Ale i Jeremy Blackovi, profesoru historie na univerzitě v Exeteru, se dá namítnout, že je přeci jen zásadní rozdíl mezi ústavami běžnými v ostatních evropských zemích, které jsou sepsány ve formě jediného základního zákona, a britským modelem, který takovou ústavu nemá a stojí na tradici průběžného ústavního vývoje.

Evropská ústava je tedy sepsána "nebritským" způsobem, a proto může Brity odrazovat…

Británie ústavu, lépe řečeno ústavní prvky známé z evropských ústav skutečně má

"Při vší úctě, myslím, že ten pravý důvod, proč se Británie cítí ohrožena, je v nesmyslech typu, že nová ústava bude znamenat konec monarchie, že vznikne jednotná evropská armáda, že Británie přijde o své křeslo v Radě bezpečnosti OSN. Jinde zase slyšíme: Je to ústava, odporný cizí koncept, který my nemáme. To je absurdní," namítá John Kerr.

Británie ústavu, lépe řečeno ústavní prvky známé z evropských ústav skutečně má. Je to například decentralizace, poměrné zastoupení ve volbách, Listina základních práv, svoboda projevu - to vše je sepsáno a právně zakotveno.

Jediný základní zákon

Ale britská ústava se od ostatních k liší jak formou, tak svými dopady. Je totiž sepsána jako řada různých zákonů. Dá se proto snadno revidovat a měnit.

"I když ve znění britské ústavy byla za posledních sto let provedena řada významných změn, nikdy nešlo o žádné náhlé pocity, že je něco špatně a že se proto musí rychle sepsat nová ústava s novými politickými formulacemi," upozorňuje Jeremy Black, profesor historie na univerzitě v Exeteru.

"Tak tomu bylo například ve Francii, Španělsku či v Německu, nebo v zemích někdejšího východního bloku v posledních sedmdesáti letech. V řadě z těchto zemí je ústavní systém poměrně povrchní; odrážel totiž změny ve čtyřicátých a padesátých letech, ve východní Evropě pak v letech devadesátých."

"A proto i stupeň přístupnosti k dalším změnám je mnohem větší než na britských ostrovech," vysvětluje Jeremy Black.