ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004ROK 2004 V OBRAZECH  
Svět v roce 2004
 
 
 
 
Oranžová revoluce na Ukrajině
 
 
 
 
 
 
 
Když v prezidentských volbách koncem října těsně zvítězil premiér Viktor Janukovyč, vyšla ukrajinská opozice podporující Viktora Juščenka do ulic.

Už předvolební kampaň obou Viktorů provázely demonstrace, kterých se účastnilo na sto tisíc lidí, ale také ostré osobní útoky a obviňování.

Kdo s koho

 

Zahraniční pozorovatelé kritizovali hlavně nerovný přístup k médiím, kterých ve svůj prospěch premiér využíval podporovaný i Vladimirem Putinem.

Prohlášení Ústřední volební komise z 24. listopadu 2004 o výsledcích prezidentských voleb z 21. listopadu se ruší
předseda ukrajinského Nejvyššího soudu
 

"V posledních několika letech, a zejména loni, dosáhla Ukrajina významného ekonomického vzrůstu. Myslím, že to je 13.4 procenta. Nejde jen o tento rapidní růst. Vláda premiéra Janukovyče totiž dokázala mnohem víc: díky ní je tento růst viditelný."

"Jeho vláda dokázala omezit zbytečné výdeje a zároveň přesunula peníze na řešení významných sociálních problémů, například na zvyšování penzí," chválil Janukovyče prezident Vladimir Putin.

Třicet šest miliónů voličů mělo podle odborníků rozhodnout o směřování země na několik desetiletí - když se potom za vítěze prohlásil Janukovyč, stěžovala si opozice na volební machinace.

Za opozici se postavily USA i EU

 

V tom jí podpořily Spojené státy, Evropská unie ale i Ukrajinský nejvyšší soud:

"Prohlášení Ústřední volební komise z 24. listopadu 2004 o výsledcích prezidentských voleb z 21. listopadu se ruší," oznámil předseda Nejvyššího soudu a současně informoval o termínu opakovaných voleb na 26. prosince.

Opozice měla co slavit a poslanec Mykola Katerynčuk mluvil o vítězství demokracie:

"Podle nás je to velké vítězství všech lidé na náměstí, vítězství demokracie. Z nových demokratických voleb založených na demokratických principech vzejde na konci roku nový prezident. Myslím, že už víte, jak se jmenuje," řekl opoziční poslanec.

Juščenko svým nadšeným stoupencům i světovým médiím shrnul požadavky opozice následovně: "Požadujeme, aby odcházející prezident Leonid Kučma rozpustil Janukovyčovu vládu. Seberte odvahu, udělejte to! Pánové Janukovyči a Kučmo, přestaňte tenhle národ trápit!"

Západ versus východ

 

Ve východoukrajinském a převážně ruském Doněcku ovšem proti rozhodnutí Nejvyššího soudu protestovaly tisíce Janukovyčových stoupenců.

Právě na východě země má premiér silnou podporu. Přestože Janukovyč označil verdikt Nejvyššího soudu za protiústavní, oba prezidentští kandidáti se zavázali ho respektovat a termín schválil i ukrajinský parlament.

Dlouhý potlesk zákonodárců následoval poté, co parlament drtivou většinou schválil balík zákonů umožňující opakování voleb v termínu, který předtím stanovil Nejvyšší soud.

Změny volebního zákona

 

Schválené úpravy se všeobecně považovaly za kompromis: změnu volebního zákona prosadila opozice, vládní poslanci zase prosadili omezení prezidentských pravomocí.

Hlavní úpravy volebního zákona, které měly koncem zabránit opakování manipulací, popsal v rozhovoru pro BBC český velvyslanec Karel Štindl:

"Je omezena silně volba mimo volební místnosti a jsou zrušeny talony, na které se dalo mnohonásobně volit. Má být paritní zastoupení obou kandidátů ve všech volebních komisích, tj. oblastní i okrskové komise."

O Ukrajinu se začaly vést slovní přestřelky mezi americkým západem a kremelským východem.

Obě strany se vzájemně obviňovaly ze snahy vměšovat se do ukrajinských vnitřních záležitostí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov například kritizoval západní organizace za to, že údajně neměří všem stejným metrem.

"Pokud neuplatňujete stejné standardy, pak se monitorování stane nejen nesmyslným, ale může se stát nástrojem pro politickou manipulaci a faktorem destabilizace," prohlásil Sergej Lavrov.

Lavrov mimo jiné také volební pozorovatele z OBSE označil za prodlouženou ruku Západu. Americký ministr zahraničí Colin Powell však kritiku odmítl a Lavrovův výpad oplatil prohlášením, že Spojené státy naopak znepokojuje úroveň demokracie v Rusku.

"Nikdo se nevměšuje do demokracie, právě naopak. V posledních týdnech jsme byli svědky toho, jak se mezinárodní společenství sjednocuje na podporu demokracie. Demokracie znamená svobodné, rovné, otevřené volby, které nejsou ničím ovlivňovány.To si Ukrajinci zaslouží a toho - jak doufáme - se také dočkají," prohlásil odstupující americký ministr zahraničí Colin Powell.

Zatímco v prvních volbách zvítězil prokremelský Janukovyč, v opakovaném hlasování o prezidentovi dostal více hlasů prozápadní Juščenko.

"Drazí přátelé, nejnovější zpráva zní: Právě se to stalo! Chci za vítězství poděkovat ukrajinskému lidu a národu. Na něco podobného jsme zřejmě čekali celá staletí."

"Jsme nezávislí už čtrnáct let, dnes jsme se ale konečně osvobodili," komentoval tentokrát vítězný Viktor Juščenko opakované volby.

Vztahy Ukrajiny a Ruska

 

Premiér Janukovyč se ovšem nechce jen tak vzdát

"Na takovou porážku nikdy nepřistoupím, protože v naší zemi byla porušena ústava a lidská práva," tvrdil Janukovyč, který se stížností na údajné manipulace během hlasování ještě obrátil na ústřední volební komisi.

Ukrajinský nejvyšší soud však nakonec zamítl všechny Janukovyčovy stížnosti ohledně údajné neregulérnosti ukrajinských prezidentských voleb.

Opozice očekává, že Juščenkova inaugurace do funkce hlavy státu se bude konat už v první polovině ledna.

Co tedy po potvrzení Juščenkova prezidentství můžeme očekávat v rusko-ukrajinských vztazích? Nikolaj Petrov z Centra Carnegieho nadace v Moskvě předpovídá, že sousedské vztahy se - přinejmenším mezi politickými špičkami - brzy stabilizují.

"Už teď jsme zaznamenali signály, že pan Juščenko by chtěl udržet nebo spíše vybudovat s Putinem přátelské vztahy. Také Putin se nedávno nechal slyšet, že bude jednat s jakýmkoli vítězem ukrajinských voleb a že se rád s Juščenkem pozná."

"Juščenko na to prohlásil, že Rusko bude možná první země, kterou jako prezident navštíví," říká politolog Nikolaj Petrov.
 
^^ Nahoru Zpět na úvod >>