|
Lidská tvář se po stoletích proměňuje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnešní člověk nemá tak výrazné rysy obličeje, ale zato má vyšší čelo než jeho středověcí předkové. Uvádí to nejnovější číslo britského časopisu Dental Journal, kde tým odborníků publikuje svá měření provedená na lebkách 30 generací. Vědci tvrdí, že rozdíly zjištěné pečlivým srovnáváním jsou až zarážející. Lebečná měření Vědci lebky rentgenovali a veškeré naměřené údaje evidoval počítač. Jako nejstarší vzorky použil britský tým lebky 30 obětí moru z poloviny 14. století. Ty archeologové exhumovali v 80. letech minulého století z hromadných hrobů na území hlavního města Londýna. Další měřené exempláře - celkem 54 kusů - pocházely z vraku lodi Mary Rose, která ztroskotala roku 1545 nedaleko jižních břehů Anglie. Všechny lebky se postupně poměřovaly se zubařskými záznamy ze zubařské školy v anglickém Birminghamu. Hlavní rozdíly ukazují, že naši předci měli mnohem výraznější rysy, ale jejich lebeční klenba, tedy vzdálenost měřená od očních otvorů k vrcholku lebky, byla nižší. "Zvýšení je skutečně velice výrazné," řekl BBC doktor Petr Rock z Birminghamské univerzity, který tým výzkumníků vedl a je hlavním autorem zmiňované studie. "Některé lebeční klenby u obětí morové epidemie ze 14. století měřily 80 milimetrů, zatímco klenby moderního člověka dosahují až 95 milimetrů. To je téměř 20% nárůst." Doktor Rock i ostatní odborníci se domnívají, že zvýšení klenby souvisí s postupným zvyšováním mentální kapacity u moderního člověka. Pieta nebo výzkum? Studie lidských ostatků z minulých věků už se několikrát stala předmětem sporů a zpráva zadaná britskou vládou požadovala, aby zkoumané kosti byly co nejdříve znovu pohřbeny. Lebky použité pro výše uvedený výzkum byly buď pohřbeny, nebo obohatily britské muzejní sbírky. Profesor Robert Foley je ředitelem Leverhulmova střediska pro evoluční studie při Cambridgeské univerzitě a působil jako člen komise, která stanovila zásady pro vědeckou práci s lidskými ostatky. "Analýza lidských ostatků může poskytnout zásadní informace o naší minulosti. Naše biologická minulost je důležitá z evolučního i historického hlediska a výzkum lidských kostí nás může v mnohém poučit," říká profesor Foley. "Tato nová studie ukazuje, jak analýza lidských kostí, a dokonce analýza záznamů o lidských kostech, může vědeckému světu a potažmo i veřejnosti poskytnout nové a potřebné údaje," dodává profesor. |
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY Huariové se opili, záměrně zničili své město a odešli15 listopadu, 2005 | Věda Homérova Ithaka je prý na řeckém ostrově Kefalonie30 září, 2005 | Věda | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||