ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2004ROK 2004 V OBRAZECH  
Svět v roce 2004
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Tsunami v jihovýchodní Asii
 
 
"Rok 2004 byl svědkem mnoha humanitárních katastrof a neštěstí, ať už přírodního nebo lidského původu."

Touto větou se bilancovalo ještě nedávno a myslelo se přitom hlavně na západosúdánský Darfúr, a dále "pouze" na Rwandu, Ugandu, Demokratickou republiku Kongo, pravidelné záplavy v Bangladéši, popřípadě lesy ve slovenských Tatrách anebo hurikány v Severní Americe.

Mnoho z vyjmenovaných katastrof ovšem smutně trumfují zemětřesení a vlny tsunami z posledního prosincového týdne.

V neděli 26. prosince ráno britské vysílání BBC nejprve informovalo o více než stovce obětí na Srí Lance, v průběhu týdne se však odhad celkového počtu mrtvých více než tisíckrát znásobil.

Podle amerických geologů mělo podmořské zemětřesení v Indickém oceánu sílu osmi celých devíti stupňů Richterovy škály. Vyvolalo přívalové vlny tsunami - až deset metrů vysoké valící se sloupy vody.

Ty zdevastovaly tisíce kilometrů pobřeží od Indie přes Thajsko po indonéskou Sumatru, která byla nejblíže epicentru zemětřesení.

Přímá svědectví

 

Britská turistka Anita Naquiová trávila vánoční dovolenou v chatce na východě Srí Lanky.

"Rychle jsem usnula a první náznak, že se něco děje, byl, když se vyvrátily dveře a do pokoje začala proudit voda. Za třicet vteřin už byla u stropu. Takže jsem se začala topit. Chtěla jsem vyplavat dveřmi, ale nešlo to, tlak vody byl obrovský. Dostala jsem se do víru. Pak se chatka zhroutila. sice se na mě zřítila, ale asi mi to zachránilo život, protože jsem se dostala ven."

"Voda se mnou házela ze strany na stranu, všude kolem se hroutily domy. Nemohla jsem dýchat, polykala jsem slanou vodu, topila jsem se, bylo to hrozné," popsala svůj zážitek britská turistka.

Simini Srinavasalu se rekreoval o stovky kilometrů dál, u indické pláže Bengálského zálivu. Situaci po ustoupení nárazové vlny popsal následovně.

"Voda sahala tak do výšky 1.80 metru, takže jen lidé, kteří umějí dobře plavat, mohli ven. Když ustoupila, viděl jsem, jak vytahují těla starších lidí. Když jsem se rozhlédl, viděl jsem venku rozházené rybářské sítě. Lidé křičeli a pobíhali po pobřeží."

Schází varovný systém v oblasti

 

Ředitel amerického oceánografického a meteorologického týmu Charles McCreery, který z Honolulu monitoruje vlny tsunami v Pacifiku, upozorňuje, že varování před katastrofou předáno bylo.

Počet obětí podle něj mohl být nižší, pokud by v sousedním Indickém oceánu fungoval efektivní sytém včasné výstrahy.

"Vydali jsme varování asi 15 minut po zemětřesení. Takové zpoždění by nepomohlo už lidem na Sumatře. Kdybychom však věděli, že je to tak silné zemětřesení, a kdyby v Indickém oceánu fungoval varovný systém, pak by se lidé na pobřeží rychle dověděli, co se blíží. A pokud by prošli i příslušným školením, tak by věděli, co v takové chvíli dělat."

Charles McCreery upozorňuje, že američtí seismologové se zaměřují na oblast Tichého oceánu a nemají přímé spojení na země v Indickém oceánu.

"V Indickém oceánu je definitivně nutné zavést nějaký systém varování před zemětřeseními," varuje Charles McCreery.

Otázka humanitární pomoci

 

Jak ovšem napsal úvodník týdeníku Economist, otázka ještě pořád nestojí tak, zdali by měl být i u pobřeží Indického oceánu zaveden efektivní systém seismologické výstrahy.

Mnohem naléhavější je teď otázka, jak velkou humanitární pomoc bohatší země planety postiženým oblastem nabídnou, a jak bude tahle pomoc distribuována

"Jde o přírodní katastrofu globálních rozměrů a ta si vyžaduje globální odpověď a dlouhodobý závazek na obnovu regionu," prohlásil generální tajemník Organizace spojených národů Kofi Annan.

Annan na konci roku uvedl, že na pomoc postiženým oblastem bylo přislíbeno více než půl miliardy dolarů. Více než polovinu přislíbila Světová banka, Británie vyčlení 96 miliónů dolarů. V Indonésii, která hlásí největší počet obětí, by se měla konat začátkem ledna mezinárodní dárcovská konference.

Následky tragédie byly koncem prosince ještě pořád v nedohlednu, mluví se o 150 tisících obětech a koordinovaná mezinárodní pomoc je teprve v zárodku. I při pomoci v nouzi milionům obětí zazněla na diplomatickém fóru stará řevnivost.

Problémy s koordinací pomoci

 

Ačkoli Annan mluvil o globálních rozměrech a spolupráci, humanitární pomoc ani pět dní po zemětřesení nebyla na mezinárodní úrovni koordinována.

"Je politováníhodné, že některé vlády, zejména Spojené státy, vyhlásily, že chtějí vytvořit paralelní koordinační mechanismy, kterými obejdou OSN. Raději bychom, aby investovaly do existujících struktur," říká Radža Džará z humanitární agentury Care International, podle kterého není vzhledem k urgentní potřebné pomoci čas na spory.

Washington však patří k dlouholetým kritikům práce OSN a rozhodnutí prezidenta Bushe spolupracovat zvlášť s Austrálií, Indonésií a Japonskem vysvětlil americký chargé d'affaires v Londýně David Johnson následovně:

"Prezident se zřejmě rozhodl, že nejlepší bude spolupracovat se státy v regionu, protože nám to umožní větší pružnost. Už nyní do postižených oblastí směřuje 17 lodí amerického námořnictva a patnáct nákladních a průzkumných letounů. OSN jistě zůstane klíčovým hráčem, ale státy, které mají už v oblasti své lidi, pracují rychleji."

Spojené státy poslední den v roce oznámily, že objem humanitární pomoci obětem tsunami navýší na 350 miliónů dolarů.
 
^^ Nahoru Zpět na úvod >>