Den vítězství
 
Rusko a Pobaltí
 
 
 
 
 
 
 

Den vítězství včera a dnes

 

Den vítězství je tím nejdražším, nejupřímnějším a vpravdě celonárodním svátkem v naší zemi
Vladimir Putin
 
Moskva svátek považuje a vždy považovala za důležitý. Rozpad Sovětského svazu na tom nic nezměnil. Takto před třiceti lety promlouval při oslavách Dne vítězství v Moskvě tehdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv:

"Sovětští lidé prošli těžkou zkouškou a uhájili čest a nezávislost naší vlasti. Ubránili tak výdobytky říjnové revoluce a dílo, které nám odkázal Vladimir Iljič Lenin."

A takto z tribuny na Rudém náměstí vedle Leninova mauzolea vítal třicet let poté tentýž svátek úřadující ruský prezident Vladimir Putin:

"Den vítězství je tím nejdražším, nejupřímnějším a vpravdě celonárodním svátkem v naší zemi. Pro národy bývalého Sovětského svazu zůstane navěky dnem velkého hrdinského vzepětí a pro země Evropy a celé planety dnem, kdy byl zachráněn svět."

Putinova interpretace dějin se však ukazuje být neméně spornou než ta Brežněvova. Ne všechny národy bývalého Sovětského svazu vzpomínají na vítězné tažení Rudé armády Evropou s nostalgií a hrdostí.

Představitelé Estonska a Litvy dokonce odmítli pozvání na letošní moskevské oslavy s odůvodněním, že nemohou vzdávat hold něčemu, co považují za nástup sovětské totality, neméně zrůdné než byla ta nacistická.

Jedinou hlavou státu z Pobaltí, která do Moskvy přijela, tak byla lotyšská prezidentka Vaira Vikeová-Freibergová, která se rozhodla učinit smířlivé gesto v naději, že Kreml udělá to samé a omluví se za příkoří, jemuž pobaltské země po násilném připojení k Sovětskému svazu musely čelit.

Stejný pohled

 

Stephen Hanson
Profesor Hanson považuje Putinovo chování za nepragmatické
Lotyšský premiér Aigars Kalvitis ujistil, že se v Rize jinak na věc dívají stejně jako ve Vilniusu a v Tallinu:

"Prezidentka se rozhodla pro účast, protože my v Lotyšsku jsme pevně přesvědčeni o tom, že porážka nacistů byla jednou z klíčových událostí dvacátého století, bez níž by Evropa nevypadala tak, jak dnes vypadá. Ruský národ na sebe vzal velice těžké břímě. Jejich oběti musejí být připomínány a uctívány."

"Přesto země, jako je Lotyšsko, nemůže nezmínit, že toto vítězství nepřineslo milionům lidí ve střední a východní Evropě svobodu. Baltské státy navíc připravilo o státnost, což je v této části světa velice citlivá otázka."

Ruská strana ovšem svůj pohled na dějiny měnit nehodlá. Osvobození Pobaltí Rudou armádou prý nelze považovat za okupaci, neboť Sovětský svaz tamní republiky uchránil před fatálními důsledky německé expanze a umožnil jim přežít, jak v reakci na čerstvé požadavky pobaltských vlád uznat údajné historické křivdy uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Čižov:

"Doufám, že historie bude konečně přenechána historikům. Podívejme se na možné dějinné alternativy. Co by se s těmito třemi pobaltskými státy dělo, kdyby je Rudá armáda v letech 1944 a 45 neosvobodila? Byly pod německou okupací a Hitler nijak nepomýšlel na to, že by jim přiznal nezávislost."

Uzavřená kapitola

 

Vaira Vikeová-Freibergová
Z Pobaltí přijela na oslavy jen lotyšská prezidentka
Ruské ministerstvo zahraničí i prezident Putin osobně tvrdí, že záležitost považují za uzavřenou, neboť Nejvyšší sovět, vrcholný mocenský orgán Sovětského svazu, už v roce 1989 odsoudil tajný dodatek paktu Molotov-Ribbentrop, v němž si Hitler se Stalinem rozdělili sféry vlivu v tehdejší Evropě.

Putin na jedné z tiskových konferencí během oslav reagoval na dotaz estonské novinářky, proč je pro něj tak těžké říct promiňte, právě odkazem na toto usnesení.

"Máme se snad omlouvat každý rok?" dodal poněkud rozrušeně a chování pobaltských představitelů označil za hloupé. Velvyslankyně Estonska v Moskvě Karin Jaaniová to považuje za typickou vypočítavost Kremlu:

"Kdykoli se to Rusku hodí, prohlásí se za nástupnickou zemi Sovětského svazu. Ovšem když to pro něj není výhodné, může tvrdit, že je teď jinou zemí. Rusko ale opravdu je následníkem Sovětského svazu. A já nevidím jediný důvod, proč by silný a demokratický stát nemohl zopakovat, co už jeho předchůdce prohlásil."

Ředitel Ústavu ruských, východoevropských a středoasijských studií na Univerzitě státu Washington v americkém Seattlu Stephen Hanson považuje Putinovu neochotu vyhovět žádosti sousedů v Pobaltí za důkaz jeho nepragmatického neosovětského smýšlení:

"Byla by to ta nejchytřejší věc, kterou by mohl udělat, kdyby prostě řekl, že pakt Molotov-Ribbentrop byl strašnou zradou na stabilitě, míru a svobodě ve východní Evropě a Rusko za to Sovětský svaz jednoznačně odsuzuje. Nic by ho to nestálo a získalo by mu to spoustu dobré vůle nejen v Pobaltí, ale v celé Evropské unii."

Podle Hansona by to Putinovi navíc napravilo jeho pověst, pošramocenou pokusem ovlivnit prezidentské volby na Ukrajině a také celou záležitostí kolem Jukosu.

"Proč to tedy není ochoten udělat? Protože věří tomu, že by taková omluva mohla spustit vlnu požadavků na kompenzace a změny hranic - že by Estonsko a Litva začaly požadovat nazpět území odstoupená kdysi Sovětskému svazu, že by je v tom Evropská unie podpořila," doplňuje Hanson.

"Toto přesvědčení nesdílím, naopak si myslím, že by upřímná omluva pomohla výrazně snížit napětí mezi Ruskem a pobaltskými státy a ještě víc by podryla pozice tamních nacionalistů, kteří mohou tyto protiruské názory zastávat," dodává.


 
^^ Zpět nahoru Zpět na úvod >>