Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pátek 03. října 2003, 13:04 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Čeho se bojí úředníci v Bruselu
 

 
 
Jako 'velký třesk' je vnímáno největší rozšíření EU o deset nových zemí v květnu 2004. Nová studie ukazuje, jaké obavy budí mezi unijními představiteli.

Evropský parlament v Bruselu
V Bruselu panuje před rozšířením řada obav

Studie, kterou si objednala komunikační společnost Burson-Marsteller, poukazuje na nervozitu ohledně několika hlavních otázek.

Jak se v unii bude chovat největší nováček - Polsko, jak se budou distribuovat prostředky z rozvojových fondů, a zda se nezpomalí přijímání nové ekologické a sociální legislativy.

Těžká první léta

Evropská komise tvrdí, že toto nejambicióznější rozšíření v dějinách unie je také nejlépe připraveno.

Autor studie Simon Taylor si ale po rozhovoru s asi třiceti nejmenovanými vysokými činiteli Evropské komise myslí, že unii čeká docela hrbolatá cesta:

"V komisi panuje velmi jasný pocit, že první léta po rozšíření budou extrémně těžká z politického hlediska.

V Bruselu si uvědomují, že časový rozvrh rozšíření a termín 1. května 2004 bylo především politické rozhodnutí. Z pohledu technokratů a z pohledu Evropské komise, by bylo lépe na přípravu nových členů nechat více času.

V prvních letech po rozšíření se bude třeba popasovat s některými problémy, které nebyly dosud řádně projednány," říká Simon Taylor.

To však podle něj nezmanená, že by Brusel svého rozhodnutí litoval.

Vysocí činitelé Evropské komise, které oslovil pod podmínkou, že nezveřejní jejich jména, prý uznávají, že členství v unii je nejlepší cesta jak ukotvit v bývalém komunistickém bloku demokracii a vládu práva.

Obavy z Polska

Pokud jde o uvedené obavy, k těm hlavním patří, jakou úlohu chce v budoucnu hrát Polsko.

 V komisi panuje velmi jasný pocit, že první léta po rozšíření budou extrémně těžká z politického hlediska
 
Simon Taylor

Citovaní představitelé komise čekají, že Polsko se stane "dalším Španělskem" a že se bude houževnatě snažit získat od unie a v unii tolik peněz, kolik jen bude možné.

"Lidé, s nimiž jsem v Bruselu hovořil, upozorňovali na nedostatečnou politickou zralost Poláků. Na to, že vládnoucí elita v Polsku se ještě úplně neetablovala v podobě, jaká by byla žádoucí.

Také jsem slyšel obavy, že Polsko nebude váhat, bude dělat potíže a agresívně bojovat o své zájmy v unii. To jsme již viděli loni na summitu v Kodani, ke konci rozhovorů o rozšíření. Poláci neváhali zaujmout zákopovou pozici - a to se podle úředníků komise bude opakovat i v budoucnu," říká Simon Taylor a pokračuje:

"V Bruselu si uvědomují, že Poláci mají velmi silné historické cítění, velmi výrazný pocit, že byli v minulosti neprávem vyloučeni ze členství v evropském klubu. A tak se nebudou bát sáhnout i k jakémusi morálnímu vydírání, když budou chtít prosadit svou.

Současně se ale tady v Bruselu uznává, že Poláci vnášejí do unie osobitý talent a jestli se naučí chovat jako dobří Evropané, budou přínosem. Určitě ale budou tím nejobtížnějším takříkajíc "zákazníkem" v unii."

To vše nutně neznamená, že země jako Polsko budou v rozšířené unii izolovány.

Poláci již navazují spojenectví se Španělskem při jednání o evropské ústavě, aby mohli lépe chránit svá hlasovací práva v unii vůči větším státům, jako jsou Německo a Francie.

A přestože noví členové zřejmě nebudou na unijní půdě vystupovat jako jeden blok, patrně zůstanou jednotní v otázce příštího rozpočtu unie na léta 2007-13 a budou chtít více peněz na rozvoj svých chudých regionů a infrastruktury.

V tomto ohledu si ale musejí nováčci dát záležet, aby unii přesvědčili o snaze bojovat s korupcí a se špatnou administrativou, v níž by mohly prostředky z fondů mizet jako v černé díře...

Kontaminované potraviny z Východu

Studie si ale všímá i konkrétnějších oblastí, v nichž si oslovení představitelé Evropské komise nejsou jisti připraveností nových členů. Autor zprávy Simon Taylor pokračuje:

 Od lidí v komisi jsem slyšel jeden velmi jasný vzkaz - týkal se kvality a bezpečnosti potravin
 
Simon Taylor

"Od lidí v komisi jsem slyšel jeden velmi jasný vzkaz - týkal se kvality a bezpečnosti potravin. Podle úředníků, s nimiž jsem mluvil, nastanou nevyhnutelně problémy, určitě se objeví kontaminované potraviny.

Zažili jsme to už ve stávajících zemích unie - Britové např prošli obdobím strachu z nemoci šílených krav, slintavky a kulhavky, Němci se potýkali s prasečím morem.

U nováčků budou takové události ještě pravděpodobnější, protože - přiznejme si to - kandidátské země nemají hygienické standardy v potravinářském zpracovatelském průmyslu na potřebné úrovni.

Komise to říká naprosto jasně - nebude váhat zakázat dovoz potravin nebo zvířat z těchto nových států. Komise si nemůže politicky dovolit přehlížet takové věci," domnívá se Taylor.

Podle zprávy v tomto směru považuje Brusel za nejrizikovější země Polsko, Maďarsko a Českou republiku - tedy země, které vyvážejí nejvíce zvířat do nynějších států unie.

Počítá se s tím, že nováčci budou mít potíž plně zavést do praxe požadovaných více než devadesát nových zákonů týkajících se bezpečnosti potravin.

Jak ale uvedl jeden úředník komise, "nebudeme si moci dovolit přihlížet se založenýma rukama, jestli třeba z polských potravin budou podléhat nemocem dejme tomu Němci".

Uznávání kvalifikace

Méně důrazně bude podle Simona Taylora unie zřejmě postupovat v jiné politicky citlivé oblasti.

"Jisté znepokojení vyvolává v Bruselu fakt, že na technické úrovni má platit zásada vzájemného uznávání kvalifikace obyvatel starých a nových členů unie.

Slyšel jsem obavy týkající se kvalifikace zdravotních sester. Například sestra vystudovaná v České republice není technicky stejně kompetentní a kvalifikovaná jako její kolegyně na Západě.

Tady vidím prostor pro politické napětí, pokud z nových členských zemí přijde hodně zdravotních sester a vyjde najevo, že nemají příslušné schopnosti nebo působí problémy. To ale bude věc, která se nebude řešit na titulních stranách novin a nebudou kvůli tomu přijímána nová pravidla," uvádí autor studie.

Jistoty a nejistoty

Analytik Simon Taylor v rozhovoru s bruselskou zpravodajkou vyjmenoval i řadu dalších bodů, v nichž si činitelé Evropské komise nejsou jisti, jak se je novým členům podaří realizovat.

 Tak za deset let unie bude fungovat mnohem lépe
 
Simon Taylor

Budou se tu seriózně uplatňovat nové sociální zákony, např ty, které mají zamezit diskriminaci na pracovišti a zajistit lepší zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovišti?

Jak těžké bude u nováčků prosadit přísnější legislativu na ochranu životního prostředí?

A jak se povede srovnávat značné rozdíly v technologické úrovni nových členů?

Nutno nicméně přiznat: co se týče ekonomického přínosu nových členů, komise obecně nepochybuje, že rozšíření posílí mezinárodní obchodní styky Evropské unie, že přispěje i k hospodářské liberalizaci a modernizaci ekonomik.

Ve hře je však tolik faktorů, že lze stěží hodnotit, jak přesně vstup zemí z východu ovlivní unii. Víme, že po rozšíření bude unie chudší, rozmanitější - ale také méně předvídatelná.

Tento složitý obrázek se odrazí i na mezivládní konferenci, která v pátek začíná v Římě, na jednáních o budoucí evropské ústavě.

Něco však se podle Simona Taylora dá odhadnout už teď:

"Jedna věc je velmi jasná, co se týče jednotlivých aliancí uvnitř unie - desítka nových členských zemí se hodně brání tomu vystupovat jako jeden blok. Unie zažije větší příklon k transatlantické orientaci, větší otevřenost vůči NATO.

Takže opakuji: prvních tři až pět let po rozšíření bude velmi těžkých, ale pak se nováčci usadí a unie bude fungovat mnohem lépe - tak za deset let," dodává Simon Taylor, který zpracoval zprávu o obavách Evropské komise spojených se vstupem nových členů .

 
 
Uvnitř EvropyUvnitř Evropy
Kompletní průvodce měnící se tváří Evropské unie
 
 
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
 
 
INTERNETOVÉ ODKAZY
 
BBC neodpovídá za obsah stránek, které neprovozuje.
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí