70 let BBC World Service  
Historie BBC v češtině
 
Čeština na vlnách BBC
 
 
 
 
 
Historie BBC v češtině
Čeština na vlnách BBC

 

Od září 1938 začala BBC vysílat také německy, italsky a francouzsky. Tou dobou už Moskva vysílala svou propagandu česky pět let; pomalu začala válka rušiček; Británie však nikdy žádné vysílání nerušila.
Winston Churchill
Konec války však vedl BBC k úvahám o ukončení zahraničního vysílání

23. srpna 1939 uzavřel Sovětský svaz smlouvu o neútočení s Německem, 1. září německá armáda zaútočila na Polsko, a východní území začal krátce nato obsazovat Sovětský svaz. Dne 3. září vyhlásila Británie válku Německu, 6. září přečetl na BBC v češtině prohlášení opozičních labouristů bývalý mezinárodní zástupce čs. sociální demokracie Josef Kosina:

"Neklesejte na mysli, vydržte novou vlnu násilí a zůstaňte věrni odkazu velkého Tomáše Masaryka. Neopouštějte prapor, který v naší svobodné zemi vztyčil prezident Eduard Beneš se svými spolupracovníky. Hodina vašeho osvobození se blíží. Vaše tragédie otevřela světu oči a svět je povinen napravit křivdu, která se vám stala. Anglická Labouristická strana přijala zásadu obnovení Československa a svobody československého státu."

Rok 1939

O dva dny později začala BBC vysílat v češtině pravidelně. Zpočátku 15 minut denně, ale koncem roku 1939 už BBC vysílala česky (a nepravidelně i slovensky) třikrát denně po patnácti minutách.

Vedoucí československého oddělení byla Sheila Grant-Duffová, autorka znamenité žurnalistické knihy Europe and the Czechs. Jejím zástupcem byl profesor R. Betts.

V redakci pracoval bývalý šéfredaktor listu Tribuna Josef Kodíček, G. Stern ze stejného listu, Josef Kosina, Míša Papírník, J. Patzáková a další. K nim se později přidali lidé jako básník Ivan Jelínek, novináři Karel Brušák a Pavel Tigrid a divadelník Ota Ornest.

Vysílalo se nejprve z improvizovaných studií (zřízených na bruslařském kluzišti v londýnské čtvrti Maida Vale) potom z Broadcasting House a přilehlých detašovaných pracovišť, a konečně z dnešního sídla v Bush House, který byl vybudován, aby se těsně před hospodářskou krizí stal dalším z obchodních center ve středu Londýna.

"Čerčílek" a dvojí vysílání

Za Protektorátu se poslech zahraničního rozhlasu trestal smrtí; většina přijímačů nemohla ladit krátké vlny. Tomu se dalo odpomoci způsobením zkratu na ladící cívce improvizovaným kovovým vodičem. Říkalo se mu "čerčílek" (podle Churchilla) a nejefektivnější byla jubilejní stříbrná desetikoruna ke 20. výročí republiky.

Za Protektorátu se poslech zahraničního rozhlasu trestal smrtí
 

Málokterý posluchač si za války uvědomoval, že vlastně poslouchá dvojí vysílání – zahraniční vysílání BBC a vysílání československé vlády v exilu. Po uznání prozatímní čs. vlády dala BBC oficiálním mluvčím možnost hovořit od srpna 1940 v odpoledním, a od února 1941 také ve večerním vysílání.

Vedle promluv Eduarda Beneše se k posluchačům obraceli zejména populární Jan Masaryk a také ministři Ripka a Drtina, Clementis a představitelé komunistů v exilu Nosek, Valo a Hodinová-Spurná.

Po definitivním uznání čs. vlády BBC postoupila tomuto vysílání dva další časy; byly ohlašovány jako Hlas svobodné republiky a tlumočily převážně vládní stanovisko a výzvy k různým akcím.

BBC po válce

Po válce se komunistické ministerstvo informací v Československu pokoušelo udržet si toto vládní vysílání z Londýna, protože posluchači londýnskému vysílání důvěřovali, ale na základě intervence tehdejšího vedoucího čs. oddělení BBC Duckworth-Barkera bylo zastaveno.

Řada redaktorů se po válce vrátila do Československa, mnozí uvažovali o návratu ke své předchozí básnické, novinářské či jiné činnosti. BBC vysílala přímo z Prahy a spolupracovala s Čs. rozhlasem, měla úzký styk se svými posluchači.

Konec války však vedl BBC také k úvahám o ukončení zahraničního vysílání. Uzavření československého oddělení BBC si ale v byrokracii korporace žádalo svůj čas, a naštěstí k němu nedošlo.

Po převratu v únoru 1948 začala tzv. válka rušiček, cenzura omezila kontakt s posluchači. Vysílání se opět rozšířilo, v roce 1952 se oddělilo vysílání v češtině od vysílání v angličtině.

40 procent vysílání bylo vyhrazeno dennímu zpravodajství, které se připravovalo centrálně, zbytek vyplňovaly přehledy tisku, aktuality a zájmové rubriky.

Koncem roku 1952 vysílala BBC denně o průběhu procesu s Rudolfem Slánským a dalšími a komentovala výpovědi obžalovaných, z nichž mnozí byli obviněni, že dodávali materiály BBC.
 
^^ Nahoru Back to Index >>