Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno:
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
František Bublan
 

 
 
Ministr vnitra František Bublan je připraven rezignovat, pokud se bude muset snižovat počet policistů.

František Bublan
František Bublan ve studiu BBC

Rezignujte. Tuto výzvu učinil před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC na adresu českého minstra vnitra Františka Bublana předseda sněmovního branně-bezpečnostního výboru Jan Vidím. Pro poslance ODS Jana Vidíma je poslední kapkou do pomyslného plného poháru postup policie při komunistické demonstraci na pražské Letné.

Jan VIDÍM (zvukový záznam): Nemyslím si, že by měl František Bublan rezignovat kvůli této věci. Myslím si, že by měl rezignovat už dávno kvůli souběhu všech možných nešvarů, kterých se jednotlivci u policie dopustili a které on omlouvá, a omlouvá a omlouvá.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda sněmovního branně-bezpečnostního výboru, poslanec ODS Jan Vidím. Nejen o možné rezignaci českého ministra vnitra bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je po dvou měsících český ministr vnitra František Bublan. Vítejte, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Zanedlouho to bude rok, co jste ve funkci ministra vnitra. Byly nějaké okamžiky, ve kterých jste přemýšlel o rezignaci?

No, o rezignaci jsem nepřemýšlel, přemýšlel jsem o tom, zda jsem udělal dobře, že jsem tu funkci vzal. Byly takové okamžiky, protože někdy bylo příliš horko, ale, že bych rezignoval, jednak to nemám v povaze ustupovat z nějakých pozic, jednak jsem přesvědčen o tom, že jako vše konám podle svého nejlepšího svědomí. A mnohé ty výzvy jsou skutečně postaveny pouze na nějakém takovém pseudopolitickém základě, anebo na takovém tom stálém opozičním tlaku na vládu.

Ve kterých okamžicích jste vy osobně přemýšlel a litoval toho, že jste vzdal pozici ministra vnitra?

To litoval, to bych nepoužil. Já jsem jako nelitoval nikdy, ani to taky nemám ve zvyku, něčeho litovat, to spíš jako bojuji sám se sebou, ale těch okamžiků bylo několik, byla třeba i ta vládní krize, kdy bylo jako nejasné, co bude dál. Mnoho věcí se zastavilo. Jsou to i nějaké takové pochybení, které jsou třeba u policie a podobně.

Jako například, pokud byste měl zmínit nějaké policejní pochybení, které byste zmínil v té souvislosti?

To jsou spíš jednotlivé kauzy, které odhaluje Inspekce ministerstva vnitra. Tam člověk najednou vidí, že ta situace v policii za ta uplynulá léta, to se táhne až od těch devadesátých let, takže není nejlepší, že ten výběr v těch devadesátých letech byl takový trošku uspěchaný, že vlastně většina těch kauz, nebo těch i trestných činů policie pochází z tohoto období. Takže jako trošku mi to pokazilo takový ten, možná naivní obraz o policii, ale ...

Neříkejte, že člověk, který řídil tajnou službu, měl naivní obraz o policii?

Tak samozřejmě, já jsem jako s policií příliš mnoho společného neměl, takže to zase, že bych viděl přímo do té kuchyně, tak tomu nebylo, ale, říkám, to je jedna stránka a není to příliš silná stránka, kde to zase převažuje, a to skutečně převažuje mnoho úspěchů, mnoho dobré práce policie. A já jako tady nebudu teďka na něco naříkat, protože skutečně to lepší, to má daleko větší váhu a je to silnější.

Jak jsem zmiňoval v úvodu, předseda branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec za ODS Jan Vidím vás před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC vyzval k rezignaci. Jak vážně berete tu výzvu?

A tak já už jsem takových výzev slyšel několik, takže to moc vážně neberu, a to patří k té opoziční práci. On neuvedl žádný důvod, takže ani nevím, kvůli čemu bych měl odstupovat.

Teď si možné důvody poslechneme, předseda branně-bezpečnostního výboru Jan Vidím v rozhovoru pro BBC konstatuje, že poslední kapkou je vaše obhajoba policejního zákroku na demonstraci KSČM v Praze na Letné. 1. května předseda Vidím ještě dodává:

Jan VIDÍM (zvukový záznam): František Bublan mě nesmírně vždycky zklamal, například jeho přístupem k zásahu policistů, proti účastníkům soudní pře s panem Hučínem, kteří na chodbě soudní budovy se chovali, pravda je velmi nestandardně a myslím si, že nedobře. Ovšem to, jak policie proti těmto lidem zasahovala, to, že policisté prostě používali hmaty a chvaty na lidi ve vysokém důchodovém věku, kteří mají mnohdy za sebou měsíce či léta v komunistických lágrech, tak ten postup mi přišel neuvěřitelný. A předpokládal jsem, že pan Bublan, jako člověk s jistou minulostí, která je mně osobně velmi sympatická, tak bude mít pochopení pro moje námitky. A pan Bublan prostě zareagoval naprosto neuvěřitelně, prostě všechno bylo absolutně v pořádku, policie postupovala absolutně správně. Pouze ti narušitelé prostě byli narušiteli a museli být zpacifikováni, prostě jeho odpovědi mě lidsky nesmírně zklamaly. A bohužel ty odpovědi se teď opakují, i co se té Letné týče. Takže lidsky mě pan Bublan podle mého přesvědčení velmi, velmi zklamal.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda sněmovního branně-bezpečnostního výboru za ODS Jan Vidím. Jste si vědom tohoto zklamání?

Já to nechápu, to lidské zklamání, protože kdybych se choval tak, jak si pan předseda Vidím představuje, tak bych vlastně se choval protiprávně, a to já jsem nikdy nechtěl, ani v té minulosti jsem to nikdy nechtěl. Vždycky moje snahy byly takové, aby právo bylo dodržováno i v tom minulém režimu, když právo bylo ohýbáno různým způsobem, tak jsme se snažili o to, aby alespoň to, co platí, tak aby se dodrželo a případně, aby se to ještě zlepšilo.

Co možná námitka, pane ministře, neohýbá právo policie. Jan Vidím mluvil o dvou konkrétních případech, zásah na Letné, zásah proti lidem podporujícím někdejšího agenta BIS Hučína v soudní síni a v budově soudu, kdy podle Vidíma oba zásahy policie nebyly adekvátní?

Ten u toho soudu, to si přál předseda soudu, aby byli ti lidé vyvedeni, protože narušovali jednání, policie pouze splnila ten příkaz, který dostala, protože justiční stráž na to už nestačila, takže společně s tou justiční stráží, která zase pode mne nespadá, tyto lidi vyvedli. Něco podobného bylo na té Letné. Já jsem si to nechal celé přehrát. Ta záležitost trvala skutečně dlouhou dobu. Ti lidé byli postupně přemlouváni, bylo s nimi možná až příliš diskutováno, aby nenarušovali to shromáždění. A když zkrátka neuposlechli, nebo nechtěli uposlechnout, tak byli vyvedeni, takový je zákon. A nikdo rozumný nezpochybňuje, že v tomto případě tito lidé porušili zákon, porušili zákon o shromažďování a také si z toho ponesou následky.

Promiňte, vy byste tedy odmítl námitku, že Bublan skáče tak, jak policie píská, že obhajuje všechny zásahy policie ať už na Letné, nebo v kauze Hučín, že se postavíte za policii v souvislosti s odposlechy a že de facto policii hájíte do roztrhání těla?

Víte, já nemůžu říct policii, když bude mítink KSČM, tak nezasahujte, když bude mítink ODS, tak zasahujte. Policie si vždycky musí chránit zákon a právo, nikoliv se dívat na nějakou politickou záležitost, anebo hodnotit, kdo ten mítink má. To, co slyším od pana poslance Vidíma, nebo některých jiných, tak oni rozlišují, oni rozlišují mezi komunisty a mezi někým jiným. To bychom mohli udělat. Za chvilku budeme rozlišovat mezi katolickou církví a Svědky Jehovovými a podobně, takže to nejde, to policie nemůže, takhle se nemůže chovat, ona se musí chovat skutečně podle zákona a ne rozlišovat, jestli je to ten, anebo onen z toho politického spektra.

Když navážu na vaše slova. Skupina poslanců v čele s Janem Vidímem napsala dopis, ve kterém vás vyzývá k setkání, klade vám několik otázek v souvislosti se zásahem policie 1. května v Praze na Letné. Už jste ten dopis dostal?

Dopis jsem dostal. Já na ty otázky nemám problém odpovědět. To je celkem v pořádku.

Sejdete se s těmi poslanci?

No, s tím mám trošku problém z tohoto důvodu, protože nechci se separátně setkávat s nějakou částí výboru pro obranu a bezpečnost, chtěl bych, aby to bylo projednáno na řádné schůzi, anebo aby došlo k nějakému konsensu a byli tam všichni členové tohoto výboru. Já se mohu s těmi poslanci sejít někde naprosto neformálně, můžeme si o tom popovídat. Tak třeba lidsky, abych použil teda tento pojem, ale nebude to zasedání výboru a nebude z toho žádný závěr, nebo nějaký výstup.

Chcete tím tedy říci, že poslancům, kteří se na vás obrátili v čele s Janem Vidímem, asi odpovíte písemně a není důvod se s nimi scházet?

Já jim navrhnu, aby se to řešilo na řádné schůzi.

Když ale řádná schůze ten program odmítla sněmovního branně-bezpečnostního výboru?

To byla mimořádná schůze, to byla mimořádná schůze. A to, že bylo odmítnuta, tak to zase vyplývá z takových trošku možná politických zájmů, anebo tlaku, protože jaksi část tohoto výboru nesouhlasí s tím, že pan předseda Vidím jaksi svolává ty mimořádné schůze podle určitých politických zadání a jak se mu hodí. Takže mu to asi dali najevo tímto způsobem. Ti poslanci, kteří jaksi odmítli ten program, tak mají zájem na tom, aby si vyslechli moje stanovisko, aby se ten problém řešil a aby se s tím seznámili. Takže já si myslím, že najdeme nějakou shodu.

Janu Vidímovi tedy odpovíte písemně s tím, že jste ochoten diskutovat o zásahu policie na Letné na řádné schůzi výboru a není zapotřebí se scházet s částí výboru separátně?

Navíc by to nemělo žádnou hodnotu takovéto sházení, to by bylo skutečně, to by muselo být hodně neformální a téměř takové jenom povídání u kávy.

Jan Vidím asi nechce povídání u kávy, protože v rozhovoru pro BBC tvrdí, že na záznamech, které mají poslanci k dispozici, se neuniformovaní policisté neprokazují služebními průkazy a neidentifikují se?

Jan VIDÍM (zvukový záznam): Ne, není. A to, že pan ministr říká, že je normální a běžné, že zasahuje policista v civilu, to je pro mě naprosto skandální věta, protože to samozřejmě není pravda. Policista v civilu má nějaký důvod, proč je v civilu. On není v tu chvíli pořádkovým policistou. Kdyby na místě nebyli pořádkoví policisté, rozuměl bych tomu, že pokud by došel policista k závěru, že je páchán přestupek či trestný čin, pak, že by zasahoval, byť by na sobě neměl ten základní policejní identifikátor, kterým je uniforma, ale tam všude okolo stáli policisté v uniformách, tam byla jízdní policie. Čili, těch možností, jak zasáhnout s jasnou identifikací a přihlášení před policii, tedy v uniformě, těch tam bylo nepočítaně, a proto mi přijde neuvěřitelné, že pan ministr neustále omlouvá fakt, že zasahovali policisté v civilu.

Předseda sněmovního branně-bezpečnostního výboru, poslanec ODS Jan Vidím v rozhovoru pro BBC. To je například jedna z věcí, kterou chce Jan Vidím s vámi na té soukromé schůzce, nebo na schůzce části výboru pro obranu a bezpečnost probírat. Pane ministře, vy máte k dispozici videozáznamy, že se neuniformovaní policisté skutečně identifikují, prokazují se průkazy služebními?

Já mám k dispozici několik záznamů. Jednak ze všech televizí, které tam byly, jsou i policejní záznamy, takže máme /nesrozumitelné/, jak to časově probíhalo. To, o čem mluví pan předseda Vidím, nevím, jestli si to neplete s těmi pořadateli, protože tam mnoho těch pořadatelů jaksi v té první fázi upozorňovalo ty aktéry, aby nevyrušovali. Teprve potom tam nastoupili policisté a ti byli v uniformě. To, že se k nim přidali policisté bez uniformy, to už tak nějak vyplynulo z té situace, ale z těch záznamů zase nepoznáte, protože nejsou tak bezprostřední, zda došlo k tomu prokázání, nebo ne. Já mám v policejní zprávě napsáno, že se prokázali, zvláště panu Šináglovi se ...

Je možné věřit té policejní zprávě, když Šinágl, pan Šinágl, to je ten protikomunistický demonstrant, tvrdí, že se neprokázali?

Tak potom je to tvrzení proti tvrzení, já nevím, kolik svědků nám k tomu ještě něco vypoví, protože stále probíhá to vyšetřování.

Kolik svědků už bylo zhruba vyslechnuto?

Přesný počet vám neřeknu, ale vzhledem k tomu, že se ta kauza trošku rozvířila, tak se hodně lidí přihlásilo, a proto také to vyšetřování ještě trvá delší dobu. Chceme vyslechnout všechny, kteří by k tomu chtěli něco říct.

To znamená, že to může ještě trvat měsíc, vzhledem k tomu, že se hlásí další svědci?

Měsíc, to je zase příliš, ale já si myslím, že možná ten týden ještě bych tomu nechal a potom bych chtěl nějaký výsledek.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, poslanec ODS Jan Vidím na možnou námitku BBC, že vy jako ministr vnitra jste už hlavní otázky, které jsou i v tom dopise, zodpověděl a tudíž by takové setkání, po kterém poslanci volají, na tuto námitku Jan Vidím říká:

Jan VIDÍM (zvukový záznam): My jsme se chtěli, myslím, tyto otázky chtěli položit na jednání výboru a chtěli jsme dokládat to, že si myslíme, že zákrok byl nedůvodný a že byl i přes svojí nedůvodnost následně nepřiměřený. Chtěli jsme dokládat svědectvími lidí, kteří viděli ten policejní zákrok, chtěli jsme dokládat tyto záznamy z veřejnoprávní televize i od soukromých lidí, kteří natáčeli, chtěli jsme dokládat fotografiemi, to nám nebylo umožněno. A pokud teď pan ministr nám odpoví totéž, co říká do novin, pak to bude velmi smutný příběh, protože on ví, že existují dokumenty, které jsme s ním chtěli diskutovat. Ví, že existují videozáznamy, které jsme mu chtěli ukázat a chtěli jsme znát jeho názor. A pokud prostě odpoví pouze formou dopisu a nebude chtít s námi diskutovat, prostě face to face, nebude chtít odpovídat na naše dotazy na základě těch záznamů, které máme k dispozici, pak si myslím, že je to člověk, který nemá být ministrem vnitra.

Slova předsedy sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jana Vidíma. Pane ministře, nemohou například záznamy, které mají k dispozici poslanci, ukázat, že policie při tom zásahu 1. května v Praze na Letné se mohla dopustit něčeho nezákonného?

Já jsem u těch záznamů proseděl několik hodin. Takže mě asi nic nepřekvapí. To, co mají poslanci, tak asi mám i já, protože zase těch televizí tam nebylo padesát, že jo, byly tam asi tři televize a možná nějací ...

Dokumentaristé?

Dokumentaristé ...

To všechno jste viděl?

To já jsem všechno viděl. A já skutečně v tom neshledávám nic, co by bylo protizákonné, protiprávní. Já v tom, ještě navíc, co říkal pan poslanec Vidím, já jsem nikdy neřekl, že s nima nechci hovořit, ba naopak, já bych s nimi rád hovořil.

Ale na řádné schůzi?

Na řádné schůzi. Navíc já bych s nima klidně hovořil na té mimořádné schůzi, ale to je otázka výboru, já nejsem členem výboru, já jsem musel počkat, jak dopadne to rozhodování, to dopadlo v jejich neprospěch. Takže jsem s nimi hovořit nemohl.

Přál jste si, aby to jednání výboru se konalo, těšil jste se?

Já jsem na to byl připraven, na to jednání, takže jsem se toho nebál.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes ministr vnitra České republiky František Bublan. Další téma, korupce v České republice. Vláda, pane ministře, ve středu schválila bilanční zprávu o korupci v České republice za rok 2004. Když se podívám do té statistiky, tak oproti předloňskému roku přibylo v tom roce minulém odhalených trestných činů úplatkářství o sto třicet dva přestupky, tedy, což je zhruba poloviční nárůst. O čem podle vás toto číslo vypovídá?

No, ona je to trošku složitá otázka. Já si nemyslím, že by v České republice se ta korupce takto jako zvýšila, myslím ta faktická, ne odhalená, ale ta faktická. To je možná naopak. Ale oni se zvýšily dvě věci. Ta jedna věc je to, že se zlepšila práce policie, to je celkem nezpochybnitelný, je to také už takový důsledek toho, že se vytvořily ty nové útvary pro odhalování korupce finanční policie, že už i ti policisté trošku jako více se seznámili s touto problematikou a dovedou jí lépe uchopit.

Chcete tím říci, že se zlepšuje práce policie v souvislosti s tou reorganizací, i která byla kritizována, že policie je efektivnější v boji proti korupci?

Jednak je to ta reorganizace a jednak je to policie jako taková, to záleží, má taky nějaký vývoj a ta práce se zlepšuje. A potom ten druhý moment, ten se, myslím, taky nedá nějak obejít, a to je, že se zlepšilo takový to povědomí ve společnosti, že ta korupce je něco hodně negativního, přibývá takových těch případů, kdy lidé něco nahlásí, nějaké podezření, nebo nějaký náznak toho, že by tam došlo, mohlo docházet k té korupci, jako více spolupracuji s policií.

Ti, kteří mají náznaky, že někde může docházet ke korupci?

Nemusí být účastníky toho procesu, mohou to být lidé, kteří se s tím nějak potkají, anebo si to nějak zanalyzují, že tam teda došlo k něčemu, co by mohlo být spojeno s korupcí, ono se potom prokáže, že tomu tak je.

Organizace občanské iniciativy Transparency International například tvrdí, že prostor pro korupci v České republice je stále vysoký, že se navíc ještě zvyšuje, Evropští demokraté, neparlamentní strana zase přišla koncem března s plánem na zásadní boj proti korupci, poslankyně Evropského parlamentu za Evropské demokraty Jana Hybášková říká, že boj proti korupci by se měl zahájit v politice a uvádí to na konkrétních příkladech.

Jana HYBÁŠKOVÁ (zvukový záznam): Začněme od lehkých topných olejů až po určité třeba deblokování finančních prostředků na Blízkém východě, s nímž já jsem se v minulosti setkala. To jsou všechno věci, které by měly mít trestní odpovědnost. A jenom proto, že byla kolektivní odpovědnost vlády, tak se s nimi vlastně nedalo pohnout. Také ministři, kteří mají poslaneckou imunitu, což je velice zvláštní věc, která by neměla být, po čem voláme, aby ministři nesli konkrétní odpovědnost za činnost svých resortů. Tak to jsou věci, které my bychom skutečně rádi odstranili.

Konstatovala koncem března v rozhovoru pro BBC poslankyně Evropského parlamentu za Evropské demokraty Jana Hybášková. Velmi jednoduchá otázka, pane ministře, které kroky podle vašeho názoru by bylo dobré přijmout, aby boj proti korupci v České republice byl ještě účinnější, které nástroje vám scházejí jako ministrovi?

No, já musím trošku se odvinout od toho, co říkala paní europoslankyně Hybášková. Ona mluvila v podstatě o zneužití pravomoci veřejného činitele, což samozřejmě také trošku spadá pod tu korupci, ale není to taková ta hlavní část. Ta hlavní část, to jsou v podstatě úplatky, nebo snaha o nějaký úplatek, ať už odevzdání, nebo přijmutí. Takže to je trošku o něčem jiném. A tady si myslím, že abychom zamezili těm úplatkům, tak to jsou jednoduché postupy především v tom, že bychom měli konečně už přijmout zákon o střetu zájmů a zákon o kontrole majetkových poměrů u těch osob, kterých by se to mohlo dotýkat, které jsou v takovém nějakém, bych řekl, rizikovém prostředí, mohly by s tou korupcí přijít do styku.

Teď mi dovolte, abych vám skočil do řeči, protože by to byla hezká slova od Františka Bublana jako člena Transparency International, ale ta slova znějí, řekněme, špatně od Františka Bublana jako ministra vnitra, když říkáte, konečně by se mělo přijmout. Vy jste člen vlády, Stanislav Gross v průběhu vládní krize od února sliboval, do měsíce vláda schválí. Jste to vy, jako ministr vnitra, který můžete společně s ministrem spravedlnosti navrhnout zákon o majetkových přiznáních, nebo o kontrole majetku, dosud ho vláda neschválila. Proč?

No, já jsem rád, že nebyl schválen dosud, protože v té podobě, jak byl předložen, tak by asi nebyl dokonalý, ani bych pro něho nezvedl ruku. Takže ten zákon předložilo ministerstvo spravedlnosti. Já se domnívám, že je lepší ještě počkat třeba nějaký týden a dopracovat tuto záležitost tak, aby byla funkční, aby to skutečně přineslo nějaké výsledky.

Dá se tedy říci, že vedete de facto spor s ministerstvem spravedlnosti, jak široký má být zákon o střetu zájmů a o majetkových přiznáních?

My nevedeme spor, to by bylo možná příliš velké, příliš silné slovo. Ale my pracujeme na tom, abychom tam do toho zakomponovali všechny prvky, které by ten zákon skutečně trošku postavily na úroveň těch ostatních zemí, kde už to funguje, aby to bylo funkční, abychom jednou vytvořili takové prostředí pro politiky, ale také pro státní úředníky, že si každý rozmyslí, jestli teda vstoupí do nějakého korupčního jednání, nebo nikoliv.

Můžete být konkrétnější, když jste byl hostem Interview BBC loni v srpnu, když jste se stal českým ministrem vnitra, tak jste mluvil o majetkových přiznáních i pro osoby, například blízké politikům, mluvil jste o majetkových přiznáních státních zástupců, soudců, lidí, kteří zkrátka by měli být čistější, než například pacient, který vstoupí do ordinace a vezme bonboniéru, kterou dá lékaři. Je reálné, že toto se v zákoně o střetu zájmů a v zákoně o prokazování majetku podaří prosadit?

No, já chci prosadit tyto skupiny osob, aby v tom zákoně byly, ale asi ne z důvodu, že by měly být čistější, to bychom měli být asi všichni. Ale z toho důvodu, že jsou to lidé, kteří v podstatě hospodaří se státními prostředky, to znamená, nejenom jako soudci, státní zástupci, ale, já nevím, ředitelé třeba nemocnic, ředitelé akciovek, kde má většinu stát. Všude tam, kde se hospodaří se státními penězi, anebo, kde se o nich rozhoduje. To znamená, kde se konají výběrová řízení. Ten, kdo rozhoduje o tom, že teda tuto státní zakázku dostane tato firma, nebo některá jiná, tak na tyto lidi by se to mělo vztahovat.

O tom se zatím tedy vede spor, protože, pokud se nemýlím, tak ministerstvo spravedlnosti navrhovalo ten zákon o střetu zájmu, a propos bude to jeden zákon o střetu zájmů, nebo majetková přiznání, nebo přiznávání majetku budou v jiném zákoně?

Bude to jeden zákon o střetu zájmů a kontrola majetkových poměrů. A neměl by se vztahovat pouze na jaksi volené zástupce nebo politiky, ale měl by se vztahovat i na ostatní zaměstnance tak, jak jsem to před chvílí citoval, kteří hospodaří se státním majetkem.

Vy budete trvat na tom, aby tam byli soudci, státní zástupci, což, pokud se nemýlím, tak ministr spravedlnosti Pavel Němec si ne zcela přál?

Tak já to chápu, když ministr spravedlnosti, že nechce svoje lidi vystavit tady tomuto procesu, ale já si myslím, že je to na místě, že by tam měli být.

Pane ministře, co možný institut, o kterém se mluvilo ještě před půl rokem a tři čtvrtě rokem, opět se na něj relativně zapomnělo. Jde o institut takzvaných provokatérů. Je reálné a pokusíte se vy ještě ve funkčním období současné vlády, tedy zhruba během roku a dvou měsíců prosadit tento institut a hledat pro ní politickou podporu?

Policie už dnes má takový nástroj, který sice není tou provokací, ale v tom důsledku se tomu blíží, takže může navodit takovou jaksi operativní situaci, aby se dostala k tomu, zda tam dochází ke korupci, nebo nikoliv. A taková ta vyložená provokace, ta je velmi obtížná. A já se obávám toho, že by to jaksi vzbudilo velké politické diskuse. Takže v tuto chvíli asi bych s takovýmto návrhem nešel, ani bych neočekával, že by byl přijat.

Chcete tím říci, že podle vašeho názoru má policie dostatek právních nástrojů, které mohou vést k účinnému boji a především k odhalování korupčního chování v České republice?

Já se domnívám, že ano, těch nástrojů je dost.

Myslíte si, že je policie dostatečně využívá, i když se podíváte na to číslo, pokud se nemýlím, tak policie v roce 2004 zaregistrovala dvě stě osmdesát sedm trestných činů souvisejících s úplatkářstvím. To není moc velké číslo. Samozřejmě, když budeme srovnávat meziročně nárůst o padesát procent, to je poměrně dobrá zpráva, ale dvě stě osmdesát sedm trestných činů na desetimilionový stát?

Zase nemůžeme vycházet z toho, že z těch deseti milionů, pět milionů podléhá nějakému korupčnímu jednání, to bych jako nechtěl.

A vy si myslíte, že dvě stě osmdesát sedm, že to je číslo odrážející stav korupce v České republice, zcela upřímně?

Zcela určitě ne. Já vím, že to číslo je daleko vyšší, možná násobně vyšší, ale o tom to není. Jde o to, abychom se tý korupce zbavili, to znamená, že již letos, nebo loňský rok to bylo toto číslo, příští rok to může být číslo menší už jenom z toho důvodu, že zkrátka lidé si to rozmyslí, že se to vědomí změní a nebudou spoléhat na to, že zrovna na mě se nepřijde, protože nikdy neví, na koho se přijde. Ale zase nemůžeme dělat takové policejní akce, téměř až zpravodajského typu, že by se monitorovala každá kancelář na magistrátě, nebo někde na státních úřadech a všude jsme měli všechny podchycený, jestli náhodou tam nedochází k nějaké korupci, to bychom byli skutečně policejním státem, to jako nechci, a to ani dělat nebudeme, ale jako to vědomí toho, že teda ta policie určité možnosti má, tak to si myslím, že je důležité, a to odradí ty, kteří by tomu chtěli podlehnout.

A teď se vraťte k té mé původní otázce. Využívá podle vašeho názoru policie ony právní nástroje, které nyní má k dispozici, které vy považujete za dostatečné, využívá je podle vás dostatečně?

No, v rámci možnosti dostatečně.

Co to je v rámci možnosti?

Tak policie taky má určitý počet specialistů tady na tuto činnost. Takže nemůžeme obsáhnout úplně všechno.

Když mluvíte o počtu policistů, je už jasné, že, co se týče úspor v jednotlivých resortech, že vy osobně uhájíte počet policistů, že se počet policistů nebude snižovat, vzpomínáte na naši poslední diskusi před dvěma měsíci, kde jste tvrdil, že budete chtít šetřit na investičních věcech a chcete přemluvit ministra financí Bohuslava Sobotku, aby u policie se snižování počtu zaměstnanců netýkalo?

No, já si myslím, že to uhájím, už nějaká jednání proběhla a ještě příští týden máme takový možná uzlové jednání s premiérem na toto téma. Takže si myslím, že uhájím ten počet policistů a s tím i spojené finanční prostředky.

To znamená, že se od policie propouštět nebude?

To v žádném případě.

To byste nebyl ministrem vnitra, kdybyste měl snižovat stav policistů, pokud by to jednání s Jiřím Paroubkem dopadlo špatně, to by byl důvod k rezignaci?

To by asi byl důvod k rezignaci daleko větší, než k čemu mě vybízel pan poslanec Vidím.

O tom byste opravdu uvažoval, pokud by to jednání s Jiřím Paroubkem dopadlo špatně, že byste rezignoval?

To bych o tom uvažoval, protože to považuji za zásadní a navíc je to i politický problém. Já nemohu dovolit to, abychom řekli, nemáme peníze, tak budeme propouštět policisty, protože stále máme jaksi nárůst určité kriminální činnosti, tak to musíme řešit, musíme to pokrýt a nemůžeme říct, že kvůli nějakým financím, nebo kvůli tomu, že dáme přednost nějakým investicím, takže budeme propouštět policisty.

František Bublan, ministr vnitra. Děkuji, že jste do BBC přišel. Někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Bublan je ochoten jednat o zásahu na Letné na řádné schůzi výboru

PRAHA 12. května (ČTK) - Ministr vnitra František Bublan odpoví písemně skupině poslanců na dotazy, které se týkají policejního zásahu při prvomájovém mítinku KSČM na pražské Letné. Jejich výzvě k setkání nevyhoví. Navrhne jim ale, aby se o zásahu proti antikomunistům jednalo na řádné schůzi poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost.

"Nechci se separátně setkávat s nějakou částí výboru pro obranu a bezpečnost. Chtěl bych, aby to bylo projednáno na řádné schůzi, anebo aby došlo k nějakému konsensu a byli tam všichni členové tohoto výboru," řekl dnes Bublan v BBC.

Poslanci, kteří v úterý neprosadili mimořádné jednání sněmovního branného výboru o prvomájovém policejním zásahu, poslali ministrovi dopis. Zformulovali několik otázek, na které by jim měl při setkání odpovědět. Dopis podepsali všichni členové výboru za ODS, KDU-ČSL, Unii svobody-DEU a nezařazený Tomáš Vrbík.

Policie při prvomájové akci KSČM zadržela dva antikomunisty, protože podle ní narušovali veřejný pořádek. Jedním ze zadržených byl student, který kopl do nárazníku policejního auta. Policie si vysloužila kritiku za tvrdost zákroku i za to, že se údajně snaží potírat pravicový extremismus, zatímco levicový údajně přehlíží.

Bublan si myslí, že policie zvolila na Letné špatnou taktiku. Chybu vidí v tom, že obě skupiny od sebe neoddělila a dopustila, aby byly na jednom místě. Uvedl to dnes jako svůj soukromý názor při parlamentních interpelacích. Opakovaně hájil postup policie, který pravice kritizuje a považuje za brutální a za nadržování levici.

Nové případy korupce: drobné až statisíce

Hospodářské noviny, 17. 5. 2005, titulní strana - Jeden a půl tisíce korun za vydání řidičského průkazu. Padesát tisíc korun za vítězství ve veřejné dražbě. Pět tisíc korun za odpuštění obecně prospěšných prací. Anebo třeba jen deset eur za shovívavost při dopravním přestupku.

Částky z dosud nezveřejněných případů vyšetřovaných policií ukazují, za kolik je možné si v Česku koupit policisty, celníky, úředníky či konkursní správce. Aktuální »sazebník« je možné vyčíst ze zprávy o korupci v loňském roce, kterou při svém posledním zasedání projednala Paroubkova vláda.

Podle vládního dokumentu to vypadá, že úplatkářstvím jsou nejvíce ohroženy konkursy bankrotujících firem. Vedle rozsáhlé (a známé) kauzy soudce Jiřího Berky zpráva upozorňuje na další dosud opomíjené případy. Konkursy, zdroj korupce Pár dnů před koncem loňského roku si obvinění z přijímání úplatku vyslechl Zdeněk Krátký, konkursní správce ve firmě Kovak CZ.

»Požádal o úplatek padesát tisíc korun za ovlivnění průběhu dražby lakovny z majetku úpadce. Za to měl být provoz, který byl dříve nabízen za 900 tisíc korun, vydražen za 250 tisíc,« píše se v policejní zprávě. Krátký padesát tisíc v prosinci skutečně převzal. Tvrdí ale, že uvízl v předem připravené pasti. »Vezl jsem peníze odevzdat na policii, jenže oni mě mezitím zatkli. Věřím, že se vše vysvětlí, víc bych to zatím nechtěl rozebírat,« řekl včera Krátký.

Jeho případ v březnu policisté uzavřeli a poslali jej žalobkyni. »Mám to mezi nevyřízenými spisy, zatím jsem neměla čas jej nastudovat,« upřesnila státní zástupkyně Eva Mesiarkinová. Kolínští policisté loni zase uzavřeli kauzu pražského advokáta, který při konkursním řízení žádal úplatek 470 tisíc korun. Za tyto peníze podle nich zájemci pomohl k nemovitosti z majetku úpadce. Možná jen dali málo Při kontrolách na silnicích se nabízejí mnohem menší částky.

Zpráva o korupci však nemusí poskytovat úplný obraz toho, co se mezi řidiči a policisty loni odehrávalo: vychází jen z případů, které ohlásili sami dopravní policisté. Podnapilý řidič v Hradci Králové nabídl policistům pět tisíc korun za to, že zapomenou na dechovou zkoušku, která prokázala jeho opilost. Čínský obchodník v Praze nabídl policejní hlídce nejprve pět amerických dolarů, později přidal padesát českých korun a deset hongkongských dolarů. Polský turista v Přerově vložil při kontrole do cestovního pasu dvacet eur (obdobně se úplatky předávají na hraničních přechodech).

I on chtěl, aby policisté přimhouřili oči nad jeho chybou. Podobných kauz vypočítává zpráva další desítku. Ve všech policisté vše oznámili nadřízeným. Případů, kdy vyšetřovatelé přistihli nepoctivé policisty, se ve zprávě zmiňuje minimum. »Dřív nám byla nasazována psí hlava. Teď si někdo dal práci a našel případy, kdy jsme my upozornili na korumpující řidiče,« říká ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas.

Nabízí se ještě jedno vysvětlení: řidiči nenabídli policistům dost. Policejní šéf Zdeněk Bambas na to reaguje slovy: »Klasik sice říká, že každý je úplatný, ale já bych to k tomu nevztahoval.« Pozor, korupčník! Když policisté loni obvinili dvacet jihomoravských celníků z braní úplatků, zdůrazňovali, že jim pomohla sledovací technika. Nebývá to tak ale vždy. Veřejnost se dosud nedozvěděla o případech, kdy na zkorumpované celníky upozornili občané.

Například hodonínský celní kontrolor byl loni v říjnu obviněn díky udání slovenského řidiče. Celník tehdy zjistil, že kontrolovaný vůz je přetížen a žádal peníze výměnou za to, že si přestupek nechá pro sebe. Řidič mu sice 500 korun dal, o pár kilometrů dále, na policejní stanici v Brně, ale vše oznámil. »Řidič z podplácení obviněn nebyl, protože úplatek poskytl jen proto, že o něj byl požádán, a vše dobrovolně a bez odkladu oznámil,« stojí ve zprávě.

Po udání byl odhalen i úplatný pražský strážník. Loni v říjnu v Praze 7 zastavil cizince a za dopravní přestupek mu uložil pokutu pět set korun. Jenže řidič české peníze neměl a městský policista si proto řekl o eura. »Když mu cizinec předal deset eur a víc nemohl najít, strážníki další peníze nechtěl a uložil bankovku do své peněženky,« popisuje případ náměstek ředitele strážníků Ludvík Klema.

»Strážník už byl odsouzen a tento týden mu předáme výpověď. Takoví lidé u nás končí,« podotýká. Podle ministra vnitra Františka Bublana oba zmíněné případy dokumentují posun posledních let. »Zlepšilo se povědomí ve společnosti, že korupce je něco hodně negativního. Přibývá případů, kdy lidé nahlásí podezření nebo náznak, že někde dochází ke korupci. Více spolupracují s policií,« řekl BBC.

Tvrzení proti tvrzení Pouhá spolupráce lidí, kteří byli požádáni o úplatek, však v souboji s korupcí nestačí. Korupční případy mnohdy ztroskotají na nedostatku důkazů. Tak jako například v kauze unionistického poslance Kořistky, který tvrdil, že mu dva vyslanci ODS nabídli milióny, když nepodpoří vládu. Obvinění to však popřeli, a na tom vše skončilo.

Podobně mohl dopadnout případ, kdy loni v prosinci přišla k zástupci jihlavské městské policie, který má na starosti dohled nad výkonem alternativních trestů, žena odsouzená k obecně prospěšným pracím. Nabídla mu pět tisíc korun. Za to chtěla, aby jí potvrdil, že již odpracovala soudem předepsané hodiny. Strážník jednal jinak než Kořistka. »Okamžitě ji vyhodil a běžel za mnou.

Když si ji k výslechu pozvala policie, přiznala, že úplatek nabízela,« vypráví o dosud nepopsaném případu velitel jihlavských strážníků Jan Frenc. »Kdyby zapírala, není jisté, jak by případ dopadl,« dodává. »Měli jsme štěstí, že to také nezůstalo ve stadiu tvrzení proti tvrzení,« připomíná Frenc, jak dopadla kauza Kořistka.

Amatérští detektivové Cifry v »korupčním sazebníku« jsou stoprocentní zejména v případech, jež zaznamenala skrytá kamera či magnetofon. Taková nahrávka dokládá, že například výměna bytu na severu Moravy stojí třicet tisíc korun.

Zjistil to muž, který si na schůzku se zástupcem městské realitní agentury přinesl diktafon. Nahrávka pak posloužila u soudu, který na začátku letošního roku úředníka odsoudil k podmínečnému trestu, zákazu práce v realitních službách a pokutě třicet tisíc korun. Právě tuto částku úředník za bezproblémovou výměnu bytu požadoval.

 
 
66Archiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí