Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pátek 30. dubna 2004, 14:30 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Obyvatele Lotyšska trápí zvýšení cen potravin a inflace
 

 
 
Polsko – největší, Kypr – rozdělený, Slovinsko – nejpřipravenější. Který z deseti nováčků, kteří prvního května rozšíří řady EU, by mohl dostat přídomek nejchudší?

Riga
Riga je hlavním městem Lotyšska od roku 1323

Přestože jeho ekonomika roste téměř nejrychleji z celé desítky, je to Lotyšsko.

O přistoupení k Evropské unii začalo jednat až ve druhé vlně - v roce 2000.

Evropská unie ho často chválila za rychlost s jakou zvládalo všechny požadavky, ekonomický růst země patří k nejprogresivnějším ze všech deseti nových členů - loni byl 7,5%.

Jak se na hospodářství odrazí vstup do EU

Podle ředitelky Institutu pro ekonomiku na lotyšské Akademii věd Raity Karníte jsou vůbec nejdůležitějším faktorem pro další rozvoj lotyšského hospodářství politické záruky plynoucí z členství v rozšířené EU.

 Podle údajů Eurostatu se 77 % lotyšského zahraničního obchodu odehrává právě s členskými zeměmi EU
 

Výrazně se - stejně jako v ostatních přistupujících zemích - zlepší podmínky pro obchod.

"Evropská unie je velmi důležitým obchodním partnerem Lotyšska," uvádí Raita Karníte, "podle údajů Eurostatu se 77 % lotyšského zahraničního obchodu odehrává právě s členskými zeměmi EU."

"Od prvního května nebudou existovat žádná omezení na hranicích, půjde tedy v podstatě téměř o vnitrostátní obchod, což znamená velké ulehčení. Zároveň ale musíme mít s čím obchodovat - podotýká šéfka lotyšského Institutu pro ekonomiku."

Jednou z největších výhod Lotyšska co se týče obchodu je podle Ladislava Kubizňáka z rižského zastoupení české vládní agentury CzechTrade pozice tranzitní země:

"Lotyšsko je přirozeným tranzitním uzlem pro přesun surovin z Východu do německých, anglických a španělských přístavů."

Hospodářství Lotyšska i dalších dvou pobaltských států - Litvy a Estonska - patří v posledních letech k nejdynamičtěji se rozvíjejícím z postkomunistických zemí.

Podle Ladislava Kubizňáka je to dáno několika faktory:

"Země provádí strukturalizaci průmyslu, profiluje se tam dřevozpracující půrmysl, textilní průmysl, potravinářství, boom zažívá stavebnictví a stejně jako v České republice poskytování hypoték, motor a hybná síla lotyšské ekonomiky."

Lotyšsko zatím splňuje také všechna kritéria nutná pro přijeté jednotné evropské měny - eura. Schodek veřejných rozpočtů čInil loni v lotyšsku 1 celé a osm desetin procenta HDP, veřejný dluh pak 15 celých a šest desetin hrubého domácího produktu.

Ceny a inflace stoupají

Ne všichni ale sdílejí optimismus, k němuž nabádá prostudování statistik.

Lotyšské eruroferendum
 Nyní je kvůli finančním obtížím postoj části populace k EU spíše negativní
 
Juris Paiders, novinář

"V tomto roce rozhodně tak pozitivní údaje nepřicházejí. Letos máme velmi vysokou inflaci, a myslím, že v tomto směru jsme na tom dokonce skoro nejhůř v Evropské unii," podotýká redaktor ekonomického listu Bizněsa jaunumi Juris Paiders.

"Co se týče deficitu státního rozpočtu, skutečně plníme potřebná kritéria a z tohoto hlediska bychom mohli vstoupit do eurozóny třeba zítra."

"V případě inflace to ale neplatí, podle prognóz ekonomů se příští rok má ještě zvýšit. A já jsem nezaznamenal ze strany vlády žádnou strategii, jak tomuto trendu čelit," varuje novinář Juris Paiders.

Lotyšsko patřilo ještě před referendem o vstupu do Evropské unie k nejeuroskeptičtějším z deseti přistupujících států.

I přes příznivé ekonomické ukazatele totiž země zůstává nejchudší z hlediska příjmů na osobu - HDP na jednoho obyvatele je na pouhých 35 % unijního průměru a řada lidí to samozřejmě pociťuje na vlastní kůži.

 Letos se zvedly ceny tak, jak už ne za posledních sedm osm let
 
Juris Paiders, novinář

Jak dodává Juris Paiders, pokud by se mělo referendum konat dnes, podle průzkumů veřejného mínění by řeklo ano Evropské unii pouze kolem 45 procent lidí.

"Lidé už první dopady členství v Evropské unii pociťují na vlastních peněženkách. Letos se zvedly ceny tak, jak už ne za posledních sedm osm let," říká Juris Paiders.

"Zejména se to týká potravin: chleba, mléčné výrobky, sýr - zdražily více než o třetinu. Mnoho lidí to vnímá jako bezprostřední dopad vstupu do Evropské unie a jsou proto zklamáni."

"Samozřejmě, že věří, že v budoucnosti přijdou i pozitiva, ale v tuto chvíli je kvůli finančním obtížím postoj části populace k EU spíše negativní," vysvětluje novinář Juris Paiders.

Vlastní strategie chybí

Politici i ekonomové obyvatele nabádají k trpělivosti - nicméně podle propočtů by Lotyšsko mělo dohnat životní úroveň Evropské unie zhruba v roce 2030.

 V mnoha oblastech nejsme schopni vypracovat naše vlastní moderní strategie rozvoje
 
Raita Karníte

Ředitelka Institutu pro ekonomii Raita Karníte má za to, že rozhodující bude pro zemi možnost a schopnost využívat společných strategií Evropské unie:

"Jsme malá země a v mnoha oblastech nejsme schopni vypracovat naše vlastní moderní strategie rozvoje," říká Raita Karníte a dodává, že neschopnost dlouhodobější strategie poznamenává i celou lotyšskou ekonomiku.

Bude podle ní také důležité, nakolik lotyšsko dokáže využít financí plynoucích ze strukturálních fondů Evropské unie a zda se podaří do země přilákat více zahraničních investorů.

Zejména menší společnosti ze západní Evropy by pak podle odborníků paradoxně mohl do Lotyšska přilákat velký nepoměr mezi nízkými příjmy lotyšských obyvatel a mzdami ve zbytku Evropské unie.

 
 
Uvnitř EvropyUvnitř Evropy
Kompletní průvodce měnící se tváří Evropské unie
 
 
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
 
 
INTERNETOVÉ ODKAZY
 
BBC neodpovídá za obsah stránek, které neprovozuje.
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí