OMNIBUSSPECIÁLY  
Britové a evropská ústava
 
 
 
 
 
Evropan a Brit
 
 
 
Evropan a Brit

 

Na jedné straně má ústava vést ke koncentraci moci a větším kompetencím Bruselu, na straně druhé dá mnohé pravomoci úřadům na lokální úrovni.

Pokud má v tomto Andrew Duff pravdu, pak by to vedlo k opačným koncům, než jaké předpovídají kritici. Tedy k mnohovrstevné, různorodé Evropě jednotlivých národů a kultur.

Opět si můžeme pomoct příkladem Velké Británie. Slovo Evropan i slovo Brit v sobě totiž skrývá podmnožinu různých národů.

Můžete se cítit Evropanem a být Čechem či Maďarem, někdo se cítí Britem a může být Angličan, Skot, Velšan nebo Ir.

Velšská zkušenost

Daffyd Ellis Thomas, představitel Velšské národní strany, má za to, že zkušenost ze soužití jednotlivých národností je přenositelná i na evropskou úroveň.

Velšan
Velšané žijí s Angličany už několik století
Velšská zkušenost se životem s otevřenými hranicemi a tisíciletým soužitím s Angličany prý opravdu znamená, že Velšané jsou schopni spolupracovat i s kýmkoli jiným.

Proč by se tedy Britové nemohli úžeji propojit s ostatními Evropany, když Velšané a Skotové žijí vedle Angličanů a naopak?

Možná proto, že evropská ústava zachází výrazně dále.

Posiluje roli Evropského parlamentu při tvorbě nových unijních zákonů, zavádí institut prezidenta Evropské unie, posiluje evropskou zahraniční politiku.

A jak upozorňuje John Kerr, spolutvůrce návrhu evropské ústavy, výraznou změnou by měl být posun v kompetencích v oblasti společné bezpečnosti, který prý může skončit až vznikem společného evropského trestního práva.

"V jedné oblasti se veřejné mínění v celé Evropě, včetně Velké Británie, vyslovuje pro silnější Evropu a efektivnější rozhodovací procesy. Je to bezpečnost, boj proti drogám, kriminalitě, terorismu, jasnější systém pro přijímání imigrantů a udělování azylu."

Užší spolupráce

"Po deseti letech došla i Británie k závěru, že na řešení všech těchto věcí vlastními silami nestačí. Jeden moudrý Němec, Heinrich Heine, když se ho zeptali, kde by chtěl být, až přijde konec světa, odpověděl: Přirozeně v Londýně. Všechno se tam přece stane až o sto let později," usmívá se John Kerr.

Ale i na argument potřeby užší spolupráce v oblasti bezpečnosti má odpověď kritik evropské ústavy David Heathcoat-Amory. Jak zdůrazňuje, to, že britská vláda chce, aby unie měla větší pravomoci v oblasti bezpečnosti, nutně neznamená, že to není v rozporu se zavedenou britskou politickou praxí a kulturou.

"Vezměte si všechna ustanovení související s trestním právem, zákonnými postupy, pravidla pro vznesení obvinění a fungování soudů. Všechna by měla na základě evropské ústavy podléhat většinovému hlasování v Evropské unii, ne v britské Dolní sněmovně."

"Takže my převedeme svou kompetenci nad trestním právem, které je v jádru naší demokracie, z vůle lidí vyslovené ve volbách na všechny lidi v Evropské unii."

Jak David Heathcoat-Amory dále vysvětluje, soudy musí být pod demokratickou kontrolou - a to lidí v té které zemi:

"Lidé s rozhodnutími soudů a výroky soudců souhlasí, protože vědí, že systém je pod politickou kontrolou, a proto i pod jejich vlastním dohledem."

"Pokud ale o tom všem bude rozhodovat Evropská unie, a podle mého názoru nedemokraticky, pak to bude velká chyba. Ztratíme něco, co je zakořeněno hluboko v naší demokracii."
 
^^ Nahoru Zpět na úvod >>