Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: úterý 23. srpna 2005, 19:47 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Miroslav Kalousek
 

 
 
Pro KDU-ČSL je podle předsedy strany Miroslava Kalouska důležité, aby penzijní reforma zvýhodnila rodiny s dětmi.

Krok za krokem směřují zástupci politických stran zastoupených ve sněmovně k dílčím dohodám o důchodové reformě. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach tvrdí, že by šéfové politických stran mohli projednat kompromisní návrh penzijní reformy na přelomu října a listopadu letošního roku.

ZDENĚK ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér, (zvukový záznam):

Já jsem optimista v tom, že tady postupně dochází a nakonec i na těch výstupech tak, jak se ukazuje, se dá dokumentovat, že dochází k vůli hledat kompromis. Samozřejmě každý má určitou, i svůj určitý politický zájem, ale myslím si, že začíná převažovat rozum nad populismem.

Říká vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nejen o hledání kompromisu nad důchodovou reformou v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý podvečer všem.

Dovolte, abych byl v úvodu osobnější. Platíte si penzijní připojištění?

Platím si penzijní připojištění.

Můžete prozradit výši každoměsíční?

Platím si výši zhruba tři tisíce korun měsíčně a nebudu říkat, u kterého finančního ústavu, aby to nebyla neoprávněná reklama.

To znamená, že budete poměrně spokojený důchodce.

No, já pevně doufám. Já když si vezmete výši mého platu, tak tři tisíce korun měsíčně je k poměru mého platu minimum. Samozřejmě kdybych měl plat menší, spořil bych méně.

Zástupci stran, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně, pod vedením vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí, sociálního demokrata Zdeňka Škromacha, připravují kompromisní návrh penzijní reformy.

ZDENĚK ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér, (zvukový záznam):

Pokud jde o některé parametry, na kterých by byla možná shoda, tak například věk odchod do důchodu je jeden z parametrů, který, dá se říct, má nejvíce příznivců v rámci i těch výstupů Bezděkovy komise, ale naší snahou bude hledat i další průniky. Takže ta konečná shoda by měla být vlastně výstupem z tohoto týmu.

Konstatoval v úterý vicepremiér, ministr práce Zdeněk Škromach s tím, že zástupci stran se většinou shodli na pozdějším odchodu do penze. Škromach také věří, že by kompromisní návrh penzijní reformy mohli předsedové politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně probírat na přelomu října a listopadu. Je , taky takovým optimistou?

Tak určitě bychom neměli promarnit tu šanci konečně najít nějakou minimální shodu. Samozřejmě čím širší ta shoda by byla, tím lépe, protože penzijní reforma je projekt na několik volebních období, to je projekt na..., přesahující deset let, takže je potřeba, aby ta dohoda byla stabilní, aby před každými volbami nevystupovaly silné politické strany s tím, že ten systém zásadně změní. Ten nastartovaný systém by pak měl být stabilní.

Považujete za, řekněme, zásadní průlom to, co naznačil Škromach, že zástupci stran se většinou shodli na pozdějším odchodu do penze, to znamená prodlužování věku odchodu do důchodu?

Já myslím, že ze strany sociální demokracie tato věta je poměrně zásadním průlomem, ale věk odchodu do důchodu sám o sobě není systémovou změnou, to je pouze parametrickou změnou. My máme větší ambici a myslím si, že všechny čtyři politické strany, protože hovořím-li o shodě, pak tu shodu těžko lze nalézt s komunisty. Máme ambici skutečně najít změnu systému, a to je pravděpodobně další shoda, kterou mohu říct, že všechny čtyři politické strany se ve svých návrzích, které počítala právě Bezděkova komise, shodly na tom, že to řešení je na výdajové straně té bilance důchodové, nikoliv na příjmové, což je také poměrně významné.

Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý k hledání kompromisu politických stran zastoupených ve sněmovně nad důchodovou reformou dodává:

VLASTIMIL TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS, (zvukový záznam):

Všechny navržené úpravy stávajícího systému počítají se zachováním průběžného, solidárního systému, důchodového systému jako s hlavním pilířem dalšího fungování důchodového systému. To znamená, tady vůbec není otázka, že by někdo chtěl něco odstraňovat. Jde o modifikace, o doplňky. Všechny ty systémy jsou dále založeny na jako základu průběžném solidárním systému.

Tvrdí předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Pokud by měl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, host Interview BBC, popsat rizika, která by mohla kompromis na české politické scéně týkající se důchodové reformy ohrozit, co by to bylo?

No, tady říkám jediné - neústupnost politických subjektů hledat kompromisy mezi těmi svými variantami, které předložily. Já mohu říct, že my jsme skutečně ochotni ustoupit částečně ze svých pozic, nalézt ten kompromis. My sledujeme, řekněme, čtyři priority. Samozřejmě dlouhodobou stabilitu toho systému, aby byl vyrovnaný. Sledujeme prioritu mezigenerační solidarity, tam není problém, tu máme skutečně, to, co říkal pan Tlustý, je pravda. Všechny strany počítají se zachováním průběžného pilíře, tedy té mezigenerační...

Čili ti, kteří pracují, tak vydělávají na důchodce a naopak?

Průběžný systém, prostě ti, kteří pracují, tak v tu chvíli, teoreticky v tu chvíli...

Financují důchodce.

...financují důchodce. To znamená zachování prvku solidarity. Velmi naléháme na to a nacházíme porozumění, aby ten systém preferoval rodiny s dětmi, aby odměňoval ty, kteří vychovávají budoucí plátce v systému. A samozřejmě teď jde o míru těch jednotlivých, těch jednotlivých priorit a jednotlivých...

Když se ale, pane předsedo, podíváte na ty jednotlivé okruhy, které se týkají penzijní reformy, ať je to míra solidarity, výše pojistného, poměr penzí k výdělkům, jak důchody financovat, to znamená kolika pilířový systém? To jsou asi ty hlavní okruhy, které jsem teď popsal v souvislosti s dalším dohadováním se na kompromisu důchodové reformy. Které z těch oblastí vy vidíte nejproblematičtější?

Já se to pokusím pro zjednodušení vysvětlit na takovém trojúhelníku. Každý politik by hrozně rád o důchodové reformě řekl: "My uděláme takovou důchodovou reformu, aby důchody byly co nejvyšší, aby se do důchodu chodilo co nejdříve a aby ten systém na veřejné zdroje byl co nejlevnější.

Ano, to je politik, který není realistou...

A tyhle tři cíle samozřejmě stojí proti sobě, jsou v přímém protikladu. Vždycky je něco za něco. A ta politická dohoda je o schopnosti dohodnout se na těch prioritách, co bude horší na úkor toho, aby něco jiného bylo lepší. A nikdy to nebude v extrémech, vždycky to bude nějakým způsobem, vždycky to bude nějakým způsobem vyvázané. Například my i ODS, když vezmu jednu vládní a jednu opoziční stranu, to znamená křesťanští demokraté i ODS jsou přesvědčeni, v tom svém systému chtějí, aby povinný odvod do toho průběžného pilíře klesl ze současných dvaceti osmi na dvacet procent, ale zatímco ODS říká - sníží se to na dvacet procent a ať si každý dělá, co chce, tak v tom našem systému my říkáme - můžete si snížit na dvacet procent, ale za podmínky, že těch osm procent si budete spořit sami na svých individuelních účtech, to jsou potom vaše peníze, můžou se dědit, ale musíte si je spořit na stáří. To jsou třeba tyhle rozdíly.

A můžete, ještě jednou zopakuji tu otázku, popsal jsem ony oblasti, kterou z těch oblastí vy vidíte za nejvíc rizikovou, kde se nejtíž bude hledat kompromis z těch, které jsem vyjmenoval? Chcete připomenout?

Já si myslím, že zásadní spor samozřejmě bude o té výši hrubého domácího produktu, která bude v tom povinném spoření, tam zcela určitě. A také v tom, jestli bude jenom ten jeden jediný státní pilíř, anebo jestli bude doplněn tím druhým. Já pevně doufám, že nebude spor o podpoře rodin s dětmi, protože z hlediska křesťanských demokratů bych řekl, že to je pro nás priorita velmi důležitá.

To znamená, že přes tuto prioritu nejede vlak?

Nemůžete u stolu, kde diskutujete o penzijní reformě, o něčem říct, že nejede vlak, ale chceme partnery přesvědčit, že podpora rodin s dětmi je nejenom pro penzijní systém, ale pro celou společnost zcela zásadní.

Pokud jsem vám rozuměl správně, mluvil jste o části HDP, které do důchodu plyne, jako o bodu, kde by mohl být zásadní střet. Není to, nemýlím-li se, osm procent hrubého domácího produktu...

Osm a půl.

Osm a půl procenta. Jaký je návrh KDU-ČSL?

My nesnižujeme ten podíl. My ten podíl nesnižujeme. My pouze umožňujeme v tom svém návrhu částečné dobrovolné vyvázání těch peněz na individuelní účty. Tam kombinujeme tu mezigenerační solidaritu s tou individuelní odpovědností. Samozřejmě počítáme s tím a s tím počítají všechny systémy, že vedle toho povinného spoření ještě existuje, a to existuje už dnes, celá řada produktů dobrovolného spoření na stáří. Koneckonců začínala tím vaše otázka.

Ano, jsou to tři tisíce Miroslava Kalouska každý měsíc směřující do penzijního připojištění.

Dnes když si to mohu dovolit. Třeba to za několik let budu muset snížit, nebo možná zvýšit.

Možná zvýšit, ano. Máte ambice býti premiérem?

No, o tom nepřemýšlím, navíc v této zemi jsou i mnohem lépe placená místa než třeba premiér.

Na co si děláte zálusk, abyste mohl být...

Není jenom státní sféra, je taky privátní sféra.

Tam se chystáte v dohledné době, nebo co?

Nemyslím příští rok, ale já si budu muset spořit na důchod ještě poměrně dlouhou dobu, je mi teprve čtyřicet pět let.

Zástupce KDU-ČSL v komisi pro důchodovou reformu Ivo Foltýn po úterním jednání k možnému kompromisu uvedl:

IVO FOLTÝN, zástupce KDU-ČSL v komisi pro důchodovou reformu, (zvukový záznam):

Já nejsem přesvědčen o tom, že je nutno hledat shodu nad tímto širokým pravolevým spektrem, já si to nemyslím. Ta shoda by měla mít vyšší než stojedničkovou podporu, ale nikoliv dvoustovkovou podporu. A jsem přesvědčen, že možný kompromis bude buď více středolevý, nebo více středopravý, ale rozhodně to nebude kompromis napříč politickým spektrem, protože to je prakticky nemožné.

Úterní slova zástupce KDU-ČSL v komisi pro důchodovou reformu Iva Foltýna. Dovede předseda křesťanských demokratů Miroslav Kalousek odhadnout, co je pravděpodobnější, pokud ke kompromisu dojde na přelomu října a listopadu, jak naznačuje Zdeněk Škromach, bude to spíš ten víc středolevý, nebo středopravý kompromis?

Já teď skutečně nechci odhadovat ten výsledek. Zatím ani nevíme, jestli se nám ten kompromis podaří udělat. Nemyslím si, že můžeme, a v tom má pan Foltýn stoprocentně pravdu, najít tu dvoustovkovou podporu. Osobně si neumím představit, že bychom nalezli společný kompromis na důchodové reformě s komunisty, ale velmi bych si přál, kdyby ten kompromis našli křesťanští, sociální i občanští demokraté, protože kdyby tyto tři síly na politické scéně ten kompromis našly, pak by to byl jistě kompromis velmi dlouhodobě stabilní.

Z toho, co víte jako předseda KDU-ČSL o aktuálních jednáních o penzijní reformě, dal byste procentuální tip na obou stranách kompromis ano a ne, to znamená padesát na padesát, či ho nějak změnil?

Já nejsem prognostik. Já jsem politik a v tuhle chvíli je mojí povinností vyjádřit naději, že se ta dohoda podaří. Pokud se nepodaří, tak to bude jenom další promarněná šance, protože po volbách budou ty samé politické subjekty docela dobře možné, i ti samí lidé sedět u stejného stolu, budou řešit úplně stejný problém, jenom bude méně času a toho času je škoda.

A to by se mělo vzít pak v případě, pokud by k té dohodě nedošlo, tak by se měly vzít podklady, které už byly zpracovány po volbách, nebo to vidíte jako nereálné v případě, že byste se nedohodli?

No, tak pokud politické strany nezmění své koncepty, a já si myslím, že nezmění, tak ty podklady jsou hotové a jsou kvalitní. Bezděkova komise, takzvaná Bezděkova komise, vzala modely jednotlivých stran a velmi odpovědně a kvalifikovaně je dokázala spočítat, dokázala je...

To znamená, že po volbách by se...

...dokázala je kvantifikovat.

...stavělo na těchto podkladech?

To znamená, a pokud vím, tak všechny politické strany nemění své modely, zabudovávají je do svých volebních programů, takže teď je to opravdu jenom o politické vůli najít kompromis mezi těmi jednotlivými modely. Podle mého názoru to je možné.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Další téma - státní rozpočet na příští rok. Dvacátého července se kabinet dohodl na základním rámci státního rozpočtu na příští rok. Stát má příští rok hospodařit se schodkem sedmdesáti šesti a půl miliardy korun, což je zhruba o sedm miliard korun méně než letos. Předpokládám správně, že s tímto deficitem, s tím rámcovým rozpočtem na příští rok nemáte problém?

Tak samozřejmě každý politický subjekt v koalici by si ho přál jinak. Celý ten konvergenční program, celý vývoj veřejných rozpočtů, tedy i státního rozpočtu je kompromisní projekt, kdy křesťanští demokraté si přáli nižší deficity, sociální demokraté naopak vyšší. Toto je kompromis, který vláda dodržela, protože deficit nebude větší než tři celé osm procenta hrubého domácího produktu vyjádřené tím číslem, který jste řekl, a to je ten konvergenční program, kterým jsme zavázali sami sebe i se zavázali před Evropskou unií, že tímto tempem budeme stabilizovat veřejné rozpočty. Pro nás je to tempo pomalé, pro někoho naopak rychlé.

Ale stálo vám za to jít do tohoto kompromisu, nijak jej zatím ještě nebourat.

Ano samozřejmě, protože kdyby ten kompromis nebyl v roce dva tisíce dva uzavřen, tak deficit na příští rok, a veřejné rozpočty se vyvíjely pasivním scénářem bez oněch aktivních kroků reformy, tak ten deficit na příští rok by nebyl tři celé osm, ale osm a půl.

Předseda vlády, premiér Jiří Paroubek vyvrací názory části ekonomů, kteří tvrdí, že takový deficit v příštím roce, těch sedmdesát šest, víc než sedmdesát šest miliard korun je málo ambiciózní a neukazuje na, řekněme, výraznou snahu vlády snižovat schodky veřejných financí. Premiér tuto výtku odmítá.

JIŘÍ PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam):

Tady jde hlavně o to, abychom udrželi v chodu všechny ty zejména investiční programy, které chceme dělat, abychom udrželi v chodu kofinancování s programy Evropské unie, protože pokud bychom na to neměli peníze, no, tak ty peníze bychom ani nemohli použít.

Říká v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. Útraty státu by měly být v příštím roce o osmnáct miliard korun v celkovém přepočtu vyšší než letos. Vláda tak pravděpodobně zhruba o šest miliard překročí ten konvergenční program...

Ne konvergenční program, jeden z parametrů konvergenčního programu. Ten zásadní parametr je deficit, ten nepřekročí, ten zůstane dodržen. Pak je tam ještě výdajový limit, který je...

Považujete to za zásadní, pane předsedo, že to bude překročeno o šest miliard?

V objemu šesti miliard to nepovažuji za zásadní. Považuji to za málo šikovné z hlediska rozpočtové disciplíny. Myslím si, že nám mělo stát za to, abychom to dodrželi na desetník, protože slovo se má držet, nicméně šest miliard..., tu diskusi, kterou jsme vedli, jsme vedli v mnohem větších mantinelech než těch šest miliard. Šest miliard je výsledek, nicméně šest miliard v rozpočtu zhruba devět set šest miliard korun výdajů skutečně není překročení fatálně zásadní.

Nemáte tedy obavy, že by Brusel a Evropská komise se mohla mračit na Českou republiku?

Ani nejmenší, zvlášť když se dá předpokládat, my narozdíl třeba od celé řady jiných zemí nově přistoupivších do Evropské unie odhadujeme vývoj ekonomiky poměrně konzervativně. Takže už druhým rokem se nám stává, že ten vývoj je podstatně lepší, než byla odhadovaná, než byla odhadovaná prognóza. To je příklad například letošního rozpočtu, kdy se dá očekávat, že konečný deficit za rok dva tisíce pět bude mnohem nižší než ten schválený.

Letos schválený deficit je, nemýlím-li se, zhruba třiaosmdesát...

Šedesát tři.

Šedesát tři miliardy korun. Vy očekáváte, že by mohl být o kolik nižší deficit?

To se v srpnu těžko říká, ale myslím si, že je reálné říct, že to bude dokonce dvouciferné číslo.

To znamená o deset až dvacet miliard?

To není nic, co by mě překvapilo, kdyby byl třeba až o dvacet miliard nižší.

A neukazuje to, že se ne zcela dobře sestavují rozpočty, že vy sice dáte takto velký schodek do rozpočtu jako vládní koalice, dáte osmdesát tři miliardy korun a pak řeknete: "Koukněte, jak dobře stát hospodaří. Schodek v letošním roce bude ne třiaosmdesát, ale dejme tomu třiašedesát tři miliardy korun."?

Tady ono to neukazuje na dobré hospodaření státu, protože kdybychom řekli: "Podívejte se, jak ten stát dobře hospodaří," tak by utratil méně, než si naplánoval. To se nestane, on neutratí méně, on utratí přesně tolik, kolik si naplánoval, ale budou lepší příjmy z hlediska toho, že ekonomika se vyvíjí lépe, než byl ten původní odhad, a to je samozřejmě dobře. Daleko horší by bylo, kdybychom odhadovali dobrý vývoj ekonomiky a ona se vyvíjela pomaleji a deficit by tím pádem hrozil větším číslem než tím schváleným.

Takže neodhadování dobrého vývoje ekonomiky, to znamená pesimističtější a být při zdi...

Z hlediska odhadu příjmů do státního rozpočtu je podle mého názoru vždycky lepší být velmi konzervativní než velmi optimistický.

Vláda bude mít ale v příštím roce k dispozici kromě těch zhruba sedmdesáti šesti miliard deficitu a dalších výdajů, které jsou ve státním rozpočtu, i šestnáct a půl miliardy korun, které měly být původně zmrazeny na účtu České národní banky. Jde o výnosy, část výnosů z privatizace Českého Telecomu. Premiér Jiří Paroubek k využití těchto peněz v rozhovoru pro BBC uvedl:

JIŘÍ PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam):

Mezi námi, pokud bychom neměli tyto prostředky k dispozici, tak bychom těžko mohli uvažovat o tom, že budeme stavět, že rozestavíme šest dálnic například, takže..., a to v tuto chvíli je. Takže tyto peníze nikdo neprojí, ty, které dostaneme z privatizací, ale jsou investovány především do rozvoje dopravní infrastruktury, to znamená především dálnic, ale také silnic první třídy.

Říká v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. Považuje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, host Interview BBC, opravdu za nutné proinvestovávat v roce letošním i v roce příštím těch šestnáct a půl miliardy korun, část z výnosů z privatizace Českého Telecomu a vydávat státní dluhopisy, aby Česká národní banka ty peníze uvolnila.

Mně těchto prostředků skutečně není líto, že budou investovány do infrastruktury, protože víme, jak tato oblast rozvoj infrastruktury a vůbec stav našich silnic a dálnic, jak je podfinancován. Nemyslím si, že vláda si zaslouží výtku, že tyto peníze chce investovat do infrastruktury, to je určitě dobře. Tam, kde by si vláda tu výtku zasloužila, ale je to i naše spoluzodpovědnost, já se k ní hlásím, že byla málo důsledná a málo ambiciózní v některých reformních krocích na výdajové straně rozpočtu. A protože se stále neúměrné množství projí v takzvaných mandatorních výdajích a v málo efektivním systému veřejného zdravotního pojištění, proto se tak málo dostává na investice. Takže mně není líto, že těch šestnáct a půl miliardy z účtu České..., to není účet České národní banky, ale z tohoto účtu těch šestnáct a půl miliardy bude proinvestováno do infrastruktury, to mi líto není. Je mi líto, že není proinvestováno mnohem více na úkor peněz, které se mnohdy zbytečně projídají.

A jako například to projídání máte zadlužování systému veřejného zdravotnictví. Je to tak?

Samozřejmě to je, vůbec veřejné zdravotní pojištění odhaduji v příštích letech jako vůbec největší rozpočtové riziko.

A, lidově řečeno, trhá vám tedy žíly, že například vláda opět bude odkupovat část pohledávek za zdravotní pojišťovnou ve středu? Jde o víc než tři miliardy korun. Premiér Jiří Paroubek tvrdil, že došlo k dohodě, která vyřeší krizi zdravotnictví, ale podle zdravotních pojišťoven se deficit letos o dalších deset miliard prohloubí.

To je řešení, které v tuhle chvíli je nutné, protože ty peníze stejně už byly utraceny, ale vůbec nic nepřináší. To je krátkodobé odstranění důsledků, to není řešení...

Ano, a neřešení problému s tím, že letos dalších..., zdravotní pojišťovny odhadují, že kumulovaný dluh letos vzroste o deset miliard. Vás to neznepokojuje jako předsedu druhé nejsilnější strany české vládní koalice?

Mě to nesmírně znepokojuje, a to není jenom kumulovaný dluh na veřejném zdravotním pojištění, ale to je vůbec jeho celková nákladnost, včetně toho, co dává do systému veřejného zdravotního pojištění státní rozpočet. Reforma s oblibou říká, že klíč k dostatečným investičním zdrojům na infrastrukturu, na školství, na vzdělání, na tyto nezbytné investice, ten klíč není v kapitolách rozpočtu ministerstva školství, či ministerstva dopravy, ale ten klíč je ve veřejném zdravotním pojištění a v sociálním systému ministerstva práce a sociálních věcí, když...

Chystáte se ještě před volbami víc křičet, nebo už jste de facto v tom předvolebním roce nemá smysl například s výdaji...

Ty kroky, které bylo možné v politickém složení této sněmovny učinit, ty byly učiněny. Změnit se dají jenom zásadními změnami zákonů. A upřímně řečeno, politické složení sněmovny těmto změnám příliš nenahrává.

To znamená, není šance zastavit propad hospodaření například zdravotních pojišťoven a pád systému veřejného zdravotního pojištění do dalších dluhů do voleb v červnu dva tisíce šest?

Je možné zastavit, je možné krátkodobě stabilizovat, ale zásadní reforma bude ležet před námi v příštím volebním období.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Nebude to tak dlouho a uplynou dva roky od chvíle, kdy se Miroslav Kalousek stal předsedou KDU-ČSL. V kandidátském projevu osmého listopadu roku dva tisíce tři řekl, že nechce destabilizovat postavení koaliční vlády, ale hodlá důrazněji, pokud se stane předsedou, hájit některá témata, která předchozí vedení KDU-ČSL v čele s předsedou Cyrilem Svobodou příliš nehájilo. Připomeňme si, co Miroslav Kalousek prohlásil osmého listopadu dva tisíce tři.

MIROSLAV KALOUSEK, (zvukový záznam):

Musíme také více a jednoznačně víc slyšet v otázce bezpečnosti. Společným nešvarem liberalismu i socialismu je tendence řešit zločin tak, že se mu ustupuje, že se po čase začne říkat, že to vlastně žádný zločin není. Kdo tedy jiný než my by měl zásadně odmítnout legalizaci drog a legalizaci prostituce. Každý dealer jakýchkoliv drog je potenciálním vrahem našich dětí a jako takovým s ním musí být zacházeno. Skutečnost, že šedesát procent trestných činů je v této zemi pácháno recidivisty, nás opravňuje nekompromisně prosazovat zásadu třikrát a dost. Řada nevinných obětí dnes mohla žít, kdyby tato zásada byla v minulosti uplatněna.

Osmý listopad dva tisíce tři, slova předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Nad čím jste přemýšlel, když jste to poslouchal?

Přemýšlel jsem, vlastně jsem vzpomínal na tu chvíli, která pro mě byla velmi výjimečná, já myslím, že na tom hlase je to s odstupem času i znát.

Vy jste byl hodně nervózní?

Nedá se říct nervózní, ale byla to skutečně chvíle velmi emotivní.

Jste si vědom nějakého dluhu, že budete muset předstoupit na přelomu října a listopadu před delegáty sjezdu KDU-ČSL a říci: "Když se ohlédnete za tím svým projevem z osmého listopadu roku dva tisíce tři, nepodařilo se mi to a to."?

Určitě se najdou dluhy v tom, co kdokoliv předkládal svým volitelům...

Které dluhy jsou to u vás?

I já cítím některé dluhy ať už z objektivních, nebo subjektivních příčin, ale jistě mi dovolíte, abych je nejdříve řekl delegátům sjezdu. Vy jste si vybral tento výňatek, tam žádný dluh necítím. Tam jsem opravdu přesvědčen, že KDU-ČSL předložila své programové priority...

Vztah státu a církve?

...zápasila o ně, zápasila o ně ze všech sil. Já pokládám za nešťastné, že jsme jedinou zemí Evropské unie, která nemá definitivně urovnány vztahy mezi státem a církvemi, prosím, používejme množné číslo, my jsme nekonfesní politická strana.

Ano, teď si pamatujete velmi dobře svůj projev z osmého listopadu roku dva tisíce tři, tak jste to tam řekl: "Jsme nekonfesní politická strana a musíme vyřešit vztah státu a církve. A považuji za zásadní chybu, že jsme jedinou zemí," a teď jste opakoval to, co jste řekl teď. To znamená, že toto považujete za chybu zákon o církvích, který se církvím nelíbí, bude o něm hlasovat Poslanecká sněmovna. Nedořešené majetkové vztahy mezi státem a církví, to je dluh Miroslava Kalouska, i objektivní i subjektivní?

Jsem přesvědčen, že subjektivní ne. KDU-ČSL vedla poctivý zápas za to, aby vztahy tyto byly narovnány způsobem spravedlivým pro obě dvě strany. Prosím, my jsme tady nebyli v roli, že jsme zápasili za církev nebo za církve. My jsme chtěli narovnat ty vztahy způsobem spravedlivým jak pro stát, tak pro církve. Zůstali jsme v menšině, ale nepromarnili jsme jedinou šanci se o to pokusit, a proto subjektivní dluh necítíme. Objektivně je to samozřejmě velký dluh české politické reprezentace.

Myslíte, že je naděje, že s tímto dluhem pohne Vítězslav Jandák jako nový ministr kultury, což si slibuje od Vítězslava Jandáka i premiér Jiří Paroubek?

Já myslím, že ministr kultury může udělat velký kus práce v dialogu s církvemi, zlepšit vztah, ale zásadní legislativní změny do voleb uskutečnit nemůže. Koneckonců to není věc ministra kultury, to je věc politické vůle parlamentu a o té politické vůli sněmovny ve složení, v jakém teď je, si v těchto otázkách nedělám žádné iluze. To se nezmění změnou ministra kultury.

Budete mít protikandidáta a bojíte se případného protikandidáta na předsedu KDU-ČSL?

Protikandidáta se nebojím, kandidovat může kdokoliv. Zda budu mít kandidáta, nevím. Zatím nikdo svoji kandidaturu nehlásil, ale může ji ohlásit klidně ještě v den sjezdu.

Konstatuje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Děkuji, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC a těším se na dalších třicet minut. Někdy příště na shledanou.

Já děkuji za pozvání.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

 
 
66Archiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí