Velká Británie získala rabat v roce 1984, protože pravidla určující odvody do společného rozpočtu a příjmy z něj pro ni vycházela velmi nepříznivě.

Bylo to způsobeno tím, že Británie má relativně malý sektor zemědělství, a tak získává jen malou část ze subvencí, které EU poskytuje. V roce 1984 byla Velká Británie v tehdejší desetičlenné unii třetí nejchudší zemí, ale měla se zároveň stát zemí s nejvyššími příspěvky.

Díky rabatu získává zpět dvě třetiny svého čistého příspěvku. Všechny ostatní země přispívají přiměřeně k velikosti národní ekonomiky – přesto Rakousko, Německo, Nizozemsko a Švédsko jsou osvobozeny od platby čtvrtiny příspěvku.

Nyní, když je Velká Británie jednou z nejbohatších zemí 25členné Unie, převládá názor, že by měl být systém britského rabatu zrušen. Stala by se tak největším přispěvatelem.

Představitelé Velké Británie se ale rabatu nechtějí vzdát a požadují, aby byly výrazně omezeny peníze poskytované z unijních fondů na zemědělskou politiku a regionální pomoc.