BBC Online Network | váš názor
 
Zprávy
Analýza
Britský tisk
Evropský tisk
Radiofejeton
Dobré ráno
Interview
Víkendové pořady
Nová Evropa
Frekvence
Programy
Redakce
In English
Anglicky
s BBC
 
Other BBC sites:
Týden v Británii Týden v Británii

Sobota 6. října 2001
předcházející

Připravil Julek Neumann

Do prvního říjnového týdne jsme vstoupili, provázeni stále hlučnější válečnou rétorikou, která na nás útočí ze všech stran - ale atmosféra v Británii je i nadále uvolněná, a Londýňané spíš než na hrozící válečný konflikt nadávají na stávkující metro, díky němuž se dvakrát denně - cestou do práce a z práce - mění v nepříliš vábnou odrůdu sardinek.

To, že si řidiči londýnské podzemní dráhy nemají kde uvařit čaj, což - jak tvrdí páni strojvůdci - je brutální porušení jejich lidských i pracovních práv, kvituje cestující veřejnost z pochopitelných důvodů s nepříliš velkým pochopením, zvlášť když je teď na perónech pohánějí výpravčí do vlakových souprav zvlášť k tomu účelu zřízenými velkými plácačkami, které vzdáleně připomínají ping pongové pálky.

Babí léto

Chladné léto se spoustou dešťů a předčasný odlet vlaštovek do jižních krajů hlásí, že s babím létem přišel také podzim, a s ním tradičně houbařská sezóna, i když Britové na houby příliš rádi nechodí - bojí se, že najdou a snědí houbu jedovatou.

Doznívá tu evidentně protihoubařská propaganda z doby první světové války, která měla stejným dílem chránit poddané Jeho Veličenstva před otravou a majetek britské aristokracie před nájezdy týchž poddaných. A zdá se, že letos bude hub jako - zkrátka rekordní množství.

Hřiby začaly růst mnohem dřív než obvykle, a Skotsko je doslova poseto lištičkami, a to nemluvíme o dalších třech tisících druhů hub, které se na Britských ostrovech vyskytují, a z nichž prý je dobrých padesát jedlých.

A když už jsme u britského přírodopisu - poprvé po sto dvanácti letech objevili entomologové nový druh britského motýla. Jmenuje se Leptidea reali, motýlkářská síťka ho polapila v Severním Irsku, je to příbuzný obyčejného lesního běláska, ale - tvrdí páni vědci - rozhodně se od něj liší. A nový motýl vyvolává přirozenou asociaci.

Britská chvilka poezie


Poosmé se konal Britský den poezie

První říjnový čtvrtek je totiž už osm let Britským dnem poezie, který provázela řada atrakcí - od vystoupení Paula McCartneyho v londýnském recitačním maratonu, přes soutěž BBC o nejlepší báseň na téma cesty, po tisíce pestrobarevných balonků, které byly během čtvrtka vypuštěny nad celou Británii.

Když William Sieghart, ředitel jednoho londýnského nakladatelství roku 1994 poprvé uspořádal Britský den poezie, proběhla akce celkem bez povšimnutí. Dnes už tomu tak není - většina básnických spolků a sdružení se na tuhle akci připravuje celý rok.

Sieghart původně chtěl, aby Angličané jednou do roka odhodili svou anglosaskou rezervovanost a aby se odvázali podobně jako jejich keltští sousedé v Irsku a ve Skotsku - zkrátka, aby si počínali trochu hlučněji než po zbytek roku.

Čas zásahu proti bin Ládinovi

"Tři týdny po nejodpornějším teroristickém aktu, jaký svět vůbec kdy zažil, je koalice silná. Vojenské plány jsou robustní. Humanitární plány se dokončují. A důkazy proti bin Ladinovi a jeho organizaci jsou přesvědčivé."

Pravil ministerský předseda, vůdce labouristů Tony Blair, když na mimořádně svolané schůzi parlamentu vysvětloval, co už předtím řekl v projevu ke konferenci své strany. A předseda vlády prohlásil, že čas zásahu se blíží:

"Pokud podnikneme tu správnou vojenskou akci, pokud ji spojíme se správnou humanitární pomocí a pokud vybudujeme správnou politickou a diplomatickou koalici, pak nebudeme mít jenom nejlepší naději na úspěch, ale také největší naději, že úspěšně získáme podporu celého světa."

Jednotní labouristé a konzervativci

Důkazový materiál proti Usamovi bin Ladinovi a jeho rozsáhlé organizaci, který Tony Blair přednesl parlamentu, britské listy shodně komentovaly slovy: u soudu by to nestačilo, ale nás to přesvědčuje.

Heslo dne je jasné: britské a americké tajné služby mají důkazy naprosto nezvratné, ale už z povahy těchto tajných důkazů zřejmě vyplývá, že se o nich nesmí mluvit na veřejnosti. Tonyho Blaira poněkud nečekaně podpořil nový vůdce opozičních toryů Iain Duncan Smith, když se v parlamentu holedbal, jak se s ním jeho hlavní politický sok dělil o přísně tajné informace:

"Pan premiér se se mnou podělil o víc, než tady možná mohl prezentovat, a z tohoto základu vychází mé přesvědčení, že Usáma bin Ládin, al-Kajdá a Talibán jsou vinni podle všech článků obžaloby. Každá válka proti těmto lidem je spravedlivá válka. Musíme být připraveni bojovat za naši demokracii a za hodnoty civilizace všude na světě."

Druhé zvláštní zasedání

Jak už jsme řekli, Tony Blair svolal už druhé zvláštní jednodenní zasedání parlamentu. To první bylo tři dny po útoku a jeho výsledkem bylo jenom veřejné odsouzení teroristického činu - toto druhé zasedání bylo svoláno těsně po konferenci labouristické strany, kde už Blair jasně vyhlásil, co Británie udělá a jak bude dál postupovat.

Však se taky hned ozvaly hlasy, které se ptaly - proč tedy o tom ještě mluvit, když Tony Blair nařídil, že Británie bude podporovat vojenskou akci Spojených států, ať už je jakákoli? Odpovídá bývalý ministr zahraničí Robin Cook, degradovaný nedávno na šéfa organizace parlamentního jednání.

"Parlament je výrazem naší demokracie. Útok na Světové obchodní centrum byl útokem na naše demokratické hodnoty. Tím, že se scházíme, názorně předvádíme, že naše demokracie je zdravá a silná. A je také důležité, že demonstrujeme jednotu všech stran, zastoupených v parlamentu."

Výjimečně nesouhlasné hlasy

Poslanec za poslancem bez rozdílu stranické příslušnosti pak v parlamentu jasně vyjadřovali jednoznačnou podporu Tonymu Blairovi. Jeden z předních labouristických poslanců se tu poněkud servilně a poněkud komicky podřekl, když mu ujel jazyk a on v debatě oslovil pana premiéra slovy - Pane prezidente.

Jen několik disharmonických not tu zaznělo - to když se konzervativní poslanec John Stanley přeptal, jestli je Británie skutečně dobře připravena na chemické útoky a na biologické zbraně, nebo když řadový labouristický poslanec Peter Kilfoyle zpochybnil práci a schopnosti tajných služeb:

"Může pan premiér sdělit této sněmovně, co ho přesvědčuje, vzhledem k tragickému selhání zpravodajských služeb před 11. září, že se jejich kompetence po 11. září zlepšila?"

Hlasy, které proti připravované akci v Afghánistánu brojí, se na parlamentní schůzi nijak razantně neozvaly.

Vystoupení premiéra Blaira


Tony Blair představil na konferenci svou vizi budoucnosti světa

"Ze zpětného pohledu bylo milénium mezníkem v času, ale události 11. září znamenaly mezník, bod obratu v dějinách, kdy musíme čelit budoucím nebezpečím, a vyhodnotit volby, které musí lidstvo učinit. Byla to tragedie, zločin, a tento národ teď posílá nejhlubší soustrast a modlitby obětem a vyjadřuje hlubokou solidaritu americkému lidu. Byli jsme s vámi na začátku, zůstaneme s vámi až do konce."

Tony Blair na labouristické konferenci v Brightonu vystupoval sice oficiálně jako vůdce své strany, ale jeho projev jasně ukazoval hloubku proměny britské politiky od jeho nástupu k moci v květnu 1997. Neboť Blair mluví stále méně jako tradiční britský premiér a stále více zní jako moderní prezident amerického typu s velkou exekutivní mocí.

K tomu je ovšem třeba přičíst téměř kazatelský tón, který mu u satirického čtrnáctidenníku PRIVATE EYE vysloužil přezdívku "vikář":

"Musíte pochopit, s kým máme co do činění. Poslechněte si telefonáty těch lidí v letadlech. Myslete na děti, kterým v nich řekli, že zemřou. Myslete na nepochopitelnou ukrutnost, s níž únosci za jekotu a zoufalství nevinných vletěli letadly, plnými pohonných hmot, do budov, v nichž pracují tisíce lidí."

A tak dále, a tak dále. Skoro hodinový projev, v němž Tony Blair nevynechal snad jediný kontinent, v němž předložil Británii svou vizi nového světa, v němž jeho země bude opět hrát významnou úlohu, v němž hodnoty mravní zvítězí nad nemravností a kde zlo - a výhradně jenom zlo - bude potrestáno, se rozhodně neminul účinkem.

"S takovými lidmi není možný kompromis. Mysli se nesetkají, neexistuje bod, v němž bychom mohli najít pochopení pro takovou hrůzu. Volba je jediná: porazit je, nebo být jimi poraženi. A my je musíme porazit," uvedl Tony Blair.

Témata labouristické konference

Za normálních okolností by ovšem labouristické konferenci dominovaly zcela jiné problémy - zdravotnictví, školství, doprava, železnice, londýnská podzemní dráha, kam se na vnitropolitické scéně podíváte, má Tony Blair plnou hlavu starostí, jakže se mu podaří splnit předvolební sliby, když jsou veřejné služby v takové krizi.

Ale ve vichru zmítaném a vlnami bičovaném Brightonu hned první den rozcuchal premiérově manželce vítr účes, a pozorní fotografové si všimli, že Cherie Blairová má v uchu jehlu od poslední akupunktury, prý proti stresu. Na konferenci, která stála ve znamení vojensky přísných bezpečnostních opatření, se o domácích problémech mluvilo jenom jaksi na okraj.

A tak jenom pozorní novináři zaznamenali, jak obratně si ministr financí Gordon Brown svým rozvážným projevem o ekonomice a o tom, jak hodlá připadný válečný konflikt financovat, upevnil vlastní mocenskou pozici uvnitř labouristické strany. A Gordon Brown dal jasně najevo, že by takové projevy jako pan premiér vlastně svedl taky.

"Životy sice skončily, ale věc svobody a spravedlnosti nikdy nekončí. Je možné zničit budovy, ale naše hodnoty jsou nezničitelné. Je možné zlomit srdce, ale nikdo nezlomí naději."

Faux pas baronky Thatcherové


Vystoupení bývalé britské premiérky sklidilo odsouzení

Blairovo vystoupení na konferenci kvitovala velkým povděkem také bývalá ministerská předsedkyně, Margaret dnes baronka Thatcherová. Margaretě Thatcherové se přístup Tonyho Blaira zjevně zamlouvá - konec konců, válka o Falklandské ostrovy počátkem osmdesátých let také odvrátila pozornost od britských vnitropolitických problémů, Tony Blair zjevně opakuje její trik, a proto jí také Tony Blair v nové úloze politika světových rozměrů jí nutně imponuje. Však také zřejmě v skrytu považuje Blaira za svého učenlivého žáka.

Baronce Thatcherové ovšem zjevně dělá potíže, smířit se s tím, že už není ministerskou předsedkyní. Proto také způsobila takové furore, když v rozhovoru pro list TIMES s militantností sobě vlastní uvedla:

"Ti, kdo zničili ty dvě věže, byli muslimové, a britští muslimové musejí povstat a prohlásit: tohle není cesta islámu. Ještě jsem neslyšela dostatek odsuzujících slov od muslimských kněží."

Rozhořčení muslimové

A byl oheň na střeše. Od Margarety Thatcherové se distancovali i její bývalí spolupracovníci z konzervativní strany, a britští muslimové protestují: "Jejich náboženství," tvrdí předseda Bradfordské rady mešit, "neposuzuje tento útok z hlediska náboženského vyznání, ale prostě jenom jako ztrátu životů."

"My v Británii vidíme násilí v Severním Irsku, rozumíte, se strany organizace IRA, ale nikdo nikdy nemluví o tom, že to mají na svědomí křesťané - vždycky se hovoří o tom, že to udělala ta a ta skupina. Proč tedy v tomhle okamžiku prohlašují, že tenhle útok mají na svědomí muslimové?"

Liaqat Husajn z Ústřední mešity v Bradfordu citlivě zareagoval na debatu, která probíhá jaksi v zákulisí britského dění.

Proč, ptá se celá řada pozorovatelů, mluví Tony Blair pořád o boji proti terorismu, ale vynechává z tohoto boje jakékoli zmínky o sektářském konfliktu v Severním Irsku?

IRA odsoudila terorismus

A tenhle týden jsme mohli sledovat jeden z nejpozoruhodnějších etických kotrmelců novodobých britských dějin.

"Je správné vyjádřit solidaritu a sympatie lidu Spojených států a říci, že tyto ukrutné činy odsuzujeme. Ale musíme jít dál, než abychom jen vyjádřili svůj zármutek, šok a odsudek. Náš vlastní mírový proces je v troskách, a teď musí být každému jasné, že pokud se nepodaří stabilizovat politické instituce, vytvořené v rámci Dohody z Velkého Pátku, pak tyto instituce zkolabují."

Ano, slyšíte dobře - ten velký mírotvůrce není nikdo jiný, než Gerry Adams, vůdce strany Sinn Fein, politického křídla organizace IRA, která v minulosti napáchala nezměrné škody, když v úsilí o sjednocení Irska podnikala pumové atentáty ve městech v celé Británii.

"Terorismus je z etického hlediska neobhajitelný. Ti, kdo mají na svědomí krutý čin ve Spojených státech, musí být předáni spravedlnosti, to co se stalo v New Yorku a Washingtonu a Pensylvánii je zločin proti lidskosti. Pokrokový boj na celém světě dostal kvůli těmto atentátům velkou trhlinu, pro takovéto činy není žádné ospravedlnění."

Novinářské bubliny

Na druhé straně se zdá, že z příběhů, které britské sdělovací prostředky uměle nafukují, aby se nepsalo a nemluvilo jenom o americké tragédii, se přes noc stávají velké bubliny, které vzápětí prasknou.

Takový byl případ myšlenky navrhovaných průkazů totožnosti, o němž jsme referovali před týdnem - konference labouristů ji hned v pondělí tiše pohřbila. A takový byl i případ Williama Walese a jeho strýce, tedy příběh prince Edwarda, majitele televizní společnosti Ardent, a prince Williama, o němž Ardent údajně chtěl natáčet dokument. Královnin syn odevzdal mamince videozáznamy, a celá aféra obratem splaskla.

Jen to ještě musíme zaznamenat, že novináři nabídli chudým studentům ve skotském městečku St Andrews po padesáti librách, jen když si o princi Williamovi, občanským jménem Williamu Walesovi, vymyslí nějakou, třeba smyšlenou historku.

"Takové je přece počestné novinářské řemeslo, přikrašlovat šedou skutečnost a trochu si vymýšlet," hájil tento postup DAILY TELEGRAPH, který o celé záležitosti referoval jako první. A občanské příjmení prince Williama nás také přivádí k naší obvyklé hádance.

Soutěžní otázka

Příslušníci panovnického rodu britská monarchie totiž vedle šlechtických přídomků používají také občanské příjmení. Mnozí proto argumentují, že Wales - sňatkem získaný šlechtický titul princezny Diany, která tragicky zahynula v jedné z nejproslulejších autonehod všech dob - princi Williamovi jako občanské jméno podle britského zákonodárství vůbec nepřísluší. A my se ptáme:

Jaké občanské jméno tedy používá královna Alžběta II. a její potomci?

Své odpovědi nám zasílejte do pátku 12. října na adresu:

Týden v Británii
BBC Czech Section
P.O. Box 76
London WC2B 4PH

Pro vylosované výherce máme opět připravenou odměnu.

Nepatřičné reklamy

"Kdybych jí byl jenom ukázal, jak strašně jsem ji miloval... teď už nikdy nebudu mít příležitost. Měl jsem si udělat čas a koupit požární hlásič."

To je úryvek z televizního propagačního klipu, který si zaplatila britská vláda a který je o požární bezpečnosti. Nyní však patří mezi reklamy, které byly staženy z oběhu po tragických událostech 11. září jako nevhodné a nepatřičné. Objevují se v něm náhrobky, a to se televizním společnostem jevilo jako necitlivé.

Také koka kola odvolala svoje reklamy - její motto "Život chutná dobře" se jevilo jako nepříliš taktní po devastaci v New Yorku a Pentagonu. Zmizela reklama na limonádu Dr Pepper - zachraňovali v ní chlapce ze sutin domu. Zmizela reklama na automobily Renault, v nichž si pilotní posádka dopravního letadla prozpěvovala.

A tak je jasné, že britské reklamní společnosti budou muset změnit tón, náladu a metaforiku svých produktů.

Bez černého humoru

"Okolnosti nás nutně ovlivnily a budou naši práci ovlivňovat tak dlouho, dokud tady bude nějaký konflikt," praví Bruce Haines, předseda Ústavu pro reklamní agenty a šéf reklamní agentury Leagas Delanay.

Mnohé reklamy podle něj zmizí na čas kvůli novým asociacím. Jiné musejí pryč prostě proto, že ukazují nevhodné obrazy. Na velké spoustě reklam, samozřejmě zcela náhodou, vystupuje prominentně silueta New Yorku, se Světovým obchodním centrem, symbolem dynamického města, uprostřed. A všechny tyhle symbolické obrazy musejí prostě zmizet.

Zdá se tedy, že reklamní agentury mění svůj přístup k reklamám, a že nové ladění jejich produktů bude střízlivější, méně bombastické. A jedna londýnská reklama je toho zřejmě důkazem.

Zahalená reklama

Večer co večer, jakmile se setmí, vyleze úderem deváté hodiny na složité křižovatce u nádraží Vauxhall - apokryfní příběh tvrdí, že právě od tohoto nádraží v jižním Londýně se odvozuje ruské slovo pro nádraží vůbec - tedy, úderem deváté hodiny večerní vyleze na zmíněné křižovatce po štaflích jeden muž na gigantický bilboard a odloupne z něj skoro sedmimetrovou plastikovou fólii. Úderem šesté hodiny ranní týž muž opět vyleze po žebříku na gigantický bilboard, a reklamu zase cudně přikryje.

Totiž, to je tak - většina reklamních firem, které si pronajmou bilboardy, a ke cti těch britských je třeba říci, že jimi hyzdí spíše kruhové objezdy a městské ulice, než zelenou anglickou krajinu - zkrátka, většina reklamních firem počítá s tím, že na ně jejich poutače pracují čtyřiadvacet hodin denně, a že přimějí co největší počet lidí - ať už k nákupu určitého typu zboží, nebo, jako v našem případě, ke sledování určitého televizního programu.

Ne tak televizní stanice Discovery. Té zjevně leží dobré mravy veřejnosti na srdci. "Sex na Discovery," volá totiž halasná reklama na její nový televizní seriál, ale rozhodně nečekejte erekci. A tak se Discovery rozhodla, dobrovolně a aniž by ji k tomu nutil nějaký cenzurní orgán, že v případě své reklamy bude aplikovat stejný princip, jaký obvykle platí v britském televizním vysílání: nahota a erotika příslušejí noci, a filmy a jiné pořady sexuálního obsahu se předvádějí teprve po deváté hodině.

Vědecky o sexu

Discovery tvrdí, že rozhodnutí svlékat bilboard na noc a ráno jej zase oblékat, aby se Londýňané, spěchající do práce, nepohoršovali, je důkazem zodpovědného přístupu k choulostivé otázce.

"Máme zcela legitimní právo, dělat novému seriálu reklamu," tvrdí generální ředitel Discovery, David Abrahams, seriál je o sexu, ale o sexu z vědeckého hlediska, proto ta poznámka na okraj. Ale protože se jedná o veřejné prostranství, myslím, že by slovo "erekce" mohlo některé lidi šokovat. Proto jsme se rozhodli, že přes den bude bilboard pod pokrývkou.

Ovšem - nakolik je tohle trochu pokrytecké řešení motivováno skutečně obavami o morálku puritánské britské veřejnosti, a nakolik se jedná o jakousi reklamu na druhou, o rafinovaný útok na podvědomí rafinovaných požitků lačných Londýňanů, to je otázka, na niž Discovery bude muset najít odpověď sama.

    Zpět nahoru  
© BBC World Service
Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK.
Zprávy a audio ve 43 jazycích: