Jaromír Dušek, předseda Odborového sdružení železničářů
Pátek 10. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích



České dráhy v číslech: Zaměstnávají bezmála 84 000 lidí. Letos vedení železnic propustí další dvě tisícovky zaměstnanců. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený si pochvaluje produktivitu práce na železnici. Jeden dluh však přiznává. Dalibora Zeleného mrzí, že se mu nepodařilo během jeho ředitelování prosadit kodex zaměstnance Českých drah. Přitom právě tuto normu považoval Zelený za důležitou.

Dalibor ZELENÝ /zvukový záznam/: Mě to mrzí ze dvou důvodů. Jednak proto, že by bylo v ní jasně a že by v ní bylo vlastně definováno, co je to třeba z pohledu plnění povinnosti i nejvyšších pracovníků porušení pracovní kázně. Také proto, že by i pro cestující veřejnost a naše zákazníky byla určitým měřítkem kvality práce lidí, se kterými se setkávají, a myslím si, že by to železnici jenom prospělo.

Tolik slova generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Nejen o cestování po železnici bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v program BBC pořad Interview. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Vítejte v BBC, hezký dobrý večer.

Dobrý den.

Základní fakta: Pátek 10. května 2002. Ráno krátce před třičtvrtě na pět se u Bojkovic na Karlovarsku čelně srazil vlak s technikou americké armády s českým nákladním vlakem. Při nehodě zahynul český strojvedoucí. Podle americké strany bylo zraněno čtrnáct vojáků. Žádný z nich však nebyl v ohrožení života. Za nehodu může podle všeho lidský faktor. Souprava s vojenskou technikou totiž vjela na kolej, kde se čelně střetla s protijedoucím nákladním vlakem. Nakolik podle vás, Jaromíre Dušku, nehoda poškodila a poškodí v zahraničí obraz Českých drah?

Já si nemyslím, že by to nějakým významným způsobem poškodilo dobré jméno Českých drah v zahraničí s ohledem na to, že čas od času se s podobnými tragickými událostmi bohužel setkáváme i u nejbezpečnějšího druhu dopravy a tím nepochybně železniční doprava je. Určitě nikdo nezpochybňoval dobré jméno německých železnic po tragických nehodách u rychlovlaků a možná se zhoršilo, nepochybně zhoršilo dobré jméno britských železnic, když došlo k opakovaným tragickým událostem.

Krom jiného je pátek 10. května 2002 i dnem, kdy došlo k neštěstí na britské železnici, to jen pro úplnost.


Každopádně chci říci, že je nám samozřejmě velmi líto, že se něco takového stane a že to ono dobré jméno Českých drah poškozuje především dovnitř, vůči vlastním konkurentům. Ale kdybychom to pojali...

Vůči jakým konkurentům?

Mám tím na mysli silniční dopravu, u kterých pochopitelně by se dala skloňovat daleko horší čísla v oblasti nehodovosti. Dalo by se počítat podle zprávy ministerstva vnitra, že jenom za jediný rok zahyne na silnicích tisíc dvě stě lidí, šest tisíc je těžce zraněno, desetitisíce lehce zraněno. Takže nepochybně jsme na tom kvalitou bezpečnosti daleko lépe, o to víc mrzí to, co se stalo dnes.

Ostrá slova na adresu Českých drah však pronesl po nehodě hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. Podle něj je srážka nákladního vlaku s americkým vojenským transportem, a teď cituji doslova: "Důsledkem dlouhodobého nepořádku v Českých drahách." Jak vyvrátíte tento argument?

Já tvrdím, že to by bylo takové bagatelizování, které si zaměstnanci Českých drah, kteří pracují navýsost kvalitně, v naprosté většině případů nezaslouží. Já nechci hodnotit práci hejtmanství nebo se zrovna tak vyjadřovat o státní správě, ale toto hodnocení si myslím, že je příkré a že si ho skutečně České dráhy nezaslouží.

Ještě jednou budu citovat hejtmana Karlovarského kraje Josefa Pavla: "Už léta slyšíme ze strany Českých drah pouze požadavky a nyní vidíme, v jaké kvalitě je odváděna práce. Je to určitá vizitka do zahraničí, jak České dráhy fungují. Můžeme jen doufat, že to nebude mít za následek pokles zájmu o využívání cvičiště na Doupově ze zahraničí."


To je tak zjednodušené, že se obávám, že pan hejtman bude muset svá slova vzít co nevidět zpět, protože podle jednoho jediného pochybení hodnotit práci desetitisíců ostatních zaměstnanců a kvalitní práci za celé uplynulé roky, to si myslím netroufne ani vůči silniční, ani vůči železniční, ani vůči letecké dopravě v zahraničí kdokoliv.

Vyložil jsem si správně vaše slova, že budete jako šéf nejsilnější odborové centrály na železnici požadovat po karlovarském hejtmanovi omluvu?


Já se domnívám, že k tomu může dojít, protože jsem se s touto citací prakticky potkal zde, právě v tuto chvíli a domnívám se, že skutečně je to vůči zaměstnancům nefér se takto vyjadřovat. Na druhé straně pan hejtman jaksi pozapomněl, že peníze, které, takříkajíc, České dráhy požadují, jsou mnohem méně poskytovány Českým drahám než jejich konkurentům na silniční dopravu a že jenom v letošním roce právě možná na zvýšení bezpečnosti, a nejenom v letošním roce, chybí miliardy korun, které České dráhy měly dostat na základě zákona o drahách a které nedostaly.

Vy jste součástí podniku s názvem České dráhy, zastupujete významnou část jeho zaměstnanců. Jaké poučení by si podle Jaromíra Duška měly vzít České dráhy, a možná i stát, ze srážky dvou nákladních vlaků u Bojkovic na Karlovarsku?

Já myslím, že tady přece jenom jistá vleklá záležitost je, a to je opomíjení finančních prostředků do zvýšení bezpečnosti. Je s podivem, že vždycky po tragické události se někdo ze státních úředníků pohne a je ochoten jednat o zvýšených prostředcích pro zvýšení bezpečnosti jako například po tragické nehodě, kdy ujeté nákladní vozy vlastně zlikvidovaly motorový osobní vůz u Poličky před léty a kdy došlo k řadě úmrtí.

Jen pro úplnost: Byl to 24. červen 1995. Osobní motorový jednovagónový vlak se srazil se čtyřmi nákladními vagóny u obce Krouna na trati mezi Poličkou a Skučí v okrese Chrudim. Zemřelo devatenáct lidí, čtyři utrpěli zranění.


Já si myslím, že tady ta nehoda v podstatě trošku připomíná neřešení problémů od té doby. Jestliže tehdy byl stát ochoten až po této nehodě slyšet na požadavky Českých drah na prostředky, které by zvýšily onu bezpečnost pouze z lidského faktoru i částečně na techniku a které by alespoň předznamenaly spojení mezi mobilní, tedy tou strojní částí, mezi lokomotivou, strojvedoucím a mezi výpravčím, kteří mnohdy se můžou tak jako každý jiný člověk dopustit omylu, dopustit chyby, tak tady byla možnost prostřednictvím radiopojítek či spojení mezi těmito dvěma lidmi zabránit tragické nehodě, kdyby tehdy ono spojení bylo.

Promiňte, teď vám nerozumím. Vy jste v úvodu své odpovědi hovořil o tom, že tragická nehoda u Krouny, mohla přispět k tomu, aby se v uplynulých sedmi letech více investovalo do bezpečnosti, pokud správně interpretuji vaše slova. Je to tak, že se investovalo málo od roku 1995 do bezpečnosti železnice?

Bohužel tady kritici Českých drah mají pravdu a mají kritici pravdu z toho důvodu, že prostředky, které za ministra Kočárníka byly vyčleněny pro České dráhy, nebyly v žádném z následujících roků dostatečně využity a vracely se do státního rozpočtu.

O jak velkou částku jde?


Šlo o řády stovek milionů korun, které nebyly využity v prvních letech ani z poloviny. Znamená to tedy, že nebyly jaksi dostatečně vybaveny ony mobilní, respektive stacionární prostředky k té komunikaci mezi obsluhujícím zaměstnancem ve stanici a na trati, což v daném případě mohlo zabránit ne nehodě, ale především obětem na životech.

Kolik peněz by podle vás potřebovaly České dráhy, aby cestování na drahách bylo o něco bezpečnější?


Já jsem přesvědčen, že to není až tak nákladná záležitost. Jde spíš o koncepční řešení, a to že by zase neinvestovaly vůbec, by bylo také nepravdivé. Tato trať konkrétně, kde dneska došlo k nehodě, je nově vybavena takzvaným traťovým radiovým spojením, kde lze na dálku vlak prostřednictvím vlastně radiového signálu zastavit. Bohužel jedná se o krátký traťový úsek, kde protijedoucí vlaky, i když došlo údajně i dneska k použití tohoto zabezpečovacího systému, už byly k sobě tak blízko, že prakticky systém byl použit ve chvíli, kdy došlo k čelnímu střetu.

Jen pro úplnost: pravděpodobně nešlo o špatné technické vybavení na Českých drahách, ale o chybu zaměstnance Českých drah....

Já se tady budu muset ohradit, že nejde o špatné technické vybavení. Já bych řekl, že jde především o to, že tam je ostatní traťové vybavení z doby císaře Josefa. Tedy, že ne z minulého, ale z předminulého století je tam zabezpečení, které umožňuje do dnešního dne, aby dva vlaky jely proti sobě a byly jaksi odkázány pouze na lidský faktor, aby se tak nestalo. Tedy žádná technická vymoženost tam není, která by zabránila postavit návěstidlo, dneska po té správné koleji tomu nákladnímu vlaku, který proti němu jel po nesprávné koleji, tady proti vlaku s americkou armádou.

Kolik takových tratí celkově je v České republice, není-liž pravda, je to problém malých regionálních tratí, a těch je mnoho?

Bohužel se dá říci, že na naprosté většině, více než šesti tisících kilometrech tratí je větší nebo naprostá většina závislosti na bezpečnosti na lidském faktoru, tedy na tom, že dva dopravní zaměstnanci spolu komunikují o tom, kdo s jakou předností, kdy a kterým vlakem pojede a kdo si vlastně dobře zadokumentuje tento údaj do své dopravní dokumentace, aby nejen si připamatoval tímto zápisem, ale i tím, že spolu na toto téma předpisovou mluvou hovoří o nabídce a přijetí vlaků, aby takto zabezpečili protisměrné jízdy.

Když se podíváme do historie železničních neštěstí v České republice, podle statistik BBC došlo od roku 1995 na Českých drahách k dvanácti železničním neštěstím. Zahynulo při nich třiadvacet lidí. Dvě stě šest dalších bylo zraněno. Do statistiky je započítána nehoda u Bojkovic na Karlovarsku, o níž hovoříme. Vy už jste naznačil, že čísla považujete za nízká ve srovnání s jinými druhy dopravy, nebo ne? Kroutíte hlavou....


No, já je z hlediska srovnání se silnicí považuji za velmi nízké a na druhé straně pro železnici za velmi vysoká a alarmující, protože k nim nemuselo dojít.

A nyní jednou jedinou větou, prosím, shrňte, jak by se měla železnice, respektive České dráhy, poučit z posledního železničního neštěstí?


Měli bychom si uvědomit s daleko větší vážností než doposud, že nemáme jenom koridorovou trať mezi Děčínem a Břeclaví, která má vysoký, nejvyšší stupeň zabezpečení v celé České republice prakticky, že tady existuje dalších devět tisíc kilometrů tratí, které jsou na tom o poznání hůř a že nemůžeme donekonečna spoléhat na to, že lidský činitel neselhal.

A chcete tím říci, že vedení železnic do jisté míry podceňuje regionální tratě na úkor koridorů?

Já si nejsem jist, jestli by bylo namístě tvrzení, jestli to někdo podceňuje, já si myslím, že se chovají podle toho, na co mají prostředky a trošku si myslím, že tady to, ta zahleděnost do těch koridorů existuje na všech úrovních.

Další téma naváže na téma předchozí: stav Českých drah. Když český ministerský předseda Miloš Zeman v úterý 7. května předstoupil před Poslaneckou sněmovnu se zprávou o činnosti své vlády, zmínil se i o Českých drahách. Premiér Zeman hovořil o drahách v souvislosti s udržením sociálního smíru v České republice. Tady jsou jeho slova.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Mohu s radostí konstatovat, že v uplynulých čtyřech letech nedošlo v České republice k významnějším stávkám. Snad jen s jedinou výjimkou, kterou byla patnáctiminutová stávka železničářů. Ovšem cestující veřejnost ji pojala jako běžnou součást fungování Českých drah, a tedy ani nezaregistrovala, že to stávka ve skutečnosti byla. Je to určitý kontrast se šestidenní stávkou železničářů za období minulých vlád a ponechávám na vás a na vašich komentářích, abychom tento kontrast zaregistrovali.

7. květen a slova premiéra Miloše Zemana. Co říkáte ilustraci patnáctiminutové stávky vašeho odborového sdružení jako běžného zpoždění na Českých drahách?

Já si nemyslím, že je namístě po letech vždycky hodnotit jako generál po bitvě, že to bylo nevýznamné. Kdyby to bylo tak nevýznamné, asi bych nebyl při mimořádném zasedání vlády za tento svůj akt odvolán okamžitě ze správní rady Českých drah a asi by nebyly namístě v tu dobu téměř hysterické výroky na všech úrovních.

Miloš Zeman, že vám vstupuji do řeči, doslova řekl, že už nesmíte překročit práh Strakovy akademie. Překročil jste ji od té doby?

No, asi tak stokrát, protože si nemyslím, že by kterýkoliv předseda vlády byl vlastníkem a majordomem v takové nemovitosti, jako je Strakova akademie a samozřejmě tam chodím na jednání tripartity i na ostatní jednání, která si tam dohodnu.

Práh Zemanovy kanceláře jste ovšem nepřekročil?

Zatím mě tam nic netáhlo.

Protože jste asi nebyl pozván, tak vás nemělo co táhnout...

No, já si nemyslím, že je to o tom, že bych se tam zrovna hrnul, i kdybych byl pozván.

Miloš Zeman dal při hodnocení práce svého týmu, jak jsme slyšeli, do přímého kontrastu patnáctiminutovou stávku železničářů za jeho vlády s šestidenní stávkou za vlády Václava Klause. Pokud u Zemanových slov zůstaneme, proč v posledních čtyřech letech nebylo zapotřebí sáhnout k nějaké delší stávce na železnici?


Možná právě proto, že jsme po patnáctiminutové stávce, o které údajně nikdo nevěděl, dosáhli všeho, čeho jsme potřebovali a nebylo nutné zastavit železnici na šest dnů.

Je možné si sociální smír na železnici včetně patnáctiminutové stávky vykládat jako úspěch menšinové vlády ČSSD, jak jej, byť nepřímo, líčí Miloš Zeman?

Já bych byl teďka neobjektivní, kdybych řekl, že ne.

Je to tedy úspěch vlády Miloše Zemana?

Je to úspěch i jejich a já jsem přesvědčen, že to je úspěch i náš, protože dosáhli-li jsme, řekněme, v kuloárních jednáních ať už na úrovni tripartity, či na úrovni ať už parlamentů, či ministerstva dopravy a spojů a Českých drah konsensu ve všech ostatních otázkách, ať už se to týkalo zákoníku práce, zákona o pracovní době v době odpočinku, při tvorbě zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury a dalších, tak si myslím, že je to oboustranný úspěch.

V posledních týdnech ovšem došlo k napětí na Českých drahách, a to kvůli dvěma problémům. Problém číslo jedna: dluhy Českých drah vůči železničním opravnám. Problém číslo dvě: spory mezi vedením Českých drah a odboráři o počet přepravených cestujících. Nakolik je pravděpodobné, že by oba zmiňované problémy na železnici mohly vyústit ještě před volbami k nějaké protestní akci?

Já se domnívám, že opět díky jednáním, která jsme vedli i v plenárním zasedání tripartity, se nám to, a i možná při dnešním jednání, kterého jsem se před několika hodinami účastnil na ministerstvu dopravy a spojů v takzvaném krizovém týmu, nebo pracovním krizovém týmu tripartity, že se nám to možná podaří odvrátit.

Ale jinak, pokud by, a stále hovoříte v podmiňovacím způsobu, k tomu nedošlo, tak ještě před volbami hrozí na železnici nějaký masovější protest?

My jsme signalizovali, že nepodaří-li se vyřešit kritickou situaci neuhrazení prostředků Českých drah, a tedy státu vůči Českým drahám a následně vůči Železničním opravnám a strojírnám, kde v řadě železničních opraven máme svoje vlastní členy, a nedostanou-li řádnou mzdu, tak jako každý kterýkoliv železničář v řádném termínu, že jsme připraveni nejen protestní akcí konkrétně vůči vládě, vůči Strakově akademii, dejme tomu, manifestovat svůj zásadní nesouhlas s řešením této situace a v případě, že by ani poté nedošlo k řešení, že jsme přesvědčeni o tom, že železničáři by se dokázali třeba i stávkou solidárně zachovat ke svým kolegům ze ŽS.

Tedy opět zastavit provoz na drahách?


Mělo to tento charakter, ano.

Když již hovoříme o prvním problému: o dluzích Českých drah vůči železničním opravnám. České dráhy dluží opravnám asi 800 milionů korun. České dráhy tvrdí, že jsou v druhotné platební neschopnosti. Důvod? Stát, se kterým mají smlouvu na zajištění dopravní obslužnosti, jim prý neplatí a za loňský a letošní rok jim dluží kolem sedmi miliard korun. Česká vláda v pondělí 6. května rozhodla, že Česká konsolidační agentura odkoupí od železničních opraven pohledávky Českých drah do maximální výše 480 miliónů korun. Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling tvrdí, že se tak poměrně rychle zlepší finační situace opraven. Vy s tím souhlasíte?

Ano, přestože jsme si představili ještě, řekněme, razantnější řešení, protože v původním návrhu bylo odkup sta procent pohledávek, tedy více než osmi set milionů korun. Každopádně i toto řešení, které jsme právě prodiskutovávali dnes odpoledne na ministerstvu dopravy a spojů, může přinést velmi zásadní obrat v platební bilanci železničních opraven, které následně zase dluží státu za zdravotní a sociální pojištění, které dluží za DPH, dluží samozřejmě desítkám svých dalších dodavatelů.

Jak ale zdůvodníte daňovému poplatníku, že to zase bude platit on z České konsolidační agentury, onu zhruba půlmiliardu korun?

No, je to, já si myslím, že je to jedno, jeden měšec. Jestliže stát přiznává, že především dluží miliardy Českým drahám za dopravní obsluhu, tak tentýž daňový poplatník si vyčerpává používáním železniční dopravy pouze to, co odvede na daních a jenom, řekl bych, skoupostí a nedodržováním jiného zákona, tentokrát zákona o drahách, který hovoří o úhradě prokazatelné ztráty za osobní dopravu, jaksi jenom nenaplňuje zákon ze strany státu.

Stávka na železnici podle vašich slov ještě odvrácena není? Rozumím tomu správně?

Já si myslím, že po těchto řešeních a po usnesení vlády odvrácena je a že toto řešení, pakliže bude velmi rychlé a já jsem přesvědčen, že ten peněžní tok ze strany konsolidační agentury jak vůči opravnám, tak samozřejmě i vůči Českým drahám, protože tam je ještě odkup pohledávek, části pohledávek za bývalou Jugoslávii ze strany Česka, může krátkodobě, podotýkám krátkodobě, na Českých drahách a řekněme střednědobě na ŽOS situaci vyřešit.

Promiňte, ale odboráři ze železničních opraven považují rozhodnutí vlády, které vy chválíte, za nedostatečné. Například odborový předák ze šumperské železniční opravny Karel Ondráček doslova říká: "Požadujeme systémové řešení, aby se neopakovala situace, že opravny nebudou mít kvůli dluhům Českých drah peníze na výplaty a výrobu."

Tak měl bych podotknout jednu věc, že šumperský nebo respektive šumperská ŽOS není odborově organizovaná u našeho svazu, a tudíž mě až tak moc nezajímá názor odborového předáka ze Šumperka, protože jsou organizováni v konfederaci.

Byť odborový předák ze Šumperka tvrdí, že se v pondělí sejdou v Ostravě s kolegy z ostatních opraven. Chtějí se domluvit, co dělat dál pro to, aby se situace podniků zlepšila a teď cituji opět doslova: "Je velká pravděpodobnost, že se dohodneme na nějakém druhu nátlakových akcí."


Já myslím, že nemohu hovořit do toho, co chystají odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů, potažmo Odborového svazu KOVO a menšiny ŽOS, kterých se tento problém týká. My jsme nikdy jako Odborové sdružení železničářů nechystali separátní řešení pro ŽOS z našeho svazu a hovoříme o celkovém řešení. V tom se určitě s předákem ze Šumperka shodneme a také se na tom shodla tripartita, že je nutné do konce května přijmout systémové řešení, ale nikoliv kvůli ŽOS, jak mylně interpretuje zástupce ŽOS, ale vůči Českým drahám, protože připusťme si, že součástí těchto řešení, i nepravidelné, respektive nerovnoměrné čerpání státních prostředků pro České dráhy, tedy prostředků určených na druhé pololetí už v těchto měsících a znamená to, že České dráhy se samy vlastně tímto způsobem dostávají do velmi kritické situace pro druhé pololetí.

Železniční opravny, respektive odbory v oněch opravnách jsou tedy rozpolcené? Část je v konfederaci, část je u vás?


To nejsou železniční odbory. Já musím podotknout, že železniční odbory mají většinu ŽOS organizovaných v Odborovém sdružení železničářů, tedy v asociaci samostatných odborů.

Tedy u vás?


U nás. A část, co jsou moravské opravny, jsou organizovány v Odborovém svazu KOVO, potažmo tedy konfederaci pana Štěcha.

Ale nezpíváte jednotně?

Já bych řekl, že zpíváme, akorát, že se my nesnažíme zviditelňovat náš problém na úkor těch ŽOS, které u nás organizovány nejsou.

Druhý problém: Spory mezi vedením Českých drah a odboráři o počet přepravených cestujících. Jen pro úplnost: Odboráři se s vedením Českých drah už několik měsíců přou o počet přepravených cestujících, a to od lednového zdražení jízdného na železnici. Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek už 15. ledna označil v rozhovoru pro BBC zdražení za špatný marketingový tah.

Jaromír DUŠEK ,/zvukový záznam/: Podle mého názoru by měla být upravována cena, tak jako všude jinde. Tady mi trošku vadí média, když jde o energii, tak hovoří o pokřiveních a narovnání pokřivených cen, zatímco u železnice je to vždycky zdražování, podle mého názoru jednoznačně by mělo nejméně o inflaci být zvyšováno jízdné každý rok pravidelně. Ale to, že České dráhy celý rok 2001 žádné zvýšení neprovedly, a pak to nakumulují v závěru roku a začátku dalšího roku jako dvojnásobné zdražení, to považuji za marketingovou chybu.

Generální ředitel Dalibor Zelený - rovněž v polovině ledna - slova šéfa železničních odborů Jaromíra Duška odmítl.

Dalibor ZELENÝ /zvukový záznam/: Já si myslím, že k žádnému špatnému marketingovému tahu především nedošlo. Já si myslím, že právo tyhle věci má hodnotit ten, kdo je obecně seznámen se situací podrobněji a především nese zodpovědnost za ta rozhodnutí. Ono se to vždycky hezky říká, když ta zodpovědnost chybí. Ale já nemohu nikomu brát právo na jeho názor a myslím si, že jako vysoký nebo nejvyšší představitel největší odborové centrály tady od toho je, aby se ke všemu vyjadřoval. Myslím si ale, že ta otázka udržování cen, to sedmiprocentní zvýšení cen je přesně v rámci toho, co sám pan Dušek říká, takže si malinko protiřečí.

15. leden a slova generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Odborové sdružení železničářů koncem dubna oznámilo, že podle jeho údajů poklesl kvůli zdržení jízdného počet cestujících na železnici o čtvrtinu. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený kontruje. Citujme doslova: "Tvrzení odborářů naprosto neodpovídá realitě. Statistické údaje ukázaly, že v letošním prvním čtvrtletí bylo přepraveno 49 milionů 355 tisíc cestujících, tedy přibližně stejně jako ve stejném období roku 2001. Tržby Českých drah z osobní přepravy jsou vyšší o šestnáct procent." Tyto údaje dalo vedení Českých drah Českému statistickému úřadu i ministerstvu dopravy a spojů.

Já musím tady bohužel konstatovat, že jsou tady používána čísla neobjektivně a zavádějícím způsobem ze strany Českých drah.

To znamená, že tato "neobjektivní a zavádějící čísla" dostal Český statistický úřad i ministerstvo dopravy?

Bohužel musím říci, že nejen oni. Dostala je i média samozřejmě, a tedy všichni občané tohoto státu. A zkusme si říci, v čem jsou neobjektivní. Jestliže za leden České dráhy vykázaly také ústy generálního ředitele nárůst tržeb zhruba o sto deset milionů korun, tak to bylo zhruba dvojnásobný nárůst, který jaksi prezentují po třech měsících. Jestliže v únoru už to nebylo nad třicet procent, ale pouze nad dvacet procent a v březnu, tedy za kvartál už jenom o šestnáct procent nárůstu tržeb, tak si zkusme říci, proč to vzniklo?

Vy si na to odpovídáte jak?

No, jednoduché řešení. Jestliže v lednu prodávám jednorázové a už neopakované produkty, jako jsou zákaznické karty, junior pasy, senior pasy, traťové jízdenky a další produkty, které platí na celých dvanáct měsíců a zinkasují za ně právě ty desítky milionů navíc, tak by bylo objektivní je oddělit od tržeb a vydělit je dvanácti a přiřadit pouze jednu dvanáctinu ke každému měsíci.

To neudělalo vedení, ale čísla o přepravených cestujících ..., na to snad nemají vliv karty?


No, tak zkusme si tedy říci i k tomu číslu, jak si trošku odporují. V lednu, tedy za leden, také ústy generálního ředitele jsme slyšeli, že došlo k nárůstu zhruba o sto deset milionů korun na tržbách a o čtyři procenta dokonce že narostly počty cestujících. Jestliže už za kvartál konstatuji, že o zhruba několik desetin jednoho procenta došlo k poklesu za kvartál, tak vlastně říkám a přiznávám, že v únoru a v březnu už došlo k významnému poklesu, a to dokonce, když to přepočítáme na lidi, o třičtvrtě milionu cestujících, a to pouze z čísel Českých drah oficiálních.

Podle vás tedy bude nejobjektivnější počkat si na druhé čtvrtletí a tam se jasně a zřetelně musí ukázat propad?

Samozřejmě, že se to prokáže, a to říkám, jakmile začneme dělit onen nárůst, respektive ty lednové jaksi přínosy jednorázových produktů více měsíci, dám příklad, jakmile to bude za duben, už děleno čtyřmi, za květen děleno pěti, tak se budeme blížit nule v tom nárůstu a jestliže průměrné zdražení není prosím pěkně sedm procent, to je sedmiprocentní zdražení zákaznického jízdného, ale nezákaznické jízdné je o šedesát procent vyšší, průměrné zdražení podle Českých drah je téměř patnáctiprocentní a já budu konstatovat za každý další měsíc, kde případně nepoklesl počet cestujících, máme patnáctiprocentní měsíční nárůst tržeb.

Marek Vrána z Plzně se vás prostřednictvím Internetu ptá: Jak chtějí být České dráhy konkurenceschopné, když je doba dojezdnosti delší, spoje horší, navíc s častými zpožděními a cena jízdného vyšší než u autobusové dopravy? Vy navrhujete jediné, zlevnit?

Já jsem navrhoval, abychom se zabývali nejen tarifem, tedy marketingovými opatřeními. My totiž jsme upozorňovali před letošním jaksi vydáním letošního a loňského jízdního řádu, protože ten platí na dva roky poprvé, aby se sladil s Evropskou unií, jsme navrhovali na desítky takzvaných nepřípojů Českých drah, na které zřejmě poukazuje i ten tazatel, upravit. Tedy zkvalitnit vazby mezi jednotlivými vlaky tak, aby byly pro cestujícího přijatelnější, aby se zkrátila ona dojezdnost a přepravní časy, aby se zkrátily. A zároveň jsme navrhovali, abychom rychleji, a ne až po pololetí, vyhodnotili to, co říkáme v oblasti jízdného a v případě, že zjistíme objektivně odliv cestujících, abychom na to marketingově zareagovali třeba i zlevněním, abychom neztratili cestující, protože ono nejde momentálně o to, jestli se budeme handrkovat o pět, deset, nebo dvacet milionů korun, ale jde o to, že v závěru roku se bude rozhodovat o miliardových dotacích na ztrátovou osobní dopravu na železnici a ony ty dotace také železnici nemusí přijít, budou-li cestující v autobuse.

Říká předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.


Citace rozhovoru v médiích

Železniční nehodu zavinila lidská chyba, strojvůdci za ni nemohli

VOJKOVICE (okres Karlovy Vary) 10. května (ČTK) - Vlak s americkou vojenskou technikou, který se dnes ráno u Karlových Varů střetl s nákladním vlakem, jel kvůli nadměrně širokému nákladu po koleji obvykle využívané pro dopravu v opačném směru. "Nevjel na ni omylem. Jel po předem stanovené trase," řekl novinářům mluvčí Českých drah (ČD) Pavel Tesař. Policie a Generální inspekce ČD proto vyšetřují, kdo na stejnou kolej pustil nákladní vlak jedoucí od Chomutova.

Nákladní vlak jedoucí od Chomutova na Karlovy Vary neměl po koleji jet. Pro přepravu nákladu by ji využil při normálním provozu. "Pro tento případ existují pravidla, která se musí učinit a někdo toto opatření zřejmě nedodržel," dodal Tesař. Podle neoficiálních informací z místa nehody zavinila havárii nezkušená pracovnice ČD v železniční stanici ve Stráži nad Ohří. "To je tragédie, já jsem tu holku zaučoval," pronesl se smutkem v hlase starší muž na příjezdu k místu neštěstí. Pracovník ČD na nádraží ve Stráži nad Ohří s ČTK odmítl hovořit.

"Důvodem neštěstí je zřejmě selhání lidského faktoru," řekl na místě nehody ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Havárii od rána likvidují záchranáři. Krátce před 18:00 se jim podařilo obě zaklíněné lokomotivy oddělit. Práce ale potrvají do pozdních nočních hodin. Nyní je komplikuje déšť.

Srážku nepřežil třiadvacetiletý strojvůdce nákladního vlaku, 14 amerických vojáků, kteří transport armádní techniky doprovázeli, bylo lehce zraněno. V nemocničním ošetření jich zůstalo pět. S pohmožděninami vyvázl strojvůdce vojenského vlaku, jenž těsně před srážkou z lokomotivy vyskočil.

Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek si nemyslí, že by nehoda nějakým významným způsobem poškodila dobré jméno ČD v zahraničí. "S ohledem na to, že čas od času se s podobnými tragickými událostmi bohužel setkáváme i u nejbezpečnějšího druhu dopravy, jakým nepochybně železniční doprava je," řekl v pořadu Interview BBC. "Samozřejmě je nám líto, když se něco takového stane," dodal.

Při srážce vlaků zemřel strojvůdce a zranilo se 14 vojáků USA

PRAHA 10. května (ČTK) - Vlak přepravující americké vojáky a techniku na cvičení v Česku se dnes nad ránem u Karlových Varů srazil s nákladní soupravou. Havárii nepřežil třiapadesátiletý strojvůdce nákladního vlaku, 14 amerických vojáků bylo zraněno. Nehodu s největší pravděpodobností zavinila nedbalost některého zaměstnance Českých drah (ČD).

Z palivových nádrží havarovaných lokomotiv uniklo asi 2000 litrů nafty. Řeka Ohře vedle železnice není znečištěná. Havárii likvidují od časného rána záchranáři. Krátce před 18:00 se jim podařilo obě zaklíněné lokomotivy oddělit. Práce potrvají do pozdních nočních hodin. Železničáři předpokládají, že provoz na trase obnoví až v sobotu. Cestující nyní vozí autobusy.

Nehoda se stala v nepřehledném terénu u obce Vojkovice na Karlovarsku na trati Karlovy Vary - Chomutov před 04:45. Český nákladní vlak jel opačným směrem. Američané se přesunovali do vojenského prostoru Hradiště na cvičení Duke Gauntlet.

Vojenská souprava jela kvůli nadměrně širokému nákladu po koleji obvykle využívané pro dopravu v opačném směru. Nevjela na ni omylem, jela po předem stanovené trase. Policie a Generální inspekce ČD proto vyšetřují, kdo na stejnou kolej pustil nákladní vlak jedoucí od Chomutova. Podle neoficiálních informací z místa nehody zavinila havárii nezkušená pracovnice ČD v železniční stanici ve Stráži nad Ohří.

Tři zranění vojáci byli letecky dopraveni do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Zranění se však nakonec neukázala tak vážná. Tři další zranění jsou v nemocnici v Karlových Varech. Ostatní byli ošetřeni buď přímo na místě srážky nebo v nemocnici v Karlových Varech a pak propuštěni.

Místo srážky střeží američtí vojáci a vrtulníky. "Americká strana přepravovala v transportu i utajované skutečnosti," zdůvodnil ochranu techniky ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který přiletěl obhlédnout situaci přímo na místě. Vysvětlil, že pohyb cizích vojáků se zbraněmi na českém území povolují ve výjimečných případech příslušné mezinárodní smlouvy v rámci NATO.

Nehoda je podle karlovarského hejtmana Josefa Pavla důsledkem dlouhodobého nepořádku v Českých drahách. Předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek si ale nemyslí, že by nehoda nějakým významným způsobem poškodila jméno ČD v zahraničí. "S ohledem na to, že čas od času se s podobnými tragickými událostmi bohužel setkáváme i u nejbezpečnějšího druhu dopravy, jakým nepochybně železniční doprava je," řekl v pořadu Interview BBC.

Vlak převážel tanky a obrněné transportéry. Obě lokomotivy jsou zdemolované, strojvůdce vlaku s americkým materiálem se zachránil skokem z lokomotivy těsně před nárazem. Poškození lokomotiv znásobila vysoká hmotnost obou souprav. Armádní vlak tvořilo 19 nákladních vagónů a dva osobní, v nichž cestovali američtí vojáci. Český vlak s dvěma vagóny převážel slitinu.

Vojenská technika pro 2000 amerických vojáků se do Doupovských hor přesouvá od pondělí. Cvičení nebude kvůli nehodě ohroženo. Jeho přípravy poznamenala tragédie i v úterý, kdy při nehodě cisterny s palivem ve výcvikovém prostoru zemřel devětadvacetiletý americký voják.

Cvičení zahraničních vojáků v ČR občas poznamenají nehody. Loni v březnu se utopil osmnáctiletý voják nizozemské armády, když ve vojenském prostoru Libavá na Olomoucku spadl do vody obrněný transportér, v němž jel. V roce 1994 se zabil při seskoku příslušník německého bundeswehru, kterému se neotevřel padák.u


© BBC 2002 Tisk ctrl + p Zavři okno

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.