Jaroslav Škopek, vládní zmocněnec
pro přípravu reformy Armády ČR
Pátek 25. května 2001

Poslechněte si rozhovor v MP3

Český premiér Miloš Zeman před měsícem zavelel: "Armáda se bude profesionalizovat." Úmysl profesionalizovat armádu oznámil český ministerský předseda na Pražském hradě 4. května, kdy byl jmenován nový ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Tak pravil 4. května premiér Miloš Zeman. Nový ministr obrany Jaroslav Tvrdík odhaduje, že profesionalizace české armády je úkol pouze na několik let.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: Ze studií transformace zahraničních armád, které se pro cestu profesionalizace vydaly, odpovídají nebo vyplývají zkušenosti reálných časových horizontů od čtyř do šesti let. Já se domnívám, že v podmínkách České republiky jsou i tyto horizonty reálné.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík kvůli přípravě reformy české armády a její profesionalizaci jmenoval pro českou vládu i svého zmocněnce. Nejen o budoucnosti českých mužů a žen ve zbrani bude následujících třicet minut.

Od mikrofonu rozhlasové stanice BBC zdraví Václav Moravec. Pozvání do pořadu Interwiev dnes přijal vládní zmocněnec pro přípravu české armády a její profesionalizaci, generál Jaroslav Škopek. Vítejte u mikrofonu BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Kdy a jak jste přišel na to, že vaším životním osudem se stane právě armáda?

No, to už je hodně dávno. Bylo to období mého vstupu, řekl bych, do věku, kdy člověk začíná přemýšlet o věcech trochu vážněji, tak jsem se rozhodl, že povolání vojáka by mohlo vyhovovat mým požadavkům a v sedmnácti letech jsem vstoupil do armády.

Vstupoval jste do armády kvůli nějaké konkrétní zbrani?

Nevstupoval jsem kvůli zbrani. V té době jsem spíše vstupoval kvůli způsobu života, způsobu práce. Čekal jsem, že za tím bude i určitá, řekl bych, suma dobrodružství a vzrušujících zážitků. A musím říci, že jsem svého rozhodnutí do dnešního dne nelitoval.

Kterých zajímavých zážitků jste se v armádě dočkal?

Dočkal jsem se mnohá. Řekl bych, že ta skladba zážitků je velmi pestrá, od smutných přes zážitky veselé a vzrušující a, řekl bych, až i po takové věci, jako by se dalo říci životní moudrost a zkušenost.

Jako voják z povolání brečel jste někdy, když už jsme u těch smutných zážitků?

Brečel.

Kdy to bylo?

Když mi umřel kamarád.

Ve zbrani?

Kolega, ano.

Kterého vojevůdce si jako voják z povolání nejvíce považujete?

Já si myslím, že velkým vojevůdcem pro mě byl Clausewitz jako teoretik vojenství a možná z těch praktických vojevůdců, z těch skutečných velitelů asi César a Napoleon je velká osobnost, které si jako velmi voják vážím.

Čím pak Clausewitz?

Clausewitz hloubkou a ostrostí svého myšlení.

Vy jste patřil ke generálům, kteří se před časem rozhodli z armády odejít. Své rozhodnutí jste přehodnotil poté, co se novým ministrem obrany stal Jaroslav Tvrdík. Jak těžké pro vás bylo změnit to rozhodnutí z armády odejít?

Bylo to velmi těžké, protože mé rozhodnutí nebylo jednoduché. Rozhodovat se v mém věku po tolika letech služby o tom skončit, skončit vlastně předčasně, věřte mi, není jednoduchá záležitost. A když mě pan ministr oslovil a nabídl mi právě takovouhle práci, takovýhle úkol, tak jsem své rozhodnutí změnil a jsem tedy teď rád, že můžu vlastně přispět něčím, co si myslím, že armáda potřebuje a že to potřebuje i tato společnost.

Pane generále, měl jste nějakou konkrétní nabídku, kvůli níž jste byl ochoten pověsit na hřebík svoji armádní kariéru, nebo vás, diplomaticky řečeno, hnětly poměry v české armádě? Byla tam nějaká konkrétní nabídka?

Já bych řekl, že primární pro mě byly poměry v armádě a mám-li být upřímný a chci být upřímný, měl jsem i nabídky.

Jaké? Můžete-li teď o nich hovořit, když už stejně padly.

Měl jsem řadu nabídek a konkrétní nebudu, nezlobte se.

Bylo to do firem, které souvisely s resortem obrany, kde byste využil své schopnosti vojáka z povolání?

Převážná většina těch nabídek nějakým způsobem se dotýkala mých zkušeností, mé profese a byly to nabídky nejen do firem, ale byly to i nabídky do státní správy.

Před čtrnácti dny jste se stal vládním zmocněncem pro přípravu reformy české armády a její profesionalizaci. Před tím jste pracoval jako plánovač Generálního štábu Armády České republiky. Funkce vládního zmocněnce pro přípravu reformy české armády je funkcí novou, jak velký úřad jako zmocněnec budete mít?

Malinký. Můj úřad činí v tuto chvíli i se mnou třináct lidí.

A to je komplet, nebo se ještě budete trochu rozšiřovat?

To je pro tuto část úkolu, který stanovila vláda, komplet.

Poté, tedy krátce poté, co jste byl jmenován do funkce vládního zmocněnce, připomněla Mladá fronta DNES, že se spolu s dalšími vojáky soudíte s ministerstvem obrany. Připomenu ve stručnosti o co jde. Ministerstvo obrany se loni rozhodlo soudně vymáhat od více než 80 důstojníků až stovky tisíc korun, které jim chybou vlastních úředníků vyplatilo v době jejich studia v zahraničí, nebo při práci ve strukturách Severoatlantické aliance. Na kolik se v duchu bavíte tím, že se ministerstvo obrany soudí s vládním zmocněncem pro reformu armády? Je to vůbec k pobavení?

Víte, to jsem chtěl říci, já se vůbec nebavím. Je to smutná záležitost a trapná záležitost.

Poškozuje tato záležitost českou armádu jako armádu sil Severoatlantické aliance?

Já si nemyslím, že by případ několika desítek důstojníků nebo vojáků, kdy se soudí s resortem, poškozoval celou armádu, ale v každém případě je to důsledek něčeho nezdravého, co v té armádě nebylo dobře.

Nebylo, používáte minulý čas. Proč nepoužíváte čas přítomný?

Protože si myslím, že se poměry v armádě začínají velmi lepšit a že je snaha, teď bych nepředbíhal, že je snaha je zlepšit.

Zůstanu u toho vašeho případu. Deník Právo loni 7. prosince napsal, že ministerstvo obrany se ve vašem případě soudí o 600 tisíc korun, které údajně dlužíte armádě. Je to pravdivá informace?

Je to pravdivé částečně, protože ten první spor počáteční byl skutečně o tuto částku, ale v současné době to není už tato částka a je to částka třetinová z té, kterou jste uvedl vy.

Tedy dvě stě tisíc.

Dvě stě tisíc, ano.

Napadlo vás někdy, že byste část té částky ministerstvu někdy vrátil?

Ne.

Nebo z principu?

Ne z principu, i kdyby to byla částka, já nevím, 200 korun, tak prostě z principu nechci tuto částku vrátit, protože já jsem se nedopustil žádné chyby, žádného omylu, nic jsem neporušil, nic jsem nepřekročil a ty peníze, o kterých je řeč, ty peníze jsem tam já prostě potřeboval na tu činnost a práci, kterou jsem měl vykonávat.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík poté, co si tuto věc přečetl v novinách, které vlastně upozornily na to, že se vládní zmocněnec soudí s ministerstvem obrany, respektive ministerstvo se svým vlastním vládním zmocněncem, prohlásil, že se pokusí, pokud mu to pravomoci ovšem umožní, celou věc zastavit. Ministr Jaroslav Tvrdík dnes odpověděl BBC na otázku: "Jak daleko je možnost, že soudní pře s důstojníky tento resort zastaví?"

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: Já bych v první řadě nerad spekuloval pouze o zastavení při s generálem Škopkem. Já jsem říkal, že podobně jako u generála Klímy jsem stejnou možnost, jako jemu, dal všem příslušníkům vzdušných sil, kteří odcházejí, tak i pro kauzu pana generála Škopka musí platit to, že bude zvolen na všechny soudní při, které vedeme, stejný metr. Protože se jedná o několik desítek případů, tak jsem si k tomu nechal po té minulé nepříjemné informaci, kdy jsem si neuvědomil a děkuji za upozornění obci novinářské, že mě upozornila na tento zásadní problém, tak si k tomu nechávám zpracovat rozklad se všemi možnostmi, které budu mít, které můžou nastat. A jestliže budu mít možnost to zastavit, jako je to v kompetencích ministra obrany, člena vlády, tak tuto možnost využiji.

Celkem logicky se nabízí otázka, kdy bude český ministr obrany vědět, zda je možné soudní spory s důstojníky zastavit? Znovu hovoří Jaroslav Tvrdík.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: Já jsem tam termín pevný nedal, protože u právníků analyzovat ten rozsah několika desítek soudních sporů bude poměrně náročný a je to také o tom, že tam někteří lidé zaplatili již uvedené soudní částky a je potřeba se na to podívat jako na celý komplex opatření, protože by bylo zase nefér říci, že proti jedné kategorii to zastavíme a druhou vzápětí poškodíme. Takže si nechávám dělat nějaký ucelený materiál, jak z této situace ven. Umím si představit, že ten horizont, kdy budu chtít alespoň první předběžný výsledek, kterým směrem se moji právníci ubírají, budu chtít dejme tomu do toho horizontu čtrnácti dnů.

Tolik ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Pokud ministr soudní pře nebude schopen zastavit, jste ochoten dotáhnout svůj případ do vítězného konce?

Ano, jsem.

Někteří důstojníci se však s ministerstvem obrany soudit nechtěli a raději začali ministerstvu chybně vyplácené peníze vracet, o čemž Jaroslav Tvrdík také hovořil. V případě, že ministr zastaví soudní pře, měly by podle vás být peníze vráceny těm vojákům, kteří už je zaplatili?

Já si myslím, že by měly být vráceny.

Nevypovídá to, o čem jsme si povídali, že stále ovšem panuje na ministerstvu obrany nepořádek? Sice už to mohlo být dávno zastaveno.

Nepořádek snad ani ne, ale situace, kterou ministerstvo prožívalo v posledních měsících a prožívá v posledních dnech, je velmi dramatická, řekl bych, je mnoho změn, které probíhají, mnoho změn, které se připravují. A já tomu rozumím tak, že ani nový ministr neměl opravdu čas se touto kauzou zabývat a taky si myslím, že ani starý ministr v konci vlastně svého působení na ministerstvu neměl na tyto věci čas.

V rozhovorech, které jsem s vámi četl, jste už dávno vystupoval jako zastánce profesionální armády. Tím jste se lišil od náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generála Jiřího Šedivého. Vzpomenete si, pane generále, na okamžik, kdy jste skutečně nabyl přesvědčení, že profesionální armáda je lepší, než armáda s povinnou základní vojenskou službou?

Na ten okamžik si vzpomenu docela přesně. Bylo to v období, kdy jsem působil jako důstojník spojených národů bývalé Jugoslávie a měl jsem možnost vidět, jak funguje profesionální armáda, nebo jak její příslušníci, profesionální armády, jak jsou připraveni, jak jsou schopni plnit velmi širokou, pestrou škálu úkolů velmi samostatně, velmi pružně, velmi efektivně. A když jsem to porovnával se schopnostmi té armády, kterou jsem v té době znal, tak jsem dospěl k závěru a přesvědčení, že perspektivou skutečně i pro naši armádu tak malého státu, jako je Česká republika, je cesta budování výstavby profesionální armády.

To znamená, pokud dobře počítám a dívám se teď do vašeho životopisu, tak ta myšlenka ve vašem případě profesionalizovat českou armádu je stará zhruba sedm let?

Ano.

Vy jste byl zjevně v armádě asi osamoceným typem?

Já jsem bohužel po svém působení v mezinárodních silách se vrátil domů a byl jsem zde krátce, protože jsem byl pak v průběhu několika málo měsíců vyslán znovu do zahraničí, tentokrát do struktur NATA, takže jsem příliš mnoho diskusí ani neměl možnost vést doma s našimi lidmi. A tam jsem se zase pohyboval v prostředí, které se vyznačovalo právě tou profesionalitou.

Buďte rád, že jste neměl možná množství času vést diskuse, protože asi byste byl zklamán. Já s každým, s kým jsem hovořil v posledních sedmi letech a s kým jsem hovořil o profesionalizaci armády, tak tvrdil, že to je hudba budoucnosti dvaceti let.

Asi si to ještě řada lidí myslí i dneska.

Cítíte v armádě část tlaků, které se brání profesionalizaci?

Já bych neřekl, že je to tlak na mě a že bych ho pociťoval nějak fyzicky. Jsem přesvědčený, že pro řadu lidí je myšlenka profesionální armády něco špatného, něco, co tedy by u nás nemělo být, ale je to jaksi zbytek, něco, co sedí vy myšlení těch lidí, v pozadí, něco z minulosti, co už dneska asi opravdu není k diskusi nějaké zásadní.

Mohu se vás zeptat přímo a zeptám se vás přímo, je armáda myšlenkově na profesionalizaci připravená, nebo se ještě bude muset dovnitř armády udělat mnohé, aby se armáda profesionalizovat mohla?

Víte, já si myslím, že armáda je připravena pro vedení zásadních změn. Situace, která v armádě je v současné době a odezvy od lidí, kteří mi píší, telefonují, posílají emaily nejen z domova, ale i od lidí, kteří působí dneska jako představitelé naší armády v zahraničí, jsou všechny pozitivní. Všichni přejí zdar tomu týmu, všichni si přejí, aby se armáda změnila, aby se z ní stal skutečně nástroj, který bude přitažlivý a schopný a efektivní. Prostě všichni vítají ty změny, všichni je chtějí.

Premiér Miloš Zeman zavelel 4. května, že chce zprofesionalizovat českou armádu. Bylo to při jmenování Jaroslava Tvrdíka novým ministrem obrany. Tady jsou zhruba měsíc stará slova Miloše Zemana:

Miloš ZEMAN, předseda vlády /zvukový záznam/: Požádal jsem pana ministra Tvrdíka, aby do tří měsíců předložil vládě koncepční materiál vycházející z dosavadních analýz, který má navrhnout profesionalizaci české armády a zrušení všeobecné branné povinnosti. K tomuto úkolu může vláda přistoupit teprve tehdy, když došlo k ekonomickému oživení, protože, jak všichni víme, vytvoření profesionální armády je alespoň krátkodobě finančně značně náročné.

Tolik slova českého premiéra Miloše Zemana ze 4. května. Pane generále Škopku, opravdu si myslíte, že je možné do tří měsíců, přesněji řečeno do 31. července, což je termín, který jste dostal od vlády, vypracovat kvalitní analýzu vedoucí k definici požadovaných schopností, cílové struktury a složení české profesionální armády?

Já si myslím, že ten úkol splním, nebo ten tým, který já řídím, protože my nezačínáme z nuly na zelené louce. Musím pro správnost říci, že reformou armády se už delší dobu zabýval generální štáb, zabývalo se jí ministerstvo obrany, řada materiálů byla zpracována.

Mohu vám tady skočit do řeči? Schválně, tato vaše slova je důležité dát celkového konceptu. Teď si poslechneme, co k tématu profesionalizace české armády uvedl ministr obrany Jaroslav Tvrdík ihned po svém jmenování 4. května.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: V České republice na ministerstvu obrany, ani v Armádě České republiky neexistuje věrohodná studie na téma profesionální armáda. Jsem rád, že mně pan premiér dal zpracovat takovouto seriosní analýzu, ze které musí vyplynout nejen ekonomická náročnost, ale i časový harmonogram musí jednoznačně vyplynout. Ze studií transformace zahraničních armád, které se pro cestu profesionalizace vydaly, odpovídají nebo vyplývají zkušenosti reálných časových horizontů od čtyř do šesti let. Já se domnívám, že v podmínkách České republiky jsou i tyto horizonty reálné.

Tolik slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka ze 4. května. Pane generále Škopku, já jsem vás přerušil, a to záměrně, protože to je přeci v rozporu. Vy na jednu stranu říkáte, že studie existovaly v armádě a od Jaroslava Tvrdíka jsme před chvílí slyšeli, že žádné studie o profesionalizaci české armády dosud nebyly vypracovány. Tak jak to tedy je?

Pan ministr hovořil o studii, která by byla zaměřena výhradně k profesionální armádě. V rámci generálního štábu i v rámci ministerstva se udělalo několik dokumentů, které spočívaly na velice detailním a podrobném rozboru současné armády a ukazovaly cestu, jak armádu reorganizovat v dlouhodobějším časovém horizontu.

Jak dlouhý by dlouhodobější časový horizont byl?

Řádově deset, patnáct let.

Ano.

A ten úkol, který jsem obdržel já od vlády, spočívá ve zkrácení doby, kdy vláda zamýšlí tuto změnu uskutečnit velmi rychle, řádově v průběhu příštích pěti let, když to řeknu takhle.

A vy tedy máte na čem stavět? Na těch analýzách, které už byly udělány?

A já budu z těch analýz vycházet, ale budu z nich vycházet tak, že je sám podrobím další analýze se zahrnutím mých pohledů a pohledů toho týmu, který se mnou na tom pracuje. Takže nebude to z úplné nuly.

Je v těch analýzách také stanoveno to, nebo kde se vzalo číslo zhruba čtyřicet tisíc vojáků by měla mít česká profesionální armáda? Protože to bylo číslo, se kterým hned vyrukoval, ať již pan ministr Tvrdík nebo i sám generální štáb, kdy ty odhady se pohybují právě kolem čtyřiceti tisíc. Kde se to číslo vzalo?

To číslo čtyřicet tisíc není náhodné, vychází z kalkulace dostupných zdrojů, ať už jsou to zdroje finanční, ale především i zdroje lidské, protože jak dobře asi víte, populace České republiky, její kvalita, její složení dává určitou možnost výstavby armády a ty čísla, ty počty stále klesají.

To číslo je tedy přizpůsobeno, říkáte, finančním i lidským možnostem, ale ideální stav pro dobrou obranyschopnost státu by bylo jaké číslo? Existuje takové?

Já neříkám, že toto číslo je úplně to nejsprávnější číslo. Já říkám, že to je přibližné číslo, které vychází z určitých kalkulací. Podle mého odhadu to číslo bude ještě nižší. Já si myslím, že se budeme pohybovat pod tím číslem někde, velmi málo, ale někde pod ním.

Tedy spíš kolem pětatřiceti?

Spíše mezi kolem pětatřiceti. Někde kolem mezi pětatřiceti až čtyřiceti tisíci, ale to je můj předběžný odhad, který nemůžu teď, v tuto chvíli přesně zdůvodnit.

Hovořil jste o nejsprávnějším čísle, to by bylo jaké?

Já jsem chtěl říci, že nejsprávnější číslo neexistuje. Kdybyste se mě zeptal na objektivní potřebu, kolik tato republika musí mít vojáků, aby byla zabezpečená její obrana, tak takové číslo neexistuje a nedá se vypočítat, protože naše republika se stala členskou zemí Aliance a naše obrana je zabezpečována v rámci Aliance. Už to není o tom, že by se počítaly poměry sil jednoho státu proti někomu, proti několika státům, ale je to o něčem jiném.

Vy tedy, pane generále, můžete vyloučit, že termín 31. července, do kdy se svým týmem, s malým týmem třinácti lidí máte tu zprávu vypracovat, že byste ten termín, lidově řečeno, prošvihli? To můžete vyloučit?

Já v každém případě předložím vládě do tohoto termínu materiál, který bude odpovídat časovým možnostem mého týmu, ale ten úkol splním.

Někteří vojenští experti, se kterými jsem dnes hovořil, mi řekli, že nejdříve měla být vypracována analýza a pak měli teprve politici ohlásit úkol profesionalizace armády. Podepsal byste tuhle tezi?

Já jsem to chtěl říci sám. Já sem vám chtěl říci, z těch otázek nešlo na to odpovědět. Profesionalizace není cílem reformy. Ta reforma má mnohem větší cíl. Cílem je postavit armádu, která bude odpovídat požadavkům dvacátého prvního století, našemu členství v Alianci a možnostem tohoto státu, to je cíl. Profesionalizace, já si myslím, že bude prostředkem, který k tomuto cíli se dostane.

Tím byste tedy podepsal tu tezi, že bylo nešťastné navléknout celou věc na profesionalizaci od politiků, když ještě vůbec takový plán není a navíc jde o reformu resortu obrany jako takového?

Já bych to nepodepsal, protože ten úkol takhle nezní. Kdybyste se podíval ...

Ale vždyť jsme slyšeli Miloše Zemana.

Pan premiér to možná takhle řek, ale v dokumentu, která mám já k dispozici jako usnesení vlády, se hovoří o přípravě analýzy k provedení zásadních reforem armády nebo provedení reformy armády. Slovo profesionalizace tam v tom dokumentu není takhle postavené.

Vás asi jako voláka z povolání by mrzelo, pokud by se ta profesionalizace stala volebním hitem, což se dá předpokládat?

Mě by mrzelo, kdyby ta profesionalizace nevyšla, to by mě mrzelo.

A to myslíte, že hrozí?

Ne, ale když se ptáte, co by mě mrzelo jako. Já jsem přesvědčený, že to vyjde a jsem rád, že k tomu došlo a jsem rád, že se vláda k tomu rozhodla, protože to je velice závažné politické rozhodnutí a budu nesmírně šťastný, když se to všechno povede a skončí to úplnou profesionalizací.

Pane generále, nebylo bylo ale unáhlené oznámit, že ta profesionalizace armády bude spuštěná do čtyř až šesti let, což jsme slyšeli od Jaroslava Tvrdíka? Vždyť na základě této informace prý hrozí podle expertů, že se mladí muži rozhodnou nenastoupit a může nastat okamžitý kolaps té základní vojenské službě.

Já věřím tomu, že období pěti let nadcházejících vytvoří dostatečný prostor pro to, aby se mohla připravit a spustit profesionalizace.

Hrozí to, že...

Já se neobávám, že by armáda zkolabovala na tom, že nenastoupí vojáci základní služby. Já jsem přesvědčený, že v této zemi je dostatek mladých mužů, kteří si uvědomují povinnost a půjdou sloužit. A chtěl bych jim i touto cestou poděkovat, pokud mě poslouchají.

Jak důležitou kapitolou ve vaší analýze, na níž pracuje ten váš tým včetně vás a kterou vládě odevzdáte do 31. července, bude problematika nákupu nadzvukových letounů pro českou armádu? Bude jím tam věnována nějaká část?

Bude jí tam věnována určitě část, protože náš pohled na armádu bude komplexní a naše výchozí předpoklady, které jsme si stanovili v týmu, jsou, aby armáda byla celkově vyvážená, aby byla vlastně složená ze všech základních prvků, aby byla stejná, jako jsou naše spojenecké alianční armády, to znamená, aby tam byl i tento druh letounu.

Tudíž česká armáda bez nadzvukových letounů, s ní se ve vaší analýze počítat nebude?

Jako cílový stav budeme počítat s tím, že tato armáda bude disponovat nadzvukovými letouny. Já neříkám, že je musí mít zítra.

V těchto dnech jsme právě svědky, a vy víte, kam mířím, toho, že ve výběrovém řízení na nákup stíhaček zůstal pouze jeden jediný uchazeč, britsko-švédské konsorcium s letounem Gripen. Další tři firmy z tenderu odstoupily. Poslechněme si, co k výběru a k tomu řízení na nákup nadzvukových letounů řekl dnes předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a místopředseda ODS Petr Nečas.

Petr NEČAS, předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny ČR a místopředseda ODS /zvukový záznam/: Občanská demokratická strana považuje dosavadní průběh tenderu na nákup nových nadzvukových letounů za blamáž nejenom sociálnědemokratické vlády, ale bohužel celé naší země. Odstoupení čtyř účastníků tenderu vede k situaci, kdy již není možné mluvit o výběrovém řízení. Občanská demokratická strana připomíná, že již dříve vládu jednoznačně vyzvala ke zrušení tenderu. Vláda nikdy neusilovala o skutečnou širokou politickou shodu v této strategické a finančně velmi náročné záležitosti. Nákup nadzvukových letounů není tím nejdůležitějším problémem našich ozbrojených sil a už vůbec ne nejvyšší prioritou. Čím dříve vláda to, co z tenderu zruší, tím lépe pro ni samotnou, naši armádu i pro celou naší zemi.

Tolik Petr Nečas a co k problému s výběrovým řízením na stíhačky řekl BBC ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: Opozice je přece už podle názvu, svého názvu v podstatě zřízena nebo určena k tomu, aby kritizovala rozhodnutí vládnoucí strany a Vlád České republiky. Situace, která nastala, je nepříjemná. Na druhou stranu Vláda České republiky podle mého názoru nebude zasedat, mimořádně zasedat jenom proto, že se čtyři firmy rozhodly odstoupit od výběrového řízení. Všichni uchazeči měli stejné a rovné podmínky. My počkáme na 31. května a jestliže i poslední uchazeč odstoupí nebo neodstoupí, jestli předloží nabídku nebo nepředloží. Domnívám se, že potom může vláda rozhodovat popřípadě o zkrácení, o zkrácení třeba termínu, protože ten úvodní časový harmonogram byl nastaven na rozhodování mezi pěti uchazeči. Za této situace zbývá jeden, takže ta nabídka bude třeba vyhodnotitelná v kratším časovém harmonogramu. Umím si představit, že takovýto návrh budu vládě třeba předkládat, aby se právě ta nejistota a ta situace uklidnila a stabilizovala. Že budu navrhovat zkrácení a třeba projednání dříve, než 30. září, ale můžeme se bavit s kolegy ve vládě a vláda je orgán, který rozhoduje ve sboru. Budeme se určitě o té situaci bavit a budeme projednávat všechny varianty. Možnost zastavení tenderu, pokračování ve výběrovém řízení a nevybrání uchazeče, protože tuto možnost jsme si vyhradili, anebo budeme odpovědněji posuzovat alternativu, že ta nabídka, kterou poslední uchazeč předloží, bude kvalitní a dobrá a budeme přemýšlet i o tom, jestli je případně nepřijmout. Vláda od začátku říkala, že to je o posouzení čtyř zásadních kvalitativních parametrů. Ty parametry, jak se dneska ukazuje, byly velice tvrdé a bude pro nás, myslím si, poměrně zajímavé vědět, jestli ty podmínky byly nebo nebyly splnitelné.

Jaroslav Tvrdík, ministr obrany. Poslední otázka pro generála Škopka. Pane generále, kdy počítáte s tím, že by armáda měla dostat první nové nadzvukové letouny v té své analýze, kterou máte napsat?

Já nejsem schopen vám takový údaj dát, protože ho nevím a nemám v tuto chvíli.

Co by to znamenalo pro armádu, pokud by ten tender byl zrušen?

Já si myslím, že by to neznamenalo žádnou katastrofu, protože i v současné době armáda působí, nebo vyčleněné prostředky Armády České republiky působí v integrovaném systému protivzdušné obrany Aliance a bezpečnost tohoto státu z tohoto pohledu je zabezpečena plnohodnotně 24 hodin denně.

Můžeme tedy počkat? Ano nebo ne?

Můžeme počkat.

Tak taková byla poslední slova vládního zmocněnce pro přípravu reformy české armády, generála Jaroslava Škopka. Děkuji vám za rozhovor a někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.