek vlastní od 60. let a nechce se rozhodně vzdát zahrady, i kdyby jí někdo nabídl trojnásobek tržní ceny:

 Chceme znovu vystavět samotnou rampu, kde docházelo k selekci
 
Rafael Puro, zaměstnanec muzea v Osvětimi

"Byla by škoda, kdybych se musela tohoto místa vzdát, pěstuju tady rododendróny a další květiny už víc než dvacet let. Kdykoli jsme měli volnou chvilku, jezdili jsme sem z města, hlavně když děti byly malé. Takže když nebudu muset, tak neodejdu."

Přestože vyrůstala v této oblasti, teprve nedávno zjistila, na jak historicky významném místě má domek. Ze zadních oken svého domku vidí na smutně proslulou bránu do tábora Březinka. Z předzahrádky na rampu, kde docházelo k selekci. Může klidně spát?

"Nemám noční můry. Je to, jako když někdo bydlí ve vysokém domě, ze kterého je vidět na hřbitov. Prostě si na to zvyknete. Nejdřív to byl šok, ale pak vás to šokovat přestane. To je, jako když doktor vidí mrtvolu. Poprvé je to strašné, ale pak už ho to nešokuje."

"Když za mnou jezdí příbuzní, tak se mě ptají, jak tu můžu bydlet, ale pro mě už je to celkem normální," vysvětluje svůj postoj majitelka domku.

Muzeum v Osvětimi dělá vše, aby ochránilo to, co má ve své péči. Chce zabránit úplnému rozpadu krematorií, chce zabránit, aby se rozložily tisíce bot a kupy vlasů obětí.

Je ale mnohem těžší ochránit to, co leží mimo brány muzea. Zdá se nicméně, že místní lidé a koneckonců i radnice jsou přece jen o něco vstřícnější než ještě třeba před deseti lety.

 
 
OsvětimSymbol holocaustu
Tematická příloha k 60. výročí osvobození Osvětimi
 
 
Koncentrační táborDluhy minulosti
Nuceně nasazení a vězni po letech zpět v Německu
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí