Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie a člen Rady České televize
Čtvrtek 25. října 2001



Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Ve středu 24. října předstoupili před Radu České televize tři finalisté v boji o křeslo generálního ředitele ČT. Bývalý programový ředitel TV Nova Petr Sládeček se nechal slyšet, že na Kavčí Hory přivede bývalou ředitelku TV Prima Kateřinu Fričovou. Sládeček nevyloučil ani snižování počtu zaměstnanců.

Petr SLÁDEČEK, kandidát na generálního ředitele ČT /zvukový záznam/: Já odhaduji, že je možné, že mezi deseti a dvaceti procenty zaměstnanců po revizi systému, po zavedení například jiného způsobu účetnictví, by muselo nějakým způsobem být převedeno buď na jinou práci, nebo se rekvalifikovat na nějaké jiné činnosti v rámci České televize, nebo prostě odejít.

Petr Sládeček. Prozatímní generální ředitel České televize Jiří Balvín slibuje, že bude daleko radikálnější než dosud. V ČT provede zásadní reformy, což prý dosud provésti nemohl kvůli tomu, že byl ředitelem prozatímním.

Jiří BALVÍN, prozatímní ředitel ČT /zvukový záznam/: Ano, přikročil bych k radikálnějším změnám, protože prostě prozatímní mandát nedovoluje některé další kroky, protože je limitován tím, že je tady hrozba, že přijde někdo jiný a bude to měnit. Mám to všechno samozřejmě připravené, byl bych radikálnější.

Jiří Balvín. Třetí kandidát na ředitele Martin Vadas tvrdí, že projekty všech tří finalistů jsou si podobné, a tak Vadas vlastně ani neví, zda chce být generálním ředitelem.

Martin VADAS, kandidát na generálního ředitele ČT /zvukový záznam/: Jako věřím svým protikandidátům a neberu to jako nějaký konkurenční boj být ředitelem, já bych v podstatě být primárně nechtěl.

Martin Vadas. Nejen o budoucnosti České televize a dalších veřejných institucí v České republice bude následujících 30 minut.

Vítejte při poslechu Interview BBC, i dnes vás od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Národní galerie v Praze a člen Rady České televize Milan Knížák, hezký dobrý den, vítejte v BBC.

Děkuji, dobrý den.

V roce 1997 jste na sebe upoutal zájem českých sdělovacích prostředků, potažmo veřejnosti, prohlášením, v němž jste vyzval občany, aby se obrátili na své poslance se žádostí o odvolání předsedy Poslanecké sněmovny Miloše Zemana. Vzpomínáte si na to?

Ano, samozřejmě.

Miloš Zeman je už více než tři roky ve funkci premiéra, proč Milan Knížák nesepsal nějaké další prohlášení za odvolání Miloše Zemana z čele vlády?

Tak já si myslím, že Miloš Zeman, jakmile se stal předsedou vlády, tak se samozřejmě choval zcela jinak než v čele Poslanecké sněmovny. Víte, ono dostat exekutivní moc znamená přijmout obrovskou zodpovědnost a ten člověk se samozřejmě začne chovat trošku jinak.

Lépe než se choval Zeman v Poslanecké sněmovně?

Já jsem přesvědčen, že ano, poněvadž tím, že máte jasnou odpovědnost, jasně vymezené pravomoci, že musíte okamžitě zodpovídat za to, co se ve státě děje, vás nějakým způsobem modifikuje. Pokud jste v opozici, tak to je ta nejlukrativnější pozice, poněvadž nenesete odpovědnost za nic a můžete si dělat vlastně reklamu tím, že na všechno nadáváte. A já si myslím, že v tom byl Miloš Zeman vynikající a že to výborně prováděl a proti tomu já jsem protestoval, protože to nemám rád. Ale jako předseda vlády si myslím, že se chová zcela standardně a nevidím, že by tato vláda byla o něco horší než jiné vlády, zkrátka je trochu jiná, ale jinak se vládnutím, řekl bych, od sebe moc neliší.

Jak se chová Klaus v opozici, chová se víc zodpovědně, než když byl Zeman v opozici?

Já si myslím, že ano. Já si myslím, že Václav Klaus nemá v povaze takový ten /nesrozumitelné/ způsob "dělání" opozice a mám pocit, že se chová o něco korektněji.

O něco, proč ne o hodně?

Tak mně nepřísluší, abych to posuzoval, poněvadž se tím nijak speciálně nezabývám. Vidím rozdíl v povaze Václava Klause a Miloše Zemana a vím, že Václav Klaus je spíš pragmatik, který uvádí čísla, někdy až možná příliš, tzn. protestuje jiným způsobem. Miloš Zeman velmi často má zvláštní rétoriku, kterou získává na svoji stranu spíš davy lidí než odborníky a lidi zaujaté, a v tom je rozdíl a já jsem spíš na straně rétoriky Václava Klause.

Jak často se díváte na televizi?

Málo a když, tak na něco, co je o něčem, abych se trošku pobavil.

Kdy jste se naposledy díval na něco, co je o ničem?

Já myslím, že včera v noci jsem koukal, ale vůbec nevím, o čem to bylo.

Tak asi to bylo skutečně o ničem. Kolik času tomu dívání se o ničem věnujete?

Já se dívám na televizi pouze, když jsem unaven a pokud se třeba nechci podívat na zprávy, v případě ..., že třeba po 11. září, tak jsem se samozřejmě díval na zprávy, protože mě zajímaly, ale jinak se dívám v podstatě jen, když jsem unaven a chci se něčím pobavit. Chci, aby mě myšlenky odpluly někam jinam.

Který z českých televizních kanálů preferujete?

Tak samozřejmě já preferuji kanál číslo dvě, i když mi připadá, že někdy se příliš podobná "jedničce" a "jednička", Česká televize, mi zase připadá nesmírně podobná těm komerčním kanálům.

Ale z toho, co jste řekl, to vypadá, že se asi díváte na jiné kanály nebo ČT 2 vysílá mnoho věcí o ničem?

Ne, ale jako já hledám pořady, které mě zajímají, které mě nějakým způsobem zaujmou tak, že mě odvedou od mých vlastních myšlenek, kterými se zabývám celé dny a "dvojka" občas dává něco, co tomu vyhovuje a navíc můj vkus je asi jiný než třeba běžného diváka, takže možná, že já hledám jiný způsob zábavy než ti jiní.

Nyní k Radě České televize. Jakým ..., a teď máte na výběr pouze jedno jediné slovo, byste ohodnotil dosavadní chování Rady ČT, jíž jste členem?

Dáváte mi jedno slovo?

Hm.

Nesourodost.

Projevuje se jak?

Tak myslím si, že tam je několik názorových proudů, které se nemohou domluvit na ničem, a to je možná ..., nebo málo se domlouvají, a to je možná škoda. Já si myslím, že by tam měla být otevřenější diskuse a i když máme rozdílný názor, tak bychom měli otevřeně bojovat za to, nějakým způsobem si vyjasnit, proč chceme ty a ty věci a ...

Mezi těmi proudy, že vám vstupuji do řeči, je zeď, pochopil jsem to správně?

Nevím, jestli zeď, to je možná příliš silné slovo, ale jsou ...

Jsou ty proudy v různých korytech, takže není možné, aby se slévaly?

Je to špatně možné, zatím se to málo děje.

Může se z těch mnoha proudů ..., kolik jich je, když už jsem u té metafory?

Já bych viděl tak tři.

Může se z těch tří proudů slít jedna řeka alespoň ve chvíli, kdy se má deset lidí shodnout na generálním řediteli ČT?

Já doufám, že ano, ale nemohu to samozřejmě vědět na sto procent, ale věřím tomu, že ano.

Tak ta vaše úvodní skepse, kterou jste projevil v té první části možných neshod, asi tím momentem pomine?

Ne, ale rada deklarovala a na tom se shodli téměř všichni, že by měl být zvolen generální ředitel, a pokud tedy bude chtít generálního ředitele zvolit, tak bude muset najít nějaký vnitřní konsensus.

Co když se rada na tom generálním řediteli nedohodne?

Tak bude pokračovat provizorium.

Myslíte si, že by bylo dobré?

Já, abych řekl pravdu v tomto okamžiku, nevím, poněvadž jsem zaslechl tolik zvláštního lobbismu a tolik neuvěřitelných zkazek, které se vyrojily za těch několik málo hodin od představení těch posledních tří kandidátů, že mi připadá, že by bylo nejlépe někoho zvolit a rychle ho uvést do funkce.

Podělte se o několik zkazek, které jste slyšel.

Myslím si, že se to nehodí, poněvadž jsou to opravdu zkazky, ale zkrátka jsou to zkazky o tom, jak ten chce toho, jak by bylo lépe někoho nezvolit a přivést tam někoho jiného, například zpět pana Mathého atd. Opravdu ...

Ten, o kterém hovoříte, to je třeba politik, jsou ty zkazky, pocházejí od politiků?

Od koho opravdu pocházejí, já nevím.

Ale lobbování jste zažil na vlastní kůži, že by vám někdo volal?

Já ani ne, já myslím, že mně příliš lidé nevolají, poněvadž nejsem tak snadno ovlivnitelný, ale samozřejmě mluvím s lidmi, především s kolegy z rady a cítím také ty věci, jak tam jsou. Já si nemyslím, že lidé v radě příliš podléhají lobbování, já si myslím, že jsou zkrátka různí a mají různé názory a že ta, jak říkáte vy, zeď pochází od toho, že ta rada byla vybrána velice různorodě a zase ne různorodě dost, aby tam měl každý svůj vlastní jiný názor, ale že se tam vytvořily jakési názorové okruhy.

A to by pak musel být z toho, co říkáte, to by pak musel být parlament, a ta rada by musela být daleko větší, aby tam měl každý jiný názor a byla společnost jako celek dostatečně zastoupena.

Já si nejsem jist, že musí být dostatečně zastoupená společnost, já si myslím, že nikdy není dostatečně zastoupena. Já jsem přesvědčen, že v radě mají být schopní inteligentní lidé, kteří jsou nějakým způsobem nezávislí, to neznamená, že jsou za každou cenu odlišní, ale že mají nějaký nezávislý názor. Ukázalo se, že tam vznikly okruhy v tom smyslu, že někteří lidé jsou si podobnější než jiní a ti samozřejmě mají podobné názory na život, to je asi normální a na tom nevidím nic špatného. Vy jste se mě na to ptal, já jsem odpověděl.

Ano, ukazuje se z těch prvních měsíců, podle vás, že číslo 15 je číslo vysoké v porovnání s 9, byť jste neseděl v radě, kde bylo devět členů?

Já si myslím, že je to číslo vysoké.

To znamená, podle vašeho názoru by se zákonodárci měli poučit a při další příležitosti, bude-li někdy zákon o České televizi novelizován, počet členů rady snížit?

Já jsem vždycky pro menší týmy, protože si myslím, že jsou operativnější, že jsou více schopné se nějakým způsobem domluvit, že ta domluva je daleko přímější, poněvadž mají víc času a možností spolu diskutovat. 15 je poměrně vysoké číslo, čili můj osobní názor, a to nemá s radou nic společného, ale se všemi podobnými komisemi, poněvadž je to druh komise, že mají být co nejmenší.

Malý tým je u vás kolik?

To nemůžu dát žádné jasné číslo, protože záleží na tom. o co se jedná. Nejmenší tým je jeden.

A není to také tím, že malý tým může mít víc pod palcem jeden charismatik?

To může mít i velký tým.

Myslíte si, že je možné, aby jeden charismatik v Radě ČT dovedl těch dalších 14 stáhnout?

Já si myslím, že to je možné.

To znamená v Radě České televize není takový charismatik?

Myslím si, že o to nikdo tolik neusiluje.

A má na to někdo?

To mně nepřísluší soudit.

Koncem května jste na adresu České televize a jejích zaměstnanců uvedl, že rebelie v ČT ještě neskončila a je jí třeba nadále řešit. "Já žádný konec televizní rebelie, televizního problému, nevidím." Platí stále tato vaše slova i dnes?

Naprosto.

Jak si představujete dořešení televizního problému?

Já bych televizi rozpustil a pokusil bych se jí složit zcela znovu na úplně jiných základech. Já si myslím, že tato televize je nereformovatelná a že se ani sebelepšímu řediteli opravdu nepovede nějakým způsobem ji uvést do pořádku, čili ...

Podle vás je tedy jediné řešení televizi zprivatizovat, dům na Kavčích horách prodat a pak s odstupem času se pokusit vytvořit na základě zákona nové veřejnoprávní médium, které bude stavěné na zelené louce?

To jste řekl vy, já jsem to nikdy takto neřekl. Já jsem o prodeji domu na Kavčích Horách neřekl ani slovo, ani o privatizaci.

Tak jak byste stavěl novou televizi?

Já bych jí osobně samozřejmě rozpustil, stavěl bych novou veřejnoprávní televizi na nějakých veřejnoprávních základech, na zcela racionální organizační bázi. Patrně bych udělal jen jeden program, poněvadž stejně po digitalizaci se bude jednat o pět programů, protože jeden analogový kanál reprezentuje pět digitálních, tzn. bylo by stejně pět kanálů, čili bych budoval tuto televizi zcela znova na jiných organizačních postupech. Já bych zprivatizoval, pokud bych měl něco privatizovat, pouze jeden kanál, a to ten, který se dneska nazývá prvním.

Z toho, co jste teď řekl, jsou toto vaše kritéria, která ovlivňují i volbu Milana Knížáka, kdo se stane generálním ředitelem ČT?

Ne, já uvažuji bohužel ..., nebo uvažuji o tom, že televize je taková, jaká je a hledám ředitele, pokud mám tu šanci, který by něco s touto televizí udělal, poněvadž ta televize se zatím nerozpustí, nebo nebude rozpuštěna, čili nebude sestavena znova, čili je třeba operovat s tím, co je tam. Čili já uvažuji jinak.

Neměl tu televizní rebelii vyřešit prozatímní ředitel Jiří Balvín?

Já si myslím, že to nebylo v jeho silách, poněvadž tak, jak televizi vidím, tak je tam tolik tlaků a tolik parciálních zájmů a tolik nereformovatelných oblastí, že prozatímní ředitel s tím slabým mandátem a s tou obrovskou opozicí, která tam je si myslím, že neměl šanci.

Podle vás tedy jako prozatímní ředitel Balvín nezklamal?

Já nemohu to hodnotit, poněvadž ...

Jste členem Rady ČT.

Členem Rady ČT samozřejmě jsem, ale to ještě neznamená, že všechno vím a všemu rozumím. Já si nedovedu představit někoho jiného, nemyslím si, že by někdo jiný dopadl nějak zvlášť jinak. Možná že by někdo mohl být v něčem razantnější, možná by mohl vyvolat skandál, ale nevím, jak dalece by to ta televize akceptovala. Zdali by se proti tomu nepostavila tvrději, jestli by nenastaly nějaké nové podivné události, nevím. To samozřejmě není z rady vidět.

Zaměstnanci ČT jsou v současnosti ve stávkového pohotovosti, je podle vás nutná?

Ne, já si myslím, že to je tak trochu legrace a myslím si, že tato stávková pohotovost nemá nějakou obecnou podporu.

Ve středu 24. října předstoupili před Radu České televize tři finalisté konkurzu o místo generálního ředitele. Bývalý programový ředitel TV Nova Petr Sládeček chce na Kavčí Hory přivést bývalou ředitelku TV Prima Kateřinu Fričovou. Sládeček připustil i propouštění zaměstnanců.

Petr SLÁDEČEK, kandidát na generálního ředitele ČT /zvukový záznam/: Já odhaduji, že je možné, že mezi deseti a dvaceti procenty zaměstnanců po revizi systému, po zavedení například jiného způsobu účetnictví by muselo nějakým způsobem být převedeno buď na jinou práci, nebo se rekvalifikovat na nějaké jiné činnosti v rámci České televize, nebo prostě odejít a pokud by taková věc nastala tak by nastala někdy v září příštího roku, tak jak to já mám naplánováno.

Petr Sládeček. Počítá Milan Knížák s tím, že budoucí ředitel České televize bude muset propouštět?

Já si myslím, že ano.

O kolik?

To nedovedu odhadnout, protože je třeba racionalizovat celý provoz, je třeba normovat, dneska se to říká módním slovem /nesrozumitelné/, které nemám rád. Je zkrátka třeba najít optimální způsob vykonávání televizní práce, protože ta televize to zatím neumí.

Normujete i vy v Národní galerii?

Hledáme samozřejmě optimální způsob, ono to není normování v tom smyslu, které je obvyklé v nějaké továrně. Samozřejmě k tomu musíte přistupovat jiným způsobem, ale je nutné, aby se některé práce udělaly v určitém termínu a s určitým počtem lidí.

Vy jste podle Lidových novin, a můžete mi to buď vyvrátit nebo potvrdit, o jednom z kandidátů, a to právě o Petru Sládečkovi, řekl: "Vím určitě, koho volit nebudu, Petra Sládečka." Nakolik je podle vás profesionální, když členové rady ještě předtím, než vyřknou ortel 7. listopadu, mluví do médii o tom koho volit nebudou?

Já jsem nemluvil do médii, mě se zeptali na to, zdali vím, koho budu volit. Já jsem řekl, že nevím, koho budu volit, ale že vím, koho volit nebudu, poněvadž mě Petr Sládeček svým vystoupením včera a musím říct, že je mi to líto, mě přesvědčil o tom, že není vhodným kandidátem, poněvadž jsem jeho vystoupení považoval za naprosto řádově nejhorší a řádově jiné než vystoupení dvou následujících kandidátů.

Otázka však zněla, zda dávání jednotlivým kandidátům znaménka plus či mínus, byť jste dotázán médii, protože vždy můžete odpovědět, že nebudete odpovídat na tu otázku, zda je to vhodné?

Já si myslím, že já nemám co skrývat a pokud něco vím a já vím, že ho volit nebudu, to je jediné, co vím, pak další má rozhodnutí nejsou jasná, tak to klidně řeknu. Nevidím na tom nic špatného, poněvadž to bylo veřejné slyšení, my jsme se ho veřejně dotazovali a já nevidím důvod, proč bych měl zamlčovat svůj postoj, když jsem o něčem přesvědčen. Pokud bych to nevěděl, tak řeknu: "Nevím, koho budu volit," ale já vím, že nebudu volit Sládečka, protože mě opravdu bohužel velice zklamal.

Petr Sládeček a Jiří Balvín se vyslovili pro to, že bude nezbytné zvýšit uživatelské poplatky za televizní přijímače. Dnes jsou 75 korun, Sládeček navrhl zvýšit poplatky ze 75 na 100 korun, Jiří Balvín je pro pravidelné inflační navyšování. Hovoří Jiří Balvín.

Jiří BALVÍN, prozatímní ředitel ČT /zvukový záznam/: Skoková forma je nepraktická jak pro spotřebitele, tzn. pro diváka, tak pro tu instituci, protože pak si tvoří rezervní fond a vždycky je nepopulární sahat do rezervního fondu. Ideální by byla indexace koncesionářského poplatku v závislosti na inflace, nikoliv roční, ale třeba dvouleté, je to praxe běžná i z venku.

Prozatímní generální ředitel ČT a kandidát na řádného ředitele Jiří Balvín. Má podle vás v dohledné době šanci projít ať již jakékoliv zvyšování poplatků, buďto skokové, nebo ona indexace?

Já věřím, že nemá šanci projít. Já osobně jsem velice proti, poněvadž si myslím, že dokud není Česká televize racionalizována zevnitř, dokud nesáhne do vlastních rezerv, že nemá právo žádat vyšší poplatky.

K této tezi máte dostatek argumentů, že ji jste schopen takto ostře pronést?

Mám k tomu, myslím si, dostatek argumentů.

Jakých?

Vím, že Česká televize nepracuje racionálně v tom, že tam dochází k úniku peněz například tím, že nejsou vypisována řádná výběrová řízení, že nejsou výběrová řízení na vedoucí místa, tzn. není i podle auditu doložen tok peněz až úplně do konce, to audit jasně prokázal a tyto věci nejsou ještě odstraněny a podle mě to bude chvilku trvat.

V rozhovoru pro Mladou frontu DNES ze 30. října 2000 jste se pokusil zhodnotit sebe sama. Označil jste se za vynikajícího umělce, pokud vaše sebehodnocení rozvineme, jste i stejně tak vynikajícím ředitelem Národní galerie v Praze?

Já přesně nevím, na jaké interview narážíte, protože "vynikajícím umělcem" je určitě říkáno s určitou ironií, protože já takto o sobě nemluvím, ale to jedno. Já si myslím, že jsem dobrým ředitelem Národní galerie.

Dobrým nebo vynikajícím?

Víte, to, co jsem řekl tam, pokud jsem to řekl, tak jsem to řekl s jakousi nadsázkou, poněvadž ta otázka byla určitě taková, že nadsázku by vyžadovala. Nechtějte po mně, abych o sobě říkal, že jsem vynikající. Já si myslím, že své povinnosti v Národní galerii plním dobře a že Národní galerie za mého ředitelování udělala řadu významných kroků ke svém dobrému fungování.

Položím jinou otázku, dovolíte-li, čím se podle vás Knížák zapíše do historie Národní galerie v Praze především?

Já si myslím, že především tím, že jí dal určitý řád, ta galerie začala opravdu nějak pravidelně pracovat, fungovat, že klade důraz na své trvalé instalace, tzn. na práci se sbírkami, že se skutečně deklaruje jako muzeum umění, nikoliv jako špatná "kunsthalle" a že získala řadu dalších nových prostorů.

Existuje někdo nebo něco podle vás v současnosti, co nebo kdo omezuje rozvoj Národní galerie v Praze?

Tak samozřejmě. Nedostatek peněz to je běžné, poněvadž v této situaci ani nemůžeme žádat o mnoho víc peněz a potom bych řekl naše vlastní neschopnost, tzn. naše vlastní neschopnost dostatečně zdroje využívat, a to si myslím, že je problém každého velkého státního podniku.

Proč ještě nejste schopní je dostatečně využívat?

Prosím?

Proč nejste ještě dostatečně schopní je využívat?

Ještě to všichni neumíme.

Kdo? Vaši zaměstnanci, podřízení?

Ano.

A proč tam jsou?

Máte jiné? Já ..., když mi je dodáte, já je velice rád zaměstnám.

Já nejsem ředitelem Národní galerie.

Také byste asi být nemohl a také kdybyste byl ředitelem Národní galerie, tak byste mi nekladl takto triviální a zbytečné otázky.

Každá otázka je legitimní. V polovině června média referovala o tom, že ministerstvo obrany nemá peníze na opravu Schwarzenberského paláce, a proto uvažuje o jeho předání pod Národní galerii, kdy by k tomu mohlo dojít?

Dochází k tomu teď.

V těchto dnech?

Otázka předání není dne, to není tak, že mi pan ministr přinese klíč do ruky. Tam musí dojít k mnoha administrativním krokům, k těm dochází.

Tam také hlavně musí dojít k podpisu nějaké smlouvy.

Samozřejmě, ta smlouva se musí připravit, to není tak jednoduché. Tento dům samozřejmě má spousty věcí, musí se vyklidit, musí dojít k nějakému jasnému administrativnímu předání, musí to ministerstvo vyčlenit, předat jinam, čili to není otázka dne. Smlouva se ještě nepodepsala, ale tato smlouva se připravuje, čili k předání dochází teď.

Položím otázku jinak, kdy bude Schwarzenberský palác majetkem Národní galerie v Praze?

To nevím kdy, to znamená, nemohu to říct na den, ale bude nepochybně od příštího roku majetkem Národní galerie.

Kterého největšího omylu jste se jako generální ředitel Národní galerie v Praze dopustil?

Tím, že jsem jmenoval do ředitelského místa, protože já jsem generální ředitel a mám pod sebou několik ředitelů, bývalou vedoucí, bývalou ředitelku moderní sbírky, paní doktorku Rusnákovou.

Krátce po nástupu do funkce ředitele Národní galerie jste se rozhodl vypořádat s nájemci knihkupectví v Paláci Kinských, v tomto sporu proti vám stála Marta Železná, tehdy ještě manželka generálního ředitel TV Nova Vladimíra Železného, vy jste k této záležitosti tehdy doslova řekl: "Zastupuji Národní galerii a paní Železná galerii ubírala peníze, ubližovala jí, prostě se nechovala seriózně." Jaké máte důkazy pro toto tvrzení?

Jednoduché důkazy, my jsme dostali pokutu za to, že jí nevyměřujeme správné nájemné. Národní galerie byla kontrolována a z této kontroly vyšla pokuta za toto naše chování.

Kolik vás to tehdy stálo?

Já už opravdu nevím. Ta pokuta byla samozřejmě na začátku velmi vysoká, ale my jsme se snažili jednáním ty pokuty samozřejmě, což děláme vždycky, pokud to jde, nějakým způsobem upravit, ale byla tam řádově vysoká pokuta, v řádu milionů. Ale samozřejmě tam bylo ještě mnoho dalších věcí, které nebyly zcela v pořádku a i to, že byl tento prostor získán, byl pod určitým politickým tlakem v tehdejší době. Tyto věci jsem samozřejmě dříve nevěděl a dohledal jsem je v okamžiku, kdy ten proces nastal a myslím si, že se vůbec nic nestalo, že knihkupectví tam zůstalo dál, dokonce se stejným člověkem, pouze v trochu jiných prostorách a tento nájemce toho knihkupectví se teď stal nájemcem veškerých knihkupectví v prostorách Národní galerie.

Máte vyčísleno, o jakou částku při pronájmu knihkupectví v Paláci Kinských Centrem Franze Kavky zastoupeným Martou Železnou jste přišel?

Tak ta čísla nazpaměť samozřejmě nevím, protože už to je dlouho od té doby, ale ona platila 16 tisíc ročně a ...

A v současnosti?

Její příjem, co z toho nájmu měla, byl asi kolem 50 tisíc měsíčně, tak si spočítejte ten rozdíl. Je to nebetyčný rozdíl. Jedná se asi o milion dolarů.

Vy jste, a znovu vás budu citovat s vaším dovolením, v rozhovoru pro Mladou frontu DNES 30. října 2000 ke sporu, pokud to tak nazveme, Knížák - Železná, doslova řekl: "Pana Železného jsem se v této věci nebál, i když mi mimo jiné nabídl nějaké výhody, na které jsem nereflektoval." Mohu se vás zeptat, které konkrétní výhody to byly?

Ne.

Proč o nich nechcete mluvit?

Nemám k tomu žádný důvod.

Když už jsme u Vladimíra Železného, generální ředitel TV Nova, se v médiích prezentuje jako milovník výtvarného umění, který je otcem sbírky galerie v Dlouhé ulici, jakým galeristou je podle vás Vladimír Železný?

Pokud mám posuzovat podle té sbírky, tak tam je řada velice slušných věcí. Samozřejmě je to sbírka soukromá, která vzniká krátkou dobu, tak není tak vyzrála jako sbírky Národní galerie nebo jiných muzeí, ale je tam řada velice relevantních věcí a my jsme samozřejmě několikrát využili šance si několik věcí vypůjčit na naše výstavy.

Litujete toho, že některé ty věci nejsou v Národní galerii?

Samozřejmě, že toho lituji, poněvadž v rámci restitucí Národní galerie přišla o spousty věcí, které nemohla koupit zpátky a řadu z nich zakoupil právě pan Železný nebo lépe řečeno společnost, která to vlastní a kterou on řídí.

S osobou Vladimíra Železného souvisí i rozhodnutí ministr kultury Pavla Dostála. Ministr Dostál s okamžitou platností zakázal vývoz národních kulturních památek, sbírkových předmětů a významných uměleckých děl v majetku státu do zahraničí. To jeho rozhodnutí souvisí s tím, že tato díla může podle ministerstva financí zabavit společnost CME jako náhradu za náklady na jedno arbitrážní řízení kolem TV Nova.

Na poplatky speciálně.

Ano. Je podle vás takové opatření nutné?

Ano, tuto informaci dostala Národní galerie, potažmo já a já jsem informoval ministerstvo kultury a ministra Dostála a samozřejmě, že CME může zabavit náš majetek a nejlépe se zabavují umělecká díla, protože jsou nejrychleji směnitelné za peníze, zkrátka jedná se, oni mohou zabavit vagón mrkve nebo cokoliv jiného, ale to samozřejmě není zdaleka tak jednoduché a lukrativní. Takže si myslím, že toto opatření je důležité a oceňuji rychlost ministerstva kultury a ministra kultury, že toto opatření udělali.

To znamená, že Pavel Dostál reagoval na váš podnět, nikoliv, že by Pavel Dostál volal Milanu Knížákovi se svým návrhem a konzultoval to s vámi?

Ne, to byl podnět z Národní galerie, protože Národní galerie získala informaci přes svého právního zástupce z ministerstva financí, okamžitě si tu informaci ověřila a na základě toho jsem volal ministru kultury a myslím si, že velice správně takto rozhodl, i když nám to všem komplikuje, nejen Národní galerii, ale všem státním sbírkám, to velice komplikuje život, tzn., že my nemůžeme zatím dostát závazkům, které máme, než se to vyřeší, ale ...

Jak dlouho může ten zákaz trvat, že vstupuji opět do vaší řeči.

Nemám vůbec představu. Samozřejmě do té doby, než to bude vyřešeno. Tady může dojít k jakýmsi odvolacím řízením, takže celá ta věc se může prodloužit a pokud dojde k tomu, že český stát bude muset zaplatit tu požadovanou částku 500 milionů dolarů, doufám, že během řízení se dojde k jiné částce, ale pokud by tato částka nebyla hned zapravená, ale ministerstvo zahraničních věcí a vůbec pokud jsem jednal s lidmi z vlády, ujistili mě v tom, že bude zaplacena, jakmile bude požadována, ale kdyby nebyla a byla tam jakási prodleva, tak samozřejmě do té doby nemůžeme ty věci vyvážet.

Z toho, jak dlouho trvala i samotná arbitráž, to vypadá, že to řízení může být na dlouho, možná i na rok a něco, to znamená, že Národní galerie v Praze by přišla například o výstavu ve Francii, kde se uvažuje, nemýlím-li se, o výstavě ...

O dvě výstavy se jedná.

Dokonce o dvou.

Ano, tam má být výstava Sláva barokní Čechie, tzn. české baroko, která právě teď končí v několika objektech v Praze a výstava Kramáře sběratele, tzn. především obrazy Picassovi, které nasbíral.

To znamená, že je velké ohrožení těchto výstav.

Pokud se situace nezmění, tak zkrátka tyto výstavy nemohou být.

Milan Knížák. Já vám děkuji za vašich 30 minut věnovaných rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou. Ředitel Národní galerie v Praze, člen Rady České televize Milan Knížák.


© BBC 2001 Tisk ctrl + p Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.