Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno:
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Jiří Paroubek
 

 
 
Místopředseda ČSSD Jiří Paroubek by neměl problém být členem vlády tolerované KSČM.

Jiří Paroubek
Jiří Paroubek ve studiu BBC

Česká vládní krize je už několik dní na mrtvém bodě. Lidovci a unionisté chtějí od sociálních demokratů slyšet, co bude dál, když zkrachovala jednání nad čtvrteční dohodou. Tady jsou slova místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala:

Jan KASAL (zvukový záznam): V tuto chvíli KDU-ČSL má za to, že je třeba, aby sociální demokracie učinila rozhodnutí, zdali chce zemi vrhnout do chaosu, nebo do menšinové vlády opřené o komunisty, nebo zdali naznačí, jakým způsobem tuto zemi chce dále spravovat. V tuto chvíli jsme nic rozumného neslyšeli.

Říká místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Nejen o dalším vývoji-nevývoji české vládní krize bude následujících třicet minut. Vítejte srdečně ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda České strany sociálně demokratické, ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když jsme spolu vedli rozhovor před více než čtyřiadvaceti hodinami, tak jste mě opravoval, že vládní krize netrvá tři měsíce, ale trvá pouze od sjezdu ČSSD. Pane místopředsedo, jak byste pojmenoval to, co se v České republice stalo od začátku února do konce března?

No, tak já si myslím, že je to, a to se nedá říct, že je to od konce února, ale, řekněme, od poloviny ledna, trvalá a stálá snaha o vlastně narušení reputace nejvlivnějšího politika sociální demokracie, tehdy úřadujícího předsedy, předsedy vlády, dnešního předsedy sociální demokracie, já si myslím, že to souvisí s celkovou snahou určitých kruhů oslabit jakoukoliv důvěryhodnost nejen Stanislava Grosse a vlastně celého vedení sociální demokracie. Postupně jsme na řadě všichni.

Jaké určité kruhy máte na mysli?

Já bych to nerad specifikoval, myslím, že ...

A vy máte nějaké konkrétní důkazy, které kruhy to jsou, nebo pouze mlžíte?

Ne, já si nemyslím, že mlžím, já si myslím, že je tady určitý zájem, je určitá, určité, určitý zájem politický, protože někdo chce, někdo chce vyvolat předčasné volby, někdo chce odstranit tuhle tu politickou reprezentaci.

Když jste si ale odhlasovávali před sjezdem ČSSD, že krize skončila, tak proč jste si neodhlasovávali spíš to, že skončil útok na Grosse, když vy to pojmenováváte, rozumím-li vám správně, od ledna do konce března útok na Grosse, od sjezdu ČSSD do současnosti vládní krize, je to tak?

Ten útok na Grosse pokračoval ze strany lidovců, ze strany pravicových médií i po sjezdu sociální demokracie, pokračuje vlastně doteď a na základě tedy toho, že lidovci odešli z vlády, rozbili vládní koalici, tak samozřejmě tím okamžikem nastala vládní krize.

Promiňte, vy jste místopředsedou, který má na starosti v ČSSD i média, mluvíte o pravicových médiích, jak vlastně rozdělujete média jako politik?

No, tak já si myslím, že je to zřejmé. V každé zemi je zřejmé, kde ta média jsou, to znamená, která média jsou bulvár, která média jsou pravicová, která jsou levicová, nebo více nalevo, nebo více napravo, chcete-li, v této zemi bohužel je naprostá převaha pravicových médií.

A tuto analýzu děláte z čeho, že v České republice převažují pravicová média?

No, tak já si myslím, že stačí přečíst noviny, podívat se, jakým způsobem se píše o sociální demokracii.

Jak jako místopředseda ČSSD chcete změnit obraz, uvažujete-li o tom jako místopředseda ČSSD, který má na starosti média, obraz ČSSD ve sdělovacích prostředcích?

No, tak podívejte, já si myslím, že to do značné míry závisí na některých systémových opatřeních, jsou věci, které může sociální demokracie udělat sama, jako například to, aby místo dvou pracovníků v oddělení, které se zabývá PR, oddělení vnějších vztahů, byli čtyři nebo pět pracovníků, aby tam byli lidé, kteří se zabývají analýzami, aby to byli lidé kvalifikovaní, aby spolupracovali s dalšími, s dalšími lidmi mimo zaměstnanecký poměr, aby zkrátka tady bylo široké analytické zázemí. Něco takového, co mají některé další politické strany, ale vedle toho jsou i věci, které jsou systémové, které je potřeba změnit.

Jaké systémové věci máte na mysli, o kterých mluvíte?

No, tak já bych se velice rád v krátké době sešel s lidmi, kteří, které sociální demokracie nominovala do rad, do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a zeptal bych se jich na jejich, jejich, řekněme, pohledy na věci, jak se dívají například na pořady České televize typu, jak jsem včera viděl pořad pana Šímy Na hraně, nebo jak vídám každou středu pořady pana Martina Komárka a pana Šímy, které podle mého názoru jsou ...

Bez obalu myslíte.

Bez obalu, a myslím si, že tam je ještě nějaký další, já už si ani nepamatuju, jak se to jmenuje, to je na hranici politické pornografie.

A vy si myslíte, že by například regulační orgán, když jej k tomu vyzve místopředseda ČSSD, že by měl nějakým způsobem vůči těm programům zasáhnout?

No, já si myslím, že ti lidé by měli konat sami. Buďto se na ty programy nedívají, anebo tomu nerozumí.

Myslíte, že to je ten nejvhodnější krok, ta nejvhodnější cesta, jak napravit obraz ČSSD v médiích?

Já si myslím, že je to mnoho cest, ale tohle je jedna z těch cest, kterou je určitě potřeba také absolvovat, hovořit s těmi lidmi, ptát se na to, jestli toto si představují, že je svoboda slova, jestli je možné takto jednostranně informovat o představitelích jedné politické strany.

Vy nemáte obavy, že můžete být nařčen, že chcete omezit svobodu slova, když skrze regulační orgán budete, řekněme, ingerovat do obsahu média veřejné služby?

Já se vám nechci ingerovat vůbec do ničeho, já se chci zeptat těch členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, co oni na to.

Které další systémové kroky máte na mysli?

No, já bych rád se také zabýval, zabýval otázkou tiskového zákona, řeknu otevřeně, že bych rád, aby tady byl standardní tiskový zákon, něco na způsob rakouského nebo německého tiskového zákona, který umožňuje určitou ochranu také občanovi-politikovi.

Jste přesvědčen o tom, že v tom právní normy v České republice jsou nedostatečné, nebo bych vám spíš mohl namítnout, že když jsou politici nespokojení se svým obrazem, tak okamžitě je napadne zpřísňovat tiskový zákon?

Já myslím, že tady nejde o zpřísňování tiskového zákona. já si myslím, že je potřeba ty instituty, které jsou dobré, to znamená ochrana, ochrana autorského zdroje, ochrana toho zdroje, který novinář má, to je, myslím, samozřejmá záležitost, to je součást svobody slova, myslím ale, že je potřeba vytvořit něco, jako je tiskový soud, jako je v Rakousku, něco, co by umožňovalo, aby se občan, který je, řekněme, napaden, odvolal k určitému orgánu. Já dám příklad, jestli například v Rakousku určitá redakce zveřejní nepravdivou informaci, má ten občan, třeba i politik, má možnost požádat o zveřejnění opravy. Ta oprava může být zveřejněna dvojím způsobem. Buďto to ta redakce uzná a zveřejní jí, anebo to neuzná a zveřejní jí jako placenou inzerci. No, a samozřejmě ten dotyčný, ten občan, který se cítí poškozený, má možnost celou tu záležitost vysoudit u toho tiskového soudu.

Nemáte obavu, že například takové doplňování tiskového zákona v České republice vám naopak může přinést kritiku médií a svým způsobem opět zhoršení obrazu České strany sociálně demokratické v médiích?

Pane redaktore, já si myslím, že to horší být nemůže, než je to v tuhle chvíli.

Vy si myslíte, že mediální obraz ČSSD je tak kritický, že horší být nemůže, když přijdete se zpřísněním tiskového zákona?

Já si myslím, že, já když si přečtu dnešní například Lidové noviny, když si přečtu jeden článek vedle druhého, jsou to nefér útoky na sociální demokracii a myslím si, že je potřeba tady mít něco, co by umožnilo jistou ochranu, já netvrdím, že ta, že ti lidé, kteří jsou, kteří jsou ve veřejném životě, že musí být chráněni takovým způsobem, aby byli nedotknutelní, já říkám jenom, že chci tiskový zákon na úrovni Německa a Rakouska, čili standardní tiskový zákon. Ty zákony, které máme ...

Má sociální demokracie, má takový návrh připravený, nebo se společně s ministrem kultury Pavlem Dostálem, pod jehož kompetence spadá mediální právo, bavíte o zpřísnění?

Tak, jestli si vzpomínám na, já bych nerad hovořil o zpřísnění, já bych hovořil o standardizaci toho tiskového zákona na úroveň vyspělých demokracií západní Evropy. Já myslím, že pokud jsem dobře poslouchal Pavla Dostála při jeho nedávném vystoupení v Poslanecké sněmovně, tak hovořil v podobném směru, jako hovořím nyní já, že je potřeba ty věci dostat do trošku jiné polohy a já jsem přesvědčen, že ten rakouský tiskový zákon může být dobrou výchozí základnou.

To znamená, že se k takovému kroku v nejbližší době ČSSD chystá, navrhnutí novely tiskového zákona?

Já si myslím, já to, já to rozhodně vedení strany navrhnu.

Další téma - vládní krize. Prezidentu Václavu Klausovi zřejmě dochází trpělivost, místo návrhu na odvolání ministrů chce od premiéra a místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse odpověď na svůj páteční dopis, zda je dohoda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-Demokratické unie o společném kabinetu mrtvá. Pane místopředsedo, jednoduchá otázka, není poněkud neslušné, že jste jako ČSSD dodnes na prezidentův dopis neodpověděli?

No, tak já si myslím, že ten dopis, pokud vím, tak přišel v pátek, dneska je pondělí, takže já si myslím, že není nic neslušného, to je jako kdybych se zeptal, jestli je neslušné, jestli pan prezident ještě nepřijal za těch čtrnáct dní ty demise, které byly podány lidoveckými ministry.

Pokud se nemýlím ale, tak ty jsou stále u Stanislava Grosse. On je nemohl přijmout, když je Gross na Hrad neodvezl.

No, tak oni jsou, myslím, i u prezidenta republiky, ale já si myslím, že některé věci potřebují taky určitou, určitý čas a myslím si, že se nic nestane, když ten dopis bude zodpovězen například zítra na základě jednání v politickém grémiu sociální demokracie.

Lidovci a unionisté ale Klausovi odpověděli už před víkendem, že čtvrteční dohoda pro ně platí. Jak by podle názoru místopředsedy ČSSD, hosta Interview BBC Jiřího Paroubka měla odpovědět v tom dopise ČSSD?

No, tak asi by měla odpovědět, že je připravena dále jednat, ale nikoliv stoprocentně na bázi té, těch tezí té dohody, no, taky by mě zajímalo, jestli jí někdo má písemně, pokud jsem informován, tak nikoliv, tezí té dohody tak, jak byla projednávaná ve čtvrtek v noci.

To znamená, že vy řeknete, že čtvrteční dohoda, tak jak je ona písemně, je prý v počítači vicepremiéra, ministra spravedlnosti, odstupujícího ministra spravedlnosti Pavla Němce, protože šlo o ústní dohodu, kterou zapisoval on do laptopu, to je ta věc, kterou jsem dohledal a kterou mi řekl a potvrdil místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal, ale i další vyjednavači, takže je v laptopu Pavla Němce, to znamená, že vy prezidentovi napíšete, že tak, jak je napsána, tak je mrtvá?

Já, pane redaktore, nevím, co odpoví politické grémium. Já jenom říkám ...

Ptám se vás na váš názor.

Můj názor je ten, že tato dohoda tak, jak byla přijata a jak je někde v laptopu, čili to jsou věci, o kterých těžko opravdu hlasovat, pokud jsou někde v laptopu, ať si soudí čtenáři, ať si soudí diváci, tedy posluchači udělají trošku obrázek sami, zda je možné tedy, zda je možné hlasovat o tom, co je v laptopu.

Ale ne, teď mi, prosím pěkně, řekněte jednu věc, o čem jste hlasovali vy na předsednictvu ČSSD, jak vám vlastně Stanislav Gross a vyjednavači tu dohodu prezentovali? V písemný formě, v písemné formě jste ji neměli?

No, tak v písemné formě není, ale mě zajímá také, o čem hlasovali tedy v těch dalších politických stranách, když to nebylo v písemné formě, takže já si myslím, že by bylo dobrý tu dohodu vyjmout z laptopu, to se nemusí psát panu prezidentovi, podívat se na ní ještě jednou a myslím si, že některé věci tam skutečně, tak jak jsem to slyšel ústně, nebyly pro sociální demokracii přijatelné a měli by to asi reflektovat v nějaké míře naši partneři. Samozřejmě to jednání v demokracii není věcí podávání nějakých ultimát, ale je to jednání dvoustranné, čili já si myslím, že ...

Jednoznačná odpověď, tedy podle vašeho názoru co by mělo být v tom dopise za ČSSD?

Že jsme připraveni dále jednat.

Nikoliv tedy o tom, že ta dohoda by byla platná?

No, to určitě v tuhle chvíli nepřipadá v úvahu.

Premiér Stanislav Gross tvrdí, že ještě předtím, než prezident odpoví, než prezidentovi odpoví, se chce o dalším postupu poradit se svými kolegy ve vedení ČSSD, vy tedy máte schůzku v úterý jako grémium ČSSD?

V úterý ráno.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal už na konci minulého týdne vyzval sociální demokraty, ať po krachu čtvrteční dohody řeknou jasně, co bude dál.

Jan KASAL (zvukový záznam): V tuto chvíli KDU-ČSL má za to, že je třeba, aby sociální demokracie učinila rozhodnutí, zdali chce zemi vrhnout do chaosu nebo do menšinové vlády opřené o komunisty nebo zdali naznačí, jakým způsobem tuto zemi chce dále spravovat. V tuto chvíli jsme nic rozumného neslyšeli.

Řekl na konci minulého týdne místopředseda lidovců Jan Kasal. Jak bylo řečeno, podle názoru místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka, hosta Interview BBC, by sociální demokraté měli prezidentovi odpovědět v tom smyslu, že jsou ochotni dál jednat o nové vládě na půdorysu bývalé stojedničkové koalice, ale dohoda ze čtvrtka je mrtvá. Dáte, nebo měl by ten dopis sociální demokracie obsahovat, jak dlouho ještě jste případně ochotni jednat s lidovci a unionisty?

No, tak já si myslím, že určitý časový limit asi by měl obsahovat, ale jestli to bude týden nebo deset dní, to si myslím, že do té doby se ty věci dají stihnout.

Stanislav Gross řekl v neděli, že chce, aby celá věc byla zhruba do deseti dnů vyřešena, takže časová lhůta tam bude.

Já myslím, já myslím, že tady nějaké, nějaký takovýto časový rámec je možný.

Kdy očekáváte, že se uskuteční případná nová jednání s bývalými koaličními partnery?

No, to záleží už jenom na nich.

Ne, to záleží na vás.

No, to není pravda.

Vy jste nejsilnější vládní strana.

My jsme jim řekli, že jsme připraveni jednat a oni říkají, že tedy jenom za předpokladu, že nemají o čem jednat, protože podle nich platí, platí nějaká dohoda ze čtvrtka, takže tady si nerozumíme, takže záleží na nich, až tedy oni přijdou k názoru, že je možné, že je možné a nutné jednat. Ale, pane redaktore, já si myslím, že tady jde o to, aby si předsedové těch stran zavolali, a to, kdo to bude iniciovat, je úplně vedlejší.

Očekáváte, že by tedy ta jednání měl iniciovat Stanislav Gross? Asi jo, když je předsedou.

Já si myslím, já si myslím, že to může iniciovat i Stanislav Gross, já si myslím, že je dobře, že jsme si přes víkend dali trošku pauzu, možná to, co tady říkal pan místopředseda Kasal, že také vychází z takového, řekněme, jeho rozčílení, které je samozřejmě ...

Z konce týdne.

... dáno zaujetím na konci týdne. Já si nemyslím, že by sociální demokracie nevěděla, jak pokračovat. Sociální demokracie to řekla jasně, já nakonec naposledy včera nebo i předseda strany, včera v televizních relacích jsme se vyjádřili jasně. Pokud nedojdeme k jednání ...

Menšinový kabinet.

Pokud nedojdeme v tomto jednání k úspěchu, tak je tady menšinový kabinet.

Vy jste v neděli přišel s návrhem také na obměnu části vyjednávacího týmu. Pane místopředsedo, rozumím vám správně, že po zítřejším jednání grémia ČSSD přijdete i s tím případným obměněným vyjednávacím týmem?

Podívejte, já bych především chtěl říci, že ke všem těm lidem, kteří jednali ve čtvrtek, mám osobně svojí důvěru a řadu z nich považuju za svoje přátele, dokonce osobní přátele, takže bych byl nerad, aby někdo v tom viděl něco osobního, ale je zjevné, nebo z mého hlediska, a nejen z mého, ale převážné většiny politického grémia sociální demokracie, respektive předsednictva strany je zřejmé, že toto řešení nezískalo většinu, ba získalo jenom pětinu podpory v rámci předsednictva sociální demokracie, takže bylo by dobré zvážit, jestli tato delegace tak, jak byla sestavená, může v tomto složení pokračovat, jestli by nebylo ...

Vraťme se k mé, promiňte, vraťme se k mé původní otázce, je pravděpodobné, že v úterý na jednání grémia ČSSD už padnou návrhy na změnu vyjednávacího týmu?

Je to možné, je to možné.

Vy je budete navrhovat?

No, tak po určité debatě to samozřejmě navrhnu.

Můžete prozradit, koho vy byste rád viděl v tom vyjednávacím týmu a kdo by mohl sjednotit postoj ČSSD?

Já myslím, že tohle je předčasná otázka a skutečně bych to nechal na konsensu v rámci předsednictva.

Vy máte nějaká jména, se kterými přijdete?

Tak, já určitě přemýšlím o některých jménech, ale není to v tuhle chvíli důležité.

Když se ještě zaměřím na věc, kterou požaduje, řekněme, svým způsobem prezident republiky, to je odpověď v tom dopise a Stanislav Gross zase říká, že prezidentovi přiveze návrh na odvolání ministrů, pokud bychom se měli podívat do ústavy, tak je poměrně odlišný ten výklad ústavní, to znamená, že na jedné straně jsou zde demise, kde prezident má jistý časový manévrovací prostor s tím, jak dlouho může demise přijímat a nepřijímat, a na straně druhé odvolání, to znamená, když premiér navrhne odvolání, z toho, jak to vyplývá z ústavy, by prezident měl jednat okamžitě. Vy máte v ČSSD ten postup, že Stanislav Gross navrhne prezidentovi odvolání těch ministrů, kteří oznámili, že podají demisi?

Tak, já myslím, že tady nejde o postup ČSSD, já si myslím, že tady jde o postup ústavního činitele, a pokud by ...

Premiéra.

V tomto případě premiéra, a pokud by premiér nekonal takovýmto způsobem, tak by to nedávalo politický smysl, takže tam je ...

Promiňte, nebude to ale podvod, když vám ohlásí šest, respektive sedm ministrů demisi a premiér pak pojede na Hrad s tím, že je navrhuje k odvolání, není to podvod?

V jakém směru podvod?

No, podvod v tom, že když někdo podává demisi, tak by na Hrad měly dorazit demise a ne návrhy na odvolání.

No, tak já si myslím, že ti lidé, kteří nechtějí pracovat ve vládě, tak by měli být odvoláni. Někteří z nich aktivně hlasovali proti té vládě, tak jestli se vyjádřil aktivně hlasováním, jestli se vyjádřili tři lidovečtí ministři, že vyjádřili nedůvěru této vládě, no tak myslím, že sami by měli uznat, že to nejde takhle dál. Jestli premiér ...

To znamená, že by měli být spíše odvoláni a prezident by měl okamžitě jednat.

Určitě, určitě by měl jednat, stejně tak v případě, já mohu říci, že člověka, kterého si velmi vážím, pana ministra Bureše, tak by měl také jednat, prostě nechce být dál v téhle té konstelaci, tak nemá smysl, aby pokračoval dál.

Je to tedy možné brát i jako krok, aby prezident neprotahoval případné přijímání demisí v případě, že by premiér odvezl na Hrad demise, tak proto to odvolání?

Podívejte, stát musí být spravován a v čele ministerstev byl měli být lidé, kteří do toho mají chuť, ne lidé, kteří vědí, že stejně za čtrnáct dní, za tři neděle nebo za týden odejdou.

Měl by a konzultoval s vámi Stanislav Gross jako s místopředsedou ČSSD, zda ony návrhy na odvolání doručí prezidentu republiky ještě před středečním jednáním vlády, kde by se případně mohlo hlasovat o nedůvěře vlády jako celku?

Já si myslím, že by to bylo logické, aby to tak udělal. Měl to udělat dávno. Jen tak mimochodem, poslanecký klub sociální demokracie ho, myslím, poprvně vyzýval k odvolání lidoveckých ministrů už někdy v únoru.

Chcete tím tedy naznačit, že vy osobně očekáváte, že se bude ve středu na vládě hlasovat o demisi vlády jako celku?

Já myslím, že by to nedávalo nějaký velký smysl.

A nemáte obavy, že by se mohla k lidovcům, unionistů a Jaroslavu Burešovi přidat část sociálních demokratů, Petra Buzková, Milan Urban?

Já si myslím, že nemám tyhle ty obavy. Já jsem se jich ptal na jejich postoje minulý týden a oni je deklarovali jednoznačně.

Minulý týden ale není dnes, nebo o víkendu Petra Buzková naznačovala, i sobotní deník Právo to napsal, že je ochotna se připojit k možného hlasování.

Já nevím, co naznačuje Petra Buzková, já si myslím, že politici jejího formátu, a pokud by to tak nebylo, tak nemá ten formát, o kterém jsem já přesvědčen, že ho má, tak nemohou říct něco jiného ve středu a něco jiného za týden ve středu.

Vy tedy očekáváte, že se ve středu o hlasování o demisi kabinetu jako celku hlasovat nebude?

Tak, když to někdo navrhne, tak se může hlasovat. To já nevylučuju.

Hlavní téma - politická krize v České republice. Vrcholní představitelé ČSSD čím dál častěji připouštějí možnost menšinové vlády ČSSD v případě, že nedojde k dohodě, připouští to i Jiří Paroubek, dnešní host, vy nemáte obavy z případné tolerance komunistů?

Tak, já jsem se to snažil vysvětlit v tom včerejším televizním programu. Minoritní vláda, Česká republika není jedinou zemí, která by měla minoritní vládu, minoritní vláda je už přes rok na Slovensku, a minoritní vláda, menšinová vláda, abych to řekl česky, se uchází o podporu napříč celým politickým spektrem, odleva napravo, nebo odprava nalevo, jak chcete.

A když je jasné, že jí odprava do středu nedostane, protože ta se vyjádřili už představitelé ODS, lidovců a US-DEU, tak je jenom levo, tak je jenom KSČM.

Podívejte, já si myslím, že takhle to přeci nemůže být. Jestli my třeba přijdeme s návrhy zákona, s návrhem zákona, na základě kterého se snižují daně, tak bude proti tomu hlasovat Občanská demokratická strana, když přijdeme s nějakými návrhy zákonů, které budou aplikovat evropské směrnice, budou, budou proti tomu hlasovat bývalé koaliční strany, já samozřejmě vím, že u komunistů spíše, nebo komunistickými hlasy mohou projít zákony sociálního charakteru nebo bytového zaměření.

Deník Právo v pondělí přinesl článek pod titulkem, teď cituji doslova: "Laštůvka připraven opustit klub ČSSD". V textu samotném se píše, že předseda zahraničního výboru Laštůvka chce do týdne vyřešení krize, k možnosti menšinové vlády za tolerance KSČM Vladimír Laštůvka říká, cituji doslova: "Já se komunistů nebojím, já se bojím toho, že tento koktejl by byl pro sociální demokracii smrtící." Konec citátu. Vy, pane místopředsedo, takové obavy nemáte ze smrtícího koktejlu?

Podívejte, já bych především chtěl říci, že mě trošku překvapuje to vyjádření pana Laštůvky, možná, že to říkal někde v cizině, že měl trošku úžeh, protože já si sám vzpomínám ze zasedání ústředního výkonného výboru, kdy on sám mnohokrát hovořil o této možnosti jako, o možnosti minoritní vlády jako zcela legitimní možnosti. Nevím, proč by najednou měl změnit názor.

Ano, on byl v Alžírsku, takže vy to přičítáte žhavému počasí.

Já si myslím, že buďto dezinterpretací jeho slov, protože jak znám pana předsedu Laštůvku, tak si neumím představit, že by nedržel konzistentně názory, které má.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček už před čtrnácti dny naznačil, že jeho strana je připravovat, je připravena tolerovat případný menšinový kabinet ČSSD, pokud bude žádost o důvěru spojena s hlasováním o zákonu o majetkových přiznáních. Miroslav Grebeníček ještě dodal:

Miroslav GREBENÍČEK (zvukový záznam): My nepodpoříme každý zákon o majetkovém přiznání. A já hned upozorním, kde je podstatný rozdíl. I vládní koalice pod tlakem skutečnosti prostě se začala orientovat na zmíněný zákon. Jenomže oni mluví od momentu účinnosti zákona do budoucnosti, do budoucna. A samozřejmě my tvrdíme, že je třeba, aby ten zákon působil i se zpětnou platností, jinak prostě nerozkryjeme ty lumpárny, ty zlodějiny, ty podvody.

Oznámil už před čtrnácti dny předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Je místopředseda ČSSD, host Interview BBC Jiří Paroubek přesvědčen o správnosti majetkových přiznání se zpětnou účinností?

No, tak podívejte, o majetkových přiznáních, o správnosti toho zákona jsem přesvědčen, pokud jde o tu retroaktivitu, tak tady záleží na právnících. Podle mého názoru to lze těžko uskutečnit a pokud by se to uskutečnilo, tak by to zřejmě narazilo na názor Ústavního soudu, čili my musíme hledat takový, takové řešení, které bude odpovídat ústavě a právnímu pořádku České republiky.

Chcete tím říci, že byste svým způsobem mohli komunistům vyjít vstříc zákonem o majetkových přiznáních, protože to je i část sociálnědemokratického programu, ale máte obavy z té retroaktivity, protože by narazila na Ústavní soud?

Přesně tak. Já si myslím, že to je významný stavební prvek v programu sociální demokracie, který bohužel nebylo možné v té dosavadní vládní koalici, v té dosavadní sestavě prostě prohlasovat, takže je to pro nás velmi závažná věc, kterou samozřejmě nějakým způsobem chceme, chceme mít, chceme, aby tady byl platný zákon, ale musí odpovídat právnímu pořádku této země.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš k případné menšinové vládě ČSSD s podporou komunistů říká v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář, opět cituju doslova: "Od začátku je na stole tato varianta jako záložní i v samotné sociální demokracii," to je pravda?

Samozřejmě.

A dodává, cituji doslova: "My tuto variantu vidíme jako perspektivní," konec citátu. Je perspektivní i pro ČSSD, když komunisté ústy Jiřího Dolejše tuto variantu vidí jako perspektivní?

Tak, podívejte se, je to možná varianta, je to jedna ze dvou variant, já bych chtěl říct, aniž bych tady nějakým způsobem chtěl obhajovat komunisty, protože oni to činí sami, ale možná, že to nečiní úplně nejlepšími argumenty, jestli někdo straší dneska, občas to takhle zahlédnu někde v novinách, únorem 48 a návratem komunistů do výkonné moci ...

O tom mluvil i prezident republiky a mluvil o tom i ...

No, tak to je silně přehnané, protože žádné exekutivní funkce by komunisté nezískávali, pokud by tedy byli oni, kdo by podpořil ten menšinový kabinet.

Oni by to ale asi nedělali zadarmo, pane místopředsedo.

No, já si myslím, já si myslím, že oni také sledují nějaký možná vyšší cíl, nechci je, nechci je přeceňovat, ale myslím, že oni chtějí ukázat, že jsou stranou, která je schopna se ztotožnit s demokratickým pořádkem. A já bych chtěl říct jednu věc, že v této chvíli není Česká republika v situaci února 48, protože málo platné, ale v čele vlády není komunista, v Kremlu není Josif Visarionovič Stalin, ale sedí tam někdo jiný, neexistuje kominterna, neexistuje Sovětský svaz, ani sovětská armáda připravená zasáhnout, neexistuje nějaká představa komunistů o světové revoluci, já si myslím, že tohle strašení komunisty má jenom jeden cíl, a sice nahradit vlastní programovou bezradnost.

Vy byste neměl problém sedět v menšinové vládě, kterou by tolerovala KSČM?

Já si myslím, já jsem řekl to své stanovisko k menšinové vládě, nebyla by to jenom záležitost podpory komunistické strany, ale širší, ucházeli bysme se o podporu v širším politickém spektru.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek ale říká, že by kvůli rozložení sil v Poslanecké sněmovně bylo těžké vládnout s menšinovým kabinetem, z toho nemáte obavy?

Samozřejmě, že by to bylo těžké, ale čtyři roky jsme to zvládali, zvládali jsme to v opoziční smlouvě s Občanskou demokratickou stranou, naším hlavním politickým rivalem.

Konstatuje místopředseda ČSSD Jiří Paroubek. Děkuji, že jste přišel, někdy příště na shledanou.

Děkuju pěkně a na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Paroubkova válka s médii

Mladá fronta DNES, 22. 12. 2005, názory, autor: Viliam Buchert, strana: 6 - Představme si, že novinář řekne o politicích to samé, co v knize Jak jsem se mýlil v politice Miloš Zeman. A to, že někteří novináři jsou "špinavé kurvičky". Zkusme to: "Někteří politici jsou špi..." Samozřejmě, nejde to. Jenže ze strany politiků v reakci na kritiku jejich práce létá k novinářům jedna urážka za druhou. Jako by platilo, že "co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi". Zářným příkladem je Jiří Paroubek. Ve svém známém "marťanském" projevu hovořil o balkánských poměrech v médiích. Do společnosti však podobné poměry implantuje právě on či jeho ministr David Rath.

Jednoho z vrcholů ve válce s médii pak dosáhl předseda vlády v úterý, kdy v reakci na zrušení pořadu ČT Bez obalu kromě jiného řekl: "... článek pana Steigerwalda, bývalého to bolševika, svazáka, normalizačního scenáristy, nyní pohůnka ODS, který se pohyboval ideově po linii Klaus, Macek, Salzmann jako manžel Salzmannovy dcery, je nestydatý... Je lež, že jsem hovořil o politické pornografii... Já jsem to řekl o jiném pořadu. Podívejme se, co je lež. Paroubek v Interview BBC 18. dubna: "Bez obalu, a myslím si, že tam je ještě nějaký další, já už si ani nepamatuji, jak se to jmenuje, to je na hranici politické pornografie."

Když hovoří premiér o bolševicích, tak připomeňme, že Karel Steigerwald nebyl členem KSČ. Zato mnoho významných členů ČSSD ano. Jen namátkou: Zeman, Škromach, Kraus, Grégr, Emmerová, Jičínský... Paroubek připomněl normalizátory a pohůnky. Takže něco pro osvěžení paměti. Fotograf Miloš Schmiedberger spolupracuje léta s Paroubkem a je to agent komunistické StB. Podnikatel Bohumír Ďuričko, s nímž měl jet v létě premiér na dovolenou, také spolupracoval s StB. S jinými pohůnky zločinecké StB se premiér v minulosti radil: s právníkem Petrem Šrámkem či hoteliérem Vlastimilem Dvořákem.

A pokud je něco skutečně "nestydaté", tak fakt, že Paroubek si bere do úst rodinného příslušníka kolegy Steigerwalda. Právě to svědčí o "balkanizaci" myšlení šéfa vlády. Také jeho stesky na média jsou zcela absurdní. Žádný, skutečně žádný český politik nedostal v posledních 15 letech tolik prostoru k prezentaci svých názorů v tak krátkém časovém rozmezí. Ano, premiér Paroubek i jiní politici mohou mít někdy pocit, že novináři zkreslili jejich výroky či si některé jevy vysvětlují jinak. Důvodem je však většinou neprofesionální práce, ne ideový boj. Jenže premiér vede s novináři ideový boj, odmítá kritiku a odlišné názory. Reaguje nepřiměřeně a aroganci má za běžnou součást své práce.

Od šéfa vlády bychom však chtěli spíše slyšet, jak vyřeší problémy zdravotnictví, nezaměstnanost, důchodovou reformu, potlačí rozbujelou korupci, vysokou kriminalitu, kdy bude dost míst na vysokých školách a kdy budeme i u nás konečně jezdit po "evropských" dálnicích. Místo odpovědí peskuje novináře za jejich názory. Mám návrh: Co nějaký čas Jiřího Paroubka zcela ignorovat? Premiér ve svém známém "marťanském" projevu hovořil o balkánských poměrech v našich médiích. Do české politiky a společnosti však podobné poměry implantuje právě on či jeho ministr David Rath.

Zahubila Bez obalu politika, nebo finance?

Mladá fronta DNES, 22.12.2005, strana: 2 - Z televizní obrazovky zmizí pořad Bez obalu. Je to kvůli tomu, že se nelíbí premiéru Paroubkovi? Nebo kvůli nesrovnalostem s financemi? Praha - Měsíc před zrušením publicistického pořadu Bez obalu dorazil do rukou vedení České televize dopis od šéfa Úřadu vlády Ivana Přikryla, o němž se doposud nevědělo: oficiální stížnost na nedělní publicistický pořad. „Nelze jinak než protestovat u vedení České televize, její rady a též Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tak, aby se toto médium, vytvářející v poslední době vlastní politiku, vrátilo ke svému poslání - objektivní a nezávislé žurnalistice," napsal Přikryl v dopise.

Přestože v dopise nebylo výslovně řečeno „zrušte pořad", pro lidi z branže byl přesně takovým pokynem. Premiér Jiří Paroubek přitom ještě v pondělí prohlašoval, že rozhodně nikdy nepožadoval zrušení tohoto pořadu. „Premiér považuje zrušení pořadu za vnitřní záležitost České televize," říkala jeho mluvčí Lucie Orgoníková. Tento dopis nebyl v žádném případě jediný způsob, kterým Paroubek velmi ostře kritizoval Bez obalu. Už v dubnu, když byl ještě ministrem pro místní rozvoj, označil v rozhovoru pro BBC televizní pořady Bez obalu a satirické Budování státu za „politickou pornografii".

Vedení ČT odmítá, že pořad zrušili kvůli dopisu z Úřadu vlády. „Pan premiér Paroubek není mým velitelem, jsem ředitelem svobodné televize a děláme to, co uznáme za vhodné ve prospěch diváků," říká šéf České televize Jiří Janeček. „Jestli mi bude někdo podsouvat, že něco rušíme podle toho, co řekl nějaký Paroubek nebo nějaký politik, tak to není pravda." Veřejnoprávní televize doposud zrušení pořadu, který pro ni vyráběl Milan Šíma na zakázku, vysvětlovala tím, že jeho výroba byla příliš drahá. Včera ČT poprvé oznámila další důvod: problém se způsobem financování pořadu. Šíma dělal pro vládu Autoři Bez obalu uzavřeli smlouvu s Úřadem vlády, podle níž měli do svého pořadu zařazovat příspěvky na propagaci Evropské unie. A to samozřejmě za finanční odměnu.

Podle ČT si tak vlastně nechali za program zaplatit dvakrát: jednou od televize, podruhé od vlády. „Byla to od něj (Šímy) sprosťárna. On vlastně prodal vysílací čas televize Úřadu vlády. Když jsme na to přišli, ihned jsme to Šímovi vytkli. Měl jsem možná už tehdy postupovat razantně," řekl šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. Moderátor a zároveň autor pořadu Milan Šíma spolupráci s vládou přiznává s tím, že příspěvky pro vládu zrušil hned po výtce od vedení ČT. „Stačili jsme odvysílat dva příspěvky, ale peníze jsme za to od úřadu neinkasovali," říká Šíma.

Ten je přesvědčen, že tyto výhrady jsou jen zástupný problém. O politickém tlaku mluvit nechce. „Nemám pro to důkazy," tvrdí. Jestli byl pořad, který každý týden sledovalo více než šest set tisíc diváků, nakonec zrušen kvůli Paroubkovým výhradám, nebo finančním nesrovnalostem, dnes není nikdo schopen rozsoudit. „Kvůli tomuto pořadu jsem nikdy necítil žádný politický tlak, skutečně mi kvůli tomu nikdo nevolal," tvrdí Šámal. Nikdo sice „nevolal", ale Přikryl v kritickém dopise k jednomu dílu Bez obalu napsal. „Šlo o účelové, hrubé a podstatné zkreslení skutečnosti."

MfD: Na pořad Bez obalu si před jeho zrušením stěžoval úřad vlády

PRAHA 22. prosince (ČTK) - Měsíc před zrušením pořadu České televize (ČT) Bez obalu napsal šéf úřadu vlády Ivan Přikryl na tento nedělní publicistický pořad oficiální stížnost. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes. Vedení ČT ale tvrdí, že o zrušení pořadu nerozhodlo pod politickým tlakem a že k tomuto kroku přistoupilo z ekonomických důvodů.

"Nelze jinak než protestovat u vedení České televize, její rady a též Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tak, aby se toto médium, vytvářející v poslední době vlastní politiku, vrátilo ke svému poslání - objektivní a nezávislé žurnalistice," uvedl Přikryl v dopise, který podle MfD napsal na přímý pokyn premiéra Jiřího Paroubka.

"Takových stížností chodí mnoho. Pořad byl prostě příliš drahý," řekl šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. Také Paroubek tvrdí, že o zrušení pořadu neusiloval. "Ačkoliv jsem se možná někde vyjádřil kriticky, rozhodně jsem nikdy nepožadoval zrušení tohoto pořadu," řekl. Komentáře a články, podle nichž měl na ukončení pořadu hlavní podíl, zároveň označil za "štvavou kampaň".

Paroubek pořad kritizoval již dříve. "Bez obalu, a myslím si, že tam je ještě nějaký další (pořad), já už si ani nepamatuji, jak se to jmenuje, to je na hranici politické pornografie," řekl v BBC. Podle vedení ČT jsou ale souvislosti tohoto druhu čiré spekulace. "Jestli mi bude někdo podsouvat, že něco rušíme podle toho, co řekl nějaký Paroubek nebo nějaký politik, tak to není pravda," řekl MfD ředitel ČT Jiří Janeček.

Země, kde končí legrace

Reflex, 28. 4. 2005, Média - autor: Jan Potůček, strana: 18 Země, kde končí legrace Není to tak dávno, co chtěl ministr kultury Pavel Dostál zpřísnit tiskový zákon, protože se novináři příliš šťourali v soukromí premiéra Stanislava Grosse. Jestliže tedy nyní nový předseda vlády Jiří Paroubek říká, že je nutné vyvážit politickou satiru v České televizi, a uvažuje o zřízení "tiskových soudů", je to v podstatě standardní sociálně demokratické vyhrožování cenzurou.

Paroubek se minulý týden v rozhlasovém Interview BBC rozpovídal o svých plánech, jak zlepšit image potápějící se ČSSD. Mimo jiné řekl: "Když si například přečtu dnešní Lidové noviny, když si přečtu jeden článek vedle druhého, jsou to nefér útoky na sociální demokracii a myslím si, že je potřeba tady mít něco, co by umožnilo jistou ochranu." Ochranou podle Paroubka je tiskový zákon ve stylu Rakouska nebo Německa.

Ty ale patří z evropského hlediska k těm liberálnějším: zatímco například francouzský model připouští Reflex na odpověď a tiskovou opravu i v případě názorů a komentářů, německý se vztahuje pouze na zpravodajství a názorovým stránkám novin a časopisů ponechává volnou ruku. Je to logické: nelze přece vydavatele postihovat za hodnotící úsudky a mínění (pokud nejde o skutková tvrzení).

Paroubek by rád zřídil cosi jako tiskové soudy, jež by přednostně a ve zkráceném řízení rozhodovaly o problematických textech a udělovaly poškozeným politikům Reflex na odpověď. S podobným nápadem už před časem přišel Paroubkův stranický kolega, ministr kultury Pavel Dostál. Tomu se také nelíbilo, že soudy rozhodují příliš pomalu, a pokud připustí, že se novinář mýlil a noviny musejí otisknout opravu a reakci poškozeného, čtenáři si už dávno nepamatují, čeho se omluva vlastně týká. Dostál proto navrhl, aby soudy u žalob o tiskovou opravu a Reflex na odpověď rozhodovaly ve zkrácené lhůtě.

V praxi by to znamenalo, že pokud by kritik Jan Rejžek do nějakého termínu, dejme tomu dvou týdnů, nedoložil, že se zpěvačka Helena Vondráčková před listopadem 1989 stýkala s mafií, jíž podle něj vděčí za svoji popularitu, prohrál by a vydavatel novin, ve kterých tato věta padla, by musel otisknout opravu. Jenže v některých případech se důkazy hledají složitě a dlouho, a tak by zkrácené termíny mohly vydavatele poškodit. Na to upozorňuje třeba právnička Helena Chaloupková, podle níž současná právní úprava naprosto vyhovuje. Ministr Dostál se snažil zmíněnou pasáž prosadit už do současného tiskového zákona z roku 2000.

Znovu ji oprášil začátkem letošního roku, když redaktoři MF Dnes otevřeli kauzu bytu Stanislava Grosse a bulvární týdeník Aha! vydal zaručenou zprávu o tom, že Dostál během dubna zemře na rakovinu. Lze ale vůbec tyto dva případy porovnávat? Těžko. Hodí se ale jako skvělá záminka pro zpřísnění mediálních zákonů. Je to typická česká reakce: problém se nehledá tam, kde opravdu je (nesmyslné chování ČSSD před a během vládní krize), ale někde úplně jinde - v médiích. Jiří Paroubek nepovede jen novou českou vládu, ale jako místopředseda sociální demokracie má také zlepšit její mediální obraz.

Jak si takové zlepšování image strany Paroubek představuje? Třeba tak, že postaví do latě členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nominované sociální demokracií kvůli "nevyvážené satiře" na České televizi. Ne že by imitátor Petr Jablonský podával v pořadu Budování státu zvlášť skvělý výkon, ale pokud se po Paroubkově "upozornění" jeho půlhodinka objeví na seznamu relací, jejichž politickou vyváženost sleduje společnost Innovatio, končí veškerá legrace. Jen si zkuste představit objektivní a nestrannou srandu.

Nápady z temnot minulosti

Hospodářské noviny, 21. 4. 2005, Názory, autor: Miroslav Jelínek, strana: 10 - Přiznám se, že pořady Budování státu a Bez obalu vysílané Českou televizí nesleduji. Zkusil jsem to, když začaly. Na satiře Budování státu jsem však neshledal nic příliš veselého a pan Šíma ve své ohrádce Bez obalu je prostě lovec jízlivosti a nevím, proč bych měl být spoluúčasten jeho politického striptýzu. Nicméně, když jsem zjistil, co na těchto pořadech vadí ministru Jiřímu Paroubkovi a jak by proti nim chtěl zakročit, uvědomil jsem si "satirický ráz" celé záležitosti. Znalec pornografie Pan ministr sdělil ve vysílání BBC českým posluchačům, že jde o politickou pornografii a že by zástupci sociální demokracie v mediálních radách podle něj měli urychleně zasáhnout.

Neuvědomil si zřejmě, že žádní takoví zástupci neexistují, protože jsou jen členové rad, které sice partaje navrhly, ale zvolil je parlament a zavázal k nestrannosti. Česká média podle něj obecně inklinují k pravici, veřejnoprávní televize se k jeho straně chová neférově, když vysílá takové pořady. Zákon proti demokracii Nevím, snad na tom něco je a pořady jsou jednostranné a poškozují Paroubkovu politickou stranu. Jenže takhle se přece na ně nedá reagovat v podmínkách svobody tisku, která je jedním ze základních znaků demokracie. Natož pak požadovat, aby byl vytvořen nový tiskový zákon, který zabezpečí ochranu politiků. To by se sice mohlo líbit kastě politiků, ale mohla by na tom zemřít demokracie. Svobodná média nesmí omezovat žádné příkazy a zákazy.

Hlavní správa tiskového dohledu a tiskové oddělení ÚV KSČ byly dávno zrušeny. Naopak mezinárodní tiskové právo zajišťuje novinářům svobodu ve volbě témat a formě zpracování informací, a pokud jde právě o politiky, dává novinářům větší práva ke vstupu do jejich soukromí než do soukromí osob, které nejsou veřejně činné. Požadavek pana ministra vychází z temnot minulosti a je třeba jej zásadně odmítnout. Na satiru a polemiku je potřeba odpovědět satirou a polemikou, nikoli zákonem a zásahem nějaké komise. Jako člověk odpovědný za mediální politiku sociální demokracie by si měl Jiří Paroubek položit otázku, kolik novinářů schopných takových satirických a polemických odpovědí si strana za léta vládnutí vychovala. Není to snad pravý důvod, proč chce jít na média s klackem?

Z každého můžete udělat vola

Právo, 21. 4. 2005, autor: Pavel Krajtl, strana: 13 - Musím se zastat pana Paroubka, který v pondělním Interview BBC hovořil o jednostranném informování médii a o potřebě nového mediálního zákona. Informace má v dnešním světě spíše váhu dojmů než pojmů a kritický je i čas, v jakém je podána. V tomhle je pro mediální žongléry a PR poradce doba mnohem více nakloněna, ne toliko seriózním novinářům. Je to spíše dojem, který si běžný občan uchová v paměti po delší dobu, než spletice událostí. A tak pokud je třeba nějaká špína, kterou naplivou redaktoři jakýchkoli médií dnes na kohokoli, smyta soudem až po dvou či třech letech, už jakoby nikdy smyta ani nebyla. Není-li omluva, oponování, vysvětlení či obrana zveřejněna okamžitě, alespoň do týdne, pak jakoby nikdy ani nezazněla.

Dojem, pocit, zážitek. To je to, čím žije dnešní moderní člověk svůj každodenní život. Hudba na pozadí prezentované zprávy vám dá jasný, ne nepodstatný, dojem k tomu, co vidíte. Měli jste někdy pocit, že na pozadí politických zpráv běží stejná nebo podobná hudba jako při pátrání na stopě vrahovi? Měli jste někdy dojem, že v jedněch zprávách byl jeden a tentýž projev politika delší a v druhých kratší, a že tím zkrácením se podstatně změnil smysl onoho vyjádření? Po doplnění šotu "zasvěceným" komentářem lze pohodlně udělat vola z každého, kdo kdy pronesl do záznamu více než dvě slova.

Když politici splétají náhubek

Lidové noviny, 20. 4. 2005, Ondřej Neff - Je to naprosto v pořádku, že se politici hněvají na novináře za to, jak o nich píšou. Přirozeně že se více hněvají politici vládní než opoziční. Vládní politici konají, kdežto opoziční politici dělají všechno pro to, aby po dalších volbách mohli konat oni.

Bylo by naprosto zvrácené, kdyby tomu bylo jinak. Sociální demokracie s preferencemi nejnižšími od roku 1992 logicky hledá viníky za neutěšený stav. Mediální spiknutí, to je hezký konstrukt, o kterém se dobře mluví a píše. Potud je vše v pořádku.

Na pozoru ale musíme být před pokusy o institucionální reglementaci médií. Pojmové zmatení V diskusích o mediální praxi se často používá, a skoro vždy nepřesně, pojem cenzura. Mnozí si pletou cenzuru a redakční práci, která spočívá mimo jiné v úpravě, a tudíž i krácení textů.

Cenzura je především instituce. Komunisté měli svoji Hlavní správu tiskového dohledu a později český a federální Úřad pro tisk a informace. To byly bezpochyby cenzurní instituce v krystalicky čisté podobě. Nic ani vzdáleně podobného u nás nemáme a nutno dodat, že o zřízení takové instituce nikdo z hlavního politického proudu neusiluje.

Bylo to nespravedlivé, když někteří z podobných pokusů vinili Pavla Dostála kvůli jeho parlamentnímu projevu z února tohoto roku. Za cenzuru se nepřimlouvá ani místopředseda ČSSD Jiří Paroubek, který osočil pořady ČT Bez obalu a Budování státu, že jsou „na hranici politické pornografie". Nicméně i oni dva, Dostál i Paroubek, podléhají pojmovému zmatení jiného druhu. Spočívá v záměně informace a názoru.

Pokud jde o šíření nepravdivých informací, jsou média velmi adresně a účinně postihnutelná a mnohdy skutečně postihována. V tom tedy ministr Dostál zkresloval skutečnost, když v parlamentě tvrdil, že u nás neexistuje právní norma, která by občanům včetně politiků umožnila se bránit nepravdivým tvrzením tisku.

Takové tvrzení ministra prostě není pravdivé a lze to doložit dlouhou řadou případů, kdy občané, včetně politiků, se úspěšně bránili soudní i mimosoudní cestou proti omylům i záměrným pomluvám. Názory, to je něco jiného. Ale i Jiří Paroubek vyjádřil v rozhovoru s BBC svůj názor, když naznačoval, že v naší zemi trvá od poloviny ledna „stálá snaha o narušení reputace nejvlivnějšího politika sociální demokracie".

A protože se mu názory ventilované v médiích nelíbí, například se chce „sejít s lidmi" jmenovanými do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a probrat s nimi pořady, které se mu nelíbí. Alarmující snahy Pavel Dostál by rád dal v únoru zuby doposud „bezzubému tiskovému zákonu", Jiří Paroubek se bude scházet s „lidmi z rady".

Ne, to rozhodně není ani v jednom, ani v druhém případě pokus o zřízení cenzury. Je to ale snaha o institucionální nátlak na média. Takový institucionální nátlak na média nemusí končit zřízením cenzury, avšak zřízení cenzury vždy začalo institucionálním nátlakem na média. Proto je třeba být mimořádně obezřetný.

Nervozita sociální demokracie je v současné době snadno pochopitelná. Strana pracuje na svém oslabení a ztráta soudnosti je jedna z příčin toho, že se ocitla tam, kde je. Bylo by ale dobře i Jiřímu Paroubkovi připomenout, že není daleká doba, kdy si na nepřízeň tisku stěžovala právě Občanská demokratická strana. A to není nic proti tomu, jak se dnes média vyjadřují o Unii svobody, z té si udělala rohožku, o niž si každý elév otře boty.

Není to tedy předpojatá zaujatost „proti levici", ostatně kritické vůči Grossovi je i levicové Právo. Podle všech známek se blíží doba, kdy právě ODS převezme exekutivní odpovědnost a Pavel Dostál i Jiří Paroubek si mohou být jisti, že se stane předmětem ostrého kritického zájmu i takzvaně „pravicových médií".

A může se docela dobře stát (a pravděpodobně se i stane), že nakonec budou pánové Dostál, Rychetský nebo teď nově Paroubek rádi, že se jim nepodařilo médiím nasadit náhubek. Pokud se jim ovšem nepodaří to do prohraných voleb stihnout.

Gross dnes řekne Klausovi, zda má vláda šanci

Právo, 19. 4. 2005, titulní strana - Až dnes se dozví prezident Václav Klaus odpověď na svou otázku z pátečního dopisu šéfům tří bývalých koaličních stran, zda jednání o nové vládě definitivně ztroskotalo. Chybí mu už jen odpověď ČSSD.

Návrh dohody soc. dem. předsednictvo již velkou většinou odmítlo, ale premiér Stanislav Gross včera zopakoval, že jednat by se ještě mohlo. Šéf soc. dem. se chce dnes o dalším postupu ještě poradit ve stranickém grémiu.

Gross včera řekl novinářům, že stále platí nabídka soc. dem. lidovcům a unionistům k dalšímu jednání o vzniku „nekomunistické většinové proevropské vlády" bez účasti stranických špiček.

Tímto požadavkem soc. dem. chtějí vymanévrovat lidovecké místopředsedy, kteří ve Sněmovně hlasovali pro nedůvěru vládě. Jde hlavně o Milana Šimonovského a Libora Ambrozka. Lidovci ale trvají na tom, že na dohodě už nezmění ani čárku. Gross včera současně nevyloučil menšinovou vládu, kterou však podle svých slov neupřednostňuje.

„Rozhodně to není, co bych preferoval. Nicméně pokud se ukáže tato cesta, kterou navrhujeme, jako neschůdná, je to jedna z reálních alternativ," prohlásil Gross. Menšinová vláda by byla závislá na komunistech, neboť ODS dala najevo, že bez další dohody o předčasných volbách by vládu ČSSD nepodpořila.

O ministrech nechce prezident jednat

Prezident Klaus včera uvedl, že dnes čeká od premiéra něco jiného než jednání o osudu sedmičky ministrů v demisi. „Já od něj neočekávám, že bude odvolávat ministry, já od něj očekávám jeho odpověď na můj páteční dopis, kde jsem položil naprosto jasnou, naprosto srozumitelnou otázku," řekl Klaus novinářům. Podle svých slov věří tomu, že na otázku dostane „jasnou a srozumitelnou odpověď. Odpověď, která nepůjde někudy mimo."

Lidovci a unionisté zareagovali na dopis hlavy státu promptně již před víkendem. Místopředseda ČSSD Jiří Paroubek v pondělí potvrdil, že odpověď Klaus dostane dnes. Dodal, že je slušné odpovědět, ale podotkl, že „prezident jistě četl noviny". Vicepremiér Zdeněk Škromach Nově řekl, že „není naše povinnost předávat zprávy panu prezidentovi".

Paroubek: dohodu musíme změnit

Paroubek dále v BBC zopakoval, že „ČSSD je připravena dále jednat, ale nikoli stoprocentně na bázi té dohody, jak byla projednávána ve čtvrtek v noci". Nepřímo potvrdil, že text této dohody není v tištěné podobě, ale existuje jen v laptopu předsedy US-DEU Pavla Němce. „Bylo by dobré tu dohodu vyjmout z laptopu, podívat se na ni ještě jednou. Některé věci tam skutečně, jak jsem to slyšel ústně, nebyly pro soc. dem. přijatelné a měli by to asi reflektovat v nějaké míře naši partneři," uvedl Paroubek.

Místopředseda řekl, že obměna týmu ČSSD, kterou navrhuje pro případná další jednání, neznamená nic osobního, ale že řešení, které prosazovala většina dosavadního týmu, získalo jen pětinu podpory v předsednictvu: „Bylo by dobré zvážit, jestli tato delegace, jak byla sestavena, může v tomto složení pokračovat."

Paroubek uvedl, že na dnešním politickém grémiu ČSSD navrhne jména nových vyjednavačů, která ale odmítl sdělit. Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, který se minulý týden zúčastnil za ČSSD vyjednávání s lidovci a unionisty, ČTK řekl, že termín případných dalších rozhovorů neexistuje. Jednání ani nemohou moc pokračovat, pokud KDU-ČSL v některých věcech neustoupí, soudí Zaorálek.

„Jestliže je KDU-ČSL ochotna k nějaké změně postoje, tak to může otevřít cestu nějakému jednání. Ale pokud se to nestane, tak nevím, o čem by se dále vyjednávalo," míní Zaorálek. Lidovci a unionisté ale zopakovali, že začínat od nuly nezačnou.

Šéf lidovců Miroslav Kalousek na dotaz Práva řekl: „Uzavřeli jsme na úrovni předsedů 14. dubna dohodu o většinové proevropské nekomunistické vládě. KDU-ČSL je připravena tuto dohodu důsledně dodržovat po celé volební období." Zdůraznil, že v tomto smyslu také neprodleně informovali prezidenta.

„Čekáme teď na stanovisko ČSSD, zda uzavřenou dohodu dodrží nebo nedodrží. Vítáme, že úplně stejně se vyjádřila Unie svobody," dodal Kalousek. Na otázku, jestli je i jiná cesta v rámci tří dosud vládních stran, Kalousek opět zopakoval, že jsou připraveni dodržet dohodu: „Neumím v tuto chvíli říci nic jiného."

Paroubek chce cenzurovat satiru na ČT

Mladá fronta DNES, 19. 4. 2005, strana: 5 - Místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek chce, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zasáhla proti pořadům ČT Budování státu a Bez obalu. „To je na hranici politické pornografie," řekl Paroubek v BBC. Mluvčí ČT Martin Krafl upozornil, že Budování státu je satirický pořad a tak je k němu potřeba přistupovat.

Paroubek pro nový tiskový zákon

Právo, 19. 4. 2005, strana: 4 - Místopředseda ČSSD Jiří Paroubek chce navrhnout vedení soc. dem. nový tiskový zákon, který by podle něj zajišťoval účinnější ochranu politiků jako občanů před informacemi, které se o nich zveřejní v médiích.

„Byl bych rád, aby tady byl standardní tiskový zákon, něco na způsob rakouského nebo německého tiskového zákona, který umožňuje určitou ochranu také občanovipolitikovi," řekl Paroubek v BBC.

Podle něj by nový tiskový zákon zachoval ochranu novinářského zdroje, zároveň by ale umožnil, aby se občan, který byl napaden, odvolal k tiskovému soudu. Paroubek uvedl, že by se chtěl sejít s lidmi, které soc. dem. nominovala do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Zeptal by se jich, jak se dívají na pořady veřejnoprávní ČT, například Bez obalu.

„Je třeba hovořit s těmi lidmi, ptát se na to, jestli je možné takto jednostranně informovat o představitelích jedné politické strany," řekl Paroubek a mínil tím ČSSD.

Paroubek chce kvůli pořadu ČT Bez obalu hovořit s členy RRTV

PRAHA 18. dubna (ČTK) - Místopředseda ČSSD a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek se chce sejít s lidmi nominovanými jeho stranou do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a hovořit s nimi o tom, zda média ČSSD nepoškozují. Výhrady má především k pořadům České televize Bez obalu a Budování státu. "To je na hranici politické pornografie," zhodnotil pořady v dnešním rozhovoru v BBC.

Členů rady se chce ptát, "zda je možné takto jednostranně informovat o představitelích jedné politické strany". "Já si myslím, že ti lidé (členové RRTV) by měli konat sami. Buď se na ty pořady nedívají, nebo tomu nerozumím," řekl Paroubek v BBC. Sociální demokracie nominovala do třináctičlenné RRTV Petra Pospíchala, který je jejím předsedou, Katarínu Vaculíkovou, Václava Žáka, Evu Kantůrkovou a Jana Kostrhuna.

Mediální rada veškeré pořady monitoruje, analyzuje však pouze vybrané, sdělil ČTK šéf rady Pospíchal s tím, že rada je připravena se podrobně zabývat jakýmikoli podněty. Je podle něj pochopitelné, že za současné vypjaté politické situace reagují politické strany na informace médií mnohem citlivěji.

Mluvčí ČT Martin Krafl upozornil, že Budování státu je satirický pořad, a tak je k němu potřeba přistupovat. Politickou vyváženost zpravodajských a publicistických pořadů pak každé čtvrtletí posuzuje nezávislá analýza společnosti InnoVatio, která protežování některé politické strany nikdy neprokázala, řekl ČTK Krafl. Analýza je volně přístupná na internetových stránkách ČT.

Dále chce Paroubek iniciovat nový tiskový zákon, který by umožnil ochranu "občana politika" před nepravdivými informacemi médií. Zákon by předpokládal i vznik takzvaného tiskového soudu, který by případy řešil. Podobně to funguje například v Rakousku, uvedl Paroubek. Mimo jiné i těmito kroky chce vylepšit obraz sociální demokracie, v níž má mediální problematiku na starosti. Obavu z toho, že jeho návrhy obraz ČSSD v médiích zhorší, nemá. Horší to podle něj už být nemůže.

 
 
Interview BBCArchiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí