http://www.bbcczech.com

pondělí 17. ledna 2005, 19:18 SEČ

Václav Moravec
moderátor BBC

Vladimír Mlynář

Poplatek za přenositelnost čísla mobilního telefonu by podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře neměl být tak velký, aby uživatelům bránil ve změně operátora.

3. února se sejde mimořádná valná hromada Českého Telecomu, hlavním důvodem jsou výše odměn pro členy dozorčí rady firmy. Slovo má český ministr financí Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): V té době na podzim, kdy tato věc se dostala do realizační fáze a začalo ji řešit ministerstvo financí, tak jsem vyzval členy dozorčí rady k tomu, aby oni dobrovolně z toho systému motivačního programu vystoupili. Čekal jsem do konce roku. Vzhledem k tomu, že do konce roku jsem od nich nedostal jednoznačnou reakci, mám na mysli všechny členy dozorčí rady, někteří z nich reagovali a projevili ochotu se tohoto vzdát, zejména pokud jde o zástupce státu, tak jsem se rozhodl iniciovat svolání mimořádné valné hromady, tak aby tato valná hromada vypustila dozorčí radu.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o mimořádné valné hromadě Českého Telecomu bude následujících třicet minut.

Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr informatiky České republiky Vladimír Mlynář. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Od protějšího mikrofonu zdravím.

Já vás také, pokud možno co nejsrdečněji. Pokud by měl Vladimír Mlynář mluvit o svých nesplněných politických slibech, o čem by mluvil?

Tak já jsem si před příchodem do studia pečlivě projel, na co jste se mě ptal při minulé návštěvě a předminulé návštěvě a jestli ...

A předpředminulé návštěvě.

... a jsem tady sliboval něco, co jsem nesplnil. A pokud je má rešerše správná, tak jsem zde nesliboval nic, co bych nesplnil.

Myslíte, že máte správnou rešerši?

Tak uvidíme.

Když vznikalo ministerstvo informatiky, mluvil jste také v Interview BBC o tom, že hodláte prosadit daňové změny, které zvýší rozvoj informační společnosti v České republice. Proč se vám to zatím nepodařilo?

Jo, tak to je slib, který plním stále, protože stále je prosazuji, tak to bych ...

Ale nesplnil.

... no, už jsem se naučil v politice pohybovat, každé slovo je důležité. Když jsem řekl, že je hodlám prosazovat, tak prosazuji stále. Ale vážně. Ten návrh nebyl přijat, naposledy při hlasování v Poslanecké sněmovně chybělo osm hlasů a já doufám, že teď při debatě nad materiálem, který předkládám do vlády zase za čtrnáct dnů a který se jmenuje Broadbandová strategie České republiky, neboli je to strategie, jak má Česká republika podporovat vysokorychlostní Internet, se ta věc znovu vrátí na přetřes. Tak nějaká šance ještě stále existuje.

Pojďme si rozebrat jednotlivé návrhy, které jste v průběhu uplynulých měsíců a let předkládal a které ještě předkládat budete. Tím prvním návrhem, daňovým návrhem, byl odpočet nákupu počítače z daňového základu až do výše čtyřiadvaceti tisíc korun. Podobný systém funguje například ve Finsku. Půjdete s ním znovu?

Nepůjdu, protože to byl návrh, který, máte pravdu, jsem navrhoval, ještě když jsem byl opozičním poslancem, před pěti lety, a měl za cíl podpořit nákup počítačů a jejich připojení na Internet. Myslím si, že ten návrh již dnes není aktuální, neboť, jak se říká odborně, penetrace, neboli lidsky řečeno rozšíření počítačů v českých domácnostech výrazně postoupilo a naším problémem dnes není nedostatek počítačů v domácnostech, ale dostupnost připojení na Internet. Takže daňové úlevy, které bych navrhoval a navrhuji, se mají týkat připojení na Internet, nikoliv nákupu samotného počítače.

Opravdu si myslíte z těch čísel, které má k dispozici i Český statistický úřad, je vybavení domácností počítači opravdu tak velké, že není zapotřebí prosazovat v rámci daňových změn, o kterých se teď začíná opět mluvit ve vládní koalici, odpočitatelnou položku na počítače?

Myslím si, že nikoliv, protože jednak existují ještě jiná čísla než Českého statistického úřadu, třeba data operátorů o připojení domácností, ty jsou výrazně optimističtější. Druhou věcí je, že mezitím výrazně klesly ceny těch počítačů. A daňová úleva je podle mého názoru nástroj, který má platit vždy na nějakou pouze přechodnou dobu, jako stimulační nástroj po nějakou dobu, ne trvale. Takže ... a tak jsem je taky vždy prosazoval. Takže si myslím, že daňové úlevy mají být zaměřeny na tu oblast, která v tu chvíli je největším problémem. A naším problémem v České republice teď nejsou ... není dostupnost počítače, ale dostupnost kvalitního vysokorychlostního připojení na Internet.

O tom bude ještě řeč právě v souvislosti s reformou daní, o které se nyní začíná ve vládní koalici mluvit. Sociální demokraté a zástupci dvou menších koaličních stran ve vládě mluví nejen o reformě daní, která by vstoupila v platnost k 1. lednu roku 2006. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v rozhovoru pro BBC říká, že vláda může přikročit k daňové reformně, aniž by ohrozila závazky snižování schodků.

Milan URBAN (zvukový záznam): A přitom jsme schopni zvýšit konkurenceschopnost snížením daně z příjmů, ať se to týká fyzických osob či právnických. V současné době vedeme velmi intenzivní odbornou diskusi. Je potřeba vše spočítat, musíme vycházet z alternativ, které mají za sebou výpočet, tak abychom nenarušili veřejné finance. A poté je potřeba to projednat po politické úrovni v koaličních stranách, či získat pro to větší shodu.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Ministr financí Bohuslav Sobotka počítá s úpravou daně z příjmů tak, že nový zákon by měl zjednodušit daně podnikatelům a snížit daně lidem s nízkými a středními příjmy. To znamená, když vy mluvíte, Vladimíre Mlynáři, o například zvýhodnění, daňovém zvýhodnění vysokorychlostního Internetu, je reálné, že se vám to podaří v rámci této daňové reformy?

Je to možné. Ta debata teď o té daňové reformě trošku podle mého soudu má absurdní rozměr, protože se všichni najednou přes noc začali předhánět v tom, jak snížit daně. Ono to nebude tak horké nakonec, až ta realita přijde na stůl v podobě zákonů. Já dlouhodobě prosazuji, aby stát pomocí možnosti daňově odepsat fyzickým osobám, tedy všem občanům České republiky, investice buď do informačních technologií nebo do připojení na Internet podpořil rozvoj informační společnosti. Budu to prosazovat dál a myslím si, že nějakou šanci to má. Konec konců ...

Máte nějaké stanovisko, že vstoupím do vaší řeči, máte nějaké stanovisko už ministerstva financí? Vy jste krom toho návrhu odpočitatelné položky na počítač, když jste byl ještě opozičním poslancem, tak druhý návrh, který jste předkládal v rámci rozvoje informační společnosti, spočíval v možnosti podpory počítačové vybavenosti pracovníků firem, kterou by měli i ti samotní zaměstnavatelé. Tedy že ve velkém by nakoupili počítače, pak by je za nějakou úplatu dali svým zaměstnancům a ten nákup by si mohli dát do nákladů. Toto také padlo?

Ne, to nepadlo. Ty balíky, abych to řekl nějak srozumitelně, jde o balík tří možností ...

Chcete říci, že jsem byl nesrozumitelný?

Ne, ne, ne, ono je to složité, já vím, že to je složité téma a málokdo se orientuje v plné šíři. Návrhy jdou třemi směry, první je možnost pro domácnosti a fyzické osoby tedy odečítat z daně vysokorychlostní Internet, tedy takzvaný broadband, do nějaké výše. Dejme tomu, že byste měsíčně mohl dát si do daňového odpisu třeba telefonní účet na vysokorychlostní Internet do výše třeba dvou tisíc korun. To je jedna možnost. Druhá možnost je varianta, kterou jste zmínil, že firmy by byly daňově motivovány k tomu, aby nakupovaly pro své zaměstnance počítače a dávaly jim je. Pro obě strany, jak pro firmy, tak pro zaměstnance, by to bylo výhodné. To je systém, který funguje třeba ve Spojených státech, firma Ford takhle dávala počítače svým zaměstnancům. A třetí téma daňové, které se v souvislosti s Internetem z mé strany objevuje, je snaha v rámci Evropské unie prosadit myšlenku, aby telekomunikační služby, nebo alespoň vysokorychlostní Internet mohly členské země převádět do snížené sazby DPH. To je téma, o kterém jsem naposledy zrovna před hodinou mluvil s maltským ministrem informatiky. Je to téma, které zvedám na té evropské úrovni, ale je to běh na dlouhou trať.

Pojďme tedy ...

Ty první dvě věci jsou naše vnitropolitické.

Pojďme je tedy rozebrat. Když jste říkal, že není zapotřebí, aby domácnosti měly odpočitatelnou položku na počítač, znamená to, že ale prosazujete dál ten návrh, aby firmy mohly zaměstnancům pořizovat počítač. Ten prosazovat budete.

Přesně tak. Ano.

Stanovisko ministerstva financí k tomuto návrhu?

Stanovisko ministerstva financí ke všem daňovým úlevám je vždycky negativní, to je politické rozhodnutí. Čili stanovisko ministerstva financí je negativní. Ale ...

To znamená, že je téměř nereálné, aby v rámci té daňové reformy jste toto prosadil?

To není nereálné, protože ministerstvo financí je vždycky proti všem daňovým úlevám a je to vždy politické rozhodnutí. Vladimír Špidla než odešel, mi slíbil, že to v příští vlně daňových úlev už bude ...

Co vám teď slíbil Stanislav Gross?

Já jsem s ním o tom nemluvil, nicméně v sobotním rozhovoru v deníku Právo jsem si přečetl, ke svému milému překvapení, že tam zmínil i možnost pobídek pro informační technologie. Takže snad si to pamatuje.

Kterou byste tedy upřednostnil vy? Možnost, aby firmy nakupovaly zaměstnancům počítače ...

Jednoznačně ...

... nebo vysokorychlostní Internet a odpisy?

Jednoznačně bych ...

Která z těchto dvou variant?

Kdybych si mohl vybrat jen jednu, jak naznačujete, tak bych si vybral samozřejmě úlevu pro občany, tedy možnost odepsat z daně do nějakého limitu vysokorychlostní Internet, tedy takzvaný broadband.

To je teď vaše priorita v rámci těch daňových změn?

Ano, spolu ... ano, v rámci daňových změn ano.

Když jste mluvil o tom vysokorychlostním Internetu, tak pokud se nemýlím, tak ... a zmínil jste to v tomto Interview BBC, tak se v rámci Evropské unie snažíte vyjednat to, aby vysokorychlostní Internet byl ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty.

Ano, aby tam mohl být zařazen, přesně tak.

V současnosti platí občané České republiky, ale i dalších zemí, tu základní sazbu, když to vztáhneme na Českou republiku, devatenáct procent oproti té snížené, která je pětiprocentní. Kolik zemí už máte na své straně?

Tak takto to nepočítám. Na poslední Radě ministrů, kde jsem o tom mluvil, se ke mně výslovně přidal polský ministr, italský ministr, řecký ministr, ti to výslovně zmínili ve svých vystoupeních, že podporují tuto myšlenku. Dneska maltský ministr rovněž podpořil myšlenku, že by každá země měla mít právo si určovat tyto věci sama. Ale samozřejmě nebudu tady tvrdit, že to bude do několika měsíců prosazeno.

Vy jste mluvil o běhu na dlouhou trať, kde je cíl zhruba rámcově?

Časově? To bych se nerad ... myslím si, že takové tři čtyři roky je cíl a když se to nepodaří, tak se ukáže, že tudy cesta nevede.

To znamená, že do tří let by bylo zřejmé, zda se podaří vysokorychlostní Internet. Nebude už pozdě? Protože chce-li Evropská unie v rámci lisabonské strategie být rychleji se rozvíjející ekonomikou než ekonomika americká, tak předpokládám, že k tomu vysokorychlostní Internet patří.

Souhlasím s vámi, může být pozdě. Já se snažím na evropské úrovni prosazovat, že Evropa by měla jaksi umenšovat roli přímých dotací, které se přerozdělují, a více dát možnost jednotlivým zemím daňově ovlivňovat záležitosti vysokorychlostního Internetu. Nicméně v Evropě zatím převažuje ten názor, že je lepší dávat ty dotace formou různých fondů.

Další téma - budoucnost rodných čísel v České republice. Ministerstvo informatiky chystá zásadní změnu v evidenci českých obyvatel, rodné číslo by mělo nahradit takzvané osobní číslo, ze kterého by nikdo nepoznal přesné datum narození a pohlaví nositele, majitele rodného čísla. Vy, pane ministře, tvrdíte, pokud jsem studoval dobře vaše rozhovory, že jsou čtyři důvody k této změně, prvním z nich je duplicita rodných čísel. Kolik souběhů rodných čísel v České republice existuje, že jedním z důvodů této změny je duplicita?

To nikdo přesně neví, kolik těch čísel je duplicitních, protože rodná čísla se vydávají na matrikách, abych tak řekl, decentralizovaně, takže neexistuje centrální evidence rodných čísel, takže to vlastně nikdo neví. A ty odhady jsou až kolem sto tisíc. Já nechci děsit veřejnost, ale ty příběhy těch lidí, které se občas objevují, že jste byl zaměněn za někoho jiného, prostě existují a ty čísla jsou bohužel jen odhady.

Počítá ten váš projekt s tím, že bude ten systém centralizovaný?

Ano, počítá, bude centralizované přidělování toho osobního čísla, které bude také generováno strojem.

Takový centrální mozek českého lidstva, chce se říci.

To určitě ne. Mimochodem další důvod, proč je třeba postupně nahradit rodné číslo, je, že nám dojde, v roce 2053 už prostě dojde číselná řada.

To znamená, není možné se tomu procesu vyhnout.

Není, respektive bylo by, pokud chcete jít do detailů, samozřejmě možno k tomu stávajícímu desetimístnému číslu přidat ještě jedno, ale tím by se změnilo na jedenáctimístné, všechny informační systémy pracují s desetimístným číslem. Čili ta cesta jako teoreticky existuje, ale byla ještě nákladnější než ta postupná výměna rodného čísla a změna za osobní číslo. Ten problém je v tom, že s tím projektem se musí začít relativně brzo, tedy teď někdy, aby se stihly postupně vyměnit doklady. Protože kdybyste v roce 2040, až bude situace kritická, musel ze dne na den vyměnit všem občanům České republiky jejich číslo, tak to by skutečně byla mimořádně nákladná věc.

Předpokládá se k tomu změna ... je k tomu nutná změna zákona?

Ano, bude k tomu muset být nějaké změny zákonů. Ta základní, zásadní změna, totiž že rodné číslo už není takzvaným, odpusťte mi ty termíny, ale jsou to právnické termíny, základním identifikátorem ve veřejné správě, už byla učiněna. Rodné číslo už není tímto základním identifikátorem ve veřejné správě, jak to dříve stanovoval zákon, takže je otevřen prostor k tomu, aby ho nahradilo číslo správy sociálního zabezpečení, populární ze všech amerických filmů, social card.

Ano, teď když jste řekl, že není možné si představovat, že bychom ze dne na den vyměnili a zaměnili rodná čísla za takzvaná osobní čísla, protože to s sebou nese značné náklady, výměny všech občanských průkazů, výměny řidičských průkazů, výměny dalších listin, kde jsou uvedena rodná čísla, kdy začnou fungovat ty systémy souběžně? Protože předpokládám, že tam bude souběžnost. Kdy začne fungovat systém osobních čísel?

Jakmile vláda schválí ten náš koncept a to by mohlo být tak do dvou tří měsíců, protože my ještě musíme dořešit nějaké technické detaily.

Které.

Spory mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem vnitra, to jsou opravdu velmi technické věci. Tak až je vyřešíme a vláda ten koncept schválí, tak předpokládám, že by od příštího roku se ten projekt mohl začít rozjíždět, tak aby nově narozené děti začaly dostávat už to osobní číslo. My ostatní bychom si postupně vyměňovali při pravidelných výměnách dokladů postupně ta rodná čísla za ta osobní čísla, která tedy budou centrálně vydávána, budou, jak se u nás na ministerstvu žertem říká, bezpohlavní, takže z nich nebude možno vyčíst ani věk, ani naše pohlaví, a budou nějakým způsobem, to je ještě důležitá věc, kterou jsme neřekli, kompatibilní, tedy propojitelná s identifikátorem Evropské unie. Evropská unie zcela jistě přejde na nějaký společný identifikátor, volný pohyb pracovních sil si to samozřejmě vyžaduje. A to naše číslo musí být nějakým způsobem spojitelné a propojitelné s tím evropským identifikátorem. Ten problém, popravdě řečeno, s tím identifikátorem neřešíme jen my, to řeší všechny země Evropské unie, každá má jiný systém a všechny postupně musí směřovat k nějakému sjednocení těch systémů.

Není v tom ale problém, když neexistuje i, řekněme, zatím evropský centrální registr, že se pak, v případě, že tady budou desetimístná čísla v rámci jednotlivých národních států, kde nebude vzájemná koordinace, které číslo ukazuje, ze kterého státu pocházíte, tak že se ten systém zase bude měnit? Teď se možná ptám až příliš ...

Máte legitimní otázku. Samozřejmě, že to by platilo za předpokladu, že bude jedno centrální evropské číslo, které vám bude vydávat komise v Bruselu. Myslím, že taková centralizace Evropské unie zatím není naštěstí na obzoru, čili ...

Počkejte, ale pak by mohla být duplicita, protože desetimístný kód mohou pak mít ... například člověk, který pochází z České republiky, může mít stejné desetimístné číslo, stejné číslo desetičíselné jako občan Řecka, dejme tomu. Pokud jsou si ty systémy podobné.

Bude v pravomoci národních států si to rozhodnout a bude muset být nad tím postaven nějaký systém, který ... na jehož základě vznikne ten evropský identifikátor. To je docela složitá debata. Já nevím, jak jste na tom s matematikou, já ne valně, i když mi to vysvětlovali přední odborníci, hodně ...

Tak já asi ještě hůř.

... se při tom musí kreslit, aby si to člověk uměl představit. Takže já myslím, že nebudeme trápit posluchače BBC detaily s tímto identifikátorem. Ten projekt ... já všechny uklidním, že ten projekt je na začátku. Ono to teď trošku vypadá, že zítra bude výměna rodných čísel, protože to jedny noviny daly na titulní stranu, ale to je pracovní materiál, o kterém noviny napsaly. Ten projekt je skutečně dlouhodobý, nemusíte se bát žádné revoluce, je to evoluce a musí brát do úvahy to, co se děje v Evropě. Nemůžeme, máte pravdu, udělat nějaký systém, který se ukáže, že za osm let je k ničemu, protože Evropa jde jinudy.

Podle vás je ale v rámci národního státu, rozumějme České republiky, reálné, aby první novorozenec roku 2006 dostal už osobní číslo.

Ne, to není. A nerad bych to sliboval, až přijdu v roce 2006, aby to bylo přiškrtnuto k nesplněným slibům. Já jsem říkal, že to je možné, ale za nějakého mimořádně optimistického předpokladu. Já myslím, že to je otázka takových tří let pro jistotu, budu opatrný.

To už nebudete ve vládě?

Proč myslíte?

Ne, že ... politici dávají sliby zpravidla za tři roky, kdy není jisté, že budou ve vládě.

Tak já vám nějaké sliby můžu dát, co bude letos, není problém.

V každém případě tedy je opravdu nereálné, aby ten systém, ve své podstatě fakticky systém osobních čísel, začal v České republice fungovat u nových novorozenců k 1. lednu roku 2006?

Takhle. Reálné to je, ale otázka je, jestli to je správné. Tady spěch, jak jste správně naznačil, není tou nejdůležitější věcí. Máme na to asi čtyřicet let, takže nás skutečně čas netlačí, jde o to, vybrat systém, který bude správný koncepčně, aby skutečně vydržel. Může se stát, že už se to příští rok rozjede, může se stát, že to bude až za tři roky.

Další téma - zákon o elektronických komunikacích, který prošel koncem minulého roku v Poslanecké sněmovně, teď o něm bude hlasovat Senát. Předpokládám správně, že počítáte s tím, že jej Senát vrátí Poslanecké sněmovně?

Ano, počítám, protože do zákona se dostala na poslední chvíli rozhodnutím Poslanecké sněmovny poměrně politicky velmi kontroverzní věc, to je zřízení digitálního televizního multiplexu pro Českou televizi. A vzhledem ...

A Český rozhlas.

A Český rozhlas, pardon.

Společný veřejnoprávní multiplex.

A protože politické zabarvení Senátu je jiné než Poslanecké sněmovny a tato věc je skutečně kontroverzní ...

I z vašeho pohledu?

Ano, i z mého pohledu. Tak předpokládám, že Senát zákon sněmovně vrátí. Navíc zákon o elektronických komunikacích, což je nový telekomunikační rámec regulační, je mimořádně složitá norma, má asi sto padesát stran, je tam přijato desítky evropských směrnic a týká se všech telekomunikačních operátorů, kabelových televizí, čili velkého okruhu subjektů, tak je pravděpodobné, že Senát bude mít jiné připomínky, protože na spoustu věcí se lze dívat samozřejmě z různých pohledů.

Které zásadní připomínky, krom toho, že pravděpodobně Senát odmítne společný multiplex, veřejnoprávní multiplex v rámci digitálního vysílání, které další připomínky vy považujete, které jste už v Senátu zaslechl, za zásadní a které by bylo dobré, aby se dostaly do té senátní verze, kterou bude projednávat Poslanecká sněmovna?

Tak aniž bych se chtěl dotknout Senátu, tak pokud vaše otázka zní, které jsem zaslechl, tak bych musel říct, že ještě žádné. Ale pravdou je, že zákon zatím projednával pouze jeden výbor, a to zahraniční výbor Senátu, a ten projednávání přerušil. Teď ve středu nás čekají ty nejdůležitější body, hospodářské a tak dále. Ale samozřejmě tam bude řada připomínek, od mediálně populárního tématu přenositelnosti čísel mobilních telefonů, až po velmi zásadní a složité věci, jak bude rozhodovat regulační úřad, zda má mít v čele radu, jeho povinnost veřejných slyšení, jak má nakládat s takzvaným esempéčkem, tedy s operátorem, který má dominantní postavení na trhu. Ale to jsou velmi odborné věci a samozřejmě vyžadují poměrně dost velkou znalost toho oberu. Takže ...

Když se zaměřím, pane ministře, na to, o čem referovaly především zpravodajská média v České republice, ostatně i vy jste o tom mluvil nejčastěji, to se týkalo přenositelnosti čísla u mobilních operátorů. Opravdu si myslíte, že ten zákon velmi dobře řeší to, aby například poplatky nebyly stejně brzdou k tomu, proč já jako uživatel svého mobilního telefonního čísla když se rozhodnu se svým číslem přejít do jiné sítě, aby ty náklady, které s tím budou spojené, aby mi tomu nezabránily, že to bude stát, dejme tomu, tisíc korun?

To určitě nebude. Přenositelnost čísla, teď jenom aby tedy jste mě nechytil do úzkých, jestli přímo je zadarmo, to nechci garantovat, ale určitě tam nemůže být žádný poplatek, který je brán jaksi ... zabrání přejití k jinému operátorovi. Princip je úplně stejný jako u pevných linek, kde už přenositelnost čísel existuje. Zvolit si jiného operátora než třeba Český Telecom dneska můžete a nic za to neplatíte.

Já jsem totiž, že vstupuji do vaší řeči, naposledy jsem četl text, který o tom referoval, v deníku Mladá fronta DNES 18. prosince a Mladá fronta DNES referovala, že cena v Evropě se v průměru pohybuje okolo jedenácti eur za přenositelnost čísla u mobilního operátora, což je v přepočtu asi tři sta čtyřicet korun. A že stále se mobilní operátoři, protože pro ně to bude mít jisté finanční náklady, například pokud se nemýlím, tak společnosti T-Mobile tvrdí, že půjde o desítky milionů eur. Například Eurotel odhaduje celkové náklady na miliardu korun českých.

To určitě, to vám jednoduše vysvětlím. Když tedy ty firmy jmenujeme, snad můžeme. Společnost Eurotel by nejradši žádnou přenositelnost čísel neměla z jednoduchého důvodu, protože má nejsilnější postavení na trhu a toto opatření posílí její konkurenci. Takže samozřejmě logicky zdůrazňuje a trošku nafukuje všechny číselné údaje, finanční údaje a časové údaje. Společnost Oskar, pro kterou je to zase mimořádně důležitý krok k tomu, aby posílila své šance vůči konkurentům, říká, že to bude téměř zadarmo a nejlépe zítra. Společnost T-Mobile, která je druhá na trhu, se v tom trošku složitě orientuje, protože v některých zemích, kde je T-Mobile jedničkou na trhu, má podobné argumenty jako Eurotel, v jiných zemích, kde útočí na pozici jedničky, má argumenty jako Oskar. Takže já bych to shrnul. Přenositelnost čísel je dána evropskou směrnicí, vyhnout se jí nejde, je to správná věc, je to pro klienty věc ...

Já jsem z toho textu opravdu nepochopil, že by to bylo zadarmo. A z toho zákona to také není.

Operátoři to promítnou do svých nákladů. Ty náklady nejsou vůbec tak velké, jak se tvrdí. A operátoři mají dostatečné zisky, aby toto zavedli na trh.

Ale má námitka trvá, že i z četby toho zákona jsem nepochopil, zda to je zadarmo. To znamená, že tady ...

Ty podmínky konkrétní určí vyhláška Českého telekomunikačního úřadu a ujišťuji vás, že poplatek nebude nějakým limitem pro přenositelnost. To znamená, určitě tam nezůstane, ta přenositelnost je na papíře, pokud bude poplatek, bude symbolický, určitě částka, kterou budete muset platit, nebude tím, co by vám zabránilo, abyste mohl migrovat k jinému operátorovi.

V rámci svého příjmu jaký poplatek vy považujete za symbolický? Jaký by měl být v České republice symbolický poplatek? Já jsem uvedl například tisícikorunu, což si myslím, že ...

No, tak to určitě jsme o řády někde jinde. To já se domnívám, že tak ... symbolický poplatek je do ceny jednoho piva v Praze.

To je symbolický poplatek, cena jednoho piva v Praze do padesáti korun.

Tak třeba.

To znamená, že Česká republika by byla, když se cena v Evropě pohybuje v průměru jedenáct eur, tak by v České republice neměla být ve výši tři sta čtyřiceti korun.

Ne. Pane Moravče, já vás nechci jaksi ... nebo nevím, kam úplně přesně míříte, já nevím, kde jste vzal jedenáct euro, nevím, kde to vzala Mladá fronta, já jenom vím, že se v této diskusi používají z různých stran různé argumenty na téma, zda je sklenice napůl plná, nebo napůl prázdná. V Evropě, kde je přenositelnost čísel funkční, žádné zábrany ve výši poplatku mi není známo, že by existovaly.

V každém případě tedy budu rád, když nakonec ta vyhláška, která by vstoupila v platnost k 1. lednu 2006, a propos když se ten zákon ...

Nikoliv, dříve. Tedy ano, odhad je 1. leden roku 2006, respektive šest plus dva měsíce po účinnosti zákona.

Ano, ale pokud se nemýlím, tak v rámci délky legislativního procesu není pravděpodobné, že by zákon o elektronických komunikacích vstoupil ještě dřív v platnost než k začátku roku 2006.

Nikoliv. Zákon vstoupí sám v platnost určitě kolem 1. května, nebo června, jakmile vyjde ve Sbírce zákonů. Tato příslušná pasáž na sebe ... má lhůtu, že šest měsíců po účinnosti zákona a dva měsíce má ČTÚ na to, by vydalo tu vyhlášku, proto říkám šest plus dva. Čili přenositelnost čísel od 1. ledna příštího roku, zákon jako takový bude platit určitě od poloviny letošního roku.

Pojďme velmi stručně k dotazům posluchačů, kteří je psali na internetové stránky české redakce BBC na www.bbc.cz. "Zajímalo by mě," ptá se vás Pavel Netolický, "zda-li neuvažuje ministr normalizovat vztahy s ČTÚ tak, aby mezi jeho ministerstvem a ČTÚ byly definovány podobně, jako je to mezi ministerstvem průmyslu a Českou obchodní inspekcí, to znamená standardní vztah nadřízenosti a podřízenosti."

Ne, tak to určitě nemůžu a to ani nejde. Podle pravidel Evropské unie, a jsou to správná pravidla, v této věci je Český telekomunikační úřad nezávislý na vládě i ministerstvu. Já pouze navrhuji vládě, kdo stojí v čele ČTÚ, ale ČTÚ jako regulátor toho denního trhu je zcela nezávislý na vládě. Je to tak správně. Kdyby dělal to, co si pan ministr ... se mu líbí, či nelíbí, tak by se to možná líbilo mně, ale myslím si, že by to nebylo systémově správně. Regulátor je odborný regulátor a vláda stanovuje koncepce, cíle, ale denní regulace ... tam jde také o hodně peněz, určuje nezávislý regulátor, je to tak správně.

Jakub Mareček se vás ptá, zajímalo by ho hodnocení projektu Internet do škol v polovině jeho trvání. A Vladimír Mlynář si myslí, že by měl tento projekt pokračovat i po říjnu 2006?

Ne, to si nemyslím. Nemyslel jsem si, že měl být tento projekt takto ani realizován. Ze svých kritik jsem neslevil. Můžu pana posluchače uklidnit, projekt už končí a vláda už rozhodla i o způsobu, jakým bude, bych tak řekl, převeden do normálního provozu a rozhodně nebude považovat ... tedy pardon, pokračovat v té podobě, jak byl. Bude pokračovat efektivně a racionálně, to znamená, školy budou dostávat cílené dotace a každá škola si bude moct rozhodnout, jak si své připojení do Internetu zajistí.

Děkuji Vladimíru Mlynářovi, ministru informatiky, že přišel do pořadu Interview BBC, a těším se na dalších třicet minut, které bude věnovat rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Přenositelnost čísla nemá být drahá

Lidové noviny, 18. 1. 2005, strana: 16 - Poplatek za přenositelnost čísla mobilního telefonu by neměl být tak vysoký, aby uživatelům bránil ve změně operátora. Řekl to včera pro BBC ministr informatiky Vladimír Mlynář.

"Ujišťuji vás, že poplatek nebude nějakým limitem pro přenositelnost. Pokud bude, bude symbolický," uvedl. Jako příklad symbolického poplatku uvedl cenu jednoho piva v Praze, tedy asi do 50 korun.

Přenositelnost znamená, že zákazník si může nechat číslo mobilního telefonu i při změně operátora. Přenositelnost by měla začít platit již od příštího roku.

Mlynář: Poplatek za přenositelnost čísla bude symbolický

PRAHA 17. ledna (ČTK) - Poplatek za přenositelnost čísla mobilního telefonu by neměl být tak velký, aby uživatelům bránil ve změně operátora. Řekl to dnes rozhlasové stanici BBC ministr informatiky Vladimír Mlynář. "Podmínky určí vyhláška Českého telekomunikačního úřadu a ujišťuji vás, že poplatek nebude nějakým limitem pro přenositelnost. Pokud bude, bude symbolický," uvedl.

Jako příklad symbolického poplatku uvedl cenu jednoho piva v Praze, tedy asi do 50 korun.

Přenositelnost znamená, že zákazník si může nechat číslo mobilního telefonu i při změně operátora. Pro operátory to bude znamenat finanční náklady. Například T-Mobile podle BBC uvedl, že jeho náklady se budou pohybovat v desítkách milionů eur, Eurotel odhaduje celkové náklady na miliardu korun.

"Společnost Eurotel by nejradši žádnou přenositelnost neměla," uvedl Mlynář. "Má nejsilnější postavení na trhu a toto opatření posílí její konkurenci," dodal. Proto Eurotel podle ministra zdůrazňuje související finanční i časové údaje.

Oskar, pro nějž je to zase mimořádně důležitý krok k posílení šancí vůči konkurentům, říká, že to bude téměř zadarmo a nejlépe zítra, řekl Mlynář. T-Mobile se orientuje v situaci podle toho, jakou pozici zaujímá v dané zemi na trhu, dodal.

Mlynář zdůraznil, že přenositelnost čísel je dána evropskou směrnicí a nelze se jí tedy vyhnout. "Operátoři to promítnou do svých nákladů. Ty náklady nejsou vůbec tak velké, jak se tvrdí. A operátoři mají dostatečné zisky, aby toto zavedli na trh," dodal. Přenositelnost by měla začít platit již od příštího roku.