Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: úterý 24. února 2004, 13:56 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Pavel Telička
 

 
 
Kandidát na Evropské komisaře Pavel Telička předpokládá, že místo českého velvyslance při EU po něm převezme náměstek ministra zahraničí Jan Kohout.

Pavel Telička
Pavel Telička při rozhovoru s BBC

Česká vláda nominovala velvyslance při Evropské unii Pavla Teličku do pozice evropského komisaře. Stalo se tak poté, co bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart nominaci v pátek vzdal.

Premiér Vladimír Špidla k Teličkově nominaci říká (zvukový záznam):

Důvody jsou zřejmé, dobrá odborná příprava, která umožní, abychom poměrně rychle a důsledně vstoupili do Evropské unie s plnou pozicí.

Výhrady k Teličkovi mají koaliční lidovci. Těm vadí někdejší Teličkovo členství v komunistické straně. Hovoří předseda lidovců Miroslav Kalousek (zvukový záznam):

Tato nominace je vzkazem mladé generaci, dámy a pánové, ohebná páteř je to, co se vyplácí.

Lidovečtí ministři nakonec Teličkovu kandidaturu ve vládě nepodpořili.

Nejen o sporech o komisaři, kterého navrhuje Česká republika, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu v pražském studiu BBC je Václav Moravec. Pozvání přijal a na cestě do bruselského studia BBC je teď už kandidát České republiky na evropského komisaře, velvyslanec České republiky při Evropské unii Pavel Telička.

Vítejte po telefonu v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne, pane redaktore.

Když jsem se díval do archivu Interview BBC, kolikrát jsem se vás ptal na možnost, že byste nakonec přijal nabídku pozice evropského komisaře, zjistil jsem, že to bylo třikrát. Připomeňme si, kdy to bylo naposledy. 10. říjen 2003 a Pavel Telička (zvukový záznam):

Já jsem začal před tři čtvrtě rokem svou práci tady v Bruselu a já si myslím, že raději s vámi pohovořím o tom, že počet hlasů ve skutečnosti podle návrhů ústavní smlouvy je pro nás lepší, než je podle Nice. Já práci mám a já věřím, že politická reprezentace rozhodne o vhodném kandidátovi a že bude, hlavně jde o to, a to myslím zcela upřímně, až už to bude kdokoliv, aby to byl kvalitní člověk, který prostě bude schopen se v tom labyrintu vyznat.

Tak 10. října roku 2003 Pavel Telička odpovídal v Interview BBC na otázku, zda by přijal nabídku na pozici evropského komisaře. Pavle Teličko, převážely ambice, když jste nakonec na nabídku premiéra Vladimíra Špidly na post evropského komisaře kývl?

Nikoliv, ambice nepřevážely. Já jsem tu nabídku dostal a v průběhu večera, kdy probíhaly koaliční jednání, i když vím, že to jedno, že to bylo jedno z jmen, která byla zvažována.

Proč jste tehdy tak vehementně, třikrát, když jste byl v Interview BBC v průběhu uplynulých dvou let či roku a půl, odmítal se bavit o možnosti, že byste se stal evropským komisařem?

Skutečně v té době jsem o tom neuvažoval a uvažovat ani nemohl. Těžko můžete uvažovat o funkci, o kterou se nemůžete hlásit a myslím si, že by to bylo přinejmenším nezvyklé a nestandardní a pro mě svým způsobem absurdní, abych postupoval takto. Takže toto je asi to nejpřesnější vysvětlení.

Ale mnozí vás do toho tlačili, včetně těch, kteří o tom, kdo českým komisařem nebo komisařem v Evropské unii za Českou republiku bude, jako například vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vzpomínáte si, když jsem vám v říjnu říkal, že on nebo šéf zahraničního výboru, respektive výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny, Pavel Němec říkal, že byste to měl být zrovna vy, kdo bude právě evropským komisařem za Českou republiku.

Pamatuju si.

Ano? Tak, Pavle Teličko, teď nevím, už jste u mikrofonu BBC a zároveň jste na telefonu BBC.

Jsem u mikrofonu tady, ano, takže můžu vypnout telefon?

Já si myslím, že ano, že vás slyšíme.

Tak už jsem to, ano.

Ano, to jsou zmatky.

Takže slyšíte mě v Praze?

Ano, my vás slyšíme. Tak, odpovězte na otázku, kterou jste slyšel ještě po telefonu a odpovězte do mikrofonu.

Ano, jsem si toho vědom, že byly politické subjekty i jiné subjekty, které považovaly jméno Telička za možného kandidáta na post evropského komisaře. Nicméně to nemění nic na tom, co jsem vám řekl v odpovědi na předchozí otázku a v pohledu, který jsem já měl na tyto úvahy. Přičemž i dnes platí, že odcházím z postu velvyslance se smíšenými pocity. Dnes jsem měl možnost hovořit s několika svými kolegy z členských států Unie, velvyslanců členských států Unie a musím si říci, že to nebude jednoduchý loučení.

Se smíšenými pocity z pozice velvyslance odcházíte proč?

Tak, já působím ve funkci velvyslance zde v Bruselu něco málo více než rok a od konce dubna loňského roku se účastním, byť jako pozorovatel, ale aktivní pozorovatel, jednání výborů stálých představitelů, to znamená toho vyjednávacího grémia a myslím si, že jsem se dostal do společnosti mimořádných lidí, velmi kvalitních lidí, za nimiž stojí velmi kvalitní státní správy a myslím si, že to je práce, která uspokojuje, která naplňuje a která představuje výzvu a je, bych řekl, po odborné stránce velmi náročnou prací a má pocit, že je to práce ...

V čem je ta práce, promiňte, v které konkrétní oblasti je rozdělaná nejvíce a u kterého konkrétního jednoho, či dvou bodů vám bude líto, že je nedotáhnete do konce, můžete být konkrétní?

Pokusím se, já si myslím, že především jsem rozdělal vůbec svou účast v tom výboru, nicméně my se dostáváme, abych byl konkrétnější, právě v této chvíli na půdě COREPERu k jednáním o nové finanční perspektivě. Dostal se nám do rukou materiál komise a na jeho základě povedeme první jednání. A jak bylo konstatováno, právě COREPER bude tím hlavním vyjednávacím místem pro jednání o finanční perspektivě. Ale je tam pojítko, je tam pupeční šňůra s prací komise, protože samozřejmě další iniciativní kroky právě v daný oblasti bude připravovat Evropská komise.

Vám média v souvislosti s vaší nominací vytýkají bruselský žargon. Pokud byste měl laikovi říci, o jaké peníze půjde, půjde o peníze, které poplynou do České republiky v souvislosti s tím, že se Česko stane členskou zemí?

Ano, půjde o tyto peníze a půjde rovněž o peníze, které my naopak budeme platit do rozpočtu. Ale já bych snad chtěl zdůraznit, že z mého pohledu půjde ještě podstatně více o to, jaké politiky bude mít Evropská unie, to znamená, jak bude vypadat ta, já nevím, třeba regionální politika, jak bude vypadat politika dopravní a tak dále, to znamená, ty peníze jsou jedním vlastně z nástrojů, které definují charakter, cílení, prioritizaci těch jednotlivých politik, a to si myslím, že je ještě podstatně důležitější, než potom ten výsledný součet.

Řekl jste jasné slovo, že odcházíte se smíšenými pocity z pozice velvyslance České republiky při Evropské komisi, ale mohl jste zůstat?

To je pravda, samozřejmě bylo možné na nabídku pana premiéra reagovat negativně, nicméně na to finální rozhodování bylo velmi málo času s tím, že v té chvíli člověk zohledňoval situaci, ve které jsme se nacházeli, jak Česká republika, tak samotný pan premiér a vláda. Je to situace, která samozřejmě zde má nějakou rezonanci a myslím si, že v té chvíli by bylo velmi složité říci na takovou nabídku ne z mnoha důvodů.

Z dnešního pohledu nepovažujete své rozhodnutí za unáhlené?

Nemyslím si, že to bylo u unáhlenosti, to zase si netroufnu tvrdit, protože pochopitelně v uplynulých měsících neformálně někteří lidé o tom semnou hovořili, já zdůrazňuji neformálně a spíš z hlediska zájmu než čehokoliv jiného.

Byl to i premiér Vladimír Špidla?

Já jsem samozřejmě jako člověk, který se problematickou zabývá, byl i jím několikrát konzultován, ale spíše v obecné rovině. Byly některé konkrétnější dotazy, ale nepovažoval bych za, bych řekl, podstatné, abych některé tyto minijednotlivosti v současné chvíli zmiňoval.

Připustil jste si myšlenku, že souhlas s výkonem pozice evropského komisaře může uzavřít vaši diplomatickou kariéru?

Ano, jsem si toho velmi dobře vědom, že s největší pravděpodobností, alespoň já se přiznám, že takové případy neznám, kdy by se komisaři vraceli do diplomatických služeb, pokud by odtamtud tedy pocházeli. Ale samozřejmě nemusím znát všechny precedenty, ale bez ohledu na to jsem si vědom toho, že cesta zpátky do české diplomacie je, by byla asi značně problematická, ne-li zcela vyloučená.

Pochopil jsem tedy správně, že pokud se politická reprezentace v České republice rozhodne na podzim, kdy se bude sestavovat nová Evropská komise, změnit své rozhodnutí a nominovat na komisaře někoho jiného, než je Pavel Telička, vy se do služeb české diplomacie nevrátíte?

Velmi těžko odpovědět na otázku, která vlastně je kladena osobě, jež se ani nové funkce neujala. Nicméně nechtěl bych odpovídat takto kategoricky, ale považoval bych to za vysoce nepravděpodobné, že by člověk takto mohl postupovat, nevylučuji to zcela, ale skutečně to považuji za vysoce nepravděpodobné.

Otočme to, když člověk přijímá pozici komisaře, byť zatím na šest měsíců, jakou roli hraje v jeho úvaze to, že se může uchytit v nejvyšších patrech bruselské administrativy?

Nemyslete si, že to je něco, co jsem v té chvíli, o čem jsem v té chvíli přemýšlel, že bych se najednou uchycoval na nějaký delší čas. Možná naopak převládalo myšlení o tom, že po určitém čase, ať už je ten čas jakkoliv dlouhý, tak ve skutečnosti ta cesta, jak už jsem řekl, asi zpět je vysoce nepravděpodobná. To znamená, podstupujete, ne že určité riziko, ale podstupujete de facto něco, co může zásadním způsobem změnit váš další pracovní život a může se také stát, že nakonec bude důvod, aby ten člověk prakticky zcela změnil svoje zaměření v budoucnu.

To znamená komerční sektor?

To je jedna z možností, zcela jistě nikoliv jediná a už vůbec nemohu říci, že bych o tom v současné chvíli přemýšlel. Myslím si, že to je zatím vzdálené. Jsou případy a je jich mnoho, kdy komisaři potom šli do soukromého sektoru nebo komerčního sektoru, šli, dejme tomu, do akademické obce. Zabývali se nejrůznějšími aktivitami. Samozřejmě někteří se vrátili nebo šli do politiky. To si myslím, že v mém případě jednoznačně nepřipadá v úvahu.

To znamená, že byste neuvažoval o tom, že byste v souvislosti i s vaší nominací se přimkl k nějaké politické straně a začal být v budoucnu člověkem činným na české politické scéně?

Pane redaktore, já si myslím zase, těžko říci takto kategoricky, jednoznačně, že nikoliv, ale myslím si, že je to zase vysoce nepravděpodobné, ať už z hlediska toho, jak já tyto věci vnímám, jak se k nim stavím, ale také i z hlediska toho, ostatně tyto věci jsou v současné době výrazně medializovány, že mám, byť krátko, ale přesto, příslušnost ke Komunistické straně Československa, v tomto směru by asi byla určitým handicapem, který by z člověka na české politické scéně udělal nebo stavěl do složité pozice. Nechci říci terče, ale přece jen do složité pozice. A to si myslím, že není zrovna dobrý předpoklad k výkonu nějaké politické funkce.

Vláda nominaci Pavla Teličky na pozici evropského komisaře schválila ve středu ráno na mimořádném zasedání. Proti Teličkově nominaci se zásadními výhradami vystoupily dvě politické strany, lidovci a občanští demokraté. Předseda lidovců Miroslav Kalousek například v narážce právě na členství Pavla Teličky v někdejší Komunistické straně Československa používal následující argumentaci (zvukový záznam):

To, co nás trápí nejvíce, je, že toto jmenování je především poselstvím do vlastních řad, je povzbuzením, motivací pro všechny ty, kterým tato zpráva řekne, že přesvědčení je potřeba odkládat v šatně, jestliže se za dveřmi bude rozhodovat o kariéře, kteří svědomí pokládají za nemoderní balast, kteří se vždy dokáží zařadit. Tato nominace je vzkazem mladé generaci, dámy a pánové, ohebná páteř je to, co se vyplácí.

Premiér Vladimír Špidla odráží námitky na Teličkovo členství v někdejší KSČ těmito slovy (zvukový záznam):

Konstatuji, že pan Pavel Telička byl v komunistické straně přibližně stejně dlouho a ve stejné době jako Vlastimil Tlustý, čili není to neobvyklé. V době oněch minulých čtyřiceti let prošlo obrovské množství lidí komunistickou stranou. Já to nepovažuju rozhodně za kvalifikační výhodu, ale na druhé straně nepovažuji za možné, aby kompetentní člověk, jehož kvalifikace může posloužit k prospěchu České republiky, ztratil jakoukoliv možnost na budoucnost kvůli prostému členství v komunistické straně.

Jednoduchá otázka pro Pavla Teličku, počítal jste s tak silnými výpady proti vaší někdejší politické minulosti?

Pane redaktore, nepočítal jsem s tak silnými výpady, byl jsem si vědom toho, že tato otázka může být předmětem různých diskusí a komentářů, ale s tímto jsem nepočítal a možná také proto, že jsem se za svou kariéru v diplomacii, ale především v těch letech, kdy se zabývám problematikou Evropské unie, s tím nikdy nesetkal. Já jenom připomínám, že jsem působil na ministerstvu zahraničí v různých funkcích, včetně prvního náměstka ministra zahraničních věcí, státního tajemníka v evropských záležitostech, hlavního vyjednavače, mám prověrku na nejvyšší stupeň utajení a zde v Bruselu nikdy, říkám dosud nikdy, tato otázka nebyla jakkoliv ve vztahu ke mně prezentována.

Jste z toho znechucen?

Jsem z toho spíše, člověka to mrzí. Já jsem nikdy nepopíral to, co jsem dělal před rokem 89. Zároveň podotýkám, že mi v té době bylo čtyřiadvacet let. Rozhodně to není něco, na co bych byl hrdý, prostě je to fakt, ale myslím si, že za sebou mám v dalších letech kroky, aktivity, účinkování, které rozhodně není charakteristické pro někoho, kdo má ohebnou páteř nebo nemá páteř nebo nemá svědomí. Myslím si, že je velmi dobře známé, že i třeba v rámci toho přípravného procesu jsem musel chodit do celé řady sporů, do celé řady střetů ...

Chcete se v nejbližší, promiňte, chcete se v nejbližší době sejít s Miroslavem Kalouskem a Miroslavem Topolánkem a ty osobní ataky si vysvětlit?

Já bych především rád se sešel a samozřejmě ty schůzky navrhnu a bude záležet na obou pánech předsedech, jestli o takovou schůzku budou mít zájem, nicméně já ten zájem mám, ale nemyslím si, že by to mělo být primárně o tom, o čem jste se před chvílí zmínil, ale myslím si, že je důležitý, abychom si uvědomovali, že ve hře jsou české zájmy, české národní zájmy a že i český komisař v tomto směru má určitou roli. A že jeho pozice, jakou má, je i dost důležitá pro právě ošetřování českých národních zájmů a pro postavení České republiky. Takže toto je ten primární důvod a potom konkrétní samozřejmě věcné záležitosti. Samozřejmě asi nelze se vyhnout i této otázce, takže já k tomu jsem připraven, ale nemohu zatím toto komentovat, protože jsem dosud takové schůzky nenavrhl, přece jenom ty příští dny, týdny budu ještě vázám v Bruselu více, ale v každém případě takovou iniciativu učiním a bude záležet jak na panu předsedovi Kalouskovi, tak na panu předsedovi Topolánkovi, jestli se ty schůzky budou konat.

Myslíte, že na vás může ještě někdo, lidově řečeno, něco z minulosti vytáhnout, protože dva zdroje z ministerstva zahraničí oznámily BBC, že jste údajně měl být na stáži na moskevské škole pro komunistické diplomaty MGIMO?

Pane redaktore, myslím si, že odpověď na vaši otázku je, že bohužel asi ano.

To znamená, že jste byl na té škole?

Ne, že může na mě ještě někdo něco vytáhnout. Samozřejmě je o to smutnější, že toto přichází z ministerstva zahraničních věcí a nechci spekulovat od koho. Já jsem byl v Moskvě, protože tato škola, jenom pro posluchače k informaci, tato škola je v Moskvě a já jsem v Moskvě byl jednou jedinkrát v životě, a to v roce 1980 na letních olympijských hrách, krátce poté, co mi zemřel otec, tak v rámci nějaký prostě psychický rehabilitace a jediné, co jsem tam udělal, je, že jsem mezi přítomnými všemi turisty vyhrál závod Olympijskou míly pro turisty. To byl můj jediný kontakt s Moskvou.

Tudíž na té škole pro komunistické diplomaty jste nebyl?

Nebyl, přestože tam studovala celá řada jiných lidí a nebudu to dále komentovat a apriori si nemyslím, že pokud někdo někde studoval školu, že ještě je tragédie, i když to ponechávám názoru a zároveň vzhledem k tomu, že jsem tam nikdy nestudoval, tak nemůžu tu školu ani hodnotit. Nicméně toto skutečně odmítám.

Když jste řekl, že se může objevit něco dalšího, chcete předejít tomu, aby se něco objevilo, co by mohlo vám být ještě předkládáno a předhazováno v souvislosti s vaší minulostí? Je ještě nějaké ...

Pane redaktore, já nevím, samozřejmě pokud budou chodit informace tohoto stylu, těžko se jim dá předcházet a v tomto směru je člověk velmi zranitelný a je vždycky v rovině pouze reaktivní. Ano, byl jsem dnes informován o tom, že na ministerstvu je nějaký další anonym, který dostali, ostatně byl adresován jednomu politickému subjektu, nechci rozebírat jakému, je tam spousta prostě zase absolutních nesmyslů, lží, je to hodně zaměřený samozřejmě na nebo samozřejmě, je to hodně zaměřené na mé rodiče. To je, prosím vás, to jsou věci, které jsou hodně u nás specifické. Já teďko nechci rozebírat to, že kandidáti na komisaře z některých dalších zemí působili v obdobných stranách a podstatně delší dobu, ale chci říci, že jsem jenom za dnešní den dostal desítky telefonátů a desítky SMS, který se bezezbytku do jedné podivují prostě nad tím, co se dnes v souvislosti s touto kandidaturou v Česku také odehrává. Nejsem si vůbec jistej, že toto prospívá jak té pozici komisaře, která, jak bylo řečeno, dostane veškerou podporu, tak ani našemu dobrému jménu. Takže, pardon, já si myslím, že to jméno moje zase zde v Bruselu je natolik jasné a známé, že toto jsou skutečně věci, které pro ně nejsou ani důvěryhodné.

Za vás se postavil i například komisař pro rozšíření Günter Verheugen, který řekl, že jestli někdo předhazuje Pavlu Teličkovi jeho členství v KSČ, že to je opravdu velmi chabý argument, to pro úplnost. Když jste se zmínil, že existuje další anonym se zveřejněním špíny, kterou vy osobně očekáváte a týká se vašich rodičů, narážíte na to, co jste řekl v roce 1999 a souvisí to nějak s tím anonymem, který má ona nějaká politická strana, proč ji nechcete jmenovat?

Pardon, já už nevím, co jsem řekl v roce 1999.

Vy jste řekl, cituji doslova: "Má rodina má své negativní zkušenosti s tajnými službami, o tom nechci mluvit." Když jste právě už v roce 99 odůvodňoval své někdejší členství v KSČ. Co je obsahem toho anonymu?

Je toho skutečně víc, ale nezlobte se, ale já si myslím, že je nedůstojné, aby se vůbec se ten anonym komentoval. A je skutečně to vysloveně nedůstojné. Pokud se tyto informace objeví, tak samozřejmě potom jim budu, byť reaktivně, ale přesto, čelit. A do jisté míry toto samozřejmě souvisí, do jisté míry toto nesouvisí. Ale ...

Tedy s tajnými službami, že vaši ...

Ne, to tam není toto, to tam skutečně není, tam jsou jiné skutečnosti, ale nemění to nic na tom, že můj otec a i moje sestra měli tyto zkušenosti. Vím, že táta je veden na určitém seznamu, já neznám důvody, proč tam je, co konkrétně odváděl, já ho znám jako, pro mě prostě ve čtrnácti letech, kdy zemřel, hodného, slušného člověka, ale vím zároveň, že měl problémy po návratu z Londýna se uplatnit vůbec na ministerstvu zahraničních věcí, že tehdy jistý plukovník /nesrozumitelné/ prakticky chodil kudy možně, aby prakticky žádný místo nedostal. A moje sestra byla opakovaně vyslýchána StB pro její známosti, pro prostě manželství a tak dále, a tak dále. To znamená ...

Dovolte, abych vám ale, pane velvyslanče, položil ...

Prosím.

... lidskou otázku. Vy jste říkal, že na to spíš budete reagovat, pokud někdo ony anonymy proti vám vytáhne. Není to lidsky nepříjemné být v defenzívě, že pokud by člověk transparentně řekl, jaká je jeho minulost, tak by předešel tomu ...

Ale já se nebráním tomu, já si myslím, že prostě jediný, co říkám, že nechci předem komentovat něco, co má nejrůznější informace. Ale já se nebráním, abych hovořil o tom skutečně, jaká je moje minulost. To je jedině dobře, pokud to bude známo, je to samozřejmě věc, která se mi jeví po patnácti letech ve službách České republiky a předtím Československa zvláštní, i poté, co jsem byl skutečně velmi, velmi důkladně prověřován /nesrozumitelné/ a dalšími institucemi, ale nicméně já se nebráním prostě říci, ano, já jsem byl několik let před 89 ve straně, já jsem skutečně, dokonce se jednu dobu zvažovalo, že bych mohl i jako juniorní být ve výboru na ministerstvu, v jedné z těch základních organizací vybírat nebo cosi evidovat. Ale víte, to jsou věci, který se mohou říci, ale nikdy už se prostě nedají kompenzovat ani tím, že třeba s dalším kolegou jsme v témže roce předtím doporučovali přímo na schůzi přezkoumat pohled na rok 1968 a tak dále a já si myslím, že je skutečně nedůstojné, abych se tímto způsobem obhajoval, nechť každý posoudí, co jsem v těch uplynulých letech dělal a jestli ta chyba, kterou jsem prostě učinil, je napravena, či nikoliv. Pokud ne, tak si myslím, že jsem neměl tyto funkce v minulosti zastávat. Pokud jsem něco přinesl, pak si myslím, že takovou diskusi a ten způsob a i ten slovník, který někdo používá, tak je poněkud nedůstojný.

Kdy očekáváte, že ukončíte své působení v pozici českého velvyslance při Evropské unii?

Já jsem rád, že máme i další témata. Samozřejmě i toto je na rozhodnutí vlády, ministerstva zahraničních věcí a vzhledem k tomu, že budu teďko příští dva dny na poradě velvyslanců v Praze, tak bude prostor o tomto diskutovat. Nicméně můj čistě hypotetický předpoklad je, že bych měl toto místo zastávat do konce dubna a pak přejít plynule na komisi, ale pokud ústředí rozhodně jinak, bude to jinak. Vycházím pouze z toho, že by nebylo dobrý, aby Česká republika měla toto místo v COREPERu, ve výboru stálých představitelů, při jednáních o celé řadě složitých otázek neobsazené a že by tam ten velvyslanec nebyl. Ale pokud nástupce bude moci přijet dříve, vše je k diskusi a vše je řešitelné a určitě nebude problém se dohodnout.

Podle zpravodaje BBC je nežhavějším kandidátem na post velvyslance tedy při Evropské unii státní tajemník pro evropské záležitosti a náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. Už jste spolu o možném předání úřadu někdy mluvili?

Nikoliv samozřejmě, protože kolega Kohout je profesionál, a pokud je i jeho kandidatura zvažována a já toto nedokážu posoudit, tak určitě mi nebude volat, aby se dlouho před tím semnou bavil o předání úřadu.

Co je to nejlogičtější nástupce, váš nástupce?

Já si myslím, že v mnoha směrech ano a rozhodně je to velmi kvalitní člověk, kolega Kohout semnou spolupracoval, byl vlastně i nejenom mým nástupcem, ale byl jedním z mých kolegů, řídil jeden z odborů, byl evropským korespondentem, dále byl politickým ředitelem a z toho titulu úzce spolupracoval semnou. Takže ho znám velmi dobře a myslím si, že je rozhodně jedním z kandidátů a rozhodně je velmi kvalifikovaným kandidátem.

Další téma je vaše fungování v Evropské komisi samotné. Pokud byste měl do jedné věty vměstnat, co považujete za hlavní v souvislosti s působením komisařů - učedníků, odpusťte když tak ten termín, pokud se vás ...

To je v pořádku, já si myslím, že to platí.

... dotkl, v Evropské komisi v následujících šesti měsících, tedy ono působení v šesti, tedy v těch šesti měsících komisařů - učedníků, co by to bylo?

Tak, já v prvé řadě si myslím, že se musím integrovat do komise coby člen jejího kolegia, protože se budu podílet na práci v kolegiu, to znamená, budeme spolurozhodovat o celé řadě a škále otázek, od technických, odborných, po politické, od životního prostředí, až po hospodářskou soutěž. Toto bych viděl jako hlavní úkol a potom v rámci spolupráce s komisařem Byrnem, se kterým se uvidím počátkem příštího týdne, abychom se dohodli na některých konkrétech, se budu snažit o to, abych poznal, jak funguje takové portfolium zevnitř, abych prostě v tomto směru byl připraven do budoucna na převzetí příslušného portfolia.

Prvních šest měsíců, jak bylo řečeno, budete spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. Premiér Vladimír Špidla po středečním zasedání vlády v souvislosti s tímto resortem řekl (zvukový záznam):

Možná, že se vám to bude zdát trošku paradoxní, ale já bych byl velmi rád, kdyby nám tato agenda jako definitivní zůstala, protože ochrana spotřebitele, informační technologie a zdravotnictví, to jsou jaksi průřezové a pronikající resorty, které skutečně budou velmi významnou součástí sjednocování evropských politik a vůbec úvah na evropské úrovni. My budeme vyhledávat to nejsilnější portfolio, které jsme schopni dosáhnout. Jenom konstatuji, že toto portfolio je velmi zajímavé a má v sobě daleko více půvabu a schopnosti ovlivňovat evropskou politiku, než by se na první pohled zdálo.

Myslíte, že to je dobrá pozice pro Českou republiku, aby i v listopadu usilovala právě o resort pro zdraví a ochranu spotřebitelů?

Já si myslím, že není sebemenší důvod s panem premiérem polemizovat. Já si myslím, že skutečně je to portfolium s rostoucím významem, ale věřím a je dobře, že o tom přemýšlí politická reprezentace, protože si myslím, že bychom neměli ponechávat na komisaři tuto otázku, jako ať si vybere a co je mu nejbližší. Já si myslím, že musíme mít strategickou rozvahu, která portfolia jsou pro nás nejzajímavější a nevidím důvod, proč by toto nemělo být jedno z těch ve výběru zhruba tří, čtyř, o která bychom měli usilovat. Ale ten výběr bychom měli, myslím, i z taktických důvodů rozšířit.

O která byste ho rozšířil vy osobně?

Myslím si, že toto by nebylo dobrý, dostal bych se do pozice, kterou jsem před chvíli částečně odsoudil. Já si myslím, že toto chce skutečně strategičtější rozvahu a já jsem připraven do ní přispět, ale myslím si, že je to především na vládních subjektech v Praze.

Pokud se stanete komisařem, budete mluvit za komisi, ne tedy za Českou republiku, už nebudete jen plnit mandát české vlády, jak se postavíte ke klíčovým evropským tématům, například jestli mají být Německo, Francie potrestány za porušení Paktu stability nebo zda by Pakt stability, který stanovuje přísná rozpočtová pravidla pro jednotlivé členské země, se vlastně neměl například změnit?

Tak, tato otázka už není ani tak v působnosti Evropské komise, ale jiných orgánů v té dané fázi, ale pokud se mě zeptáte, jaký na to mám názor, tak je to velmi problematická diskuse, protože každé z těch rozhodnutí, ať už, pokud se mělo více zatlačit na Německo, Francii, tak bude mít své dopady. Rozhodnutí opačné má svoje dopady. Pokud by případně záležitost projednával Evropský soudní dvůr a rozhodl jedním nebo druhým směrem, má své dopady, který vždycky bude mít nějakou relevanci pro samotnou tu organizaci. Ale můj osobní názor je držet se, co nejvíc je to možné, Patku stability, skutečně je to institut, který byl vytvořen ne náhodně. Nelze samozřejmě vyloučit, že v rámci politických jednání může být diskuse o interpretaci některých aspektů a že některé věci mohou být předmětem dojednávání i členských států, ale to jsou jednotlivosti a nemělo by docházet k zásadnějšímu zpochybňování Paktu stability.

A velmi stručně, poprosím, pokud možno, o jednoslovnou odpověď. Měla by podle vás pro budoucnost Evropy být evropská ústava přijata ještě před květnovým rozšířením?

Nedomnívám se, že to bude možné, myslím si, že to je agenda spíše na druhou polovinu tohoto roku.

Konstatuje teď už kandidát České republiky na pozici evropského komisaře Pavel Telička, děkuji za to, že jste byl hostem Interview BBC. Přeji vše dobré.

Já děkuji za pozvání a zdravím do Prahy.

Takové bylo Interview BBC. Pavel Telička z Bruselu.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

****


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Prodi si pochvaluje volbu Teličky eurokomisařem

Právo, 26. 2. 2004, titulní strana - Vláda včera na mimořádném dopoledním zasedání schválila nominaci Pavla Teličky na eurokomisaře do roku 2009 i přes odpor ministrů za KDU-ČSL.

Proti se postavili dva ze tří lidoveckých ministrů - Milan Šimonovský (doprava) a Libor Ambrozek (životní prostředí). Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda se zdržel.

Právu to sdělil dobře informovaný zdroj, který má přístup k výsledkům hlasování kabinetu. Premiér Vladimír Špidla poté Teličkovu nominaci v telefonickém rozhovoru oznámil předsedovi Evropské komise (EK) Romanu Prodimu.

"Řekl, že to je velmi dobře," sdělil poté novinářům šéf vlády. Prozradil, že rozhovor vedli ve francouzštině. Už jako nového kolegu potom dopoledne zhruba na půl hodiny přijal Teličku Prodi.

"Jsme přesvědčeni, že pan Telička je výborný kandidát," řekl krátce po přijetí Právu Prodiho mluvčí Reijo Kemppinen. "Je sice ještě mladý, ale v každém případě má už dlouholetou pozoruhodnou zkušenost v diplomacii a v Unii. Předseda je přesvědčen, že bude vynikajícím členem jeho týmu," dodal Prodiho mluvčí s tím, že "setkání proběhlo velmi přátelsky".

Potvrdil také, že nominaci už Prodi postoupil Radě ministrů. Ta všech deset nových komisařů jmenuje, a v dubnu komisaře definitivně potvrdí europarlament. Během schůzky projednal Prodi Teličkovo působení v komisi s tím, že předpokládá setrvání do roku 2009. Po ukončení komisařského mandátu se Telička už zřejmě nevrátí do diplomacie. Řekl to ve včerejším půlhodinovém interview stanici BBC. Politiku spíš vyloučil.

Kostlivci v Teličkově skříni

Lidové noviny, 27. 2. 2004, názory, autor: Miloš Čermák, strana: 10 - Komunistická minulost Pavla Teličky je zástupným problémem. Politická elita a především lidovci řeší prostřednictvím našeho kandidáta na eurokomisaře své vlastní spory.

Že Teličkova kandidatura vyšle vzkaz mladé generaci, že se vyplatí mít ohebnou páteř? Tento vzkaz vyslala česká politika v uplynulých patnácti letech tolikrát, že není jasné, proč to (zrovna lidovcům!) začalo vadit právě teď.

A že bude mít Telička coby bývalý komunista ztíženou pozici v Bruselu? Většina reakcí přicházejících z Evropské unie to vyloučila. Navíc Telička nebude jediným takovým komisařem, přičemž svůj "komunistický rok" prožil Telička ve svých čtyřiadvaceti.

Západní Evropa je tradičně k mladickým hříchům tolerantní, "divokou" minulost měla i řada dalších evropských špičkových politiků.

Srozumitelný a konzistentní je i Teličkův argument, že když jeho minulost nevadila dosud na jiných postech, není důvod, proč by měla vadit teď. To vše dokazuje, že pochyby o Teličkově minulosti i charakteru jsou účelové, s úsilím o dosazení kvalitního kandidáta na post eurokomisaře však mají společného méně, než se tváří.

Zajímavá je však jiná věc: totiž že si muž s pověstí tvrdého a úspěšného vyjednavače nedokáže se svými politickými oponenty ani médii "vyjednat" jasno ve své minulosti.

Zatímco o dovozních kvótách, zemědělských dotacích a dalších stovkách evropských zádrhelů mluvil vždy věcně a jasně, ohledně své minulosti lavíruje a mlží.

Může na vás ještě někdo vytáhnout něco z vaší minulosti? dostal Telička otázku například ve středečním rozhovoru s BBC. Může, připustil.

Co by to mohlo být, však odmítl specifikovat, i když dal najevo, že to přesně ví. Budu reagovat, až se objeví konkrétní obvinění, řekl.

Suverénní diplomat Pavel Telička najednou připomíná malého školáka, který během odpoledne rozbil okno, roztrhal si bundu a nepozdravil sousedku. Co mi k tomu řekneš? ptá se rozzlobený rodič. Ale on neřekne nic, protože neví, který průšvih na něj zrovna praskl.

Ne kvůli obviněním politiků, ale svými reakcemi na ně vyvolává Pavel Telička velmi silný dojem, že je na něm cosi podezřelého.

Tisk převážně o postoji KDU-ČSL k nominaci Pavla Teličky

PRAHA 27. února (ČTK) - Komentáře dnešního tisku nadále rozebírají postoj vládní KDU-ČSL k nominaci Pavla Teličky na českého eurokomisaře. V Mladé frontě Dnes na kritické komentáře reaguje předseda lidovců Miroslav Kalousek. Právo ve svém přípěvku vzpomíná na nedávno zemřelého novináře Jiřího Rumla.

Komentář Lidových novin si všímá toho, že kandidát na eurokomisaře Pavel Telička v rozhovoru pro BBC připustil, že nemá úplně bezproblémovou minulost. Může na vás ještě někdo vytáhnout něco z vaší minulosti? zněla otázka a Telička připustil, že může. Odmítl specifikovat, co by to mohlo být, i když dal najevo, že to přesně ví, píše komentátor LN.

"Ne kvůli obvinění politiků, ale svými reakcemi na ně vyvolává Pavel Telička velmi siný dojem, že je na něm cosi podezřelého," stojí v komentáři.

Miroslavu Kalouskovi nejde podle Práva o komunistickou minulost Pavla Teličky, ale o ministra zahraničí Cyrila Svobodu, s nímž si vyřizuje stranické účty. Ani Teličkovo vyjádření, že chtěl vstupem do KSČ pomoci změnit stranu a poměry však není přesvědčivé. V 80. letech se z těchto důvodů do strany nevstupovalo.

"Jeho volbě se říkalo kariérismus," míní komentátorlistu. Eurokomisař však nepotřebuje tolik morálky a Telička bude tuto funkci zastávat zřejmě dobře, píše Právo.

Na kritické komentáře tisku se v Mladé frontě Dnes rozhodl reagovat předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Autoři příspěvků často připomínali, že lidovci byli s komunisty ve společných vládách takzvané Národní fronty. "Ano, v době totality špičky lidové strany kolaborovaly s totalitním režimem. Ale v řadové členské základně přechovávaly odkaz demokratické ČSL desetitisíce členů, kteří komunistickému marasmu v rámci možností vzdorovali," píše Kalousek v MfD.

"Se svou minulostí jsme se vyrovnávali dlouho a těžce, ale pravdivě a poctivě. Proto by nás nikdy nenapadlo navrhnout někoho z bývalých kolaborujících špiček na symbolicky prvního člena Evropské komise. Bylo by to nemravné," končí svůj příspěvek předseda lidovců.

Právo ve svém komentáři vzpomíná na novináře Jiřího Rumla, který minulý týden zemřel. Připomíná přitom, že i tento nestor české žurnalistiky a člověk mimořádných kvalit byl svého času členem KSČ. Ze strany vystoupil a začal proti režimu aktivně bojovat.

"Nepraví snad bible něco o tom, že milejší je Bohu hříšník napravený než ten, který nikdy nezhřešil," ptá se komentátor Práva. Poukazuje přitom na Miroslava Kalouska, který se podle něj snaží z členství v KSČ učinit dědičný hřích.

Komentátor MfD se ve svém příspěvku domnívá, že čeští politici plýtvají svým nasazením pro kdejakou malichernost. "Nepřiměřenost je kolikou zdejší politiky. Mdloby pana premiéra a předsedy lidové strany to dokazují. Politici se chovají jako haranti, kteří cvrnkají skleněnky a dokážou se o sporný šťouch prát do krve," píše list.

Problémy nevelké země, která nikoho neohrožuje, ani není ohrožena, by se měly řešit bez patosu, mdlob a siláckých výroků. "Ale možná by se pak občanům zdálo, že přiměření politici jsou málo pracovití a málo důležití," končíkomentář MfD.

 
 
Interview BBCArchiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí