Adam Komers, mluvčí stávkového výboru České televize
Čtvrtek 4. října 2001



Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Před devíti měsíci, ve druhé polovině prosince 2000, začala krize v České televizi. Divákům televize veřejné služby se v té době nabízela možnost sledovat dvojí zpravodajství. Jedno vysílané vzbouřenými zaměstnanci a druhé vysílané týmem generálního ředitele ČT Jiřího Hodače, kterému šlo podle jeho vlastních slov především o objektivitu.

Jiří HODAČ, bývalý generální ředitel ČT /zvukový záznam/: O co mi jde především, jsou zpravodajské relace, to je pro nás opravdu klíč ke všemu a zpravodajství by mělo být naprosto vyvážené, proto se naše pozornost soustřeďuje především na zpravodajství.

Slova Jiřího Hodače ze 30. prosince 2000. Stávkující zaměstnanci se divákům za zpravodajství týmu ředitele Hodače omlouvali, dělo se tak například prostřednictvím hlasatelů.

Hlasatelka /zvukový záznam/: Tento pořad nebyl vysílán z budovy České televize a neobsahoval zpravodajství České televize. Redakce zpravodajství ČT neodpovídá za právní důsledky tohoto vysílání bez loga České televize, ani za několikaminutové přerušení vysílání. Zároveň se distancuje od nepravdivých a jednostranných příspěvků tohoto vysílání.

Nespokojení zaměstnanci, kteří podle svých slov protestovali proti politickému ovládnutí České televize, zůstali uzavřeni v budově zpravodajství a odmítali ji opustit. Následující slova pronesl 31. prosince 2000 mluvčí stávkového výboru zaměstnanců ČT Adam Komers.

Adam KOMERS, mluvčí stávkového výboru ČT /zvukový záznam/: Já tu budovu neopustím, dokud se tato schizofrenní a naprosto šílená situace nevyřeší.

Především o důsledcích krize v České televizi na fungování média veřejné služby a nově vyhlášené stávkové pohotovosti bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu Interview BBC, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. K protějšímu mikrofonu usedl mluvčí stávkového výboru Nezávislé odborové organizace České televize, novinář Adam Komers, hezký dobrý den, vítejte v BBC.

Hezký podvečer.

Kolikrát v životě jste měnil zaměstnání?

Tak to nevím, to teď asi nespočítám z hlavy, ale úplně zásadně jsem zaměstnání, myslím, neměnil, já jsem před sametovou revolucí pracoval v Městském kulturním středisku v Kolíně, hrál jsem divadlo a uváděl jsem různé koncerty a filmový festival a takové věci a hned po revoluci v roce 1990 jsem začal pracovat v krajské redakci tehdy Československé televize v Kolíně. Tam jsem byl až do konce roku 1994, mezitím jsem moderoval ještě noční zprávy v České televizi, Večerník a později i denní zprávy. Pak jsem odešel do TV Prima, kde jsem pracoval jako zástupce šéfredaktora zpravodajství a vlastně po dvou letech jsem se do České televize vrátil. Nejprve zase na post regionálního středočeského zpravodaje redakce v Kolíně a později asi za rok na místo vedoucího regionálního zpravodajství České televize.

Bylo pro vás v životě obtížné hledat novou práci nebo se naopak nabídky jen hrnuly?

Tak, co se týče práce v televizi, tak k té jsem přišel doslova jako slepý k houslím, to byla ta revoluční doba roku 89/90 a potom si myslím, že už jsem neměl problémy, že jsem vždycky byl osloven a že jsem sám z vlastní iniciativy nikdy neměl problém, abych hledal zaměstnání nebo se někde doprošoval o zaměstnání, ale možná, že to nastane.

Kdy jste byl nejblíže rozhodnutí dát z České televize výpověď, bylo-li vůbec takové rozhodnutí?

Tak zatím ne, zatím pokud se bavíme o té poslední době, tak zatím neuvažuji o tom, že bych z České televize odešel, protože ...

Jednou jste z ní ale odcházel do televize komerční.

Ano, jednou jsem z ní odcházel do televize komerční, já si myslím, že člověk se má trošku porozhlédnout po světě a že má načerpat zkušenosti. Tenkrát to souviselo i trošku s atmosférou v České televizi, kdy regionální redakce pozbyly jakousi svojí svébytnost a byly sloučeny s domácím zpravodajstvím, kterému tehdy šéfoval Ota Černý, dnešní mluvčí ministra zdravotnictví, a tenkrát jsem si řekl, že je čas na to nasbírat zkušenosti i někde jinde.

Kolikrát jste si položil od konce televizní krize otázku, zda jeden z jejích symbolů, Adam Komers, za kterého jste bezesporu považován, ať již komentátory nebo ostatními médii, může v České televizi zůstat?

Víte, já myslím, že doba, kdy se lidi vyhazovali z práce, protože měli nějaký názor nebo protože se pod něco podepsali nebo proto, že něco symbolizovali, že ...

Mohu vám vstoupit do řeči, nebavíme se o vyhazování, ale o samotném Adamu Komersovi. Kolikrát on si položil tu otázku.

Ano, já si myslím, já jsem si tu otázku samozřejmě pokládal v té době televizní krize jeden čas velmi často, protože v té budově zpravodajství jsem byl vlastně téměř nepřetržitě měsíc a půl, takže jsem měl i čas na toto rozjímání, ale vždycky jsem došel k závěru, že není důvod, abych z té televize odcházel, protože já si myslím, že jsem nic špatného neudělal a že naopak něco špatného se stalo jinde a že ta věc je třeba nejprve dořešit a potom, že možná přijde doba na úvahy, zdali odejít někam jinam nebo směřovat svoji profesní dráhu jinudy, ale ...

Je ta věc dořešena?

Ale zatím si myslím, že ta věc dořešená není, a proto na tyto úvahy je podle mého názoru ještě čas.

Podle vás ten čas přijde a k úvaze, zda zůstat, či opustit Českou televizi budete znovu připoután?

Uvidíme, až ten čas přijde, tak já vám určitě řeknu.

Krize v České televizi propukla v druhé polovině prosince 2000, tedy zhruba před devíti měsíci, rada zvolená na základě politických dohod v Poslanecké sněmovně zvolila generálním ředitelem ČT Jiřího Hodače. Proti Hodačovi a jeho vedení televize se postavili zaměstnanci České televize, krize ve společnosti se promítla do dění ve společnosti, 3. ledna se na Václavském náměstí uskutečnila masová demonstrace na podporu stávkujících zaměstnanců, připomeňme si atmosféru z Václavského náměstí.

Zdeněk SVĚRÁK, herec /zvukový záznam/: Chceme, aby někteří námi zvolení politici pocítili, že je nás hodně, kteří si myslíme něco jiného než oni.

Marek EBEN, herec /zvukový záznam/: Ta situace se celou dobu předkládá jako střet těch, kteří svévolně porušují zákony s těmi, kteří je pečlivě a úzkostlivě dodržují. Já mám pocit, že je to mnohem spíš střet těch, kteří velice zručně pracují se špatnými zákony a těch, kteří měli odvahu se proti tomu ozvat.

3. leden 2001, Václavské náměstí a dvě z mnoha vystoupení, Zdeněk Svěrák a Marek Eben. Nazval byste výsledek krize v ČT, za jehož součást lze považovat především nový zákon o České televizi, novou Radu České televize, která byla zvolena na základě tohoto zákona, prozatímní vedení ČT zvolené Poslaneckou sněmovnou za výhru pro televizi veřejné služby?

Tak za výhru určitě ne, já myslím, že výhrou ten zákon zcela určitě není, protože my jsme považovali za správné, aby především Rada České televize nebyla volena pouze Poslaneckou sněmovnou, protože tím, že je volena pouze Poslaneckou sněmovnou, může zase za čas dojít k tomu, k čemu došlo u té předchozí rady, že bude zase zvolena na základě nějakých politických handlů, abych to tak nazval, a že bude zase svým způsobem protizákonná, protože zákon něco takového v podstatě nepřipouštěl, to je ten neustálý spor o duchu zákona a já myslím, že tak to být nemá.

Souhlasíte tedy s názorem, že je to právě krize v České televizi, která prohloubila další hlubší krizi, a to krizi médií veřejné služby v České republice?

Já nevím, jestli jí prohloubila, já myslím, že na ní každopádně upozornila, na tu krizi nebo že je cosi shnilého ve státě dánském, já ...

O tom není pochyb, Adame, ale otázkou je, zda výsledek oné krize, kterým je především nový zákon o České televizi, zda neprohloubil krizi veřejnoprávních televizí obecně, protože je, či není horší než zákon předchozí?

Já nevím, jestli je horší, on v něčem asi horší bude, v něčem horší není, ale nepodařila se tam především ta věc té triády, jak my jsme říkali, tzn. volba rady ze třech míst - Poslaneckou sněmovnou, Senátem a prezidentem, třetina, třetina a třetina.

Vy si myslíte, že ta triáda, jak tomu říkáte, může být zárukou menší politizace médií veřejné služby nebo pokud se budeme bavit obecně o modelu rad jako takových, mediálních rad, tak ...

Já myslím, že určitě, protože, jak víme, v Senátu je poněkud jiné politické rozložení, než je v Poslanecké sněmovně a já myslím, že tím by se takovým těm politickým dohodám nebo dosazování do rad různých lidí spojených s politickými stranami, že by se to mohlo částečně eliminovat tímto.

Myslíte? A co příklad Francie, kde tato triáda funguje. Původně ten nápad volit mediální rady z několika zdrojů, ať už horní komorou parlamentu, dolní komorou parlamentu, či prezidentem vznikl ve Francii. Ukazuje se však, že nemusí být zárukou nepolitické rady. Například i prezident Chirac byl v lednu, když byla krize v České televizi, tak byl kritizován za jmenování svého člověka do CSA, který také patřil k politické straně prezidenta Chiraca, tak byl za to kritizován.

Víte, ono asi těmto věcem úplně zamezit nejde, ale každopádně si myslím, že jak ukázala i volba nebo předvolba této nové rady, že určitě by bylo lepší, kdyby byla volena nebo navrhována z více míst, protože to, co udělala nebo o co se zase pokusila Poslanecká sněmovna při volbě té druhé rady s tím výborem, který eliminoval všechny osobnosti z té rady, kde je uznal nějaký politický výběr nebo výběr politiků za nevyhovující a nemohli být voleni celou Poslaneckou sněmovnou, jak to ukládá zákon, tak já si myslím, že kdyby se toto rozložilo mezi více míst, že by to nebezpečí bylo určitě menší, než je teď.

Když se ještě podíváme na důsledky krize v České televizi, tak jeden důsledek je zjevný, a to dvoumilionová pokuta udělená České televizi, kterou pravděpodobně, pokud se Česká televize nebude soudit, zaplatí koncesionáři. Přijde vám to spravedlivé, aby koncesionáři platili za možná i zaměstnance České televize, kvůli kterým podle rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byla pokuta udělena? ----------------

Tak já myslím, že kvůli rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání toho daňoví poplatníci zaplatí mnohem, mnohem víc. Mám teď na mysli prohranou arbitráž ve Stockholmu, mám na mysli žaloby, které připravuje například TV 3 proti rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kterým vyšachovala zahraničního partnera z TV 3 a TV 3 teď stojí před rozhodnutím, zdali vůbec nepřerušit vysílání z finančních důvodů. Myslím si, vím o tom, že se chystají další žaloby z rozhlasových stanic Limonádový Joe atd.

To, že se ale chystají žaloby, není důvod k tvrzení, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání způsobila daleko větší škody než dva miliony.

Já myslím, že jen tou arbitráží způsobila miliardové škody nebo desetimiliardové škody této republice.

Zatím nebyly vyčísleny.

Zatím nebyly vyčísleny, ale uvidíme, jak to všechno dopadne. A co se týče dvoumilionové pokuty pro Českou televizi, já jsem velmi rozpačitý z toho rozhodnutí. Za prvé si myslím, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je politickým orgánem, alespoň ta současná, protože je volena na základě úplně stejného politického klíče, jako byla volena minulá Rada České televize, takže ...

Jste sice rozpačitý, ale je to právoplatné rozhodnutí daného orgánu.

Já si myslím, že toto politické rozhodnutí nemůže Česká televize přijmout. Za druhé to rozhodnutí padlo tak, alespoň pokud jsem správně informován z médií, že nejprve bylo rozhodnuto o tom, že Česká televize něco provedla a za to zaplatí 2 miliony korun a až potom se rozhodovalo o tom, co vlastně provedla a za co vlastně ty dva miliony korun dostane. A potom mi tam chybí ...

Tady jen korektiv vašich slov. Rada řekla, že to je kvůli spotům, kterými byli zváni lidé na demonstrace, a to řekla hned na začátku.

Ano, to řekl pan Štěpánek.

Pravdou je, že správní rozhodnutí formulovala 14 dní poté.

Ano, abychom byli přesní, to řekl pan Štěpánek, nikoliv Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

Ale on je její mluvčí.

On je její mluvčí, ale víme o tom, že pan Štěpánek několikrát interpretoval velmi podivně rozhodnutí rady, takže já jsem zatím písemné rozhodnutí rady neviděl a nečetl. A pokud je to pokuta za spoty, které Česká televize vysílala, tak pokud já jsem informován, tak na ty spoty byla uzavřena zcela řádná smlouva, ...

Kým?

Ty spoty, ty spoty ... Bývalou vedoucí PR oddělení České televize, takže ta smlouva existuje.

A ty spoty si někdo objednal v České televizi?

Ty spoty si objednala jakási nezisková organizace, ale nevím k tomu detaily, vím, že smluvně byly zajištěny nebo smluvně uzavřeny.

A byly zaplaceny?

Dále ... To nevím, toto vám nemohu říct, protože to nevím, jestli se to platilo, nebo neplatilo. Dále si myslím, že rozhodně tyto spoty nelze zařadit mezi reklamní část, ty spoty se vysílaly s logem a nebyly v žádném případě ve znělkách reklamy. Já myslím, že se spíš dají zařadit do kategorie self promotion, takže nevidím tam důvod, proč by to měla být reklama a proč by měli redaktoři vystupovat v reklamě.

A není v tom problém dané self promotion na nějakou neziskovou organizaci, že může teď přijít jakákoliv nezisková organizace do České televize a požadovat jakéhokoliv spotu zadarmo?

Já myslím, že Česká televize uzavírá takové smlouvy pro neziskové organizace na různé kampaně, takže v tom problém ...

Ale podle nějakých kritérií, neuzavírá se všemi, kteří přijdou.

To určitě ne, v tom problém nevidím. A potom si kladu otázku, proč Česká televize nebo někdo nedostal pokutu například za to, že přerušil vysílání televize veřejné služby na 24 hodin úplně nebo to vysílání vypnul a že v těch dalších dnech to vysílání přerušoval, a navíc ho přerušoval zprávami, které byly velmi tendenční, já je nazývám zprávy normalizační, protože to vůbec se žurnalistikou nemělo nic společného a ...

Podle vás by tedy bylo férové rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, když už udělila pokutu za odvysílání oněch spotů, tak měla pokutovat i to, co dělalo vedení České televize, které bylo zvoleno 19. prosince?

Já si myslím, že každopádně by to alespoň v tom rozhodnutí mělo být zmíněno, protože to já považuji za mnohem zásadnější prohřešek vypnout televizi veřejné služby a vysílat na ní věci, které se žurnalistickou nemají absolutně nic společného.

Pokud se Česká televize rozhodne pokutu zaplatit, tak to zaplatí koncesionář, tedy člověk, který si Českou televizi platí uživatelskými poplatky, je podle vás správné, aby důsledky krize, kterou divák prožíval na vlastní oči na televizních obrazovkách, aby za ní ještě platil?

Já pokud vím, tak prozatímní ředitel pan Jiří Balvín prohlásil, že se proti této pokutě odvolá k soudu, takže nechme na nezávislém soudu, nechť posoudí, zdali ta pokuta je oprávněná a zda televize za vysílání spotů má být tímto způsobem sankcionována.

To v každém případě Jiří Balvín prohlásil, a to 4. září, nemýlím-li se právě v Interview BBC. Ovšem rozhodne-li soud, že Česká televize musí zaplatit pokutu, neměli by se na ní možná i složit zaměstnanci nebo neměla by jí zaplatit ta nezisková organizace, která si objednala spoty u České televize?

Já myslím, že zaměstnanci zaplatili už leccos a ještě zaplatí, protože Česká televize ...

Co například?

Česká televize právě za tu dobu televizní krize, kdy přišla o reklamu právě proto, že byla vypnuta atd., přišla přibližně řádově o 45 milionů korun, něco stála reklamní kampaň paní Valterové, kdy se Česká televize na billboardech omlouvala atd. a ...

O co přišli zaměstnanci?

***Já to dopovím, když dovolíte. Takže Česká televize samozřejmě nemá momentálně peníze na to, aby zaměstnancům vyplatila to, na co mají nárok, tzn., teď je ve hře například zimní ???, takže ...

Česky řečeno, to je co?

Česky řečeno, je to ale velmi nepřesně řečeno, je to čtrnáctý plat. To je částka nároková, na kterou mají zaměstnanci České televize z kolektivní smlouvy nárok a právo a pokud Česká televize na to nebude mít a zaplatí mimo jiné i tuto pokutu, tak já si myslím, že i to je příspěvek zaměstnanců České televize, kteří vlastně ze svého tu pokutu zaplatí.

No, zprostředkovaně možná ze svého, ale hlavně z peněž uživatelských poplatků, z peněz koncesionářů.

Tak Česká televize je vůbec placená z peněz koncesionářů, tzn., že i platy zaměstnanců jdou z peněz koncesionářů, tzn., že pokud zaměstnanci nedostanou odměnu, na kterou mají nárok, kterou mají smluvně danou, tak tím jaksi přispívají na tyto ztráty.

Pochopil jsem vás správně, že když tak jsou ještě peníze ze 13. platů, které by bylo možné využít na další ztrátu?

Pokud vím, tak peníze ze třináctých platů nejsou, protože 13. platy nejsou celé platy, ale to jsou poloviny platů, takže ty, pokud vím, pan ředitel Balvín přislíbil vyplatit.

A pokud budou ty ztráty ještě další, tak vy byste byl pro to jako člen Nezávislé odborové organizace, aby i ta polovina třináctých platů nebyla vyplácena?

Já, my teď momentálně právě jednáme právě o těch 14. platech a jeden z našich návrhů je právě i to, že se části těch 13. platů vzdáme a tím například přispějeme i na forenzní audit, který stál 30 milionů a který byl i ve stávkových požadavcích.

V době krize v České televizi padala slova o privatizaci českého televizního vysílatele veřejné služby, privatizaci ČT podporovali především, ne-li hlavně, politici ODS v čele s Václavem Klausem, připomeňme si proč Václav Klaus mluvil o privatizaci, tady jsou jeho slova z 21. prosince 2000, která pronesl ve vysílání Českého rozhlasu.

Václav KLAUS, předseda ODS /zvukový záznam/: Já bych byl velmi rád, kdyby byl jasný vlastník, komu ta televize patří a on si koneckonců mohl zvolit, nebo nezvolit ředitele k obrazu svému, a protože to při takové podivnosti, jako je veřejnoprávní instituce a nad ní nějaká podivná rada ve vzduchoprázdnu se vznášející.

Slova Václava Klause z 21. prosince 2000. Na kolik podle vás krize v České televizi přispěla k tomu, že se nakonec myšlenka o privatizaci ČT prosadí, protože Česká televize je zkrátka nestabilním prostorem?

Nevím, nevím, na kolik přispěje, nebo nepřispěje, já myslím, že to jsou všechno hry, jejíchž konce těžko můžeme dohlédnout. My jsme reagovali ...

Kdo je hraje nejdříve?

My jsme reagovali na situaci, která momentálně nastala a i s cílem odvrátit právě privatizaci České televize, zdali se nakonec podaří část alespoň České televize, mluví se pořád o programu ČT 2 a ty hlasy se opět objevují ze stejných míst, nevím, jak už tomu zabránit. Já si myslím, že Česká televize potřebuje dva kanály, aby mohla plnit svojí funkci. Je to samozřejmě otázka financování, já se domnívám, že i celá ta záležitost se jmenováním pana Hodače měla za cíl tu televizi oslabit a přivést ji k tomu, aby byla možná privatizace, nevím.

Povedlo se myšlenku privatizace podle vás krizí v ČT a jejím vyústěním odvrátit?

Ze začátku to tak vypadalo, že ta záležitost odvrácena je.

Teď to vypadá jinak?

Teď opět prosakují zprávy o tom, že jisté politické kruhy chtějí tu myšlenku znovu oživit. Uvidíme, jak to dopadne.

Jako novinář asi tušíte, že jsem nespokojen s vaší odpovědí "jisté politické kruhy", protože novináři mají rádi konkrétní odpovědi, jisté politické kruhy jsou jaké kruhy?

Tytéž kruhy, které hovořily o privatizaci v tom prosinci.

Tedy Občanská demokratická strana. Mluvil jste o hrách, kdo ty hry hraje, opět ten viník, kterého jsem už zmínil?

To nevím, to bych si netroufl takto kategoricky říkat, že tento viník. Já myslím, že to je určitá mediální lobby, která v tomto státě vznikla a samozřejmě s ní spojení i někteří politikové, takže si myslím, že ta otázka je daleko složitější, že se nedá říct jednoznačně: "Tato strana to hraje." nebo "tato strana to nehraje." Já myslím, že to je taková mediálně politická lobby.

Stávkový výbor Nezávislé odborové organizace České televize existuje od propuknutí krize v televizi veřejné služby, co je nutné podle vás jako mluvčího výboru udělat k tomu, aby stávkový výbor Nezávislé odborové organizace České televize přestal existovat?

Já myslím, že především je potřeba zvolit ředitele profesionála, ředitele, který bude mít pevný mandát, který bude odborníkem, který té televizi bude rozumět a tu televizi povede jasným směrem. To byl náš cíl od začátku a my doufáme, že se toto právě nové Radě České televize podaří, že skutečně vybere profesionála, člověka, který bude mít autoritu a který tu televizi povede směrem, kde se bude rozvíjet a nikoliv kdy bude umírat.

Použil jste slovo "profesionál", tzn., rada by měla vybrat profesionála, znamená to, že Poslanecká sněmovna vybrala amatéra?

Ne, ne, ne. Já tím myslím především profesionála manažéra, já tím nemyslím, že to musí být nutně člověk z televize, který v televizi 20, 30 let pracoval. Já si myslím, že to musí být především profesionální manažer.

Je jím Jiří Balvín?

Nezlobte se, nebudu ovlivňovat, nebudu říkat žádné konkrétní jméno. Teď momentálně probíhá výběrové řízení na řádného generálního ředitele České televize a já myslím, že by nebylo dobré, abych říkal jméno člověka, který je podle mého názoru vhodný, nebo není vhodný. To je věcí Rady České televize, která o tom právě teď bude rozhodovat, v těchto týdnech.

Vaše stanovisko je možná pochopitelné a člověk mu může vyjít vstříc, ale pak se nabízí otázka: 21. září v pravé poledne vyhlásil stávkový výbor Nezávislé odborové organizace stávkovou pohotovost, stručně řečeno, hlavním důvodem je údajné zastrašování zaměstnanců prozatímním vedením ČT, tedy Jiřím Balvínem a jeho lidmi. Jiří Balvín znovu kandiduje na generálního ředitele České televize, nepoškodili jste tím Jiřího Balvína jako kandidáta na řádného ředitele ČT?

Víte, já myslím, že když se děje nějaká nepravost, že je potřeba se proti ní ozvat kdykoliv a ta nepravost se podle našeho názoru stala, lidé se, jaksi upozornění na porušení pracovní kázně s odvoláním na paragraf pracovního řádu, který neexistuje, nic takového neříká, že by se zaměstnanec mohl se stížností obrátit pouze na svého přímého nadřízeného, nic takového tam není, přesto v tom odůvodnění to bylo takto napsáno, navíc pan Schmarz si nestěžoval, pan Schmarz pouze vyjádřil svůj názor na dvoumilionovou pokutu velmi slušným způsobem, velmi slušným dopisem panu Balvínovi a za to se mu dostalo upozornění na porušení pracovní kázně, což je vlastně první krok k tomu, aby s ním mohl být zrušen pracovní poměr, a to také v tom odůvodnění bylo napsáno, tato výhrůžka. Takže já si myslím, že doby, kdy se lidé vyhazovali za názor nebo že projeví nějakou iniciativu, já myslím, že ty doby už jsou dávno pryč a že k tomuto jsme nemohli v žádném případě mlčet.

Pak ale existuje ještě jedna věc, a to jistá firemní kultura a postupy, kdy zaměstnanec by na veřejnost měl být loajální vůči televizi veřejné služby, to si myslíte, že zaměstnanci ČT dodržují?

Ale já myslím, že na tom není nic neloajálního, naopak to, co udělal pan Schmarz, si myslím, že je velmi loajální k České televizi. On tam napsal své výhrady k odůvodnění, právě panem Štěpánkem a panem Žantovským z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, té pokuty a samozřejmě s úmyslem, aby Česká televize tuto pokutu neplatila nebo aby se proti této pokutě bránila. A za to přeci zaměstnance sankcionovat tímto způsobem se mi zdá skutečně poněkud podivné a poněkud zastaralé.

Pokračuje podle vás toto zastrašování i od vyhlášení stávkové pohotovosti, od 21. září?

Nevím, jestli pokračuje, já jsem nezaznamenal žádný takový signál, zaznamenal jsem pouze to, že pan prozatímní ředitel Balvín se nejprve k tomu kroku, kdy pan Schmarz dostal právě to upozornění na porušení pracovní kázně, přihlásil, že je to v pořádku, potom při jednání zase řekl, že on s tím nemá nic společného, že to je věc personálního oddělení, potom ...

Zatím se v každém případě neomluvil.

Potom se došlo k závěru, že se nechá udělat rozbor právním oddělením a pokud se dojde k závěru, že to upozornění není v pořádku, tak že upozornění na porušení pracovní kázně bude staženo. Dnešní informace je zase taková, že pan Balvín řekl, že se s odbory o tom už dál bavit nebude, že nic stahovat nebude, že to pouze opraví atd.

Stávková pohotovost tedy pokračuje do kdy?

Stávková pohotovost zatím pokračuje, já myslím, do té doby než se nějakým způsobem tato záležitost vyřeší, ale ona to není jen záležitost pana Schmarze, ale je to i jakési obviňování z racketeeringu panem ředitelem zpravodajství.

Říká Adam Komers, díky za vašich 30 minut a na shledanou.


© BBC 2001 Tisk ctrl + p Zavři okno