Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: úterý 03. února 2004, 16:34 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Bydlení v Bruselu se stává atraktivnějším - a dražším
 

 
 
Tisíce úředníků z nových členských zemí Evropské unie, kteří se příští rok přistěhují do Bruselu, se mohou těšit na vysoký standard za ceny, které i po očekávaném zvýšení budou menší než ve většině západoevropských metropolí.

Brusel
'Adresa Brusel' začíná být v módě

Navzdory přítomnosti několika desítek tisíc eurokratů a dalších zaměstnanců nejrůznějších nadnárodních společností je Brusel stále městem s jedněmi z nejnižších nákladů na bydlení v Evropě.

Zatímco v Londýně za nezařízený, třípokojový byt zaplatíte podle průzkumu poradenské společnosti Mercer v průměru 2350 eur měsíčně, v Paříži vás podobný byt přijde na 1300 eur a v Amsterdamu na rovnou tisícovku, v Bruselu je to pouhých 621 eur, což je v relaci k místním příjmům příznivé.

Kvalita bydlení v Bruselu je vysoká i podle těch nejpřísnějších standardů a vybere si každý. Není tu nouze ani o reprezentativní byty v secesních činžácích, ani o menší byty v novostavbách či v malebných, pro Brusel typických několikapodlažních domcích z červených cihel.

Nepříjemná se může zdát minimální délka nájemní smlouvy, která je v Bruselu podle zákona tři roky a záleží jen na dobré vůli majitele, zda přistoupí na výjimku.

Na druhou stranu najít skutečně pěkný pronájem tu není problém ani pro lidi s průměrnými příjmy a dvojjazyčné oranžové cedulky 'A Louer - Te Huur' (k pronájmu) zdobí okna domů ve všech čtvrtích města.

Očekává se nárůst cen

Nájmy však v některých oblastech Bruselu v prvních měsících příštího roku zcela určitě prudce vzrostou. Realitní agenti i soukromí pronajímatelé čekají na 'velký třesk' – tři a půl tisíce nových přistěhovalců s vysoce nadprůměrnými platy.

V Bruselu nabídka nemovitostí dlouhodobě převyšuje poptávku – podle některých odhadů počet volných bytů dosahuje patnácti tisíc – jen omezené množství z nich však bude vhodné pro eurokraty, kteří preferují bydlení buď v blízkosti evropských institucí nebo v satelitních městečcích za Bruselem.

Prodejní ceny nemovitostí i tržní nájmy jsou v Evropské čtvrti na vzestupu už několik měsíců, a to ještě mnoho majitelů čeká s nabídkou až na květnové rozšíření EU, jak potvrzuje Remi Tassaert z realitní agentury Immo ID v Evropské čtvrti, která slouží zejména zaměstnancům evropských institucí.

"Zde v okolí ceny rostou rapidním tempem. Mnoho bytů je zatím volných, protože lidé, kteří přijíždějí do Bruselu nyní, mají většinou dočasné smlouvy a menší platy a majitelé vyčkávají."

"Co se týče koupě bytu, situace je pro prodejce více než příznivá. Jednopokojový byt poblíž Evropské komise, který jsme loni nabízeli za 30 tisíc eur, se nedávno prodal za 90 tisíc."

Více Belgičanů kupuje byty

Příliv nových, dobře placených pracovních sil, který se pravděpodobně nezastaví dříve než v roce 2010, vede mnoho Belgičanů ke koupi bytu coby investici.

Nízké úrokové sazby a výhodné hypotéky mají na svědomí rekordní čísla - jen za první tři měsíce letošního roku požádalo v Belgii o hypotéku 35 000 lidí, což je 21procentní nárůst oproti minulému roku.

"Čekáme, že se toto číslo ještě zvětší a poptávka po koupi nemovitostí bude v Bruselu kulminovat v květnu, v červnu. V pronajatých bytech ovšem stále ještě bydlí asi 60 procent Bruselanů."

Podle Alaina Deschampa, ředitele realitní agentury Century 21, je velký zájem i o činžovní domy a novostavby s 20 až 30 byty, a to přesto, že roční zhodnocení kleslo z 12 procent na sedm. Tento vývoj ovšem znepokojuje sdružení na ochranu nájemníků, která se obávají dopadu na sociálně slabší vrstvy obyvatel.

Michel Renard z Bruselské organizace zvané Právo na bydlení varuje, že radikální zvýšení nájmu nepostihlo jen Evropskou čtvrt, ale i některé okrajové části tradičně obývané starousedlíky.

Organizace 'Právo na bydlení' poukazuje na skutečnost, že v Belgii neexistuje regulace nájemného a pouze šest procent bytů je obecních, takže většina lidí je odkázána na tržní nájmy.

Metropole bez silné sociální sítě

Podle architekta Patrik Moyersoena ze studia Groep Planning, který se zabývá bytovou výstavbou v Bruselu a veřejné se angažuje v projektech na podporu sociálně slabších obyvatel, by hlavní prioritou vlády i místních úřadů měla být rekonstrukce stávajících státních bytů a urychlená výstavba nových.

"Bydlení pro sociálně slabší tu existuje, ale je ve velmi špatném stavu, praská ve švech a úřady na ně už léta nezvyšují prostředky," říká Moyersoen.

"Například v plánech na rekonstrukci a dostavbu Evropské čtvrti, která zasahuje do tří městských částí a stojí na místě tradiční dělnické enklávy, není o obecních bytech ani slovo. To je pro mě jako pro Bruselana obrovské zklamání."

Do problémů se ovšem nedostávají jen lidé s nízkými příjmy, ale pomalu i nižší střední třída. Brusel se svou kulturní a společenskou nabídkou pomalu vyrovnává městům, jako jsou Paříž a Londýn.

Před deseti patnácti lety lidé z metropole Evropy houfně prchali, město chátralo a bydlení tu bylo na půl zdarma. Nyní začíná být 'adresa Brusel' znovu v módě, lidé se stěhují zpět a ti, kteří tu zůstali a prožili tu nejhorší dekádu, to začínají velmi nepříjemně pociťovat.

 
 
BásníkÚředníci - umělci
V evropských institucích působí básnici i muzikanti
 
 
ŠkolaEvropské školy
Nejcennější součástí unijního školství jsou společné akce
 
 
BerlaymontJizva na tváři
Evropská čtvrť hyzdí svou architekturou tvář Bruselu
 
 
NEJNOVĚJŠÍ:
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí