Globální jaderné síly
 
 
 
Země disponující jadernými zbraněmi
 
 
Mapa

Země disponující jadernými zbraněmi

 

Kliknutím na název země se dozvíte podrobnosti.

USA | Rusko | Francie | UK | Čína | Sev. Korea | Indie | Pákistán | Írán | Izrael




Spojené státy americké

 


Počet jaderných hlavic: 10 000
Populace: 281,4 milionů obyvatel
Armádní rozpočet: 399 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1970

Zdroj: Carnegie Institute/FAS

Spojené státy byly první jadernou mocností na světě a zůstávají jedinou zemí, která použila nukleární zbraně ve válce, když v roce 1945 svrhla bomby na japonská města Hirošima a Nagasaki.

Během studené války souběžně se Sovětským svazem vybudovaly Spojené státy jaderný arzenál. I přes vřelejší vztahy – a redukci zbraní – následující po pádu Sovětského svazu v roce 1989 mají Spojené státy stále více než 10 000 jaderných hlavic. Okolo osmi tisíc z nich je považováno za použitelné.

Mezi lety 1945 a 1992 provedly USA 1030 nukleárních zkoušek. V roce 1999 hlasoval Kongres Spojených států o vystoupení ze Smlouvy o všeobecném zákazu zkoušek. Nedávno Spojené státy ohlásily, že plánují vyvinout novou generaci menších, taktických nukleárních zbraní.

^ zpět nahoru

Rusko

 


Počet jaderných hlavic: 20 000
Populace: 146 milionů obyvatel
Armádní rozpočet: 65 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1970

Zdroj: Carnegie Institute/FAS

Rusko vyvinulo a testovalo svou první atomovou bombu v roce 1949. Svůj arzenál vybudovalo během soupeření se Spojenými státy v průběhu studené války.

Sovětské jaderné síly rapidně vzrostly v padesátých a šedesátých letech 20. století. V té době stát hodně investoval do technologií. V roce 1953 SSSR vypustil první vodíkovou pumu a v následujícím desetiletí vyvinul balistické střely, počítače a naváděcí systémy.

Sovětský arzenál dosáhl svého vrcholu v roce 1986. Po pádu Sovětského svazu vrátily bývalé svazové republiky střely a bomby, umístěné na svých územích, zpátky do Moskvy.

^ zpět nahoru

Francie

 


Počet jaderných hlavic: 350
Populace: 59,3 milionu obyvatel
Armádní rozpočet: 29,5 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1992

Zdroj: Carnegie Institute

Francie vyvinula jaderné zbraně na konci padesátých let 20. století, svou první nukleární bombu zkoušela v roce 1960. Velmi rychle vyvinula bomby shazované letadly, pozemní střely a střely odpalované z ponorek.

S koncem studené války snížila Francie počet svých nukleárních střel. Mezi lety 1960 a 1996 provedla Francie dvě stě jaderných zkoušek.

^ zpět nahoru

Velká Británie

 


Počet jaderných hlavic: 185
Populace: 59,5 milionu obyvatel
Armádní rozpočet: 31,8 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1968

Zdroj: Carnegie Institute/FAS

Spojené království spolupracovalo se Spojenými státy americkými na plánech na sestrojení první atomové bomby. Po druhé světové válce vyvinula svou první jadernou zbraň v reakci na rozhodnutí Spojených států zastavit sdílení informací o americkém jaderném programu s ostatními zeměmi.

První britská jaderná zkouška se odehrála v roce 1952 na severozápadním pobřeží Austrálie. Následovalo dalších čtyřicet čtyři testů, poslední proběhl v roce 1991.

Británie ustavila strategickou bombardovací letku a uvažovala o vybudování systému balistických střel středního doletu – těchto plánů se na počátku sedmdesátých let kvůli vzrůstajícím nákladům vzdala. V sedmdesátých a osmdesátých letech se Británie zaměřila na střely nesené ponorkami – zpočátku na americký systém Polarit, později na systém Trident.

V roce 1998 dospěla Zpráva o strategické obraně k přesvědčení, že Británie by si měla ponechat své jaderné zbraně, tedy ponorky Irident, jako garanci národní bezpečnosti v měnícím se a nejistém světě.

^ zpět nahoru

Čína

 


Odhadovaný počet jaderných hlavic: 400
Populace: 1,3 miliardy obyvatel
Armádní rozpočet: 47 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1992

Zdroj: OSN/Carnegie Institute

Čína začala s pomocí Sovětského svazu budovat svůj jaderný arzenál na konci padesátých let 20. století. Přestože sovětská pomoc skončila v roce 1960, Peking své nukleární plány neopustil ve snaze zajistit národní bezpečnost a zvýšit prestiž Číny na mezinárodní scéně.

První ze svých čtyřiceti šesti jaderných zkoušek učinila Čína v říjnu 1964.

Předpokládá se, že Čína má v současné době asi 400 jaderných zbraní, zhruba dvacet z nich jsou mezikontinentální balistické rakety dlouhého doletu (ICBM). Má také zhruba 60 střel středního doletu a 150 bombardérů.

^ zpět nahoru

Severní Korea

 


Odhadovaný počet jaderných hlavic: 1 - 2
Populace: 21,7 milion obyvatel
Odhadovaný armádní rozpočet: 2,1 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1985, odstoupila v roce 2002

Zdroj: Carnegie Institute

Předpokládá se, že Severní Korea zatím nedisponuje žádnou plně funkční jadernou zbraní, má však dostatek štěpného materiálu k sestrojení jedné nebo dvou hlavic.

Severní Korea plánuje kromě svého jaderného programu budovat i systém nukleárních střel. Předpokládá se, že střely s dlouhým doletem Taepodong I, testované v roce 1998, mají dosah až 2000 kilometrů.

Severní Korea nepovolila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii inspekci ve svých zařízení a v říjnu 2002 odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

^ zpět nahoru

Indie

 


Odhadovaný počet jaderných hlavic: 45 - 95
Populace: 1,01 miliardy obyvatel
Armádní rozpočet: 10,2 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: nepodepsala

Zdroj: Carnegie Institute

Indie disponuje letadly a střelami, jež mohou dopravit jaderné zbraně do okruhu 2500 kilometrů. Podle různých zpráv pracuje Indie na dokonalejších střelách s delším dosahem.

Indie v roce 1974 testovala nezpracované části. Plutonium použité v tomto testu pocházelo z reaktoru postaveného za pomoci Kanady. V roce 1998 Indie provedla další tři zkoušky.

Ve vývoji civilního programu jaderné energii pomáhalo Indii Rusko. Někteří odborníci se obávají, že to může Indii pomoci zdokonalit své jaderné zbraně.

^ zpět nahoru

Pákistán

 


Odhadovaný počet jaderných hlavic: 30 - 55
Populace: 141 milionů obyvatel
Armádní rozpočet: 3,2 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: nepodepsal

Zdroj: Carnegie Institute/FAS

Pákistán tvrdí, že od roku 1998 provedl pět jaderných zkoušek. Má letadla a střely schopné dopravit jaderné zbraně. Někteří experti věří, že střely nejsou připraveny k použití - hlavice jsou skladovány odděleně od hlavních částí střel.

Svár mezi Pákistánem a sousední Indií, spolu s faktem, že obě země vyvíjejí jaderný arzenál, znepokojuje mezinárodní společenství.

V současnosti Pákistán uvažuje o získání tzv. technologie dvojího použití, která může sloužit jak civilní, tak vojenským jaderným účelům.

^ zpět nahoru

Írán

 


Počet jaderných hlavic: 0
Populace: 65,6 milionu obyvatel
Armádní rozpočet: 4,8 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: 1970

Zdroj: Carnegie Institute/FAS

V důsledku vzrůstajícího mezinárodního znepokojení souhlasil Írán s tím, aby OSN podrobila jeho jaderná zařízení sérii náročných inspekcí.

Teherán za značné podpory Ruska vybudoval jadernou elektrárnu. Existují obavy, že by mohl využít stejných technologií i zdrojů k sestrojení bomby.

Přestože mezi oběma zeměmi existuje dohoda o tom, že Rusko bude dodávat uranové palivo připravené k použití, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) předpokládá, že Írán uzpůsobuje svá zařízení k výrobě vlastních zdrojů.

Má se rovněž za to, že Rusko, Čína a Severní Korea pomáhaly Íránu s výrobou raket krátkého a středního doletu.

^ zpět nahoru

Izrael

 


Počet jaderných hlavic: asi 100 - 200
Populace: 6,4 milionu obyvatel
Armádní rozpočet: 9,4 miliard dolarů
Podpis Smlouvy o nešíření jaderných zbraní: nepodepsal

Zdroj: Carnegie Institute

Nejednoznačný a komplikovaný je status Izraele jako státu, o němž není jisté, zda disponuje jaderným arzenálem. Analytici předpokládají, že Izrael má zhruba 100 až 200 střel. Také se domnívají, že Izrael je schopen přepravovat hlavice letecky nebo jednou ze svých tří ponorek.

Předpokládá se, že Izrael začal se svým jaderným programem v padesátých letech 20. století a že svou první bombu vyrobil v roce 1967.

Znepokojení nad reakcí v arabském světě, potenciální negativní reakce od části izraelské veřejnosti a ohled k americkému závazku o nešíření jaderných zbraní jsou předpokládaným důvodem toho, proč Izrael nikdy nezveřejnil informace o svém jaderném programu.
 
^^ Nahoru Zpět na úvod >>