Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: pondělí 26. července 2004, 19:03 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Vladimír Mlynář
 

 
 
Ministr informatiky Vladimír Mlynář počítá s tím, že jeho úřad bude zachován i v nové vládě.

Vladimír Mlynář
Vladimír Mlynář ve studiu BBC

Vladimír Mlynář při vzniku Unie svobody na konci devadesátých let jedna z nejvýraznějších tváří strany. Zatímco nový předseda unionistů Pavel Němec deklaruje, že se za svoji partaj chce prát.

Pavel NĚMEC, předseda US-DEU (zvukový záznam): Unie svobody tady je, a to stojí za to se za ní prát. A já si moc přeju, abychom se za Unii svobody prali společně, protože jen tak to můžeme dokázat a jen tak můžeme dokázat se dostat přes magickou procentní pětku.

Vladimír Mlynář navrhuje sloučení US-DEU s některou z existujících parlamentních politických stran, nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes odstupující ministr informatiky České republiky Vladimír Mlynář. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Odstoupení vlády Vladimíra Špidly a vznik vlády Stanislava Grosse provázely diskuse o změně v počtu ministerstev. O čem podle vás vypovídá to, že ministerstvo informatiky je zmiňováno jako úřad, který může být sloučen s jiným ministerstvem?

Tak o dvou věcech, jednak nepochopením toho, co ministerstvo informatiky dělá a potom nekonečnou nemocí české žurnalistiky, která dokáže několik dnů až týdnů spekulovat o věcech, které nejsou reálné.

Ale s tím začal nový, teď už nový ministerský předseda Stanislav Gross, který jasně řekl, že chce restrukturalizovat počet ministerstev?

Pokud vím, pan premiér Gross řekl tu větu, kterou říkáte, ale tam není ani jediné slovo o ministerstvu informatiky. Dokonce, pokud vím, použil termín centrální úřady, nikoliv ministerstva. A novináři, jak už to bývá v Čechách zvykem, do toho vložili nějaké své představy, které pak žijí vlastní životem ...

Ale existují ...

... já jsem se pana ministra, respektive pana premiéra Grosse ptal na tuto věc. A pan premiér Gross mě ujistil, že žádné rušení ministerstva informatiky nechystá.

Nicméně i opoziční politici a opoziční politické strany, občanští demokraté a komunisté tvrdí, že je nutné sloučit počet ministerstev v České republice. Neukazuje rozdělení ministerstva dopravy a spojů po volbách v roce 2000, že ministerstvo informatiky vzniklo kvůli koaličním číslům a koaličním poměrům?

Neukazuje a můžeme si to za chvíli doložit na výsledcích práce ministerstva, ale já bych nejdříve polemizoval s tou oblíbenou tezí, že čím méně je ministrů a ministerstev, tím výkonnější je státní správa.

Byl jste o tom přesvědčený i jako novinář?

Nebyl jsem o tom nikdy přesvědčený jako novinář, jako praktický politik musím říct, že ta představa je nesmyslná, protože, buď můžeme mít ohromná velká ministerstva s mnoha tisíci úředníky, jako je třeba ministerstvo financí, nebo zemědělství, nebo vnitra, kdy ministr nemá sebemenší šanci ani tušit, co některé jeho úseky ministerstva dělají a tudíž nemá šanci to ministerstvo efektivně, podle mého názoru, řídit, anebo budeme mít větší počet ministrů, kteří mají šanci menší ministerstva skutečně politicky řídit, kontrolovat a řídit je efektivně.

Tvrdím, že ministerstvo informatiky je takovým malým úřadem, splnil jsem svůj slib, že to nestálo ani o korunu navíc, že tam nepřibyl ani jeden úředník. Já vím, co moji úředníci dělají a myslím si, že to je mnohem efektivnější, než to slučování ministerstev.

A teď ta obsahová stránka, na kterých případech by Vladimír Mlynář doložil, že vznik samostatného a nového ministerstva přinesl daňovému poplatníkovi výhody od stavu, pokud by existovalo jedno ministerstvo, ministerstvo dopravy a spojů, jak tomu bylo do roku 2002?

Ona je ta věc trochu složitější, protože existoval úřad pro veřejné informační systémy, který měl sto šedesát pět lidí a stál zhruba tři sta milionů korun daňové poplatníky. Dnes existuje ministerstvo informatiky, který má stejný počet lidí a stojí asi pět set milionů korun, tedy asi šestnáct korun každého daňového poplatníka.

Dokázali jsme za ten rok a půl, co existuje ministerstvo informatiky, formálně řadu věcí, myslím si, že naším největším výsledkem z hlediska pohledu veřejnosti je projekt portálu veřejné správy, kde na adrese www.portal.gof.cz funguje něco, čemu se říká elektronická brána do úředního světa, kde je spousta životních situací, kompletní adresář úřadů veřejné správy, řada agence se dá už vyřídit elektronicky, dneska mohu říci, že například už nově daňové přiznání fyzických osob lze podat elektronicky. A tento projekt je velmi oblíbený, bude mít teď miliontého návštěvníka.

A nebýt ministerstva informatiky samostatného, podle vás by to nevzniklo?

Podle mne by to nevzniklo. Pak existuje druhá oblast, která není příliš vidět. A ta znamená, že do všech zákonů, které vláda projednává, my vkládáme leckdy nenápadné paragrafy, které umožňují elektronickou komunikaci. Dám vám příklad, naposledy třeba možnost podávat nějaká hlášení v oblasti cukru, já ani nevím přesně, oč šlo, aby se dala podávat elektronicky ...

Tudíž všude, kde je nějaký zákon, tak tam vpašováváte slovo elektronické podoby?

Ano, a to je taková drobná práce, ale která bez ministerstva by nemohla být, protože tady existuje někdo, kdo se tím soustavně zabývá a dává na tyto věci pozor. Největším takovým úspěchem v této oblasti je, že nový správní řád od roku 2006 zavede kompletní možnost elektronického správního řízení, nebo druhý příklad, teď se projednává změna poplatků ve sněmovně, je v tom zákoně magická věta, že pokud je ta transakce, nebo ta agenda vyřízená celá elektronicky, je osvobozena od všech poplatků, tak to jsou, jak by řekl klasik, větičky, které my vkládáme do těch zákonů a tím se zabýváme. Pak je samozřejmě oblast dalších věcí, které bych tady mohl vyjmenovávat ...

Promiňte, to si ještě budeme rozebírat v následujících zhruba čtyřiadvaceti minutách, které zbývají do konce tohoto pořadu. Ještě se zastavme u jedné věci, budoucí premiér Stanislav Gross, který byl v pondělí na Pražském hradě jmenován ministerským předsedou, seznámil prezidenta Václava Klause se svou představou o budoucím personálním složení vlády. Novinářům Gross řekl, že jeho vláda bude malá a akceschopná.

Stanislav GROSS, úřadující předseda ČSSD, nově zvolený premiér (zvukový záznam): Já předpokládám, že to skutečně nebude žádná kosmetická změna. A když se tak dívám na to, co v tuto chvíli je připraveno, tak si myslím, že skutečně ta slova, která jsem řekl, že to není kosmetická změna, že až bude veřejnost seznámena s tím návrhem, tak mi dá zapravdu. Samozřejmě bude záležet také na přístupu koaličních partnerů, protože vláda se skládá ze tří politických subjektů a je zapotřebí, aby pružně k tomuto přistupovali všichni.

Řekl v pondělí na Pražském hradě Stanislav Gross. Podrobnosti nechtěl novinářům sdělit. Řekl vám někdo z vaší politické strany, přepokládám, předseda US-DEU Pavel Němec, že se s vámi počítá, či nepočítá v budoucí vládě?

K tomu vám neposkytnu žádný komentář, protože o personálních věcech se v tuhle chvíli začíná oficiálně jednat a já k tomu nebudu poskytovat žádné komentáře.

Promiňte, ale nezačíná se jednat, jestliže Stanislav Gross už seznamuje prezidenta republiky s nějakými jmény, tak očekávám, že to je předjednáno. Tudíž, můžete mi odpovědět na otázku, zda jste byl seznámen s tím, zda budete pokračovat, či nikoliv?

Nemůžu vám na ní odpovědět a omlouvám se, ale jsou chvíle, kdy člověk nemůže úplně odpovědět a já to musím ponechat bez komentáře, nevím, s čím seznámil pan Gross pana prezidenta, vedou se koaliční jednání a každá strana má nějakou svou taktiku a já to opravdu nemůžu komentovat v tuhle chvíli.

S ničím jste ale seznámen byl, nebo vám vůbec nic řečeno nebylo?

Já chápu vaší důslednost v položené otázce a představu, že když novinář položí politikovi potřetí stejnou otázku, tak většina politiků změkne a něco řekne, já to neřeknu, bez komentáře.

Jak to ještě zkusit, v každém případě, kolik času jste v uplynulých týdnech, dnech a hodinách věnoval své politické budoucnosti?

Věnoval jsem čas normální práci na ministerstvu ...

Normální asi ne, když v rozhovoru pro Hospodářské noviny říkáte, že při pádu jedné vlády a sestavování druhé je ta práce paralyzována, to jste řekl?

Řekl jsem, že se změna vlády projeví na chodu úřadu a že samozřejmě řada věcí se zastaví, to neznamená, že ministr nepracuje, ba naopak, musí možná ještě více usilovat, aby právě úřad aspoň v elementárních základních věcech fungoval. Takže to jsem dělal. Jestli narážíte ve své otázce na to, jestli se budím nějak zpocen představou, že nebudu ministrem, tak prosím pěkně, nebudím se takto zpocen, očekávám budoucnost celkem s pokorou a s mírem v duši.

Vy jste 30. června před zasedáním odstupující vlády novinářům řekl, teď vás cituji doslova: "Budu dělat to, co jiní lidé, když ztratí zaměstnání, budu si hledat jinou práci," konec citátu. Máte už nějaké nabídky?

Ano, to jsem řekl, a to také platí. Politik, který není v další vládě, a protože já jsem se vzdal poslaneckého mandátu, jak jsem slíbil před volbami, tak skutečně, pokud nebudu znovu ministrem, tak budu nezaměstnaný, tak budu dělat to, co všichni jiní lidé, když přijdou o práci a budu si jí hledat. Ano, nějaké náznaky se ke mně dostaly. Nicméně jsem realista a dobře vím, že když člověk zmizí z funkce, tak se to také projeví v jeho popularitě a přitažlivosti, takže nečekám žádné senzační nabídky.

Ale nějaké nabídky máte?

Ne oficiální.

Ptám se proto, že pravděpodobně nejvíce diskutovanými odchody bývalých ministrů do velkých společností byly, vybral jsem dvě z historie, přechod exministra financí pana Kočárníka na pozici šéfa České spořitelny, a zvolení bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka do čela Českých aerolinií. Nakolik je pravděpodobné, že by byl Vladimír Mlynář takovým politikem, který by vstoupil do soukromé, nebo polostátní firmy, která de facto spadala do oblasti resortu, který řídil?

Na to vám neumím v tuhle chvíli odpovědět, nepovažuji to za pravděpodobné v oblasti, kterou já řídím, nebo spadá pod ministerstvo informatiky, jediná státní firma, jak říkáte, a to je Česká pošta, jinak všechny ostatní výkony akcionářských práv má Fond národního majetku, respektive ministerstvo financí. Já vás ujišťuju, že určitě nepřemýšlím o tom, že bych přešel do nějaké funkce tohoto typu, jak jste tady citoval.

Soukromé firmy, které se samozřejmě točí kolem ministerstva?

Nějakou práci si budu muset najít, protože ani odstupné ministrů není tak velké, jak uvádějí noviny a nějakou práci najít budu muset. Tak předpokládám, že pokud se nebudu chtít vracet do kotelny motolské nemocnice, kde jsem byl před revolucí, nebo do novin, což nechci se vracet, tak budu muset najít práci v nějakém soukromém sektoru, ale kde to bude, je v tuhle chvíli otevřené.

Pojďme se bavit o fungování ministerstva informatiky. Váš úřad vypracoval k 16. červenci přehled nazvaný Rok a půl existence ministerstva informatiky. Zaměřme se teď nyní na jeho rozbor. Za prvé, transformace státního podniku Česká pošta na akciovou společnost. Vy jste chtěl na přelomu června a července předložit vládě návrh transformačního zákona, nakonec se tak nestalo, souvisí to s pádem vlády?

Ano, souvisí. Obecně vůbec platí, trochu mám smůlu v jedné věci, že tím, že ministerstvo informatiky vzniklo až 1. ledna loňského roku, tak vlastně existovala pouze rok a půl, ani ne ty dva roky, jako vláda Vladimíra Špidly. A já mám řadu věcí, abych tak řekl, pár metrů před finále, před cílem, je to zákon o elektronických komunikacích, je to transformační zákon o poště, je to věcný záměr zákona o výměně dat ve veřejné správě a potřeboval bych ještě pár, v některých případech by stačily dokonce dny, aby se věci dokončily, ale prostě smůla je smůla. Čili, ano, transformační zákon v České poště je připraven, hotov a on přenechá, nebo zanechá jí tomu, kdo přijde po mně, nebo novému ministru informatiky.

Pokud jsem studoval podrobně ten váš materiál, tak podle vašeho úřadu některá ministerstva s transformací pošty na akciovou společnost nesouhlasila, proto jste, pokud se nemýlím, vlastně přerušili práci na tom transformačním zákoně, která ministerstva nesouhlasila s tou ...

Konkrétně ministerstvo financí, které v připomínkovém řízení namítlo, že nesouhlasí s transformací státního podniku Česká pošta na akciovou společnost, je to trošku humorné, protože v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly bylo explicitně napsáno, že taková transformace bude, mimochodem, je to příklad, jak velké ministerstvo funguje, jak zná programové prohlášení ...

Čili, programovému prohlášení ...

... vlády. Je to klasický příklad, mimochodem, právě toho, jak funguje velké ministerstvo, protože ministr nemá šanci ukontrolovat všechny odpovědi, které jdou z ministerstva, nebo agendu.

Jaké byly námitky ministerstva financí?

Protože nesouhlasí, že to není efektivní. My jsme samozřejmě namítli, že to je v programovém prohlášení vlády a že tedy ta diskuse nemůže být, ale v tu chvíli podal pan premiér Špidla demisi a diskuse skončila, čeká se na rozhodnutí nové vlády.

Pro úplnost, Česká pošta provozuje tři tisíce čtyři sta poštovních poboček, zaměstnává necelých třicet devět tisíce lidí, je jeden z největších státních zaměstnavatelů v zemi ...

Druhý.

Ano, po Českých drahách ...

Druhý vůbec největší zaměstnavatel v zemi.

V polovině června jste, alespoň podle českých deníků, donutil k rezignaci dosavadního ředitele České pošty Jana Přibyla, deník Právo napsal, že důvodem jeho rezignace byly vaše vzájemné neshody, šlo například o to, že Přibyl byl i členem dozorčí rady eBanky, což jste považoval údajně za střet zájmů. Časopis Týden zase napsal, že Přibyl podepisoval smlouvy bez vědomí dozorčí rady. Pane ministře, co bylo hlavním důvodem, proč jste donutil ředitele, pokud jste ho donutil k rezignaci?

Tak já právě se tady usmívám nad tou formulací, že jsem donutil někoho k rezignaci. Tak pokud někoho k něčemu nutíte, tak ho odvoláte z funkce, jaksi donutit někoho k rezignaci je taková formulace skutečně vágní.

Vy ne, vy mu můžete říci, že by nedostal odstupné ...

Pan ředitel Přibyl byl ředitelem České pošty dvanáct let, odvedl velký kus práce, na transformaci České pošty udržel Českou poštu jako funkční organizaci bez státních dotací a za to mu patří velký dík. Myslím si, že po našich vzájemných diskusích a po některých problémech, které se tam vyskytly, pan ředitel se rozhodl rezignovat. Já jsem tu rezignaci přijal a jmenoval nového ředitele a panu řediteli Přibylovi tady mohu jen poděkovat za to, co pro Českou poštu udělal a nebudu tady jaksi máchat nějaké vnitřní záležitosti pošty.

Šlo ale o tu eBanku a dozorčí radu. Veřejnost asi ale má právo se asi dozvědět informace ...

Já myslím, že veřejnost má právo se dozvědět informace, pokud je něco v nepořádku, kdybych odvolal pana ředitele Přibyla, tak bych tady byl zcela povinen vysvětlit, proč jsem tak učinil. Pan ředitel Přibyl podal rezignaci sám a takové věci, tudíž je ta věc vysvětlena.

A vy jste mu naznačil, že byste ho jinak odvolal, mluvil jste s ním o odvolání?

Pane redaktore, já sice chápu, že váš pořad potřebuje nějaké citace a nějaké senzační informace, ale ze mě tady ani v této oblasti nedostanete ...

BBC nepotřebuje ani citace, to myslím, že teď velmi poškozujete tuto rozhlasovou stanici.

Já jsem věrný posluchač vaší stanice, dobře vím, že zítra ve zprávách se hodí nějaká citace z vašeho rozhovoru, ale ani v této oblasti ze mě nedostanete nějaké skandální odhalení, prostě pan ředitel Přibyl odešel, já myslím, že udělal hodně pro poštu, samozřejmě byly tam věci, na které jsem já měl jiný názor než on, ale rozešli jsme se v dobrém, a tak to má zůstat a já proti němu tady žádná křivá slova říkat nebudu.

Ještě jednou bych ale trval na tom, že BBC nepotřebuje žádné skandální odhalení, od toho zde nejsme, jsme službou veřejnosti. V tom dokumentu rok a půl ministerstva informatiky k problematice případné transformace České pošty ještě stojí, cituji doslova: "Ministerstvo informatiky práce na návrhu zákona pozdrželo a s jeho dokončením čeká na ustavení nové vlády a případnou změnu jejich priorit," konec citátu. Jaká hlavní rizika existují podle Vladimíra Mlynáře, pokud se transformace České pošty neuskuteční?

Žádná velká neexistují, Česká pošta může samozřejmě zůstat státním podnikem, žádná pohroma se nestane, transformace na akciovou společnost má dva důvody, prvním je ten, že se změní jaksi způsob vedení firmy, protože dnes je tam neomezeným pádem ředitel v podstatě, při akciové společnosti existuje ředitel, představenstvo, dozorčí rada, které mají své kompetence. A druhou věcí je, že transformace na akciovou společnost umožní případnou, teď tady bych čtyřikrát podtrhl slovo případnou, částečnou privatizaci, to znamená, odprodej třeba části podílu, pokud se k tomu nějaká budoucí vláda někdy rozhodne. Můj názor je, že Česká pošta by neměla být privatizována, a to ani v budoucnu.

To znamená, nechat si, stát by si ponechal stoprocentní ...

Můj názor je, že pošta by měla zůstat zcela určitě pod majoritním vlivem státu, jestli má mít stát přímo sto procent, nebo může nějakou drobnou část akcií dát na burzu, je věc diskuse, především ekonomické, ale rozhodně by si měl zachovat naprostou kontrolu nad Českou poštou.

Teď další téma, uvodím ho titulkem časopisu Týden "Mlynářův družicový úlet", časopis Týden pod tímto titulkem přinesl informaci, že ministerstvo informatiky prodalo akcie družicové společnosti Inmarsat Ventures bez předchozí souhlasu vlády a nedodrželo tak zákon o majetku České republiky. Ministerstvo se brání tím, že nemělo včas potřebné informace, aby mohl dodržet zákonný postup. Nechal jste si celou věc prošetřit, nebo je to novinářská desinterpretace?

Já celou tu kauzu velmi dobře znám. Ten problém je, že ten článek je velmi nepřesný, já to přičítám k tomu, že paní redaktorka, která ho psala, v životě nepsala o telekomunikacích, až náhle se začala tímto tématem teď zabývat. Věc se má tak, že Inmarsat je mezinárodní sdružení, které provozovalo družici, nebo provozuje družici, která, a bylo už před třemi lety rozděleno na mezinárodní organizaci a na organizaci, která provozuje tu družici. A ta část, která provozuje družici, byla teď privatizována, a to rozhodnutí devadesáti sedmi procent akcionářů, tedy těch účastnických států, jinými slovy, Česká republika její podíl nula celá nula pět procent akcií v tom rozhodování nehrál žádnou roli, my jsme také žádný zákon neporušili, vláda ten materiál schválila bez jakýchkoliv problémů a celkem bez pozornosti tisku asi před dvěma měsíci a ten článek v Týdnu je nepřesný.

Já jen pro úplnost, Česko bylo držitelem padesáti tisíc akcií, při hodnotě jedné akcie je patnáct dolarů, alespoň tak, jak to píše Týden, což je asi tři sta devadesát korun v přepočtu na koruny, ročně státu přicházely dividendy kolem statisíce dolarů, v přepočtu asi dva a půlmilionu korun, to znamená, že prodat se muselo?

Ano, rozhodnutí o prodeji padlo majoritní devadesátisedmiprocentní většinou akcionářů a my jsme tedy jaksi byli v té zbylé části, čili ...

Nešlo ...

Nešlo zůstati malinkatým akcionářem, mimochodem, koho toho zajímá, může si nalistovat ten vládní materiál, kde je celá chronologie té věci a skutečně ten článek je nepřesný, stejně, jedny noviny mě pochválili za to, že jsem se ziskem tu družici prodal ...

Ano, za devatenáct milionů ...

... což také není má zásluha, druhé noviny mě zkritizovaly, myslím, že to je docela přesný obraz toho, jak to u nás chodí.

Vidíte, jak média jsou vyvážená v rámci svého celku. 24. dubna 2004 odvolala dozorčí rada Českého Telecomu z místa jednatele Eurotelu ředitele Terrence Valeskiho, rozhodla o tom většinou hlasů zástupců ministerstva vnitra Fondu národního majetku, promiňte, ministerstva financí Fondu národního majetku ...

A ministerstvo vnitra ...

Ano, vy jste vydal prohlášení k té věci a obrátil jste se zároveň na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Už se vám dostalo odpovědi z Úřadu pro hospodářskou soutěž?

Odpovědi se mi ještě nedostalo.

Vy jste v tom svém tiskovém prohlášení napsal, cituji doslova: "Další své kroky zvážím v závislosti na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže." Jaké kroky máte namysli?

Takhle, já myslím, že je třeba vysvětlit posluchačům, oč jde. Český Telecom ovládl, nebo dokoupil před třičtvrtě rokem společnost Eurotel, já jsem se tehdy v té věci poměrně značně angažoval, pomohl jsem nějakou autoritou úřadu k tomu, že ten obchod byl úspěšný a rychle dokončen. A tehdy bylo jasně řečeno, že Eurotel zůstane ve zvláštním režimu jako dceřiná firma Českého Telecomu a že management Českého Telecomu nesmí bez souhlasu dozorčí rady dělat personální změny v Eurotelu.

Důvodem je fakt, že Eurotel je při malém počtu lidí velmi dynamická výkonná firma, zatímco Český Telecom při poměrně velkém počtu lidí má, dejme tomu, abych to řekl diplomaticky, strukturální problémy. Nové vedení Českého Telecomu usilovalo od svého nástupu do funkce o to, aby personálně ovládlo Eurotel, já jsem tomu velmi dlouho bránil, v jistý moment jsem byl, abych tak řekl, "znásilněn" v této věci, a protože to rozhodnutí padlo na jiných ministerstvech, než je to mé, tak jsem se rozhodl, že nebudu mlčet v této věci, nebudu se spolupodílet. Čili, jsem vydal k té věci nějaké prohlášení, protože jsem nesouhlasil s tím a nesouhlasím, že byl odvolán úspěšný ředitel Eurotelu kvůli, podle mého soudu, zcela vykonstruovaným důvodům.

Také jste podal tu ...

Protože jedním z důvodů toho, těch sporů, bylo spuštění nové technologie společnosti Eurotel, takzvané technologie CDMA, vysokorychlostního vzduchem šířeného Internetu, tak jsem se kvůli této věci obracel na Úřad pro hospodářskou soutěž, aby prověřil, zda ty změny personální v Eurotelu neměly za cíl zpomalit nabídku těch konkurenčních služeb na trhu, protože kdyby tomu tak bylo, byla by porušena jedna z podmínek, kterou Úřad pro hospodářskou soutěž schválil nákup Eurotelu.

Abych to řekl úplně jednoduše a lidsky, Telecom nabízí nějaké služby, Eurotel nabízí jiné služby, některé ty služby si konkurují. A kdyby existovalo podezření, že změny personální v Eurotelu byly činěny proto, aby Eurotel nemohl již nabízet ty konkurenční služby ve vztahu k Telecomu, bylo by to porušení těch podmínek. Čili, pokud Úřad pro hospodářskou soutěž zjistí, že všechno je v pořádku, můžeme být všichni rádi. Pokud nezjistí, pak jistě nastanou opatření, která dělá pro obnovení konkurence na trhu.

Teď ale nerozumím tomu vašemu vysvětlení v souvislosti s větou z vašeho prohlášení, cituji doslova: "Další své kroky zvážím v závislosti na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže." Jaké kroky jste měl namysli při obou těch variantách?

Samozřejmě, pokud Úřad pro hospodářskou soutěž rozhodne, že je všechno v pořádku, mohu mít ještě nějaké jiné kroky v zásobě, o kterých vám tady teď nebudu, nezlobte se, vyprávět, musíte si na ně počkat. A pokud rozhodne, že byla narušená hospodářská soutěž, tak bude nějakým způsobem postupovat úřad. Ta věta je dvojsmyslná, to máte pravdu, ale ...

Proč to politik činí, takové dvojsmyslné věty, když nechce pak vysvětlit, které kroky má namysli?

Ale, pane redaktore, já to učiním, až se tak stane, vy se, vy mně vytýkáte, že jsem řekl, že něco udělám, až se něco stane, a to, co se mělo stát, se ještě nestalo, tak vyčkejte ...

Já se ptám, jaké existují kroky v obou těch variantách?

Až Úřad pro hospodářskou soutěž rozhodne, pak se mě ptejte, co budu dělat, nebo proč nedělám nic, to je legitimní ...

To už asi nebudete dělat, pokud nebudete ministrem, tak už nebudete ...

Teď se mě ptáte dopředu na něco, co ještě nenastalo. Já zase chápu vaší zvědavost, ale bavme se o tom, o reálných věcech a ne o virtuálních.

Ne, to myslíte vážně, když se zeptám na to, jaké jsou varianty, tady jsou dvě možnosti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. A já se pak ptám, jaké jsou ve hře další kroky při obou těch variantách, nejsou virtuální, to jsou normální dvě varianty, které se nabízejí?

Dejme tomu, že jsou jen při jedné té variantě, abych vám to zjednodušil.

To znamená, že když Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vám nedá za pravdu?

Ne, opačně, ale ...

Když vám dá za pravdu, tak alespoň toto jsem z vás dostal. Teď budu citovat vaše slova z vašeho projevu na celorepublikovém shromáždění US-DEU a budu se vás ptát jako představitele, poměrně výrazného představitele, který byl u založení Unie svobody ...

Nebyl.

Byl, ale po třech měsících vstoupil do Unie svobody, když se formulovala Unie svobody, tak byl výraznou tváří. Cituji doslova z vašeho projevu na celorepublikovém shromáždění US-DEU: "Říkám jasně, že moje politické profesionální angažmá skončí s Unií svobody a nebude pokračovat v žádné jiné politické straně," konec citátu. Lze si vyložit ta citovaná slova i tak, že dokud bude existovat US-DEU, vy chcete být jejím členem?

Ty slova si lze vyložit, nebo znamenají to, co, doufám, z nich bylo zřetelné všem, totiž, že nebudu převlíkat politický dres, abych si udržel nějaké politické postavení. Chtěl jsem těmi slovy říci a také řekl, že prostě nebudu přecházet do jiné politické strany, dejme tomu, abych si udržel ministerský post, nebo něco jiného, prostě pokud Unie svobody skončí, nebo odejde z vlády, nebo mě nebude nominovat do vlády, tak samozřejmě prostě nebudu dělat takovéto převlékání kabátů, to je celé.

A neuvažoval jste o tom, když z toho projevu je patrné a z dalšího vývoje v Unii svobody, že asi vaše vize, o tom, že by se Unie svobody měla sloučit s nějakou etablovanou parlamentní stranou, jak jste v tom projevu, pokud vás dobře parafrázuji, jak jste v tom projevu řekl, že by jste Unii svobody opustil a že byste nebyl členem žádné politické strany?

Takhle, podívejte se, já si myslím, že člověk za život nemůže změnit mnohokrát politický dres, má-li zůstat nějak věrohodný. A na republikovém shromáždění jsem řekl, že si myslím, že debakl Unie svobody v evropských volbách je nějakým důsledkem kroků minulých, že to nespadlo z nebo a že těch důvodů a příčin je mnoho, vyjmenovával jsem je tam a že tedy si myslím, že výsledkem by mělo být rozhodnutí jednat o integraci s některou existující politickou stranou.

Také jsem řekl, že mě se ta integrace už týkat nebude, protože pro mě politika profesionální pro tuto chvíli, pro tento časový úsek, kam dohlédnu, dejme tomu pro příštích několik let, prostě skončí s Unií svobody. To je celé, myslím, je to docela jednoduché a není potřeba v tom hledat žádné jiné spekulace.

Když jste mluvil o sloučení s nějakou etablovanou parlamentní stranou, kterou jste měl namysli?

To se mě také ptali novináři. Tak myslím, že jsou v zásadě tři etablované politické strany. A také jsem řekl, že se domnívám, že to si musí rozhodnout ti, kteří se chtějí slučovat, to už z toho, co jsem řekl já, já nebudu ...

Vy jste se slučovat chtěl ...

Ne, já jsem ...

Nastínil jste, že ...

Ještě jednou, řekl jsem, že si myslím, že Unie svobody měla diskutovat o sloučení s jinou politickou stranou, ale že já sám se už takového procesu zúčastňovat nebudu. Delegáti republikového shromáždění v naprosté drtivé většině rozhodli, že můj názor nesdílí, odmítli ho, rozhodli se pokračovat jako samostatná politická strana, já to respektuji a dál k tomu už nemám co dodat.

Ministr informatiky Vladimír Mlynář, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministerstvo informatiky má přežít rošádu

Právo, 27. 7. 2004, strana: 3 - Ministerstvo informatiky (MI) by mělo být zachováno i nadále. Tvrdí to jeho odstupující šéf Vladimír Mlynář (US-DEU). Podle něj mu to slíbil budoucí premiér Stanislav Gross. "Objevily se úvahy, že MI lze zrušit nebo sloučit s jiným ministerstvem. Zeptal jsem se proto na to Grosse, a ten mne ujistil, že žádné zrušení MI nechystá," řekl v pondělí v BBC Mlynář.

Mlynář však včera odmítl odpovědět na otázku, zda s ním Gross počítá i v nové vládě. "K tomu neposkytnu žádné informace. O personálních otázkách se teprve bude jednat," prohlásil. Pokud si svůj post neudrží, chce Mlynář odejít do soukromého sektoru. "Nebudu převlékat politický dres, abych byl nadále ministrem, či si zachoval jinou významnou funkci," ujistil.

 
 
Interview BBCArchiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí