OMNIBUSSPECIÁLY  
Britové a evropská ústava
 
 
 
 
Specifická britská demokracie
 
 
 
 
Otevřenost a odpovědnost

 

Podle poslankyně britské Labouristické strany Gisely Stuartové, která se podílela na práci Konventu pro evropskou ústavu, je britská demokracie v mnohém specifická. I to se promítá do postojů veřejnosti k Evropské ústavní smlouvě:

Gisela Stuartová
V britském systému dvou politických stran dosahujeme konsensu uvnitř politických stran. Nehledáme dohodu s celou řadou malých stran
Gisela Stuartová
 
"To, co aspoň pro mě vystihuje britský politický proces je otevřenost a také odpovědnost. A právě to podle mě zároveň v jistém smyslu chybí v evropské ústavě. Politický systém ve většině Evropy je založen na hledání konsensu."

"V britském systému dvou politických stran dosahujeme konsensu uvnitř politických stran. Nehledáme dohodu s celou řadou malých stran. Je tu zkrátka zjevný rozdíl v pojetí politiky."

Gisela Stuartová tak upozorňuje na jiný významný rozdíl mezi Británií a ostatními zeměmi pětadvacítky.

V Británii vláda vzniká nikoli na základě budování koalic, ale sestavuje ji sama ta ze stran, která získala většinu křesel ve sněmovně reprezentantů.

Dělení moci

Británie, respektive její politické strany, tak de facto nikdy nezažily to, co ústavní experti označují jako dělení moci, vzájemnou nezávislost ministrů a poslanců.

Jak vnímá systémový rozdíl britský liberální demokrat Andrew Duff, který dělbu moci zažívá v Evropském parlamentu?

"Pozice, kterou zastává Tony Blair v britském parlamentu je jakousi zamlženou odpovědností mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Jsem rád, že v Evropské unii to takhle není."

"Evropská komise není autoritou, která by parlamentem hýbala, ale ani to není žádná hračka v rukou parlamentu. Mezi vládou a poslanci je plodnější a vyzrálejší spolupráce než v Británii," pochvaluje si Andrew Duff.

Kritici Evropské ústavní smlouvy poukazují na to, že zakládá jakýsi superstát, v němž se jednotlivé národní státy rozplynou.

"Impéria přicházejí a odcházejí. V Evropě jsme měli Rakousko-Uhersko, měli jsme Napoleonovo impérium a v minulém století i mnohá jiná."

"Ale všechna se zhroutila, protože se pokoušela vecpat odlišné lidi a národy do jednoho modelu řízeného tím samým způsobem," vypomáhá si euroskeptik David Hetahocoat-Amory příklady z historie.

Svým způsobem se ale model různých národů osvědčil - důkazem je sama Velká Británie, kde vedle sebe žijí Angličané, Skoti, Velšané a Irové.

"Národy samozřejmě mohou žít společně a v jednotě, což je ostatně patrné na unii Anglie se Skotskem. Nebylo to bez kontroverzí, ale bylo to možné na základě sdílených hodnot a tradic. Žili jsme jako sousedé po velmi dlouhou dobu," souhlasí Amory.

Paralela s impériem

A proč by se tedy něco takového nemělo podařit i v rámci Evropské unie, když už se to jednou na základě společné historie podařilo?

"Máme společné právní tradice, jazyk i historii se Spojenými státy, Kanadou, Austrálií a dalšími; takže se ten argument dá použít i opačně - proč neutvoříme politickou unii s nimi?"
Mrzí mě skutečnost, že slovo federalismus teď zní jako nadávka. Přitom naprosto přesně popisuje systém Evropské unie
Andrew Duff
 

K této námitce se ovšem sluší připomenout, že Británie se jmenovanými zeměmi už kdysi ve společenství zvaném britské impérium byla.

A pokud by toto impérium mělo teoreticky vzniknout znovu, neobešlo by se to zřejmě bez potíží, jaké se nyní odrážejí v debatě nad evropskou ústavou - tedy bez otázek kolem podílu na moci, možné ztráty suverenity, výhod a nevýhod užší spolupráce.

Podle britského poslance Evropského parlamentu Andrewa Duffa je právě v britské historii možné najít kladné vzory toho, jak bude - či by mohla - potenciální federální Evropa fungovat.

"Británie má velkou zkušenost s federalismem, je to vidět i v řadě našich bývalých koloniích. Ostatně i Spojené státy těží z výsledků britského politického myšlení, které bylo jasně federalistické."

"Mrzí mě skutečnost, že slovo federalismus teď zní jako nadávka. Přitom naprosto přesně popisuje systém Evropské unie."

"Očekávám, že více centralizace moci v Bruselu, kterou ústavní smlouva předpokládá, bude zároveň znamenat významnou decentralizaci uvnitř členských států."
 
^^ Nahoru Zpět na úvod >>