ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004ROK 2004 V OBRAZECH  
Svět v roce 2004
 
Vývoj krize v Iráku
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
IRÁK

 

Potvrzení Bushova prezidentského mandátu i pro druhé volební období počátkem listopadu naznačilo, že zahraniční politika bude pro nový tým George Bushe znamenat prioritu.
Bojujeme dál válku proti terorismu a každému Američanovi na výsledku téhle války záleží
George Bush
 
Už druhý den po svém těsném, ale přesvědčivém vítězství staronový americký prezident nastínil témata, která od 11. září 2001 zní už povědomě

"Bojujeme dál válku proti terorismu a každému Američanovi na výsledku téhle války záleží. Republikáni, Demokraté i nezávislí všichni tuhle zemi milují a společně americký národ ochráníme."

"Budeme v boji pokračovat, dokud nepřítele neporazíme. Na tom pevně a rozhodně trváme. Naší svatou povinností je bránit Ameriku a to taky uděláme," prohlásil George Bush.

Vojenské operace Američany vedené koalice v Iráku byly v tomto roce pro válku proti terorismu klíčové.

Mír a stabilita v nedohlednu

 

V Iráku samotném, kde se mají koncem ledna 2005 konat parlamentní volby, však loňská intervence, jež vedla ke svržení iráckého prezidenta Saddáma Husajna, mír a stabilitu nezajistila.

A celý rok provázely únosy zahraničních i domácích pracovníků.

V průběhu roku Ital Fabrizio Quattrocchi, Brit Kenneth Bigley, Američan Nick Berg a desítky dalších to štěstí neměli a byli, často přímo před kamerou svými únosci brutálně zavražděni.

Od dubna bylo v Iráku uneseno přes 120 cizinců a víc než třicet bylo zabito. Některé z únosů se připisují radikální islamistické skupině Abú Zarkávího.

Američané ho považují za jednoho ze svých úhlavních nepřátel a na jeho dopadení vypsali odměnu pětadvaceti miliónů dolarů

Atentáty a ozbrojená povstání

 

Téměř na denním pořádku jsou také výbuchy v Bagdádu i v dalších iráckých městech. Vyžádaly si více obětí než samotná válka.

Sebevražedné atentáty i dálkově aktivované výbušniny letos směřovaly na domácí bezpečnostní jednotky - irácké vojáky a policii - nebo na fronty adeptů, kteří se o místo v nových iráckých úřadech ucházeli.

Americké vojenské vítězství zpochybnila ozbrojená povstání ve Fallúdži, Mosulu a v Nadžáfu, které organizovali stoupenci Muktady Sadra.

Přesto prozatímní vláda Ajáda Allávího v červnu převzala správu země s optimismem.

"Jsme přesvědčeni, že do ledna příštího roku se bude moci většina iráckého lidu účastnit voleb. A velká většina iráckého lidu k volbám také půjde. Nepochybuji o tom, že proti bude jen několik narušitelů a pár zbývajících stoupenců Saddáma Husajna. Uplatnit svou vůli v Iráku se jim však nepodaří."

"Iráčané pro demokracii trpěli a my uděláme pro její dosažení vše, co bude potřeba," prohlásil Aláví.

Bitva o Fallúdžu

 

S povstáními v několika iráckých městech to přesto vypadalo, že se termín konání voleb možná odloží. Obzvláště krizová byla bitva o Fallúdžu.

Postup Spojenců v Iráku nekomplikovali ale jenom povstalci. Ani mezinárodní společenství nespěchalo s podáním pomocné ruky Washingtonu a generální tajemník Organizace spojených národů Koffi Annan několikrát naznačil, že válka proti Iráku byla nezákonná.

Hromadný návrat zástupců OSN do Bagdádu se tedy nekonal.

Množily se hlasy, podle kterých údajná existence zbraní hromadného ničení v zemi posloužila americko-britské koalici pouze jako záminka.

A tak se na nejrůznějších úrovních zkoumal postup vládních úřadů ve Spojených státech i v Británii.

Skandál v Abú Ghrajbu

 

Oprávněnost americké vojenské přítomnosti v Iráku značně zkomplikovala aféra s americkým týráním vězňů v Abú Ghrajbu.

V dubnu se začaly v tištěných médiích, ale i v televizi a na internetu množit další a další záběry z vězeňských chodeb, na kterých byli nazí iráčtí vězňové v kuklách nuceni předvádět pohlavní styk případně je americká vojačka vodila na vodítku nebo je bachaři ponižovali vrčícími psy.

"Hluboce se omlouvám za jednání, které bylo zcela v nesouladu s hodnotami amerického národa a bezpochyby šlo o jednání zcela neamerické," prohlásil ministr obrany Donald Rumsfeld.

O budoucnost

 

Jestli ovšem kritici války čekali od Washingtonu nebo Londýna omluvu za intervenci v Iráku, museli být zklamáni:

"Strategie teroristů je zabránit tomu, aby se Iráku stal symbolem naděje a to nejen pro irácký lid, ale pro celý region a další části světa. Proto teď v Iráku působí Al Kaidá a proto v Iráku probíhá taková bitva o jeho budoucnost."

"Proto je Irák první linií bitvy proti terorismu a novou bezpečnostní hrozbou, které čelíme," prohlásil britský premiér Tony Blair.

Nad pokračující přítomností cizích vojáků v Iráku nejásal ani arabský svět. Pokračující násilí v zemi jako by potvrdilo, že americká intervence v zemi byla hrubou chybou.

Kritické hlasy z Evropy

 

Kromě už zmíněné platformy OSN nepodrželi Washington ani tradiční evropští partneři jako Francie nebo Německo, kterým důvody války zpochybňovali už od začátku.

Francouzský prezident Jacques Chirac při návštěvě Londýna prohlásil, že světová bezpečnost ani světový boj proti terorismu se válkou v Iráku nezlepšil.

"Když sledujete, jak se věci ve světě vyvíjejí v otázkách bezpečnosti a šíření terorismu - nejen na Blízkém východě, ale po celém světě včetně celého asijského kontinentu a jihovýchodní Asie obzvlášť, nikdo nemůže věřit, že se situace nějak výrazně zlepšila," shrnul své názory Jacques Chirac.
 
^^ Nahoru Zpět na úvod >>