Pavel Rychetský,
vicepremiér pro legislativu vlády ČR
Pátek 13. července 2001



Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích

Už jen jeden jediný rok zbývá vládě premiéra Miloše Zemana, aby splnila své programové prohlášení. Jedním ze základních pilířů programu menšinové vlády sociální demokracie bylo zlepšení právního řádu České republiky. Vicepremiér Pavel Rychetský tvrdí, že vláda, co se zdokonalení právního řádu týče, udělala velký kus práce. Slovy chvály na adresu vlády nešetřil 4. července v Poslanecké sněmovně.

Pavel RYCHETSKÝ /ČSSD/, místopředseda vlády /záznam ze 4. 7. 2001/: Přesto si troufám tvrdit, že přes ten ohromný kvantitativní nárůst jenom za to období posledního roku, o kterém hovoří tato zpráva o činnosti, předložila vláda 135 návrhů zákonů a přijala celkem 267 právních norem, to znamená včetně nařízení vlády, a to je číslo, se kterým se nedá srovnat žádné období v naší historii. Přesto si troufám říci, že kvalita legislativních návrhů se zlepšila.

Slova Pavla Rychetského ze 4. července. Opozice vyčítá vládě, že zákonů sice předkládá hodně, jsou ale nekvalitní. Nejen o tom bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání do pořadu Interview BBC dnes přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér a předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Vás od účasti ve vládě premiéra Miloše Zemana zrazovala vaše rodina. O tom jsme si několikrát povídali. Ve kterém okamžiku jste nejvíc litoval, že jste místo v týmu Miloše Zemana vzal?

No, tak to je otázka, poněvadž jsem o tom ještě nepřemýšlel, tak bych si musel trochu zavzpomínat. Myslím, že jich bylo víc, takových okamžiků velmi nepříjemných.

Alespoň dva.

Jsou to okamžiky, kdy jsem prostě ve vládě přehlasován. Říkám to otevřeně. Naštěstí se to nestává často, ale stalo se to v případě, když ještě podle mého soudu bylo možno, dneska už to nepřipadá v úvahu, to znamená když vláda zahajovala svou činnost a bylo možnost rozhodnout jinak, pokud se týče dostavby jaderné elektrárny Temelín a teď jsem si vzpomněl. Absolutně nejtěžší okamžik, ale naprosto, bylo noční zasedání vlády, na kterém jsme měli vyslovit souhlas s bombardováním Jugoslávie, a vlastně jsme byli poslední členskou zemí, která ještě ten souhlas nevyslovila, byli jsme pod jistým tlakem. Já jsem nebyl přesvědčen o tom, že to je nejvhodnější způsob řešení té skutečně neudržitelné situace v Kosovu a dokonce dnes si myslím, že jsem měl do značné míry pravdu, protože jak známo, po tom bombardování ještě eskalovala ta situace v Kosovu, ta genocida dostala mnohem větší obrátky, no, a dnes jsme svědky toho, kdy naopak albánská menšina šíří tyto nepokoje, skutečně teroristické metody i do sousedních zemí, do Makedonska, takže toto byl asi opravdu ten naprosto nejhorší okamžik.

Je pravda, že tehdy vlastně hrozilo, že Česká republika vetuje rozhodnutí všech ostatních, že to bouřlivé noční zasedání vlády vypadalo, že Česká republika nesvolí k bombardování?

Je pravda, že nikdo z nás nezvedal tu ruku lehko, nebylo to zcela jednomyslné, to rozhodnutí vlády, a já jsem osobně přesvědčen o tom, že platí základní principy Severoatlantické aliance, to znamená, že je potřeba bezpodmínečný souhlas všech. Nemohli jsme si to ověřit.

Co se týče Temelína, tedy toho vašeho prvního těžkého rozhodování ve vládě, kdy jste byl přehlasován společně ještě s dalšími, tuším, sedmi kolegy nebo osmi kolegy.

Osmi. Bylo nás devět ku jedenácti tenkrát.

Myslíte si, že došlo na slova těch devíti, to znamená problémy i s finančním ...?

Ne, ne, ne. Tady já musím říct, že ty motivy nebyly jaksi stejné u každého. U mě to do značné míry byla taková kombinace emociálních motivů, ale i racionality. Ty emociální motivy spočívaly v tom, že přece jenom dokud se nevyřeší, a celosvětově není ten problém vyřešen, problém trvalého ukládání jaderného odpadu, a v České republice tento problém řešit bude zvlášť obtížné, tak jsem si myslel, že to není nejlepší. To je ten spíše emociální motiv. Ale já už tenkrát jsem měl podklady jako celá vláda o tom, že i bez Temelína máme nadprodukci elektrické energie zhruba těch 20 až 25 % a požadoval jsem, pak mi bylo vyhověno, aby se zpracovala analýza sociálních a ekonomických dopadů, zejména na severní Čechy a ostatní území České republiky. Nejsem si jist, jestli se opravdu podaří to, co samozřejmě teď už je jediná možnost, to znamená dostatečný export té elektrické energie, anebo jestli dojde k masivnímu zavírání tepelných elektráren, které jsme před tím za desítky miliard odsiřovali a jaksi snažili se z nich udělat ekologicky čistší provozy.

Podepsal by Pavel Rychetský větu, že dostavět Temelín se z dnešního pohledu jeví jako velká rozmařilost?

No, tak já si z dnešního pohledu myslím, že nemáme jinou možnost, než rozpustit, odstranit všechny závady a dnes opravdu už není jiná varianta. Já vidím skutečně tu chybu, první z polistopadových vlád, a tenkrát to, já jsem sice byl členem vlády, ale federální, která neměla v této oblasti kompetence, a tenkrát Pithartova vláda, jak známo, nerozhodla.

Už se, prosím, nevracejme k minulosti. Mně teď jde o to, zda cítíte s těmi problémy, které se objevily i v letošním roce v souvislosti se spouštěním Temelína, jisté zadostiučinění, že přece jen došlo na část vašich argumentů?

No, tak já nejsem v žádném případě tak ani domýšlivý, ani zlomyslný. Naopak, jsem z toho nešťastný. Navíc si myslím ovšem, že ty problémy nejsou ani zdaleka takové razance a že jsou úplně zbytečně dramatizovány. Prostě spustit turbínu, kterou nejde odzkoušet jinak, než až tím napojením na ten reaktor, prostě neexistuje na celém světě možnost vyzkoušet tisícimegawattovou turbínu. To bylo samozřejmé a jasné, že se tam budou dlouho opravovat různé technologické závady v té nejaderné části, a to si myslím, že ještě ani zdaleka nemáme za sebou, to bude ještě prostě nějakou dobu trvat, ale to trvalo na všech spouštěných turbínách. Mimochodem málokdo v Čechách si pamatuje, protože tenkrát se to nesmělo psát, když se pouhé pětistovky na mělnické elektrárně spouštěly, tak to trvalo také několik let.

Byl nějaký okamžik, kdy jste se jako člen vlády styděl za to, že jste členem týmu Miloše Zemana?

Tak já vám musím říct, že možná, že byl, ale byly to případy, které se týkaly některých excesů některých mých kolegů, a nechci o nich hovořit prostě.

Patnáctého června jste na tiskové konferenci se výrazně distancoval od premiérova poradce Vratislava Šímy, který sepsal materiál Olovo určený k očernění Petry Buzkové a který podle tisku dál působí na úřadu vlády, rozumějme Vratislav Šíma. Prohlásil jste, že je to hanebnost, co Šíma udělal, a ruku byste mu nepodal. Zaregistroval vaše ostrá slova, měsíc stará, na tiskové konferenci premiér Miloš Zeman?

Já musím říci, že mně nikdo nikdy, ani pan premiér, ani nikdo jiný, tento můj čistě osobní názor, který jsem veřejně vyslovil, nevytknul, dokonce se mnou o tom nikdo ani nemluvil.

Vy jste k postavě Vratislava Šímy jako k zaměstnanci úřadu vlády ještě doslova řekl, cituji: "Bylo by opravdu namístě tu věc řešit." Vy na úřadu vlády sídlíte. Pokoušel jste se tu věc ze své kompetence nějak řešit?

Já nemám vůbec kompetenci tuto věc řešit. Já nemám personální kompetence vůči nikomu jinému než, a to jsou nepřímé personální kompetence, vůči té oblasti legislativy, lidských práv, kompatibility, tj. těch úseků, za které nesu odpovědnost ve vládě.

Budiž, tedy formálně ne, ale neformálně jste se o to pokusil?

Musím říci, že ne, protože je dobrý zvyk v této vládě, že zásadně si navzájem ministři vůbec nemluví do personálních otázek, že si vybírají tým svých pracovníků sami, a abych tak řekl, nemluví kolegům do toho, jaké si vybírají spolupracovníky.

Jak byste ale vysvětlil normálnímu smrtelníkovi, který na úřadu vlády nepracuje, jak je možné, že takový člověk jako Vratislav Šíma po tom všem, co se o něm píše, pracuje na úřadu vlády?

Tak naštěstí bych to ani nemusel vysvětlovat. Řekl bych to, co říkám teď tady, ale buďme zase trošku poctiví. Problém je v tom, že to trestní stíhání bylo zastaveno, a že tedy nebylo hodnověrným a u nás i ústavně relevantním způsobem konstatováno, že je autorem celé té akce nazývané Olovo. Takže jestli on to stále popírá, tak ten problém je v tom, že skutečně ta věc měla být dotažena do konce a ne tímto způsobem ukončena. Mimochodem, i když říkám, je to trochu mimo mou působnost, ale tvrzení, a to teď cituji tisk, já nevím, jestli to tak opravdu bylo, ale jestli došlo k zastavení trestního stíhání usnesením vyšetřovatele, tj. nějakého policisty, který dospěl k závěru, že příprava materiálu, který má o místopředsedkyni parlamentu šířit takové věci, jako že týrá své dítě, nebo že měla, ani si netroufám to znovu opakovat, řekněme rozmařilý intimní život a podobně, tvrdit, že to nemá společenskou nebezpečnost a že to není potřeba stíhat, tak to je podle mě tvrzení, které by při správném výkladu právního řádu a trestného činu pomluvy nemohl obstát.

Podle vás by takový státní zástupce, který toto prohlásí, neměl být státním zástupcem v České republice?

No, podle mého soudu by mělo být revokováno to rozhodnutí, protože jestli se to opírá opravdu pouze o jaksi úsudek, že taková akce nemá dostatečný stupeň společenské nebezpečnosti, aby byla stíhána, tak jsem tím sám velmi překvapen.

Bylo to právě Olovo, za které jste se styděl jako člen Zemanova týmu?

No, bylo mně to krajně nepříjemné. To říkám naprosto otevřeně a jsem velmi nerad, když padá na tuto vládu, která podle mého soudu je složená z poctivých lidí, z lidí, kteří udělali ohromný kus práce, a skutečně se jim podařilo dostat z velmi svízelné situace Českou republiku a její ekonomiku, podařil se jí ohromný posun směrem k té Evropské unii, tak je mi velmi nepříjemné, když pak takovéto jednotlivé věci na nás nevrhají dobré světlo.

S koncem školního roku se v Lidových novinách objevilo hodnocení jednotlivých členů Zemanova týmu. Viděl jste ho?

Slyšel jsem o něm.

Co? Dobré, nebo špatné?

Slyšel jsem jenom, že to bylo v novinách ...

V dobrém, nebo ve špatném?

... a že jsme byli, abych tak řekl, oznámkováni. Dokonce jsem slyšel, že zatímco za legislativu mě hodnotily Lidové noviny dobře, tak se jim nelíbilo mé působení ve funkci ministra spravedlnosti, že jsem neměl podávat stížnost pro porušení zákona.

A tím mi začínáte brát vítr z plachet. Ti, kteří to nečetli, tak jedničku nedostal nikdo, dvojku například Miloš Zeman a Vladimír Špidla. Pavel Rychetský byl Lidovými novinami oklasifikován stupněm tři, tedy dobře. V hodnocení se doslova píše: "Jako populismus mnozí hodnotí to, že otevřel případ Jiřího Kajínka." To vám v hodnocení přitížilo, tato skutečnost. Bylo to populistické, otevřít znovu případ Jiřího Kajínka?

Možná, že to tak někdo vnímal, ale můj motiv a mé rozhodnutí nebylo vůbec motivováno nějakým populismem. Já jsem prostě prošel ten rozsáhlý materiál. Měl jsem stanoviska, mimochodem opačná, než jsem já zaujal, od odborníků z ministerstva spravedlnosti, kteří říkali není potřeba dávat stížnost pro porušení zákona. Já jsem tam dospěl k závěru, že je prostě v takovém případě, kdy byl uložen doživotní trest odnětí svobody, je potřeba využít všechny existující zákonné prostředky k přezkoumání viny toho odsouzeného a dneska už každý ví, že nejhorší na celé té kauze bylo to velmi až kriminální pozadí ze strany plzeňské policie nebo některých plzeňských policistů.

Jak to, že to všichni vědí?

Protože už byla publikována dokonce, jak jsem si všiml, i knížka od nějakých novinářů, která čerpá ze spisů a z materiálů. Já jsem ten spis, ten mě o tom přesvědčil, tam sehráli policisté velmi podivnou roli. Nemyslím tím policii jako sbor, ale tedy několik kriminalistů z Plzně, velmi záhadnou roli. Dokonce si troufám říct svůj soukromý úsudek. Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo z policie.

To je docela závažné prohlášení. O co ho opíráte?

Ti policisté byli stíhání s panem Kajínkem, byli obžalováni, byli postaveni před soud. Nikoliv za trestný čin vraždy, ale za porušování pravomocí veřejného činitele. Tam prokazatelně došlo k tomu, ti policisté už dávno nejsou u policie, upozorňuji, že byli vyhozeni, ale tam prokazatelně došlo k tomu, že ta oběť, myslím, že se jmenoval pan Janda, ...

Podnikatel.

Byla ze strany jiného podnikatele, ne, pardon, oběť byl ... Vydírán byl pan Vlasák a vydírán byl panem Jandou, jestli si dobře pamatuji ta jména. Tak se obrátil na policii se žádostí o pomoc, protože bylo vyhrožováno jemu a jeho rodině, obrátil se na poslance České národní rady tehdy, nebo parlamentu se žádostí o pomoc. Byl skutečně v zoufalé situaci a prokazatelně ti policisté okamžitě informovali právě toho druhého a řekli mu, že se připravuje akce, při které má být, protože to byl evidentně případ, kdy někteří policisté spolupracovali s podsvětím.

Ač už nejste ministrem spravedlnosti, zajímá vás, co se s tím znovu otevřeným případem Kajínek děje?

Ale musím říci, že nevyvíjím žádnou iniciativu v této věci, nepřísluší mi to a trpělivě čekám, jak bude věc posouzena Nejvyšším soudem.

Ještě jednou nahlédnu do hodnocení Lidových novin a znovu citát: "Místo aby vyřešil nedostatek soudců, snažil se některé z nich za nedodělky potrestat." Připustil si Pavel Rychetský, že vůči soudům, respektive soudcům některých krajských soudů při prověrkách postupoval příliš tvrdě?

Tak tady musím říci, že mi to je k smíchu, toto hodnocení Lidových novin. Považuji ho za stejně neseriózní jako řadu jiných hodnocení tohoto deníku. Jenom jedno připomenu. Když naše vláda byla přesně týden ve funkci, tak byl titulek v Lidových novinách "Tato vláda ještě nic nedokázala". To je prostě naprostá naivita a nesmysl myslet si, že za měsíc je možno vyřešit nedostatek soudců a není to o tom, že soudců jaksi není dost.

Tam šlo spíš o to, zda jste přihlédl k tomu, že u některých soudů například ...

Ale to mně nepřísluší, k tomu přihlížet.

Vám nepřísluší přihlížet k tomu, že někde chybí 60 soudců, a proto jejich ...

Ne, ne, protože já jsem žádné tresty neukládal. Já jsem jenom inicioval řízení a k tomu přihlíží pak až ten, kdo rozhoduje o míře zavinění toho soudce. Já jsem prostě zcela podle mého soudu nezbytně a pan ministr v tom samozřejmě pokračuje, pan ministr Bureš, prostě chtěl zjistit skutečný stav. Skutečný stav byl alarmující a zdrcující. Byly případy závažných trestných věcí, podaných obžalob, kde ti lidé, na ten spis ten soudce sáhl jednou, a to tak ...

Vy jste to říkal už několikrát.

... že pustil z vazby ty lidi, aby se už nemusela ta věc sledovat.

Vy jste naznačoval, že to bylo také v ekonomických kriminálních činech.

Ano, v závažné ekonomické kriminalitě.

Myslíte si, a měl jste tehdy podezření, která by byla dokazatelná, že to bylo úmyslné?

Tak to jsem neměl, to si nemyslím, jenom jsem veřejně řekl, že nejhroznější na tom je, že se těžko veřejnosti vysvětlí, že za tím není korupce, protože veřejnost samozřejmě je náchylná k takovým urychleným úsudkům a je opravdu pro nezasvěcenou veřejnost velmi podivné, když na nějakém soudě se soudí každý den, každý den se lidé zavírají, ale člověk, který je obžalován z milionových podvodů, na ten soud čeká sedm let.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes vicepremiér a předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský. Vláda má za sebou, jak už jsem zmiňoval v úvodu, tři roky existence. Zbývá jí poslední rok, který bude velmi pravděpodobně poznamenán předvolební kampaní. Myslíte si, že vláda prosadí ve volebním roce nějakou zásadní právní normu, kterou ještě prosaditi má?

No, tak my toho máme ještě napsáno dost.

Docela hodně, no.

Předkládáme to, teď přes léto legislativa nebude mít žádné prázdniny, bude několik zasedání Legislativní rady, protože předkládáme zásadní a nezbytné, podle mého soudu už poslední v těch velkých změnách legislativních, návrhy zákonů. Zejména jde o úplnou /nesrozumitelné/ právního soudnictví, to znamená nejméně tři zásadní zákony, úplně nový správní kodex, právní řád, s ním zvlášť zákon o správních exekucích, zákon o správním soudnictví a řízení, před správními soudy zákon o nejvyšším správním soudu.

Vy jste totiž k tomuto tlačeni, že vás znovu přeruším, protože plénum Ústavního soudu 25. června zrušilo celou pátou část Občanského soudního řádu týkající se správního soudnictví, a tato část přestane definitivně platit 31. prosince 2002. To znamená je tady rok a půl na to, aby byl přijat úplně nový.

Ano. Tady ovšem musím říct, že to není tak, že bychom až pod dojmem týden starého nálezu Ústavního soudu se rozhodli reformovat správní soudnictví. Naše vláda to měla v programovém prohlášení a už před rokem a půl, no, dnes už dokonce před dvěma léty, téměř předložila Parlamentu České republiky základní teze reformy správního soudnictví ve variantách. Parlament odhlasoval, která varianta se mu jeví jako nejvhodnější v obou komorách, a na této variantě už rok intenzivně pracujeme.

To ale neznamená, že ještě, když byly přijaty ty základní teze jedné varianty, že projde celý zákon, nebo že projdou ty zákony?

Samozřejmě, že lze mít obavy z toho, že zásadní zákonné změny už do voleb se nepodaří prosadit. Já osobně jsem přesvědčen, že reformu správního soudnictví ano, protože tady, za prvé, je skutečně, abych tak řekl, politicky předjednána s celým politickým spektrem a navíc jsem osobně přesvědčen o tom, že tady ta odpovědnost poslanců převáží, protože bez té reformy správního soudnictví opravdu naše země není plnohodnotně právním státem. My jsme vlastně, naše praxe, v rozporu s článkem šest Evropské úmluvy o lidských právech, kde každý má ve své i správní věci ...

Podle vás tedy reforma správního soudnictví jako celek sociálnědemokratickému menšinovému kabinetu projde, ale který zákon podle vás nejvíc narazí na kámen?

No, tak to už se stalo. Už potřetí nám parlament odmítl nový zákon o zbraních a střelivu. Tak to já cítím jako závažný problém, protože to je důležitá harmonizační norma. Evropská unie prostě ...

To je také jeden z kritizovaných zákonů.

... nepřipustí, aby se členem Evropské unie stala země, když je volný pohyb osob a zboží, ve které je volný přístup ke střelným zbraním a střelivu, a když ona svým občanům zakazuje tento pohyb a reguluje ten přístup k těm zbraním, aby ti občané, poté, co se naše země stane členem Evropské unie, se k nám jezdili ozbrojovat. Takže tady se musí opravdu udělat nějaká změna a tady už ten malér nastal, protože potřetí ten zákon neprošel.

Pokusíte se o to počtvrté?

Tak to by byla otázka na ministra vnitra. Já budu tlačit na to, abychom to zkusili ještě počtvrté.

Justice a právní řád, to jsou nejvíce kritizované oblasti v pravidelných posudcích Evropské komise. V těchto dnech se připravuje posudek za uplynulý rok. Jak podle vás dopadne?

Tak nemyslím si, že bychom dostali jedničku, jinými slovy, nemyslím si, že tato pasáž v pravidelné hodnotící zprávě bude pochvalná. To nebude.

Před tím jsme dostávali tak čtyřku.

Ale myslím si, že jestli bude objektivní ta zpráva, tak bude hodnotit ten výrazný posun, ke kterému dochází. My jsme dokázali prosadit celou první etapu reformy soudnictví, to znamená nové rekodifikované procesní předpisy jak pro civilní, tak pro trestní proces, máme podle mého soudu už v závěrečné fázi projednávání zákonů o organizaci soudů a o soudcích a kárné odpovědnosti.

Za co dostaneme nejvíc vyčiněno, co se justice a legislativy týče?

Asi to budou stále ještě průtahy v soudním řízení. To se totiž nezmění tím, že se přijme nový procesní předpis. Ten procesní předpis se musí zažít, musí se nějakou dobu aplikovat, takže i když zrychluje řízení, tak se to tak rychle neprojeví.

Vy jste v srpnu 1998, když jste se stal vicepremiérem, uvedl, že Česká republika musí implementovat do svého právního řádu zhruba osm tisíc směrnic a předpisů Evropské unie. O kolik se toto číslo za ty uplynulé tři roky změnilo?

Tak především se změnilo tak, že už od nás Evropská unie nepožaduje osm tisíc, ale 14,5 tisíce.

To znamená, že jsme nikam nepokročili, naopak navýšili?

Zpočátku to bylo tak tragické, protože prakticky žádná předchozí vláda nezačala ani s harmonizací, ani s implementací norem ecucomunitér. Ze začátku to vypadalo tak, že se úspěšně Evropské unii vzdalujeme, protože ona stále přidává a přidává nové předpisy a my jsme nestíhali to manko, abych tak řekl, srovnat. Dnes musím říci s velikým pocitem skutečně uspokojení, stálo to prostě za to, podařilo se to. Dnes máme zhruba z těch 14,5 tisíce zharmonizováno zhruba 80 až 90 %. Samozřejmě jsem si vědom toho, že ve skutečnosti naše zásluha je asi 60 %. 30 % nových směrnic Evropské unie nebylo třeba harmonizovat, protože byly, náš právní řád už byl kompatibilní, nebylo potřeba na něj sahat. Ale jsme doslova ve finále, jsme doslova v závěru, schází nám toho málo. Schází nám ty zbraně a střelivo, schází nám celá oblast zdravotnictví, schází nám, nepodařil se nám školský zákon.

Ano, reforma školství jako taková.

Ano, zejména to uznávání profesní způsobilosti navzájem. Schází nám několik zákonů, které není vůbec těžké napsat, ale naše vláda se skutečně rozhodla, že s nimi počká, ať si to udělá příští vláda, protože to změna daňových sazeb, harmonizace některých daňových sazeb. Není problém napsat novelu zákona, zaměníte číslovku 5 třeba číslovkou 20. To se dá napsat za večer.

Není to trochu populistické? Vy zkrátka nechcete před volbami asi na daně sahat, protože by to mohlo přispět k prohře sociální demokracie.

Tak především, abychom zase nezneklidňovali občany, netýká se to vůbec daní z příjmů. Ty nejsou předmětem harmonizace v Evropské unii. Netýká se to daní z nemovitostí, nejsou předmětem harmonizace. Netýká se to daní darovacích a tak dále. Týká se to jenom dvou daní, které se harmonizují, spotřební daně na tabák nebo tabákové výrobky, alkohol a benzin. Benzin už zharmonizován v podstatě máme. Alkohol a tabák, to každý náš občan ví, když si zajede, a pak si to přepočítá, zajede za hranice do Evropské unie, že tam prostě platí víc v obchodech za tyto výrobky. My teď jednáme s Evropskou unií o přechodném období na tabák, abychom nemuseli v den vstupu být zharmonizováni, aby se nám povolil odklad několik let a postupně se ty ceny zvyšovaly. A pak se to týká daně z přidané hodnoty, kde, jak je známo, u nás jsou dvě sazby, pětiprocentní, a tuším, že 21 nebo 20procentní.

Tuším 22.

Nebo 22 a v Evropské unii je požadavek, aby byla jenom jedna sazba, bohužel ta vyšší. Nemusí to být 22, může to být třeba 18, ale jedna, a tady také jednáme o přechodné období s Evropskou unií, protože například chceme na dodávky stavebních prací pro bydlení zachovat tu pětiprocentní, aby se nezdražovaly byty a podobně.

Ještě před parlamentními prázdninami Poslanecká sněmovna probírala zprávu vlády o její činnosti. Vy jste uvedl, že vláda odvedla velký kus práce, co se zkvalitnění legislativy týče. Ovšem jedním z kritiků vlády je lídr čtyřkoalice Karel Kühnl. Ten ke zprávě vlády a části věnované legislativě 4. července uvedl:

Karel KÜHNL, /US/, lídr čtyřkoalice /záznam ze 4. 7. 2001/: Vláda hovoří o svých legislativních úspěších. V pořádku. Decentně ovšem mlčí o neúspěších, jako je zkrachovalá snaha ohnout celý ústavní pořádek prosazováním zákonů, jejichž rozpor s ústavou byl zřejmý na první pohled, volební zákon, zákon o České národní bance, vláda v tom nebyla sama. Limonádový Joe a Hogo Fogo hrají spolu, připomínám. Tato zmínka chybí a já doufám, že je to proto, že vláda se za své kroky dovede také stydět a doufám, že ani v tom není vláda úplně sama.

Čtvrtý červenec a kritická slova Karla Kühnla na adresu vlády.

Já jsem na místě mu odpověděl, uvedl příklady, které prostě jsou nepravdivé. Vláda předložila zcela ústavní a zcela zharmonizovaný zákon o České národní bance a poslanci, jak známo, svými pozměňovacími návrhy tam vložili ta ustanovení, která pak Ústavní soud rušil. To nebylo vůbec ve vládním návrhu.

A jste si vědom, že to byli i poslanci vaší strany, vládní poslanci?

Ano, toho jsem si vědom, že to byli i naši poslanci, ale pan Kühnl mluvil o vládě, o bodu, který se jmenoval zpráva o činnosti vlády, a tady teda byl naprosto nepoctivý.

Ale v tom případě vláda je svým způsobem za to zodpovědná, protože té vládě předsedal člověk, který byl předsedou strany, která má vládní zodpovědnost. Já tomuto nerozumím, té schizofrenii na jednu stranu.

No, já chápu, že tomu nerozumíte. Mně také není příjemné, že na české politické scéně je běžným jevem, že poslanecké kluby, abych tak řekl, nerespektují své vlastní politické strany, ať už to jsou vládní, nebo opoziční. Je to jev, kterého jsme svědky od toho roku 1990 nepřetržitě. Na druhé straně systém, který je v některých zemích, systém těch bičů, to znamená poslanec nesmí hlasovat jinak, než jak má nařízeno, také není zrovna nejlepší.

Poslední slova Pavla Rychetského. Děkuji vám za toto interview a na shledanou.

Na shledanou.


Citace rozhovoru v médiích

Gross: Inspekce prošetřuje úlohu policistů v Kajínkových vraždách

Lidové noviny, 26.1.2002, strana 2 - Inspekce ministra vnitra začala po více než osmi letech opět prošetřovat okolnosti dvojnásobné vraždy na plzeňských Borech, za kterou byl na doživotí odsouzen Jiří Kajínek. Nezabývá se ovšem tím, zda čin skutečně spáchal, či nespáchal nejznámější tuzemský vězeň, ale vyšetřuje podíl některých tehdejších plzeňských policejních špiček na vraždě.

Podle ministra vnitra Stanislava Grosse se totiž krátce před koncem minulého roku objevil zcela nový svědek, který na propojení plzeňského podsvětí a tamních vysoce postavených policistů poukázal. "Nedovedu dát hlavu na špalek za to, že v celé kauze nesehráli špatnou úlohu někteří policisté. A to je věc, které se v tuto chvíli intenzivně věnujeme," řekl Gross ve čtvrtečním Kotli na TV Nova.

"Objevil se nový svědek, který může hrát důležitou roli v prokázání toho, že pan Kajínek nebyl osamocen a že negativní roli, možná i v propojení do zločineckého prostředí, mohli sehrát někteří policisté, nebo jiné významné osoby ze Západočeského kraje," dodal ministr vnitra bez bližšího upřesnění. Podle Grosse ale nové svědectví "ani minimálně" nezpochybňuje, že Kajínek dvojnásobnou vraždu skutečně spáchal. "Není pochyb, že pan Kajínek je vrah... je ale možné, že v té kauze nejel jen on," prohlásil ve čtvrtek ministr.

Šéf jeho inspekce Mikuláš Tomin včera LN potvrdil, že se případem skutečně zabývají. Nic víc než Gross však s ohledem na průběh vyšetřování říct nechtěl. Kajínkův obhájce Jaroslav Bárta, který na některé nekalé praktiky policie a úlohu jejích členů v případě již dlouho - a dosud marně - poukazoval, byl Grossovým vystoupením v Kotli překvapen. "Vůbec nevím, že se tím opět někdo zabývá. Dozvěděl jsem se to až z televize," prohlásil. "Každopádně pokud nový svědek skutečně existuje, byl by zákonný důvod podat v Kajínkově případě návrh na obnovu řízení a tím kauzu znovu otevřít," podotkl.

Na "až kriminální úlohu policie" v případě vraždy plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše upozorňoval už tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. "Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji asi spáchal někdo z policie," řekl dokonce loni v červenci BBC. V jiných případech hovořil v této souvislosti minimálně o korupci. I proto Rychetský podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jiřího Kajínka. Soud ovšem na návrh Nejvyššího státního zastupitelství opětovné otevření kauzy muže, kterého "proslavil" předloňský útěk z Mírova, odmítl.

Případ Jiřího Kajínka

TV Nova, 25.1.2002, 19:30 hodin, Televizní noviny - Pavel ZUNA, moderátor - Překvapující slova v jednom z nejsledovanějších případů pronesl ministr vnitra Stanislav Gross. Ve včerejším pořadu Kotel řekl, že do kauzy Kajínek mohly být zapleteny i některé vysoce postavené osoby. Ministr Gross je už třetím členem vlády, který řekl, že v Kajínkově případu není všechno v pořádku. Zneklidňující náznaky ale nerozvedl a jeho úřad je dnes celý den odmítal komentovat.

Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD /ukázka/ - Já nepochybuji o tom, že pan Kajínek je vinen, ale nedovedu dát hlavu na špalek za to, že v celé kauze nesehráli špatnou úlohu někteří policisté. Je možné, že v té kauze nejel jenom pan Kajínek, ale i některé jiné osoby a možná vysoce postavené osoby.

Jan TUNA, redaktor - O tom, co Stanislav Gross řekl před několika miliony diváky, se hovoří už dlouhou dobu. Ministr ale už nevysvětlil, jak může naznačovat tak závažné skutečnosti a přitom jedním dechem tvrdit, že to nemůže změnit verdikt o vině. Po Grossových slovech se dnes hradbou mlčení opevnilo celé ministerstvo vnitra i celé policejní prezídium. Nikdo nechce říci, koho měl ministr na mysli a v jaké fázi je vyšetřování.

Gabriela BÁRTÍKOVÁ, tisková mluvčí Ministerstva vnitra České republiky - Nelze sdělit žádné konkrétní informace. Jediná specifikace, kterou vám v tuto chvíli k tomuto mohu sdělit, je, že jde o oblast Západočeského kraje.

mjr. Jiří VOKUŠ, tiskový mluvčí Policejního prezídia České republiky - Žádné informace v tuto chvíli, určené ke zveřejnění, nejsou k dispozici.

Jan TUNA, redaktor - To, jak závažné skutečnosti mohou být ve hře, dokládají slova místopředsedy vlády Rychetského. Ten před časem řekl, že pokud vrahem nebyl Kajínek, tak asi někdo z policie.

Pavel RYCHETSKÝ, místopředseda Vlády České republiky, bývalý ministr spravedlnosti /ČSSD/ pro BBC - Činnost plzeňské policie byla naprosto neprofesionální a patrně tam za tím byla přinejmenším korupce.

Jan TUNA, redaktor - Kajínka postupně odsoudily na doživotí soudy všech stupňů. Neustále se ale objevovaly stížnosti na postup policie. Soudce chtěl například znát úlohu tehdejšího komisaře kriminální služby v Plzni Ladislava Kadeřábka. Ten mezitím povýšil a teď působí na policejním prezídiu jako zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. osoba, pracovnice Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování - Má dovolenou a bude tu až v úterý.

Jan TUNA, redaktor - Chtěl bych se konkrétně zeptat, hovoří se o jménu Ladislav Kadeřábek?

Gabriela BÁRTÍKOVÁ, tisková mluvčí Ministerstva vnitra České republiky - Nechceme samozřejmě nahrávat pachatelům a skutečně nelze sdělit žádné konkrétní informace. Jan TUNA, redaktor - Pochybností v kauze Kajínek je celá řada. Nedávno například údajně zmizel korunní svědek Vojtěch Pokoš. Stížností Jiřího Kajínka se teď zabývá Ústavní soud a je otázkou, jaký vliv budou mít na vše současná slova ministra vnitra.


© BBC 2001 Tisk ctrl + p Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.