Pavel
Pecháček, prezident Radia Svobodná Evropa a šéfredaktor ČRo 6 -
Radio Svobodná Evropa
Úterý 19. června 2001
Poslechněte
si rozhovor v MP3
Před
více než padesáti lety, 1. května 1951, začalo vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Stanice informovala i české posluchače o dění v jejich zemi. Zahraniční rozhlasy,
včetně Svobodné Evropy, byly před listopadem 1989 považovány za štvavé vysílačky.
Stačí si připomenout zvukový záznam z vysílání Československé televize z ledna
1989.
Záznam z vysílání Československé televize z ledna 1989/: Povolené shromáždění na Škroupově náměstí bylo zneužito k útokům proti socialistickému státu. Organizátoři jen znovu potvrdili, že jim nejde o žádný dialog, ale o vyvolání protisocialistických nálad. Koncem roku Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a BBC vyzývají ke konfrontaci se státní mocí. V lednu 1989 mají podle jejich představ nelegální akce přerůst v otevřené vystoupení proti socialismu.
Takto o vysílání zahraničních rozhlasových stanic referovala státní Československá televize v lednu 1989. Rádio Svobodná Evropa vysílá dodnes, je součástí okruhu Český rozhlas 6 a v posledních měsících je kolem vysílání tohoto okruhu mnoho emocí. Důvod? Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se rozhodla monitorovat vyváženost vysílání okruhu Český rozhlas 6 Rádio Svobodná Evropa.
Šéfredaktor stanice Pavel Pecháček míní, že druhé monitorování regulačního orgánu během jediného roku je podivné. V českých médiích se objevily komentáře, že české vysílání Svobodné Evropy je trnem v oku smluvně opozičním stranám, ODS především, ale také ČSSD. Nejen o sporech kolem vyváženosti vysílání a budoucnosti ČRo 6 Rádia Svobodná Evropa bude následujících 30 minut.
Pozvání do pořadu Interview BBC dnes přijal šéfredaktor okruhu Český rozhlas 6 Rádio Svobodná Evropa a prezident Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček. Vítejte u mikrofonu BBC, hezký dobrý den.
Dobrý den.
Nad čím 1. května Pavel Pecháček přemýšlel v souvislosti s 50. narozeninami Rádia Svobodná Evropa?
Nad čím jsem přemýšlel? Tak, jednak jsem v té chvíli měl dost práce, protože jsem ty oslavy spoluorganizoval. V těch dnech asi jsem přímo na tu minulost a současnost Svobodné Evropy nemyslel, ale spíš předtím a potom. Je to něco unikátního, bych řekl. Ti lidé, kteří tam pracovali dávno přede mnou ty desítky let, nakonec oni udělali něco, samozřejmě, že to bylo za pomoci statečných lidí tady, statečných lidí v Americe, ale opravdu pomohli tomu, aby totalita tady skončila. Dneska ta stanice, mimochodem tam prošli skvělí lidé, Egon Hostovský, Jan Čep, Ferdinand Peroutka, to je ta stará garnitura a teď Svobodná Evropa dnes? Ta Svobodná Evropa samozřejmě změnila úplně svou misi po roce 1990.
Má mít vůbec v současnosti nějakou misi?
Já jsem o tom přesvědčen naprosto, že má. Ta mise zní asi tak - pomoci tady budovat demokracii, protože existence demokratických institucí ještě neznamená existenci hluboce vžité, zakotvené demokracie a za druhé pomoci lidem tady se orientovat v tom pro ně často ještě ne zcela jasném novém prostředí tedy tržního hospodářství.
Podle vás tu orientaci lidem nenabízejí jiné rozhlasové a televizní stanice v České republice ať už veřejnoprávní, či soukromé?
Jistě také, ale my tady máme určité zkušenosti ze Západu v tom smyslu, a teď nemyslím jenom na jednu zem, Spojené státy jsou jiné než Velká Británie a Velká Británie je jiná než Německo, ale my tady přinášíme třeba určité zkušenosti. Nikomu nebudeme nic vnucovat. Ne všechno se dá ze Západu přebírat automaticky, ale jsou tady věci, které se nemusejí vynalézat podruhé. Já jsem přesvědčen o tom, že tyhle zahraniční stanice pořád ještě mohou pomoci, a to z té perspektivy vnější, často z toho určitého nadhledu, z těch zkušeností, know-how. Já, když začátkem 90. let mi někteří Američané říkali, někteří, že: "Jakou to bude mít cenu v budoucnu?" Tak jsem říkal: "Pánové, počkejte si chvilku," a měl jsem pravdu. Ono nejde těch 40 let, vlastně ještě více, kdybychom k tomu ještě připočítali tu totalitu nacistickou, takhle dlouhé období musí mít nutně vliv na člověka, i kdyby ten člověk byl naprosto proti totalitě, musí to na něj mít vliv a stejně tak jako všechno ostatní se i v tomhle oboru, tedy našem profesionálním, nedá všechno změnit přes noc.
Připomeňme si dobu totality a záznam z vysílání české redakce Rádia Svobodná Evropa z Palachova týdne. Psal se leden 1989 a u mikrofonu byl redaktor Svobodné Evropy, shodou okolností dnes leader čtyřkoalice Karel Kühnl.
Karel KÜHNL /záznam z vysílání české redakce Rádia Svobodná Evropa z ledna 1989/: O vlastním průběhu středečního odpoledne si poslechněte podstatné části z telefonátu Tomáše Tvarocha: "Já se právě vracím z velice krásné manifestace na Václavském náměstí, která proběhla dnes asi mezi čtvrtou a sedmou hodinou odpolední. Pan Palouš vystoupil na obrubni květináče a přečetl dokument Charty 77 číslo 5, po něm vystoupil na týž obrubník pan Ivo Bosák, který o té osobě řekl, že je topič, křesťan a příznivec Charty 77, pan Bosák...
Tolik záznam vysílání Rádia Svobodná Evropa z ledna 1989, kdy vysílaly na území Československa jen státní televize a státní rozhlas ovládaný komunisty. Vy jste hovořil o tom, že Svobodná Evropa a vůbec zahraniční rozhlasy mají smysl i dnes, jedenáct let po pádu totalitního režimu. V internetových novinách Média Report, které vycházejí od včerejška, ovšem Jan Jirák a Petr Kopecký jako jeden z argumentů proti existenci vysílání zahraničních rozhlasů na území České republiky říkají: "Existence těchto stanic v zásadě prodlužuje pocit provizoria posttotalitní společnosti."
Já to takhle vůbec nevidím. Zaprvé tento názor není všeobecně sdílený. Vezměme názor třeba prezidenta téhle země, vezměme názor řady politiků z různých politických stran v téhle zemi a v řadě případů je ten názor zcela opačný.
A není to tím, že ti politici, o kterých mluvíte, mají ke Svobodné Evropě a k jejím názorům blízko? Asi víte, že narážím na to, že o Svobodné Evropě se říká, že patří do hradního křídla?
Ale ona to není pravda, ona to není pravda, že patříme do nějakého křídla. Já myslím, že si ještě třeba popovídáme o té vyrovnanosti v tom vysílání. Já bych se jenom ještě vrátil k té vaší otázce. Jak byla přesně ta definice ...
Ta otázka byla, existence těchto stanic, míněno, anebo rozumějme, českého vysílání zahraničních rozhlasových stanic v zásadě prodlužuje pocit provizoria posttotalitní společnosti.
Podívejte se, ten smysl naší existence tady je, že chceme nějakým způsobem pomoci tomu vývoji, to je na straně jedné, o tom už jsme mluvili, ale za druhé, já se domnívám, že třeba vaše BBC, anebo naše Svobodná Evropa tady klidně zůstanou navěky. To já už nebudu a já věřím, že tahle stanice, jmenuje se dneska Český rozhlas okruh 6 Rádio Svobodná Evropa, já se domnívám, že tahle stanice tady může zůstat navždycky. Dneska samozřejmě ty zkušenosti Svobodné Evropy pomohly k vzniku té stanice, ale mít unikátní stanici, která je opravdu i na světě dost unikátní, která jde dneska do hloubky v politice, do hloubky v ekonomii, která je pro minoritu, pro tyhle lidi, kteří se o tohle zajímají, já si myslím, že je v pořádku, že to je vlastně veřejnoprávní služba a že klidně může mít veřejnoprávní rozhlas ode dneška za třicet let stanici tohohle druhu, tohohle typu. Vždycky bude pro minority, ale bude mít svou cenu.
Pane Pecháčku, bezesporu nejtěžší pro zahraniční rozhlasy asi po listopadu 1989 byla jejich vnitřní proměna. Přeci jen to byly stanice, které vysílaly v době studené války, vysílaly do rozděleného světa. Myslíte si, že česká redakce Svobodné Evropy prošla opravdu výraznou proměnou a nejsou tam rezidua toho, že vysílala v době studené války?
Nesmírnou proměnou. Prosím vás, u vás jsou taková rezidua? Ne. Samozřejmě, že vysíláme dneska odtud a tehdy to bylo vlastně takové, ano, trošku černobílé, protože na jedné straně totalita, na druhé straně lidé, kteří se snažili se té totality nějakým způsobem zbavit. Dneska je samozřejmě ta situace jiná. My tady nejsme pro někoho, proti někomu. My tady nejsme ani pro jednu z existujících politicích stran, ani proti nim. My prostě se snažíme v rámci té vyváženosti, snažíme se prostě různými názory našich komentátorů, to nejsou názory Pecháčka nebo Svobodné Evropy, to jsou skutečně jejich názory, to není jako za Kojzara, se snažíme nějakým způsobem komentovat, analyzovat tu situaci tady ...
Přeci je rozdíl mezi komentářem a analýzou?
No, samozřejmě, ale tady jsme u jedné věci. Vezměte si, kolik dneska tady vůbec existuje v České republice v rozhlasových stanicích komentářů? Vždyť to pomalu mizí tenhleten novinářský obor. Tak, kdo má komentáře? Pár komentátorů má třeba Radiožurnál. Z elektronických médií, které jsou v České republice, vlastně ty komentáře ...
Nepřeceňujete příliš, nepřeceňujete příliš žánr komentář? Nemělo by to být tak, že člověk v postmoderní společnosti by měl dostat maximum informací nebo dobrou analýzu a názor si udělá on?
Samozřejmě, samozřejmě, ale, vždyť právě ten komentář k takovým věcem přispívá. Ti lidé si mohou konfrontovat své názory s názory toho kterého komentátora od nás. Můžete často slyšet třeba i dva různé názory, a dokonce i někdy v jednom pořadu, na jednu a tu samou věc. Čili, co to provokuje? Myšlení těch lidí, kteří se o politiku zajímají.
Na tu otázku, zda nepřeceňujete žánr komentář, byste mi tedy odpověděl záporně?
Rozhodně komentáře budou vždycky zapotřebí. Proboha, samozřejmě budou, i když v naší zemi z elektronických médiích trochu mizí.
A množství těch komentářů na jednom jediném okruhu?
Podívejte se, to záleží právě na tom, jaký je to okruh. My, když ta stanice v listopadu 1995 vznikala, tak jsme si velmi přesně rozdělili, co dělá Radiožurnál, co dělá Praha, co dělá Vltava, co bude dělat "Šestka", tedy Svobodná Evropa. My jsme například vyřadili řadu typů pořadů, které dělají jiné stanice. Praha a Vltava, to je třeba záležitost kulturních pořadů, ne u nás. My se nechceme krýt s Radiožurnálem, to je záměr ...
Takže na vás zůstaly komentáře?
To je záměr. Ano, komentáře, analýzy, politika do hloubky, to je právě ten rozdíl, včetně tedy té ekonomie, a potom samozřejmě máme i jiné formy, než je komentář, ale ta forma tam přísluší.
Vy jste v polovině roku 1994, teď myslím českou redakci Rádia Svobodná Evropa, začali vysílat z budovy Českého rozhlasu v Praze, a to jako nezávislá korporace s českým názvem Rádio Svobodná Evropa a zároveň jste si pronajali pak budovu bývalého shromáždění, to zase hovořím o celkovém Rádiu Svobodná Evropa, tady je nutné rozlišovat i ty dvě korporace, aby v tom posluchači neměli zmatek, a pak, bylo to na podzim roku 1996, vznikl okruh Český rozhlas 6 Rádio Svobodná Evropa ...
Devadesát pět, promiňte.
Promiňte, tak to jsem se přeřekl. Tento okruh byl už v tom roce 1995 označován jako hybrid. Především soukromé rozhlasové stanice v České republice protestovaly proti tomu, že ten okruh vznikl, protože spojuje soukromou stanici a vysílatele veřejné služby, tedy veřejnoprávní médium?
Víte, o těchto protestech privátních stanic, já o tom ani nevím, ale teď jsme asi u důležité otázky. Já to musím vysvětlit. Ano, existuje tady Radio Free Europe - Radio Liberty, které vysílá asi do pětadvaceti zemí, včetně třeba Íránu a Iráku, a existuje společnost, korporace, nezisková organizace založená 25. února 1994 ve Washingtonu, nikoli Pavlem Pecháčkem, jak se teď několikrát mylně objevilo, ale členy Výboru pro zahraniční vysílání Spojených států, které jmenuje americký prezident, a tato americká korporace byla, jak jsem říkal, v únoru 1994 založena a potom jsem byl já teprve jmenovaný jejím prezidentem. Odešli jsme, většina z nás, tedy teď mluvím o té korporaci, máme určité lidi, kteří jsou zaměstnáni pro nás samozřejmě i v tom Washingtonu, odešli jsme do Prahy a tady jsme jako organizační složka. Jsme uvedeni v normálním obchodním rejstříku a my jsme ovšem americká společnost založená ve Washingtonu, sídlící ve Washingtonu, jenomže pod českým jménem Rádio Svobodná Evropa. S Radio Free Europe - Radio Liberty jsme velice úzce svázáni vlastně pupeční šňůrou, protože přes ně nám jde grand ze Spojených států, z amerického Kongresu, který vlastně tvoří náš rozpočet.
A nejste tedy kočkopsem na jednu stranu, co se českého práva týče, součást, vy jste soukromá organizace?
Ale, my jsme, my jsme nezisková organizace založená ve Spojených státech ...
Ale soukromá, soukromá?
Počkejte ...
Na základě soukromého práva a pak je tady Český rozhlas jako instituce fungující na základě práva veřejného?
Vždyť Český rozhlas může spolupracovat s každým, vždyť na šestém okruhu Českého rozhlasu spolu s námi vysíláte i vy! Český rozhlas může si obstarávat pořady, které chce, naprosto kdekoli.
Ale my nejsme s ČRo propojeni, až na to, že šíří náš program ...
No, tak, že nejste v názvu, ale šíří váš program podobně jako šíří programy, které my pro něj vyrábíme. Tam je to stejné. To je právě ten stále opakovaný omyl ...
Já se dostávám teď právě k argumentům místopředsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka. On doslova říká: "Po právní stránce žádné Rádio Svobodná Evropa v Česku nevysílá a nevysílalo."
Tak, já už jsem na to, myslím, odpověděl. Jsme organizační složka zanesená ve zdejším obchodním rejstříku společnosti americké, která má sídlo ve Washingtonu, která nebyla založena žádným Pecháčkem, která byla založena Výborem pro zahraniční vysílání Spojených států.
A nebylo to tehdy tak, když v roce 1995 vznikl Český rozhlas okruh 6 Rádio Svobodná Evropa, že zkrátka vám nic jiného nezbývalo, než se spojit s Českým rozhlasem, protože jinak byste zanikli, protože jste nebyli schopni pokrýt náklady na vysílání Rádia Svobodná Evropa v českém jazyce?
Nikoli, že nám to nezbývalo, ale bylo to to nejlepší, bylo to to nejvýhodnější.
No, nejvýhodnější ...
Vy jste se dali nakonec podobnou cestou v tom smyslu, že jste také přišli jako centrála, bych řekl, jste centrála v Londýně pořád, jako my ve Washingtonu, ale nejvíce lidí vaše oddělení má nepochybně tady v Praze i z důvodu profesionálních.
Ale my právně vysíláme jako samostatná stanice na VKV frekvencích.
No a my právně vysíláme na základě dohody o společném vysílacím projektu mezi Českým rozhlasem a RFE a RFE/RL.
Vy jste našel ve světě, anebo existuje někde, já se přiznám, že jsem takový případ nenašel, že by veřejnoprávní stanice se propojila se soukromou institucí?
Nevím, nevím, v každém případě ...
Vy jste skutečně unikátní a ojedinělý projekt v mediálním ...
V každém případě, je to možné, ano, v každém případě prezident RFE/RL Thomas Dine tvrdí, a nejen tady, ale Washingtonu, že tohle je něco, co je vlastně modelem pro ostatní a jestli jsme v tomto ohledu pionýři, tak, zaplaťpánbůh, za to.
Vy už jste vysvětlil váš postoj k tomu, zda po právní stránce existujete či nikoli v souvislosti s těmi neutuchajícími diskusemi o právním postavení a i zpochybňování právního postavení ČRo 6 Rádia Svobodná Evropa členy regulačních a kontrolních orgánů v České republice. Myslíte si, že jde o politický útok, anebo čím si to vysvětlujete?
Podívejte, já si myslím, že tady jde o jednu věc, že prostě skutečně si někdo nezjistil základní informace. Já vím, že se o nás objevovaly tyhle zprávy, které, pardon, nikdy ovšem nebyly skutečností, že se o nás objevovaly už v minulosti ...
Já vím, ony se objevovaly v roce 1995, protože když jsem zpracovával rozhlasovou historii, tak skutečně se ozývaly ať už od regulačního orgánu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v tom 95., kdy jste museli dokonce i kvůli tomu změnit identifikaci na začátku vysílání společného okruhu Rádia Svobodná Evropa ČRo 6?
No, když je to okruh Českého rozhlasu, tak asi ne změnit, ale asi mít úplně novou. Samozřejmě, že my tam přirozeně, od 5. listopadu 1995 teprve tahle stanice vysílá, a samozřejmě, že je naprosto povinností korporace Rádio Svobodná Evropa, i když je to americká korporace, aby řekla u svých programů: "Tohle je program, který vyrobila," to jsou, prosím, vyrobené programy pro Český rozhlas: "Tohle je program, který vyrobila Svobodná Evropa pro Český rozhlas okruh 6."
Nemyslíte si, že nakonec generální ředitel Českého rozhlasu a teď, ať je jím kdokoli, bude muset kvůli restriktivním opatřením sáhnout na ČRo 6 Rádio Svobodná Evropa, protože střední vlny, na kterých vysíláte, jsou nejdražší položkou, co se vysílačů týče v rozpočtu Českého rozhlasu, a že kvůli tomu, že politická elita nechce navýšit koncesionářské poplatky, zkrátka Svobodná Evropa nebude ufinancovatelná?
Podívejte, já jsem o tom hovořil s generálním ředitelem Českého rozhlasu Kasíkem několikrát a já cítím, že máme naprosto v tomhle ohledu shodné stanovisko. Tam je samozřejmě ten problém, že střední vlny jsou drahé, ale protože výrobu svých pořadů, platy svých redaktorů, zahraničních korespondentů a tak dále a tak dále si platí Svobodná Evropa, ona vyrábí programy pro Český rozhlas, tak když vezmete šestý okruh Českého rozhlasu, tak zjistíte, že to je, co se týká rozpočtu, snad stanice, teď mluvím o stanici jako takové, snad s nejnižším nebo skoro nejnižším rozpočtem v České republice.
Můžete říci, jaký je rozpočet šestého okruhu Českého rozhlasu na celý rok?
Mohu. Je to 20 milionů korun ročně ...
I s vysílači?
Ne, bez vysílačů, a tam potom ...
A můžete to říci i s vysílači?
Můžu, ale ano, tam k tomu ovšem ještě přistupují peníze, které jako své vlastní korporaci americké poskytuje Kongres, což je také nezanedbatelná částka, a ta je právě na výrobu pořadů Svobodné Evropy, které Svobodná Evropa dává k dispozici Českému rozhlasu. Co se týká vysílačů, tak tam platí 40 milionů, zhruba 40 milionů korun Český rozhlas a 10 milionů korun platí Washington. To jsou pořady...
To znamená, celkové náklady na šestý okruh Českého rozhlasu, pokud jsem dobře počítal, jsou 70 milionů korun a 30 milionů z toho platí americká strana?
Pardon, co se týká vysílačů, tak platí 10 milionů korun ročně americká strana, to jsou ty hodiny, které vysílá přímo RFE/RL, to jsou ty večerní hodiny, v nichž jde jeden pořad v angličtině, a potom jdou ty pořady slovenské.
Abychom nezabíhali ale příliš do detailů. Mně stačí jen těch pár čísel. Celkové náklady na vysílání jsou tedy 70 milionů korun, včetně vysílačů, a americká strana z celkových nákladů hradí kolik milionů?
Tak, z těchhle těch, co jste teďko uvedl, tak 10, ale potom ještě platí, má svůj rozpočet na výrobu pořadů, na platy svých redaktorů, na platy svých zahraničních korespondentů, na zařízení a tak dále...
Z rozpočtu Českého rozhlasu tedy jde zhruba 60 milionů? Já se znovu ptám ...
Tak, počkejte, abychom to řekli co nejpřesněji. Ano přes 60 milionů, včetně vysílačů.
Ano a znovu se ptám, myslíte si, že v budoucnu, pokud se nezvýší koncesionářské poplatky Českého rozhlasu, bude mít Český rozhlas na to, aby platil 60 milionů na tento okruh?
Já bych teď spekuloval, kdybych vám na to odpověděl, ale říkám vám to, co jsem zdůraznil před chvílí, když o tom hovořím s generálním ředitelem Kasíkem, tak jsme se ještě nedostali nikdy k tomu, že bychom nějakým způsobem diskutovali o tom, že ...
Že by se uvažovalo v budoucnosti o rušení ...
... bychom hovořili o tom, že by se rušila "Šestka", tak to ne.
Pane šéfredaktore, jak rozumíte sousloví "vyvážené a objektivní vysílání"?
Konečně jsme se k tomu dostali, protože to je slovo, které je dnes slyšet úplně na všech stranách.
V souvislosti s vámi, že je porušujete toto sousloví?
No, tak nejen v souvislosti s námi, ale tady jde o veliké nedorozumění. Tak, když vezmeme třeba loňský rok, my jsme dělali pro Radu Českého rozhlasu seznam lidí, politiků, kteří u nás byli za celý ten rok před mikrofonem. Budete se divit, jako jsme se divili my, ale ono to bylo naprosto vyrovnané. Teď mluvím o lidech, kteří přišli. Samozřejmě se někdy stane, vám také, že vám nějaký politik třeba do studia nepřijde, ale tohle byla jedna tedy věc, kde jsme byli sami překvapeni, jak je vyvážená. U nás ...
To jsou ale diskusní pořady, bavíme se o komentářích, vyváženosti komentářů?
A ta vyváženost komentářů, ta spočívá v tom, že já tam mám řadu komentátorů, anebo lidí, kteří prostě dělají analýzy, a to nám pomáhá v tom i RFE/RL, tedy "velká Svobodka", a tihle lidé jsou všichni kolem, řekl bych, politicky kolem středu. Některým bije možná to srdíčku trošku nalevo od středu, některým trošku napravo od středu, ale v každém případě to nejsou žádné názory extrémní. Ty názory se různí a tam je právě ta vyváženost, že tam jsou někteří lidé, kteří se spíš přiklánějí k jednomu směru, někteří lidé, kteří se přiklánějí k jinému směru, a potom, promiňte, tam třeba zazní i ty názory, jak jsem vám říkal, třeba i různé v jednom a tom samém programu. Ať si posluchač o tom udělá svůj úsudek.
Jako šéfredaktora okruhu se vás zeptám velmi stručně a velmi jasně, žádám podobnou odpověď. Připustil jste si někdy, že by ČRo 6 Rádio Svobodná Evropa porušilo etické principy novinařiny?
Tak, já jsem přesvědčen, že asi pro náš přísný, velmi přísný etický kodex asi nejméně ze všech stanic, které se politice věnují. Já vám něco řeknu, když neděláte nic, neděláte chyby, když něco děláte, ty chyby se stanou, ale jsou výjimečné. Ano, někdy opravdu si třeba zavolám nějakého redaktora a řeknu mu, že ne tímhle tím způsobem, u nás se nesmí žádné senzacechtivé věci prostě vykládat, všechno musí být na základě faktů, musí to být řečeno, i ta polemika mírným, anebo kritika, mírným a věcným tónem, čili já bych řekl, že ne, že to je zcela výjimka, když vám něco prostě ulítne.
Váš profesionální etický kodex Rádia Svobodná Evropa, doufám, pokud se na něj podíváte vizuálně, je to váš kodex?
Hm, je náš.
Není starý, je aktuální. V bodě 8 říká: "Pracovníci rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa se musejí úzkostlivě vyhýbat ve styku s jednotlivci a skupinami byť jen zdánlivému konfliktu zájmů." Jana Šmídová, která byla mluvčí Impulsu, podle vás tento bod neporušila?
Podívejte se, jestli jde o konflikt zájmů, já opravdu nevím. Já jsem s Janou Šmídovou ...
Přeci jenom musíte vědět, co je konflikt zájmů?
Počkejte, víte, tohle to je někdy opravdu sporná a ošidná věc. Já vám třeba mohu říci o ní, že ...
Ne, zeptám se jinak. Měl by být redaktor jakékoli stanice mluvčím nějakého občanského sdružení ...
Čili, podívejte se ...
Iniciativy občanské?
Já vám na to nedám úplně jednoznačnou odpověď, protože ji sám pořádně neznám, ale řeknu vám jednu věc. Jana Šmídová byla krátce, jenom velmi krátce mluvčí Impulsu. Od nás o Impulsu nevysílá, u nás se těmto tématům nevěnuje. Ona sama jasně prohlašuje, že nechce do politiky, nezakládá žádnou politickou stranu, chce dělat novinařinu, čili z tohohle hlediska já osobně v tom, vy jste mi ukazoval, nebo citoval ten ...
Profesionální kodex.
... ten náš profesionální kodex. Já to takhle jako nějaké, já to takhle necítím, aby to byl vyslovený konflikt. To je nakonec záležitost, kterou jsme, kterou jsme s Janou probrali a já si myslím, že tady převažuje z 99 % především její vynikající novinářská práce a s tou politickou...
Znovu vám vstoupím do řeči, ale něco jiného asi cítí váš nadřízený, generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, který napomenul podle dnešních Lidových novin dva vaše redaktory, právě Janu Šmídovou kvůli Impulsu 99 a Jana Rejžka kvůli jeho informování o krizi v České televizi. Vy souhlasíte s tím názorem generálního ředitele Kasíka?
Podívejte se, co se týká Jana Rejžka, tak Jan Rejžek, který je, jinak bych řekl, špičkový v tom živém vysílání, a sice tím, jakým způsobem, jaké hosty dokáže tam dostat, jaké třeba zahraniční, americké třeba spisovatele a tak dále. Je pravda, že v jednu chvíli, na počátku té televizní krize, a o tom jsem s ním hovořil, je pravda, že tam v některých živých pořadech ujel, a sice bylo jasné jeho stanovisko, nebylo opravdu ideální a zdaleka ne, jakým způsobem třeba ovlivnil ty posluchače, kteří měli názor jiný, ale to je pasé.
Pavel Pecháček, šéfredaktor ČRo 6 Rádia Svobodná Evropa. Děkuji vám za vašich 30 minut a někdy příště u těchto mikrofonů na shledanou.
Děkuji na shledanou.