Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pondělí 23. května 2005, 08:47 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Jan Mrzena
 

 
 
Podle předsedy Rady ČT Jana Mrzeny by měl být za chyby při vymáhání nezaplacených poplatků odvolán obchodní ředitel ČT Martin Švehla.

Jan Mrzena
Jan Mrzena ve studiu BBC

Česká televize se rozhodla vymáhat dlužné poplatky. Někteří poslanci televizi veřejné služby chválí za to, že se do boje proti neplatičům dala, jiní ji ale vyčítají údajnou neobratnost, se kterou tak činí. Podle šéfredaktora odborného periodika Marketing & Media Daniela Köppla je způsob vymáhání dlužných poplatků nešťastný.

Daniel KÖPPL (zvukový záznam): Si Česká televize moc neuvědomuje, že ona je službou veřejnosti a chová se trošku až možná za hranicí jako komerční podnik, ve smyslu toho, že nebere moc ohledy na své spotřebitele. Já bych řekl, že i firmy by se takhle asi drsně nezachovaly.

Říká v rozhovoru pro BBC šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl. Nejen o způsobu výběru dlužných poplatků Českou televizí bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Rady České televize, tedy televize veřejné služby, Jan Mrzena, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Česká televize, jak bylo řečeno, je televizí veřejné služby, existují okamžiky, kdy si předseda Rady České televize Jan Mrzena není jist, zda si ČT a její zaměstnanci jsou vědomi, co je to ta veřejná služba?

Krásná otázka na úvod, pane redaktore.

Jsem zvědav na odpověď.

Samozřejmě, že ty okamžiky jsou, anebo alespoň já to tak vnímám, i když v poslední době si myslím, že ten drive k tomu naplňování pojmu veřejná služba v tom obecném slova smyslu v České televizi je hmatatelný, tak přesto si myslím, že někdy je vidět, že ne všichni to tak vidí.

Někdy kdy? Buďte konkrétní.

Někdy kdy. Při vysílání některých pořadů, například při přenosu, přímém přenosu z oslav ukončení druhé světové války z Moskvy došlo k přerušení, naprosto nelogickému přerušení tohoto přenosu a jeho přeřazení na kanál ČT24, který je sice dobře, že Česká televize vysílá, ale není dostupný pro drtivou většinu naší populace. A přiznejme si, že zásadní část naší populace ještě vnímá ukončení druhé světové války v těch dimenzích, které mimo jiné v té Moskvě prostě zazněly nebo se odehrávaly.

Jste jako předseda Rady České televize přesvědčen o tom, že existuje nějaká programová oblast, ve které Česká televize ne zcela plní svoji veřejnou službu? Vy jste zmínil jeden konkrétní příklad, jedno konkrétní pochybení, přerušení ...

Chtěl jste konkrétní příklad, já si myslím, že i v té programové oblasti by se daly některé věci popsat. Myslím si, že asi v současné době se nejsložitěji s tím tématem veřejné služby vyrovnává oblast zábavy.

To znamená, že Česká televize není schopna nabídnout, řekněme, dobrou zábavu, či zábavu, která by České televizi jako, vysíláte-li veřejné služby, patřila?

Víte, ono je to velmi složité. Dělat kvalitní a dobrou zábavu, kultivovanou, protože televize veřejné služby by měla kultivovat tento prostor, není jednoduché. Není to jednoduché i v tom protipólu s těmi komerčními televizními stanicemi, přesto si myslím, že Česká televize v této oblasti zatím dělá méně, než by mohla. Měla by vyvíjet více formátů a měla by se pokoušet oslovovat zajímavé typy osobností a vychovávat je. Dobrým příkladem v této oblasti jsou pravidelné, nebo jsou prostě zábavná show, která se zabývají retropísničkami, teď si nemůžu vzpomenout na moderátora.

Vladimíra Hrona teď myslíte?

Vladimíra Hrona, naprosto přesně jste mě pochopil.

To byste měl, pane předsedo, znát jako předseda Rady České televize.

Samozřejmě, že znám, ale já jsem původní profesí učitel, a nezlobte se, jména, to je typická diagnóza každého učitele. Tak, a pak na straně druhé si myslím, že ne zcela dobrým pořadem je pořad 4 v obraze, který pochází z téže redakce, a tak podobně. Jsem příliš konkrétní, ale ptal jste se, tak odpovídám.

Vy můžete být konkrétní, protože vám jako předsedovi Rady České televize i jako členu Rady České televize končí mandát, tudíž i tento rozhovor může být rozhovorem bilančním, při pohledu na uplynulých patnáct let je zjevné, že Česká televize a veřejná služba jsou zpochybňovány, například soukromou konkurencí, tedy komerčními televizemi, částí politické reprezentace, která například chce Českou televizi privatizovat, ale i některými kroky vedení nebo části zaměstnanců České televize. Vy jste předsedou Rady České televize od takzvané, řekněme, vánoční krize, od období vánoční krize, od začátku roku 2001, kterými kroky je podle vás jako odstupujícího předsedy Rady České televize v nejbližší době možné posílit Českou televizi jako televizi veřejné služby? Které kroky byste popsal?

Těžko popisovat kroky, kterými by Česká televize měla posílit fenomén veřejné služby, já si myslím ...

Proč je těžké je pojmenovat?

Protože hmatatelné kroky jednotlivé podle mého soudu není jednoduché, není možné jednoznačně popsat, ale jsou to některé věci, které ta Česká televize by měla prostě dělat. Je to seriózní, kultivované zpravodajství, které dosáhlo v poslední době sice velkého posunu, ale pořád je tam ještě velká rezerva, v tomto ohledu i krátká aktuální publicistika, mám tím na mysli třeba kratší rozhovory týkající se událostí toho dne nebo témat týdne.

Což postrádáte?

Což, ne, já je nepostrádám, ale myslím si, že tam je potřeba pracovat s těmito věcmi, mám teď na mysli pořad Události, komentáře, kde často vídám nepřipravenost redaktorů prostě k jednotlivým tématům, tu nepřipravenost pak ti redaktoři často schovávají za agresivitu v otázkách nebo v skákání do řeči hostům a tak podobně, a to je v této oblasti. Co se týče oblastí jiných, tak myslím si, že je potřeba v oblasti aktuální publicistiky se zaměřit na ty pravidelné pořady, jako jsou Reportéři České televize, já vím, že v té týdenní periodicitě udělat pořad tohoto rozsahu se závažnými tématy pravidelně je náročné, neboť třeba ta témata se prostě ani během té poslední doby neudějí, ale přesto si myslím, že tam jsou rezervy.

Jste přesvědčen o tom, že Reportéři ČT, kteří nahradili pořad Fakta, že jde o kvalitativní posun vpřed, že Reportéři ČT jako pořad, který nahradil i ostravský pořad Klekánice a Fakta, které byly, která byla vyráběna v pražské redakci, že jsou dostatečně kvalitním nástupcem?

Tak, každý pořad má takové ty fáze toho svého nástupu a pak toho svého definitivního ukořenění na té obrazovce, zatímco v době nástupu jsem v redaktorech nebo v reportérech cítil nový svěží vánek, tak v současné době si myslím, že tento pořad je zhruba na té úrovni, jako byly ty pořady předchozí, to znamená, má chvíle lepší, chvíle horší, ale dovedu si představit, že by měl mít razantně kvalitativnější lepší úroveň.

Ve kterých dalších oblastech byste ještě, protože jsme zapovídali tu mojí původní otázku, kdyby Česká televize kterými konkrétními kroky mohla zlepšit postavení televize veřejné služby? Zmínil jste oblast zpravodajství, oblast publicistiky, které jsou nejvíc na očích, ať už Rady České televize, nebo politické reprezentace, oblasti další.

Ale i diváků, zejména hodně na očích je sport, tam si myslím, že Česká televize umí své věci dělat velmi dobře, na straně druhé musí se připravit na velkou konkurenci v digitální éře i v této oblasti, a pak už se dostáváme k původní televizní tvorbě. Může to být tvorba seriálová, může to být tvorba jednotlivých solitérů, dramatická a, jak už před chvíli jsem hovořil, prostě tvorba zábavná, krátké dokumenty, dlouhé dokumenty, a tak podobně. V oblasti dokumentární si myslím, že je to také na poměrně slušné a dobré úrovni, nicméně o zábavě jsem se zmiňoval a zcela nová kvalitativní situace nastala pro Českou televizi v letošním roce v oblasti původního televizního seriálu. Na obrazovky privátních komerčních televizí se dostaly kvalitní, dobré seriály, divácky úspěšné a Česká televize musí umět popsat svůj prostor v tomto, v této oblasti. Ne, že by seriály dělat neměla, to v žádném případě, musí v této tvorbě pokračovat, ale měla by se ubírat cestou kvality, zajímavých nápadů a možná i zajímavých tváří. V tomhle ohledu byl pro mě zajímavý počin Josef a Ly nebo i, nebo i svým způsobem Náměstíčko. Co se týče té dokumentární tvorby, tam, vlastně o tom jsem už hovořil, tak je to na poměrně dobré úrovni.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes předseda Rady České televize Jan Mrzena. Vymáhání dlužných televizních poplatků a především způsob, jakým tak televize veřejné služby činí v uplynulých dnech, plní přední stránky českých novin. Česká televize od minulého týdne zaslala na půl milionu dopisů lidem, které na základě evidence vedené společně s Českou poštou považuje za dlužníky televizního poplatku. V dopise však uvedla pouze dlužnou částku bez bližších podrobností a odkaz na placenou telefonní linku s tarifem třiceti osmi korun za minutu. Například telefonní linky a náklady za volání obhajoval ve středu v rozhovoru pro BBC finanční ředitel České televize František Lambert.

František LAMBERT (zvukový záznam): Když vemete třicet osm korun za minutu, tak po odečtení nákladů na Český Telecom zbyde dvacet dva korun. A existuje výpočet předpokládaných nákladů, kolik lidí bude volat, kolik lidí se dovolá a tak dále, a z toho je spočítaný, je udělaný výpočet takový, že tyto náklady pokryjí provoz a všechno, co souvisí s těmito linkami, s tímto systémem informování. To znamená, na začátku nebylo žádný, a je to i součástí smlouvy, že z těch třiceti osmi korun není žádný efekt nebo neměl by být žádný efekt, který by něco pokrýval. To znamená, je to otázka předpokládaného výpočtu a samozřejmě porovnání potom, kolik lidí se dovolá, nebo nedovolá.

Konstatoval ve středu v rozhovoru pro BBC finanční ředitel České televize František Lambert. Považuje předseda Rady České televize Jan Mrzena, host Interview BBC, takové vysvětlení za dostatečné? Ano, nebo ne?

Tak, je to racionální technokratické vysvětlení, nicméně my jsme o té věci hovořili ve středu na Radě České televize poměrně dlouho, a na straně jedné jsme České, Českou televizi pochválili, že se do vymáhání koncesionářských poplatků pustila, protože dlouhou dobu se po tom společensky, nebo dlouhou dobu se po tom volalo a ekonomická situace České televize při nezvyšování koncesionářského poplatku k tomu vlastně i management nutila, ty východiska jsou jak v zákonech, tak v kodexu České televize, ale vytkli jsme managementu České televize některé konkrétní chyby, které při celé té akci spuštění vymáhání se vyskytly, jedna z těch ...

Že se bez vašeho dovolení dívám do usnesení Rady České televize, které je právě před vámi, vy osobně, vy osobně jako Jan Mrzena, jako předseda Rady ČT, považujete ty výtky za dostatečné?

Výtky považuji za dostatečné a musí na ně býti reagováno. Otázka je, až se udělá celková bilance této akce, protože přerušit ta akce vymáhání nejde, je potřeba pracovat na tom, aby ti koncesionáři, kteří pravidelně platí své poplatky, se dostali na úroveň i s těmi, kteří ty poplatky prostě neplatí, a je potřeba, aby k tomu byly učiněny kroky příslušné, nicméně, nicméně zřízení call-centra za tu cenu, o které tady bylo hovořeno, já jsem rád, že pan vrchní ředitel vysvětlil strukturu jak, nicméně myslím si, že zřízením toho call-centra bylo jako v podstatě nedostatečný a drahý způsob komunikace s těmi lidmi, kterých se to týká, jinými slovy, pro televizi ...

To znamená, že i vy osobně ty náklady ...

Pro televizi veřejné služby si myslím, že to nebylo dostatečně kultivované, diplomatické.

Vy ty náklady považujete za vysoké ve vztahu k uživatelům televizních přijímačů a ke koncesionářům potažmo, je to tak? Ta částka osmatřicet korun za minutu.

Ne, pro mě to má dvě roviny. Jedna rovina je ta, kdy někdo dlouhodobě neplatí a trvale, tak na toho je potřeba udeřit poměrně razantně, ale pak je tady velká skupina lidí, u níž vlastně k té platbě, nebo neplatbě třeba jednoho, dvou měsíců došlo omylem, třeba při převodu trvalého příkazu z banky do banky, nebo při zřizováni SIPA nebo převodu na jiný způsob platby, a tam si myslím, že Česká televize mohla zvolit daleko jemnější přístup k celé věci a daleko, řekl bych, vhodnější, daleko příjemnější pro ty lidi, o které se, o které jde.

Pane předsedo, jak byste vyvrátil námitku ...

Pro ty, pro ty je ...

Promiňte, ne, ne, ne, ...

... pak ta částka abnormální a tam měl být ten přístup jiný, jinými slovy, tam ti lidé si měli mít možnost zkontrolovat, za jak dlouho, z jakého období a co dluží a jakým způsobem mají postupovat, zcela jiným způsobem, ne prostřednictvím call-centra za tuto částku.

Jakým způsobem byste vyvrátil tu námitku, že Česká televize celou akcí, jak ji zorganizovala, včetně těch věcí, za které se vedení České televize omluvilo nebo ještě hodlá koncesionářům omluvit, jak vyvrátíte námitku, že tímto postupem Česká televize ztratila zbytky loajality veřejnosti k myšlence veřejné služby v televizním vysílání?

Já nevím, jestli ztratila Česká televize zbytky loajality od veřejnosti k myšlence veřejné služby v televizním vysílání, já jsem zaregistroval to, že bylo vlastně obesláno cirka půl milionu dlužníků, nebo možných dlužníků, anebo těch, kteří tedy omylem se vyskytli v tom seznamu, a z těchto lidí bylo podáno v tom minulém týdnu asi čtyři tisíce námitek, za tento nový týden ta aktuální čísla, ta aktuální čísla nemám, ale myslím si, že naopak zaznamenal jsem i několik ohlasů toho typu, že lidé začli říkat ano, je dobře, že i Česká televize, která ty instrumenty až takové nemá k dispozici na vymáhání koncesionářských poplatků, se do tohoto boje pustila, protože v této zemi, v České republice, zpravidla mívají navrch dlužníci a nikoliv věřitelé.

Šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl v rozhovoru pro BBC na adresu České televize v souvislosti s vymáháním poplatků říká:

Daniel KÖPPL (zvukový záznam): Přijde mi, že veřejnoprávní stanice, která vlastně slouží občanům, by neměla vymáhat dluhy formou, jakou je vymáhá. Myslím, že by měla přijít rozhodně první upomínka, druhá upomínka. Na druhou stranu si myslím, že jistá liknavost v některých nedoplatcích může vzniknout i na straně České televize, a to Česká televize vůbec nepřijímá. A co myslím, že je nejhorší, nebo z mého pohledu nejpatrnější, je, že Česká televize zklamala v tom, co by měla umět nejlépe, a to je komunikace.

Říká v rozhovoru pro BBC šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl. Podpořil byste jeho slova, že především Česká televize selhala v rovině komunikace?

Tak, v podstatě ano, tam i na Radě ve středu jsme o tom takto diskutovali a je to součástí našeho usnesení.

Jste, pane předsedo, přesvědčen o tom, že by někdo měl za ty chyby, které se v souvislosti s celou akcí staly, že by někdo měl býti potrestán, či dokonce odvolán?

Já nejsem typ člověka, který by byl krvežíznivý po hlavách kohokoliv, ale na straně druhé, generální ředitel nám na Radě veřejně deklaroval, že pakliže v průběhu toho procesu, který probíhá, ale i zpětně, který již proběhl, se prokáže jasné pochybení konkrétního člověka, tak že tam ta osobní zodpovědnost vyvozena bude.

Podle vašeho názoru nejsou ta pochybení tak závažná, že by mohlo dojít k odvolání Jiřího Janečka jako generálního ředitele?

Já myslím, že ne. Já myslím, že se jedná, že proces jako takový, vymáhání poplatků a postavení se k celé věci poměrně čelem, je dobrý, nebo ten směr je dobrý, ale na té cestě se udělaly některé konkrétní chyby a za ty konkrétní chyby pak by ta odpovědnost měla být vyvozena.

Pokud se nemýlím, tak generální ředitel České televize Jiří Janeček na Radě předal slovo Františku Lambertovi jako finančními řediteli, do jehož gesce asi celá věc spadala, ani on by neměl být za chyby odvolán? Ty chyby nejsou tak závažné, aby byl odvolán finanční ředitel ČT?

Ani, já si myslím, že ani v případě finančního ředitele by tak býti nemělo, ale chci upozornit, že toto není v gesci Rady České televize. My tam máme jinou kompetenci.

Ne, já se ptám jen na váš názor, protože vy zastupujete veřejnost.

Můj osobní, můj osobní názor je, že by se mělo jít do těch pater těch lidí, kteří konkrétně připravovali ten dopis, který, kteří umožnili, aby takovýto dopis z České televize odešel a ...

To znamená tiskový mluvčí, šéf PR.

Tiskový mluvčí asi, asi není ta pravá instituce, ten neposílá dopisy dlužníkům, ale to patří ...

Ne, ale asi dohlíží na formulaci, protože ten právník Martin Elgr se omluvil na zasedání Rady České televize, protože on říká, že on zformuloval právní dopis, tak já nevím, kdo v České televizi je zodpovědný za dopis, který jde koncesionářům.

Tam to, tam to souvisí s obchodním útvarem, kde je, kde je koncesionářský poplatek systémově jaksi začleněn v té hierarchii té činnosti.

Váš názor tedy, když ne, když ne František Lambert, když ne Jiří Janeček, tak obchodním ředitelem je Martin Švehla, tam jste mířil vy osobně, váš soukromý názor?

Anebo někdo, nebo někdo z té komunikace tak či onak.

Česká televize odprodala pohledávky za neuhrazené poplatky firmě BSP Lawyer Partners. Šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl upozorňuje v rozhovoru pro BBC ještě na jeden aspekt vymáhání poplatků přes tuto firmu.

Daniel KÖPPL (zvukový záznam): Tento kontrakt je, myslím, velmi netradiční, i sám pan Lambert to přiznává, že je neobvyklý, a určitě by stálo za to, nebo měla by se Česká televize zajímat, odkud nebo kde získá peníze ta firma na svůj provoz.

Slova šéfredaktora časopisu Marketing & Media Daniel Köppla v rozhovoru pro BBC. Je předseda Rady České televize Jan Mrzena, host Interview BBC, přesvědčen o tom, že firma, která za Českou televizi dlužné částky, dlužné poplatky vymáhá, je transparentní? Jednoslovná odpověď - ano, ne?

To, co jsem měl k dispozici o té firmě vědět, tak neshledal jsem nic, co by mně zavdávalo příčinu se domnívat, že je netransparentní.

Nepřijde vám ale poněkud, řekněme, divné přinejmenším, že firma, která pro televizi veřejné služby, svým způsobem národní instituci, považujete Českou televizi za národní instituci?

Národní kulturní instituci.

Dokonce dáváte i slovo kulturní, tak považujete za běžné, že ony dluhy vymáhá firma, která byla v obchodním rejstříku zapsána devátého února roku 2005?

Tak, asi není rozhodující zápis firmy do obchodního rejstříku, rozhodující by mohly být ...

Promiňte, jestli, promiňte, pane předsedo, jestliže nějaká firma dělá tak složitou operaci, tak vám nepřijde zásadní, že ta firma je zapsána devátého února roku 2005, její základní kapitál je dva miliony korun, když jde o částky mnohem vyšší, než je základní kapitál firmy?

Víte, asi bychom se měli podívat na to, co je v kompetenci Rady a co je v kompetenci managementu. A Rada byla informována o tom, že firma je, že má zápis v rejstříku a management si získával, respektive obstaral příslušné informace k tomu, aby pochybnosti v tomto ohledu neměl. My jsme své pochybnosti, ale byly malého rázu, formou dotazů si vyjasnili při, v té době, když se o spouštění celé té akce hovořilo. Co se týče firmy samé, víte, v České republice když někdo prodává své pohledávky, ať už pohledávky z veřejných zdrojů, nebo firemních, soukromé, tak je prodává za zhruba třeba deset procent nominální hodnoty těch pohledávek, v lepším případě patnáct, v horším případě pět procent. Česká televize hledala partnera, který by byl ochoten odkoupit pohledávky za sto procent plus úroky z prodlení, to znamená partnera, který jí bude garantovat plnou výtěžnost toho, co mu bylo postoupeno. Takové firmy v České republice v tu chvíli nebyly. Dnes poté, co o celé věci se píše na stránkách novin, se některé další firmy začínají hlásit, že by podobné podmínky nakonec byly schopny poskytnout. Já věřím tomu, že ...

To znamená, že v případě nějakého podobného opakování by už bylo dobré vypsat výběrové řízení a vybírat si?

Pakliže je umožněno obecně to, že je možno z koho vybírat, pak je možno udělat i výběrové řízení, ale ...

Nyní je už, nyní už by bylo z koho vybírat?

Já si myslím, že už teoreticky ano, ještě lepší budou podzimní měsíce, protože firmy na to reagují prostě s určitou setrvačností.

Vy jste, vy jste, pane předsedo, řekl jasné slovo, že za ty chyby by podle vás měl být někdo odvolán, a to na středním článku řízení, tedy pravděpodobně obchodní ředitel České televize Martin Švehla. Co budete vy říkat v úterý poslancům stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, kdy část z nich tvrdí, že celý způsob, jakým Česká televize zvolila vymáhání těch poplatků přes partnerskou firmu, ohrožuje zvýšení televizních poplatků z pětasedmdesáti na sto korun?

Tak, já jsem takové reakce zaznamenal v tisku, v médiích, ale v úterý na mediální komisi budu prezentovat stanovisko Rady v této věci, a pakliže přijde řeč nebo diskuse se stočí na zvýšení koncesionářského poplatku a v souvislosti s touto akcí, pak budu říkat asi toto, podívejme se na konstrukci zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Jedna věc je ta výše, o které Česká televize neustále hovoří, ale jiná věc je soubor instrumentů a nástrojů pro to vést evidenci poplatníků a soubor instrumentů a nástrojů dostat se k částkám, které podle toho zákona České televizi přináleží.

Rozumím správně, vy teď mluvíte ...

Já si myslím, že zákon o rozhlasových a televizních poplatcích je ...

Promiňte, vy teď mluvíte tak komplikovaně, že podle vás je ten zákon, rozumím-li správně vašim slovům, tak špatně konstruovaný, že Česká televize se i tím vymáháním poplatků chytila do pasti špatného zákona?

Česká televize aplikovala ten zákon svým způsobem, udělala to netakticky, udělala chyby za toho pochodu, call-centrum, dopis a tak dále, o tom jsem již hovořili, ale celý ten proces toho problému vyplývá z konstrukce tohoto špatného zákona. A i kdyby došlo k navýšení koncesionářského poplatku zase tou stabilní formou, tou standardní formou, že se prostě zvýší poplatek z pětasedmdesáti třeba na stovku a nezmění se ty instrumenty toho vymáhání a vedení té evidence, a tak podobně, pak během čtyř, pěti let dojde ke stejnému otřesu, ke stejné akci, nebo stejné akci, prostě k možnosti stejného, stejné aféry, která se toho týká.

Budete tedy chtít říct poslancům, zvyšte poplatky, za chyby se omlouváme a zároveň zlepšete formulace v zákoně, aby k podobným chybám už nedošlo, protože konstrukce zákona o televizních a rozhlasových poplatcích je špatná?

Říkáte to správně, vyjma té omluvy. Ta patří jen a jen generálnímu řediteli, ne Radě České televize.

Co možná závěrečná námitka, že Česká televize zatím udělala málo nebo téměř nic pro získání nových plátců, kteří dosud neplatí? Protože ty poplatky se vymáhají od lidí, kteří byli přihlášeni, to znamená, byli plátci, ale neplatili. Co se těmi, kteří neplatí a jsou, řekněme, černými pasažéry, že tam management České televize zatím neudělal vůbec nic, nebo téměř nic?

Tak, management České televize v tomto ohledu také činil některé kroky a za první období letošního roku, to znamená od ledna do třicátého dubna, došlo k nárůstu těch poplatníků právě o tyto, kteří zatím v současné době neplatili, čili do té evidence přibylo nějakých třiadvacet tisíc jmen a ...

Ale podle těch, promiňte, podle těch expertů, se kterými jsem mluvil, to bylo dáno tím, že Česká televize informovala, že podá žaloby, takže ten nárůst, řekněme, nově přihlášených koncesionářů byl dán tím, že hrozilo, že budou podány žaloby a toho se část těch neplatičů zalekla.

A to neplatí?

To platí, ale ptám se na nějaké jiné kroky, pane předsedo.

Já jsem uvedl ten první, ten hmatatelný, ten, který vlastně už proběhl a je možné ho i svým způsobem trochu vyhodnotit. Rada současně v tu středu požádala generálního ředitele, aby jí informoval o postupu televize vůči neevidovaným dlužníkům, a to v termínu do třicátého šestý, protože je to, je to, máte pravdu, je to zásadní věc, aby i tyto typy dluhů se začaly řešit.

Konstatuje předseda Rady České televize Jan Mrzena. Děkuji, že jste do BBC přišel, těším se na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ověřit případné nedoplatky ČT lze ode dneška na internetu

PRAHA 20. května (ČTK) - Ověřit své případné dluhy na koncesionářských poplatcích mohou ode dneška lidé na internetu. Bližší informace o dlužné částce, výši úroků a období, za které koncesionář podle České televize neplatil, nyní lidé naleznou na www.bsp-dluhyct.cz. ČTK to sdělil mluvčí ČT Martin Krafl.

Česká televize od minulého týdne zaslala na půl milionu dopisů lidem, které na základě evidence vedené společně s Českou poštou považuje za dlužníky poplatků. V dopise však uvedla pouze dlužnou částku bez bližších podrobností a odkaz na placenou telefonní linku s tarifem 38 korun na minutu. Dopisy dostali i lidé, kteří žádný dluh neměli. Podle ČT šlo pouze o 0,7 procenta případů.

Způsob vymáhání nedoplatků se stal terčem kritiky veřejnosti i některých poslanců, kteří nyní uvažují o tom, že nepodpoří návrh na zvýšení poplatků, o němž bude sněmovna jednat v červnu. Způsobem, jakým ČT a BSP Lawyer Partners přistoupily k celé akci, se bude příští týden zabývat i mediální komise sněmovny. Rada ČT vymáhání poplatků podpořila, kritizovala však jeho způsob.

Předseda Rady České Televize Jan Mrzena dnes v rozhovoru pro BBC připustil, že některé kroky České televize při vymáhání nedoplatků nebyly šťastné. Nelíbí se mu formulace dopisu, který byl dlužníkům zaslán. Výhrady má i proti placené telefonní lince.

Nemyslí si však, že by kvůli tomu měl být odvolán ředitel televize Jiří Janeček či vrchní ředitel František Lambert. Odpovědnost by podle něj měli nést lidé z obchodního oddělení či oddělení komunikace. Právě v komunikaci totiž televize selhala především, míní Mrzena.

Podle aktuálních údajů ČT v souvislosti s akcí zaplatilo od minulého týdne svůj dluh 72.000 poplatníků; jen dnes jich bylo podle ČT přes 12.000. Dosud tedy uhradili poplatníci nedoplatky v celkové výši 19 milionů korun, uvedl Krafl.

 
 
66Archiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí