Přes tři sta lidí, z nichž byla více než polovina dětí, zahynulo jako rukojmí teroristů v Beslanu, malém městě v ruské republice Severní Osetie.

Zdá se, že ruské řešení teroristických operací tohoto typu nevyhnutelně končí krveprolitím Tim Ripley, britské Centrum obrany

Jak vzpomíná jeden ze šťastnějších žáků místní školy Zaurbek Tsumaratov, nový školní rok tu v září začal hodně nečekaně.

"Stáli jsme v řadách u brány a hrála hudba. Viděl jsem tři lidi jak běží se samopaly. Nejdřív jsem myslel, že to je vtip, ale pak začali střílet do vzduchu a my jsme utekli pryč," vzpomíná školák z Beslanu na to, jak únosci - údajně požadující odchod ruských vojsk z Čečenska - obsadili školu

Poté co budovu obklíčily speciální jednotky, navázali Rusové a místní činitelé s útočníky spojení a začalo jednání.

Počty držených rukojmí oznamovaných úřady se rozcházely téměř řádově: od 120 do 1200.

Několik desítek dětí od středy do pátku uteklo nebo bylo propuštěno a za zdánlivého klidu a v přímém přenosu světových médií všichni očekávali dlouhé vyjednávání.



Jak ovšem z Beslanu upozornil zpravodaj BBC, když si vyjednavači kolem pátečního poledne měli odvézt ze školy mrtvé, ozvaly se silné exploze.

"Před několika minutami jsme byli svědky, jak se ze školní budovy ozvala série mohutných výbuchů a ostrá přestřelka," hlásil z Beslanu zpravodaj BBC Damian Grammaticas.

Teprve o pár dní později jeden ze zadržených rukojmích, který tragédii přežil, popsal páteční exploze.

"Jakmile nás nahnali do tělocvičny, začali pokládat miny. První nálož položili u zdi pod jedním basketbalovým košem a drátem ji propojili s výbušninou na druhé straně hřiště. Bylo jich osmadvacet včetně žen v maskovacích oděvech."

"Natlačili nás po třech na metr čtvereční. Nesměli jsme se hýbat ani se zajít napít nebo jít na záchod," popsal zážitky jeden ze zadržených.



Adekvátnost ruského postupu během operace je dodnes přinejmenším diskutabilní a po zmateném zákroku zvláštních jednotek ho v ruské televizi bránil i prezident Vladimir Putin.

"Pochopitelně jsme prověřovali všechny možnosti dalšího vývoje, ale nechystali jsme se na obsazení školy. Všechno se to vyvíjelo velice rychle a neočekávaně podle vlastní logiky událostí. Seciální jednotky ministerstva vnitra prokázaly odvahu a udělaly co mohly," tvrdí Vladimir Putin.

Severoosetský ministr vnitra nicméně po tomto zásahu na svou funkci rezignoval.

Zásah ruských jednotek hodnotí Tim Ripley, specialista na boj s terorismem z britského Centra obrany.

"Zdá se, že ruské řešení teroristických operací tohoto typu nevyhnutelně končí krveprolitím. Určitě to souvisí s Putinovou politickou neústupností. Je evidentní, že ruské bezpečnostní jednotky společně se svým prezidentem raději připustí oběti, než aby působily slabě."

"Obvyklá argumentace v těchto případech je, že když únoscům ustoupíte, příště jejich kolegové někde jinde zadrží rukojmích ještě víc a situace se bude zhoršovat," kritizuje Tim Ripley z britského Centra obrany a mezinárodní bezpečnosti postup Putinových mužů, proslulých silovou a nekompromisní politikou v Čečensku.



Tam mimochodem letos radikálové při květnových oslavách osvobození v Grozném odpálily předem zabetonované nálože, jejichž výbuch zabil na stadionu Dynama kromě proruského prezidenta Achamada Kadyrova několik dalších generálů. K útoku se tehdy přihlásil vůdce povstalců Šamil Basajev.

Čečenští povstalci měli podle ruských úřadů na svědomí i Beslan, jehož oběti, jak upozorňuje předseda parlamentní komise pro vyšetření zářijových událostí Aleksandr Toršin, se počítali až do listopadu.

"Ohledně počtu mrtvých padala nejrůznější čísla. Ta nejnovější se liší už v jediném člověku a i na tom nám záleží, takže počet obětí se uváděl buď 330 nebo 331, ale o tom už nebudeme diskutovat, že jednu osobu počítali dvakrát."

"Kromě těchto čísel zahynulo ještě deset příslušníků zvláštního komanda a dva důstojníci ministerstva pro mimořádné události. Tři osoby se stále pohřešují a tři těla se nepodařilo identifikovat," prohlásil předseda parlamentní vyšetřovací komise Toršin.



Krvavé ukončení krize v Beslanu vyvolalo pobouření v mnoha částech světa. Americký prezident George Bush prohlásil, že velké ztráty na životech světové veřejnosti připomínají, kam až jsou teroristé ochotni zajít při ohrožování civilistů.

Také ministři zahraničí Evropské unie na schůzce v Bruselu vyjádřili soustrast příbuzným obětí, ale zároveň upozornili, že unie bude po Moskvě žádat vysvětlení, jak je možné, že k takové tragédii vůbec mohlo dojít.




Po tragédii Kreml každopádně zpřísnil protiteroristickou legislativu a přitom centralizoval moc v Moskvě a v rukou prezidenta. Hodil se tedy nakonec beslanský neúspěch představitelům Moskvy?

"Nevěřím tomu, že by u Putina šlo o cynický pokus využít beslanské tragédie ke konsolidaci osobní moci, je ovšem jasné, že výsledky opatření budou takoví, jak tvrdí Putinovi kritici," říká Andrej Kortunov z moskevské Nadace pro vědu.

Jedním z nejvytrvalejších Putinových kritiků na domácí politické scéně je šéf strany Jabloko Grogorij Javlinský. Ten o budoucím směřování ruské politiky nemá pochybnosti.

"Krok za krokem jsme svědky toho, jak jsou v Rusku okrajovány osobní svobody a režim se stává stále víc a víc režimem protidemokratickým. My ale nechceme vyměnit svou svobodu za bezpečnost," říká šéf opozičního Jabloka.