Martin Muchka, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Pátek 7. prosince2001

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je regulačním orgánem pro elektronická média v České republice. Již drahnou dobu je rada terčem kritiky, důvodů je několik, činnost regulačního orgánu v kauzách TV Nova, TV Prima a v posledních týdnech i TV 3. Místopředseda Unie svobody Ivan Pilip před několika týdny prohlásil, že Radu pro rozhlasové a televizní vysílání je třeba bojkotovat, protože se chová jako zločinecká organizace. Poslanec Vladimír Mlynář navrhl 27. listopadu zařadit do programu schůze dolní parlamentní komory bod - odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Návrh však neprošel. Poslanec ODS Petr Pleva, který je proti odvolávání rady, vysvětluje proč.

Petr PLEVA, poslanec ODS /zvukový záznam/: Protože to bylo prezentováno jako snaha odvolat radu v souvislosti s probíhající arbitráží, tak to považuji za nešťastnou snahu, protože arbitráž ještě není uzavřena, není výrok o náhradě škody a takovéto tendence v Parlamentu České republiky mohou poškozovat Českou republiku a mohou signalizovat také auditorům jakési přiznání viny a mohou znamenat také větší finanční náhradu pro Česku republiku.

Poslanec za ODS Petr Pleva. Nejen o činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a o sporech o české soukromé televizní stanice bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Internetový magazín věnující se médiím Rádia.cz položil čtenářům anketní otázku: "Myslíte si, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání funguje správně?" Rozhodně ne odpovědělo 77 % čtenářů, spíše ne 19 %, spíše ano 2 % a rozhodně ano 2 % čtenářů. O čem podle vás výsledky této ankety vypovídají především?

Já ji za prvé slyším poprvé, za druhé mě nepřekvapují a za třetí si myslím, že vypovídají o tom, že tato problematika je velice složitá. Obtížně se v tom orientuje, řekl bych, odborná veřejnost a po laické veřejnosti chtít, aby se orientovala v takto spletitých problémech, je asi trošku něco navíc.

Zmíněný internetový magazín je specializovaný, tudíž předpokládám, že i čtenářská obec tohoto magazínu je přeci jen trochu odborněji vzdělaná v médiích než běžní čtenáři masových médií. Vy jste řekl, že vás nepřekvapila, proč vás nepřekvapila? Jen proto, že se lidé v té problematice málo orientují, tudíž nerozumí tomu, co rada dělá?

Ne, v tom to není. Já si myslím, že není na světě regulátor, jehož činnosti by byla populární. Vycházejte třeba jen z této základní zkušenosti. Kdo chce vysílat privátně, musí požádat o licenci. Na jednu licenci máte, dejme tomu, teď neřeknu nic tajného, budeme se teď zabývat rozhlasovými kmitočty v Ostravě a v Brně, na těchto pár kmitočtů přišlo přes 80 žádostí. Teď si představte, kolik rozhodnutí rady, které bude učiněno někdy začátkem příštího roku, jak zapůsobí. Bude tam jeden spokojený, nebo zhruba asi pět spokojených, protože těch kmitočtů je asi pět, a přes 75 nespokojených.

Myslel jsem, že přiznáte, že v některých momentech regulační orgán sám selhal a tudíž citované výsledky ankety mohou být obrazem selhání regulačního orgánu.

Já bych byl raději, kdybyste mi konkrétně vytknul nebo sdělil to, co vy považujete za selhání rady.

Budeme se o nich v tomto pořadu bezesporu bavit. I v diskusním fóru internetových stránek Rady pro rozhlasové a televizní vysílání si lze přečíst nelichotivá hodnocení práce rady. Jaké to je, předsedat orgánu, který požívá u veřejnosti tak malé důvěry?

Kolegové si mě zvolili, tak mi nezbývá nic jiného, než to konat.

Je to těžké?

Myslím, že nemáte důvod mi závidět.

V čem především ne?

To je takový batoh, nebo jak to říct, který se nesundává, když vycházíte ze dveří, ten je s vámi 24 hodin denně sedm dní v týdnu.

Ve kterém okamžiku jste měl chuť batoh položit a vzít si na záda jiný batůžek?

Tak podívejte se, já mám za sebou už více než třetinu funkčního období, takže v té době takováto superkrize zatím ještě nenastala. Já si myslím, že nastat samozřejmě může, ale zatím, jak říkám, nenastala.

Práci rady kritizují například odborníci věnující se médiím, jmenujme pedagoga Univerzity Karlovy Fakulty sociálních věd Milana Šmída, ale i nejvyšší ústavní činitelé, například prezident republiky Václav Havel. Nad čím nejčastěji přemýšlíte, když si čtete v novinách kritiku lidí, kteří jsou přeci jen v médiích poučenější, jako Milan Šmíd, nebo kritiku těch, kteří mají u veřejnosti autoritu, prezident republiky atd.?

Já bych si vás dovolil trošku poopravit. Pan doktor Šmíd už v tuto chvíli není pedagogem, ale ...

Dovoluji si vás poopravit, je na půl úvazku stále zaměstnancem katedry žurnalisty fakulty sociálních věd a na celý úvazek je zaměstnancem Hospodářských novin.

Ano. Ne, my jsme právě s panem doktorem Šmídem hovořili o některých věcech minulý týden na parlamentní komisi, takže proto jsem si dovolil tuto repliku. Víte, já bych byl rád, kdyby lidé typu pana doktora Šmída byli třeba členy regulačních orgánů, leč i když se v tomto podnikaly jisté kroky...

Asi vědí, že býti členem toho regulačního orgánu by znamenalo, že by si možná poškodili svou pověst.

Je to možné, že to vnímají i tak, a to, jak jste se ptal, jak to vnímáme, když nás kritizují autority, já bych velmi rád a bez jakýchkoliv vytáček třeba i panu prezidentovi objasnil některé ty sporné kauzy, protože tady teď nastala situace, že obraz těch kauz je vytvořen v podstatě médii nebo PR agenturami a ono, když se člověk s tou problematikou seznámí hlouběji, může leccos vypadat jinak. Tady je ještě navíc ta skutečnost, že v těch kauzách probíhají například mezinárodní arbitráže, popřípadě správní řízení. Co se týče třeba mezinárodních arbitráží, tak v tomto rada nehraje hlavní roli, ale mohu říct, že se dohodli účastníci, tedy obě strany sporu, že se budou zveřejňovat pouze výroky arbitráží, nic jiného. To ostatní, co proniká ven, je cosi, co se ven asi zatím dostat nemělo.

Pojďme se bavit o konkrétních věcech. Místopředseda Unie svobody, poslanec Ivan Pilip v Mladé frontě DNES 27. října o Radě pro rozhlasové a televizní vysílání řekl: "Radu je třeba bojkotovat, neboť se chová jako zločinecká organizace." Rada se 20. listopadu proti tomuto výroku ohradila dopisem předsedovi Poslanecké sněmovny a ODS Václavu Klausovi. V něm jste jako předseda doslova napsal: "Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se důrazně ohrazuje proti výrokům některých převážně čtyřkoaličních poslanců, kteří bez dostatečných znalostí a informací o dnes nejvíce medializovaných kauzách dehonestují až kriminalizují činnosti rady a volají po jejím odvolání. Rada chápe tyto výroky jako nepřípustný politický nátlak na nezávislý regulační orgán." Myslíte si, že je možné psát o politickém nátlaku a nezávislém regulačním orgánu, když členy tohoto orgánu jsou dva bývalí čelní poradci vysokých ústavních činitelů a politiků ODS a jeden neúspěšný kandidát na místopředsedu ODS a senátora za tuto stranu?

S těmi poradci je to trošku složitější, protože pokud mám správné informace, a měl bych je mít, tak pan Žantovský okamžikem zvolení do rady, jak tam byl zvolen na návrh ODS, tuto činnosti ukončil. V případě kolegyně Mackové je situace taková, že ona není poradkyní místopředsedy ODS, ale její funkce je vázána na místopředsedu Poslanecké sněmovny, je tam jako právní expert na určitou činnost práva a tuto činnost vykonávala a vykonává dál, vykonávala ji již za pana místopředsedy Vlacha.

Má otázka zněla: Je možné mluvit o nezávislém regulačním orgánu, když postupně nezávislost mohla být ohrožována tím, že ti lidé kandidovali jako poradci a navíc Petr Žantovský se nevzdal poradcování Václavu Klausovi ve chvíli, kdy k vám ...?

Teď tomu nerozumím. Já mám doklad o tom, že ne kdy kandoval, pozor, ve chvíli kdy byl zvolen, máte pravdu. Ovšem takto to bylo nastaveno v zákoně 468 a v té době, kdy se tato věc udála, to nebylo protizákonné. Podle dnešního zákona číslo 231 z letošního července by to už asi možné nebylo, ale ...

Sám asi víte, že mohou být různé věci v České republice zákonné, ale nemusejí býti v západních demokraciích mravné.

Já bych byl velice rád, kdyby se dalo rychleji dospět od 17. listopadu 1989 do úrovně, na kterou se západní demokracie dostávaly evolučně. U nás to začalo trošku skokem.

Vy mi odpovídáte obecně. Vy jste poradcem nikoho nebyl. Můžete mi jako Martin Muchka, jako člověk, říci, zda je vám proti srsti, když člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ve své funkci kandiduje na místopředsedu ODS, teď hovořím o Petru Štěpánkovi, nebo na funkci senátora za ODS?

Že bych toto podporoval, to asi ne, já si myslím, že je správně nastavena laťka v novém zákoně, kdy je toto zakázáno, ale až dosud ...

Tedy podle současného zákona, který začal platit 4. července, by podle vás, pokud by takový zákon platil už dřív, Petr Štěpánek dávno nebyl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?

Já si myslím, že by buď nekandidoval do Senátu, nebo by tehdy nemohl být členem rady, ale to už je hypotéza, v tuto chvíli zákon nemá retroaktivitu ...

Mrzí vás, že jsou Štěpánkovy politické aktivity promlčené?

To se zeptejte spíš jeho.

Ptám vás. Vy jste součástí regulačního orgánu a dokonce Petr Štěpánek je vaším místopředsedou.

Ano, byl zvolen místopředsedou, to máte pravdu. Já se nevracím k tomu, co bylo, a spíš se dívám na to, co bude, a tam se snažím působit pozitivně. Řešit něco zpátky, jak víte, nepodařilo se nám to ani v daleko složitějších a zásadnějších problémech tohoto státu.

Proč jste neprotestoval tehdy, když Petr Štěpánek oznámil, že bude kandidovat do Senátu, nebo když kandidoval na post místopředsedy ODS? V té době už jste v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání byl.

To místopředsednictví ODS, to mi asi trošku ušlo. Co se týkalo Senátu, jeho kandidatury, já jsem osobně neočekával, že to bude mít takovýto průběh, protože to je potom spíše záležitost politiky ODS.

Jaký průběh, že bude Štěpánek nominován?

Paralelně, že tyto dvě věci budou. Mně osobně by to připadalo trošku kontraproduktivní, protože v případě kladného výsledku by stejně nešlo dělat obojí, takže bych se já na tom místě asi rozhodoval, co bych osobně preferoval. Tam to proběhlo jinak, čili to dost těžko mohu ...

Pokud byste měl jasně odpovědět na otázku, zda minulé politické aktivity Petra Štěpánka snížily nezávislost regulačního úřadu na politické elitě, jak byste na tuto jednoznačně formulovanou otázku odpověděl?

Já nevím, jestli snížily nezávislost, a vím, že to bylo vnímáno velmi negativně.

Snížily nezávislost?

Co to je nezávislost?

Odpovídáte téměř jako Petr Štěpánek. Vy asi víte, že nezávislost znamená, že člověk nebude závislý na rozhodování politické elity, protože je od ní daleko, ne, že je členem politické strany, nebo dokonce, že usiluje o jeden z nejvyšších stranických postů v nějaké straně.

To je asi otázka životního postoje nebo toho, jakým způsobem si kdo chce svůj život uspořádat. Ale s tou nezávislostí, víte, já už se na to dívám u nás trošku tak, že na rozdíl od vyspělých západních demokraciích, o kterých jste hovořil, u nás se nevstupuje do politiky jako nezávislý, člověk u nás přeci jen, povolání politika je ještě pořád dost zajímavé.

A proto vypadá česká společnost a česká politika tak, jak vypadá?

Nechci kritizovat, žijeme tady, začínalo se po listopadu s touto zdevastovanou zemí a s těmi 10 miliony lidí, kteří tady byly. Nebylo možno udělat tlustou čáru a vzít deset milionů nových, čistých, bílých lidí. Prostě nejsme ani bílí, ani černí, jsme někde mezi tím.

Když už jsem u Petra Štěpánka, tak Petr Štěpánek je místopředsedou rady, který se zabývá komunikací s médii. Myslíte si, že bylo vhodné, že zrovna tento člověk, o němž jste se zmínil a jehož bývalá politická činnost mohla radu poškodit se stal místopředsedou zodpovědným za komunikaci rady s veřejností?

Podívejte se, když jsme řešili tuto otázku, tak na rozdíl od minulého složení rady jsme se zabývali tím, jak tu práci zefektivnit. Protože rada v minulém složení trpěla někdy určitou nerozhodností a tím, že téměř všichni dělali vše, tak jsem došli k závěru, že je zapotřebí to řešit tak, že každý z místopředsedů bude odpovídat za určitou oblast. A dopadlo to tak, že kolega Štěpánek, který víceméně dělal svého času dlouhodobě mluvčího ...

Tehdy s místopředsedkyní Hůlovu. Tehdy se rada dohodla, že tento model nevyhovoval.

Nevyhovoval, to si můžete pamatovat z praxe, protože to speciálně v některých složitějších kauzách vypadalo tak, že ...

Každý mluvčí mluvil jinak, něco jiného říkala ...

Ty interpretace byly různé.

Tak to vypadá i se stávající radou, jinak jste hovořil vy jako předseda rady v době televizní krize, jinak hovořil Petr Štěpánek. Podobné to bylo i v kauze TV 3. Čím to, že se často liší vaše výroky jako předsedy regulačního orgánu a Petra Štěpánka jako místopředsedy regulačního orgánu?

Já myslím, že se tak často neliší. Co se týče televizní krize, tam to bylo jednoznačně dáno interpretací onoho výroku rady, teď v kauze TV 3 došlo pouze k tomu, že Petr Štěpánek poněkud akceleroval to, co rada na svém předminulém zasedání rozhodla.

Akceleroval, říkáte to s negativní konotací, nebo s pozitivní konotací?

Já si myslím, že tenkrát všechno řekla naše tisková zpráva, před těmi zhruba asi třemi týdny.

Ne všichni posluchači BBC čtou tiskové zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

To máte pravdu, ale tisková zpráva je oficiálním výstupem.

Můžete říci, co ona zpráva řekla?

Zpráva řekla, že rada v této věci zahájila dvě správní řízení. Jedno se společností TV 3 pro podezření z neoprávněného vysílání, druhé s fyzickou osobou, pardon, opravuji, to už bylo s právnickou osobou RTV Galaxia, pro podezření, že nevykonává zákonem předepsanou kontrolu nad vysíláním.

Vicepremiér a předseda Legislativní rady vlády Pavel Rychetský na konferenci Média a politika 8. listopadu označil systém mediálních komisí a mediálních rad v České republice za nedokonalý. Radě pro rozhlasové a televizní vysílání vyčetl, že kvůli jejímu chování a výrokům čelí Česká republika hrozbě prohrané arbitráže a jejím finančním důsledkům. Podobně radu 16. října kritizoval v odpovědi na písemnou interpelaci poslance Cyrila Svobody premiér Miloš Zeman. Jaké důsledky jako předseda vyvodíte z toho, že dva nejvyšší přestavitelé vlády sdělují veřejnosti, že rada jako regulační orgán selhává?

Já bych to v tomto případě neříkal tak kategoricky, protože speciálně, co zaznělo jako odpověď na interpelaci pana premiéra, se za prvé vztahuje k radě bývalé a hovoří se tam v té poslední větě i o odpovědnosti parlamentu. Co se týče názoru pana doktora Rychetského na stávající kauzu TV 3, tam je to trošku složitější.

Myslíte si, že i Pavel Rychetský nepochopil kauzu TV 3 a tudíž hovoří o něčem, co nepochopil?

Ne, já si nemyslím, že jí nepochopil, já si myslím, že na ní má určitý právní pohled, který mu připravila Legislativní rada vlády. Tento právní pohled vychází z jednoho názoru, těch právních názorů je více, nebudu tady opakovat bonmoty, ale když si přečtete zákon, tak i sami jeho tvůrci byli výkladem legislativní rady poněkud zaskočeni.

Jak kteří, protože někteří jej zase podpořili. Jsou tady dva právní názory na selhání rady v kauze TV 3.

Jistě, ale co se týče výkladu zákona, tak tam to nepřísluší ani poslancům, ti ho tvoří, ani nám, my podle něj pracujeme, ale soudu. U soudu to už je podáno, takže jsou tady dvě možnosti, jak uvedla i legislativní rada, a vyčkáme rozhodnutí soudu.

A pokud rada u soudu prohraje, jaké důsledky z toho vyvodíte? Jako předseda toho orgánu.

V tomto případě nebudu předjímat. Já nevěřím tomu, že toto rada prohraje, protože to by potom prohrála sněmovna, která tento zákon tvořila.

Ona jej tvořila sněmovna, ale rada jej naplňuje, tzn., že samotným výkladem.

Samozřejmě, ale my jsme zaslechli už tolik různých právních názorů, že si skutečně nebudu předjímat případnému rozhodnutí soudu.

Poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář navrhl 27. listopadu zařadit do programu schůze bod - odvolání rady pro Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Se svým návrhem však neuspěl. Poslanec ODS Petr Pleva hlasoval proti Mlynářově návrhu, proč?

Petr PLEVA, poslanec ODS /zvukový záznam/: Protože to bylo prezentováno jako snaha odvolat radu v souvislosti s probíhající arbitráží, tak to považuji za nešťastnou snahu, protože arbitráž ještě není uzavřena, není výrok o náhradě škody a takovéto tendence v Parlamentu České republiky mohou poškozovat Českou republiku a mohou signalizovat také auditorům jakési přiznání viny a mohou znamenat také větší finanční náhradu pro Českou republiku.

Poslanec za ODS Petr Pleva však odpověděl BBC i na otázku, co se stane případě, že Česká republika prohraje tzv. stockholmskou arbitráž a bude nucena zaplatit CME ztráty za její investice do TV Nova. Bude odvolána Rada pro rozhlasové a televizní vysílání?

Petr PLEVA, poslanec ODS /zvukový záznam rozhovoru/: Já se nedomnívám, že bychom měli odvolat radu, protože pokud došlo k pochybení rady, a já teď skutečně nevím, jaký bude výrok arbitru, pak to byla bezpochyby rada minulá, nikoliv rada současná.

Václav MORAVEC /zvukový záznam rozhovoru/: Ale i v ní jsou někteří lidé, kteří už v té předchozí radě byli, Petr Štěpánek, Martin Muchka.

Petr PLEVA, poslanec ODS /zvukový záznam rozhovoru/: Ano, jsou tam někteří lidé, kteří v radě byli, ale pak by se muselo jednoznačně prokázat, že to byli právě tito lidé, kteří zavinili to, že došlo k poškození zahraničního investora, což by byla samozřejmě jiná situace.

Poslanec za ODS Petr Pleva. Vás si platí daňoví poplatníci. Pokud budou nuceni zaplatit ze státního rozpočtu prohru ve stockholmské arbitráži a bude ukázáno na regulační orgán jako na viníka, jak se zachováte?

Já nerad odpovídám na hypotézy.

To není hypotéza, to je reálná hrozba.

Je to jedna z možností, ano, máte pravdu.

Tak nám dejte dvě možnosti, protože máme dvě možnosti toho, jak to dopadne. V případě, že Česká republika nebude muset platit náhradu škody, tak budete trvat třeba na omluvě některých novinářů, kteří už předem říkali, že Česká republika bude platit?

Ne, já bych skutečně nerad v tuto chvíli předjímal. Já odmítám tančit vítězné tance, takže toto je opravdu předčasné a také odmítám být předem poražen.

Až budete poražen, tak v každém případě z toho vyvodíte nějaké důsledky?

Musíme dostat výrok arbitrážního ...

Ptám se obecně.

Obecně se porážka přijímá tak, že z ní člověk musí vyvodit důsledky.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání o sobě dala naposledy vědět, když vystoupil její místopředseda Petr Štěpánek v nedělním diskusním pořadu České televize Naostro. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se vašim prostřednictvím ohradila k vedení České televize i na Radu České televize proti vystupování moderátora. Myslíte si, že bylo správné, aby rada jako regulační orgán hovořila o obsahu jednotlivých pořadů?

Tady se nejedná o obsah jednotlivých pořadů, tady rozhodně má moderátor právo v pořadu ...

Jakto, že se nejedná o obsah pořadu? Vy doslova k moderátorovi pořadu Naostro píšete, že moderátor musí vystupovat nestranně, objektivně a vyváženě? To je přeci obsah pořadu.

Jak to, prosím vás, souvisí s pořadem? To je forma pořadu, to není obsah. Vystupování moderátora má prostě svoje pravidla, obsah je to, o čem se hovoří, jak se to téma probírá.

Podle vás obsah pořadu, to samotné naplnění bylo neobjektivní, nevyvážené?

To jsme nenapsali a nikdo to také netvrdí. My jsme se ohradili proti formě, jakou tu diskusi ten pan Šíma vedl.

Nicméně generální ředitel ČT Jiří Balvín vám odpověděl, že neshledává na výkonu moderátora závažná pochybení. Jste s odpovědí Jiřího Balvína, kterou před sebou máte, spokojen?

Já jí nebudu komentovat, protože přišla teprve dnes a samozřejmě bude zařazena v úterý na jednání rady. Ještě, aby nám bylo dobře rozuměno, my jsme nevyslali žádný signál v tom smyslu, nějaké správní řízení nebo podobně, my jsme se ozvali stejně, jako se má ozvat každý, a také se ozývá, kdo se cítí nějakým způsobem vysílání některého media poškozen.

Pokud byste zahájili správní řízení, to by byla asi příliš silná káva.

To je nesmysl, s tím také nikdo nepočítá.

Však to také nikdo neříkal. O správním řízení jste začal mluvit vy.

Už ty názory jaksi zazněly.

Odkud, z mediálních kuloárů, na které se členové rady velmi často odvolávají?

Od konkrétních novinářů, ale nebudu je jmenovat.

Jste velmi konkrétní v dnešním Interview BBC. Co se ještě týče vašeho dopisu generálnímu řediteli ČT Jiřímu Balvínovi, tak vy doslova píšete: "Rada se rovněž pozastavuje nad tím, že vypnutí vysílání TV 3 téměř v přímém přenosu České televize se ztěží mohlo odehrát bez součinnosti s moderátorem Milanem Šímou, čímž je ČT vystavena podezření ze spolupráce s PR agenturou zastupující právě TV 3." V Čechách to tak bývá, že se vysloví nějaké podezření. Když už jste vyslovili toto podezření, měli jste pro něj nějaké konkrétní důkazy?

Prosím vás, kdybychom měli konkrétní důkazy, tak bychom neformulovali věc tak, že Česká televize se vystavuje podezření, to bychom to formulovali úplně jinak a volili bychom asi jinou formu. Připusťte sám, že je trochu zvláštní, že téměř ve stejnou dobu se stanou tyto dvě věci.

Dovolte mi, abych v tomto pořadu nepřipouštěl nic. Co se týče oné spolupráce. Vy si myslíte, že Milan Šíma je provázán s nějakou agenturou, která zastupuje právě TV3?

Toto přímo zaznělo a bylo i otištěno, pan Hrabovský nebo ten timing sám naznačil, že to bylo součástí jejich taktiky a strategie a mělo to být apelem na radu a na poslance.

Jiří Balvín se v odpovědi radě, v odpovědi na váš dopis, postavil za moderátora nedělního pořadu Naostro Milana Šímu. Píše, že chce také, aby mu rada doložila svá podezření. Jak odpovíte Jiřímu Balvínovi na tuto jeho část dopisu?

To vám teď nemohu říct, protože ještě nevím, jak ta odpověď bude vypadat, ale doložit podezření nelze, to se dokazuje.

Když už jsme u TV3, v neděli přestala vysílat společnost TV 3, servisní organizace TV 3, představitel společnosti Jan Obrman na tiskové konferenci v pondělí prohlásil, že se tak stalo na základě dopisu rady a dodal:

Jan OBRMAN, místopředseda představenstva TV 3 /zvukový záznam/: TV 3 v minulosti několikrát deklarovala, že pokud od rady dostane výzvu k přerušení vysílání, bude se řídit platnými zákony a respektovat rozhodnutí rady, jakožto regulačního orgánu v České republice. V tuto chvíli tedy jen plníme dané slovo, přesto nebudu zakrývat, nebo nebudeme zakrývat, že jsme byli rozhodnutím rady překvapeni, zvláště v souvislosti s průběhem veřejného zasedání mediální komise Poslanecké sněmovny minulou středu. Dopis o tom, že bylo zahájeno správní řízení, nám byl doručen 29. listopadu, nicméně je datován již 20. Z jeho obsahu sami vidíte, já předpokládám, že dopis byl distribuován, že tedy není prostor k tomu, aby se TV 3 mohla vyjádřit. Správní řízení tak bylo prakticky ukončeno ve stejný den, kdy bylo zahájeno, mohli bychom to nazvat rychlým procesem. Dikce dopisu je pro nás v podstatě jednoznačná, třebaže v něm nacházíme určité nejasnosti. V každém případě je pro nás postup rady přinejmenším zarážející.

Slova Jana Obrmana. Přijde vám správní řízení jako rychlý proces, jak o něm hovořil Jan Obrman?

Já mám obavu, že se pan Obrman ve svém hodnocení poněkud mýlí. Pan Obrman přehlíží pravidla, jakým způsobem se správní řízení vede. To, co nazývá rozporem v datech, je standardní záležitost, rada musí uvést den, kdy se o té věci hlasovalo, doručení je věc jedna a dnem doručení teprve začíná platit lhůta, která se v těchto případech stanovuje k tomu, aby mohl účastník správního řízení jednat, a to se nestalo.

Říká Martin Muchka, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Víc už toho bohužel nestihneme, tak někdy příště opět na shledanou.

---