BBCi Home Page BBC World News BBC Sport BBC World Service BBC Weather BBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
pátek 18. července 2003, 18:00 SEČ
Pavel Štefka
náčelník Generálního štábu Armády ČR
náčelník Generálního štábu Armády ČR
 


Podle Pavla Štefky armáda dočasně zastavila nábor nových vojáků.

Záznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Nová reforma z dílny ministra obrany Miroslava Kostelky počítá se třicetitisícovou armádou. Na obranu by vláda v příštích letech měla vynakládat zhruba dvě procenta hrubého domácího produktu, to je asi padesát miliard korun. Místopředseda Občanské demokratické strany a stínový ministr obrany Petr Nečas navrhuje ještě větší redukci. Podle něj může být vybudována jen velmi malá armáda se zhruba dvaceti tisíci lidmi.

Petr NEČAS, místopředseda ODS, stínový ministr obrany /zvuková ukázka/: Ta struktura je navržena tak, aby to ještě pro naší zemi bylo důstojné a abychom byli ještě trochu relevantním partnerem uvnitř Severoatlantické aliance. Je to pokus za minimum peněz vytěžit maximum muziky, ale ta muzika už prosím, to není žádný symfonický orchestr.

Konstatuje místopředseda občanských demokratů Petr Nečas. Nejen o pokračování armádní reformy bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka, dobrý den.

Dobrý den všem.

Veřejnost již bez mála dva týdny ví, že se vláda premiéra Vladimíra Špidly rozhodla pro pronájem starších nadzvukových letounů pro českou armádu. Jak se nyní armáda připravuje na tuto variantu?

Tak my v každém případě potřebujeme nadzvukové letectvo. Staré MiGy-21 nám za pár let doslouží a bylo několik variant řešení. Buď tedy nulová varianta, to znamená žádné nadzvukové letectvo, nebo varianta střežení některým jiným státem, ale víme, jaké problémy byly při summitu v Praze, když jsem potřebovali, aby tuto úlohu splnili Američané, že to musel řešit až ministr Spojených států, ministr obrany Spojených států. No, a další varianta, samozřejmě tu, kterou jsme dříve nechtěli a chtěli jsme nové letouny, ale finanční situace je v současné době špatná, takže ta varianta je leasing nebo pronájem určitého množství letounů, hovoříme zhruba o čtrnácti ...

Jak se nyní na ni připravujete?

Tak, my zatím se na ni nepřipravujeme nijak, protože nemáme zatím žádné přesné údaje, a ta příprava bude poměrně jednodušší, protože pokud to bude ten, jak jsem již několikrát vzpomínal, ten italský model, to znamená včetně logistického zabezpečení, servisu, doslova, že letoun přiletí z letu, technici si ho převezmou a připraví ho znovu na let, no, tak potom je to daleko jednodušší a mělo by to být i tedy s výcvikem. Samozřejmě až budeme vědět podrobnosti, takže u příslušných vzdušných sil, odkud tyto letouny dostaneme, takže určitě budou absolvovat naši velitelé, technici a další funkcionáři školení.

Pronájem starších nadzvukových letounů byl jedním z témat návštěvy premiéra Vladimíra Špidly ve Washingtonu. Premiér Špidla se setkal nejen s americkým prezidentem s Georgem Bushem, ale i s ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem. Premiér Vladimír Špidla prý ministru obrany Donaldu Rumsfeldovi řekl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/: To, že se Česká republika rozhodla k ochraně vzdušného prostoru národními prostředky a že chce tuto situaci vyřešit ve dvou etapách, pronájem, později nákup, to bylo téma.

Uvedl v úterý ve Washingtonu premiér Vladimír Špidla. Hospodářské noviny v pátek s odvoláním na schůzku Špidla - Rumsfeld napsaly, že a teď cituji doslova: "Americké letectvo by mohlo koupit od české armády padesát nepotřebných letounů L-159." Je náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka o této možnosti informován?

Tak já jsem informován přesně tak, jako vy, tedy ze sdělovacích prostředků. A my již delší dobu se snažíme s Aerem Vodochody nějakým způsobem tyto letouny prodat, a pokud by takováhle varianta byla a koupily je Spojené státy, jistě by to bylo perfektní pro Aero Vodochody, protože by to byla známka kvality, protože Američané si také cokoliv nekoupí.

Ministr obrany Miroslav Kostelka v souvislosti s novou verzí armádní reformy prohlásil, že se počet bitevníků L-159 sníží, a to z nynějších jedenasedmdesáti na osmnáct. Vy jste naznačil, že s Aerem Vodochody už jednáte o prodeji těch padesáti, které, nebo zhruba padesátky, které patří české armádě?

Ne, my s Aerem o tom nejednáme, ale taková varianta už existovala dřív, protože původně jsme chtěli v té původní reformě mít třicet šest. V současné době po dalších škrtech jich musíme mít míň, a pokud Aero prorazí někde na trhy, ať už jsou to tedy Spojené státy, dobře známá Indie nebo jiné země, tak potom by to mohly být popřípadě i tyto letouny nadpočetné. Protože skladováním samozřejmě by se muselo zabývat spoustu lidí, stálo by to další peníze.

Vy jste byl v Severní Americe, vrátil jste se z návštěvy Severní Ameriky, Spojených států a Kanady. Nenabízel jste L-159?

Ne, já jsem neměl tady toto poslání a ani jako náčelník generálního štábu to nemůžu dělat, na to jsou jiné orgány a jiní funkcionáři, ale samozřejmě zajímal jsem se o možnost, jakým způsobem například Američané toto nabídli Italům, takže mluvil jsem s některými funkcionáři a zajímal jsme se o tento leasing.

Tedy o pronájem nadzvukových letounů pro českou armádu, nikoliv o L-159 udat je směrem ven. Jaké jsou představy armády, respektive resortu obrany jako takového, jehož armáda je součástí a po redukci bude ještě větší součástí, než se původně předpokládalo, kdy se sloučí ministerstvo obrany s generálním štábem, jaké jsou vaše představy, že vám peníze, které získáte, pokud prodáte některou z L-159, zhruba jich budete prodávat asi padesát nebo uvažujete o prodeji padesáti, že by ty peníze šly opět do rozpočtu ministerstva obrany?

No, takovýmhle způsobem samozřejmě my jsme to chtěli. My v současné době máme podobný systém například ve vojenských výcvikových prostorech, kde pokud cvičí zahraniční vojska, tak po dohodě s ministrem financí určité částky jdou tedy zpátky do toho výcvikového prostoru a může se rozvíjet. Takže my bychom v současné době samozřejmě velmi uvítali, jak se říká, každou korunu, protože dvě celé dva na dva nula, to znamená za pět let minus čtyřicet tři miliard, a to už je dost velký peníz, za který by se dalo pořídit a vůbec, za který by mohli cvičit vojáci daleko, daleko lépe.

Ať si Američané koupí padesát L-159, či nikoliv. Kolik uvažujete, že by prodej L-159 mohl armádě přinést?

Protože mi to nepatří, nepřísluší, tak skutečně tuto sumu vám nemůžu říct, protože každý letoun také stojí jinak, není ta cena stejná podle toho, v kterém roku byl vyroben, protože to je ten známý problém s převodem dolar - koruna, takže nemůžu to říct.

Ale je nereálné, že by se L-159, které patří české armádě těch padesát z jedenasedmdesáti, že by se prodaly výhodněji, než jste je jako armáda nakoupili od Aera Vodochody?

Skutečně to by byla ode mě spekulace, já skutečně nevím, protože na to jsou jiní funkcionáři.

Vláda o budoucnosti ochrany vzdušného prostoru nad Českou republikou jednala 9. července, ministr obrany Miroslav Kostelka k rozhodnutí vlády na tiskové konferenci uvedl:

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany /ukázka/: A vláda mi uložila, abych zaslal žádost celkem osmi státům, devátým státem je Velká Británie, s kterou už jsem to řešili. Žádost o zaslání studie proveditelnosti, kde by na základě našich podmínek, respektive podmínek, kritérií, které budou stanoveny, kde hlavním je samozřejmě pořizovací cena a kompatibilita letounů v rámci systému /nesrozumitelné/. Ty studie proveditelnosti by měly být vyhodnoceny do 30. listopadu, měl by být navržen další postup a předložen vládě k rozhodnutí. Počítáme s pořízením takto dvanácti bojových, dvou cvičných letounů s tím, že pokud bude odsouhlasena pak ta komerční varianta, stejný způsob nejprve dvanáct plus dva, nakonec dvacet plus čtyři cvičné letouny. To je ale horizont, jak říkám, roku 2009 a dále.

Tolik tedy ministr obrany Miroslav Kostelka a 9. červenec. Pronájem použitých strojů by podle propočtů ministerstva obrany neměl stát více než jeden a půl miliardy korun ročně. Vy jste pro BBC naznačil, že jste stoupencem té italské, takzvané italské varianty. Můžete velmi stručně říci proč?

Tak, já si myslím, protože ta varianta je pro armádu výhodná. Musíme hovořit o tom, že to je přechodná etapa do té doby, než budeme schopni si například koupit nové letouny, a to nebudeme spekulovat teď, o jaké by šlo. Je to prostě varianta, kdy použité letouny různého typu, jsou zabezpečeny po stránce logistické, veškerého zabezpečení i otázky tréninku pilotů a personálu.

Promiňte, vy jste řekl letouny různého typu, ale v italské variantě jsou letouny jednoho typu, a to americké.

Ano, v italské variantě a od příštího týdne už takto Italové začínají létat, je to F-16, ale já si myslím, že to může být i jiný letoun, pokud někdo nabídne například výhodnější podmínky, ale neříkám, že to nemůže být zrovna tento typ, záleží na tom, od koho to bude, záleží na jednání, které proběhly třeba ve Spojených státech, ale to zase bych nechtěl o tom spekulovat.

Jen pro úplnost, Itálie začátkem roku uzavřela smlouvu o pronájmu třiceti čtyř bojových letounů F-16 z výzbroje amerického letectva. Desetiletý pronájem Itálii vyšel v přepočtu na dvaadvacet a půl miliardy korun českých, když to spočítáme, tak jedno letadlo na jeden rok zhruba šedesát šest milionů korun. Je to velmi výhodná nabídka, pokud by ty podmínky byly srovnatelné, jako získala Itálie, šedesát šest milionů korun na jeden nadzvukový letoun na rok?

No, když to spočítáte dohromady tuto sumu tak, jak jste uvedl vy, a pokud by nebyla změněna, to by znamenalo, že bychom se vešli do jedné miliardy, což si myslím, že je celkem velmi výhodné, protože víte, že nákup nových letounů je mnohokrát a mnohokrát vyšší, takže mně by se to osobně líbilo.

Ministerstvo obrany po zkrácení rozpočtu v příštích letech přepracovalo armádní reformu. I o budoucnosti ozbrojených sil České republiky hovořil ve Spojených státech při své návštěvě premiér Vladimír Špidla. Po setkání s americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem Vladimír Špidla pro BBC uvedl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD /ukázka/: Druhé téma, kterým jsme se zabývali, byla reforma armády, tj. ta základní úvaha, jakou váhu mají mít v moderních armádách specializace. Já jsem předložil opět návrh, který se setkal s velkým porozuměním, o zájmu České republiky postavit mezinárodní prapor ochrany proti zbraním hromadného ničení a současně jsme debatovali také to, že, pakliže se mají vytvořit skutečné vojenské specializace v národních státech, je nutné upevnit vnitřní fungování Aliance, protože je jasné, že ten, kdo se rozhodne specializovat, do jisté míry riskuje a je na vlastně lanem spojen s někým dalším, který musí poskytnout pomoc.

Úterní slova ministerského předsedy Vladimíra Špidly. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka, jak již bylo řečeno, byl ve Spojených státech amerických a v Kanadě. Musel jste dlouze vysvětlovat partnerům v Severní Americe, zda Česká republika bude schopna splnit své závazky v rámci NATO?

Tak, já jsem tam s tím cílem jel, abych naprosto jasně vysvětlil, jaká situace v současné době po škrtech v rozpočtu armády je, vysvětlil jsem jim, že budeme schopni splnit drtivou většinu požadavků, oni velmi vysoce hodnotí náš způsob provádění reformy a zároveň tedy specializaci. Neustále i v této situaci nás berou jako takový modelový stát pro malou zemi a samozřejmě také vysoce hodnotili naši účast v misích, a to je spojeno i s tou specializací, protože jsme tam měli chemiky, dneska máme polní nemocnici. Takže ta atmosféra byla velmi dobrá, oni chápali, co vlastně v současné době děláme, takže já jsem měl dvouhodinový kulatý stůl v Pentagonu a tam jsme si to velmi podrobně vysvětlovali a ...

Když jste řekl, že drtivou většinu závazků, kterou tu drtivou menšinu závazků Česká republika nebude schopna splnit?

Tak, především chceme splnit všechny závazky ze summitu NATO. To jsou specializace ZHN, pasivní sledovací systémy a tak dál.

Hovoříte o pražském summitu?

Mluvím o Prague Capabilities Commitment, samozřejmě o pražském summitu a problémy samozřejmě budeme mít nebo problém, protože se mění organizační struktura a určitě nebudeme moct vyslat štáb divize, když ho nebudeme mít, jo, tak s tímto samozřejmě, jednak v NATO už o tom ví, o těchto změnách a myslím si, že to není rozhodující, protože budou se, většinou se posílají stejně jednotky typu prapor, maximálně brigáda.

Když hovoříte o zahraničních misích, Česká republika, na to, že je desetimilionovým státem, v uplynulých letech poměrně hodně působila v zahraničních misích, nyní zmiňme, že čeští vojáci jsou přítomni na Balkáně, pokud se nemýlím, tak nadále, byť málo, zůstává v Afghánistánu a především nyní v oblasti Perského zálivu, kde působí po chemicích polní nemocnice. Předpokládá ta reforma respektive redukovaný rozpočet zúžení počtu vojáků, kteří budou působit v zahraničních misích, ano, nebo ne?

Tak samozřejmě i snížení finančních prostředků má vliv na zahraniční mise. My se chceme i nadále soustředit na Balkán, to znamená na společný česko-slovenský prapor KFOR. Chceme do konce roku samozřejmě dokončit misi, kterou máme v Iráku a v Afghánistánu nemáme nikoho, máme v Makedonii několik důstojníků a v SFORu několik důstojníků, a to jsou naše ambice, jsem schopni v případě potřeby a takovou rezervu nebo takové peníze jsou vyčleněny v našem rozpočtu pro případnou misi, takže bude to obdobný tak, jako je to teď.

A pro jakou případnou misi? Nějakou.

Nějakou.

A co možné prodloužení mise sedmé polní nemocnice v Iráku, na jihu Iráku v Basře?

No, my jsme slíbili, že tam budeme dvě rotace, což taky splníme, ale zase nemáme tolik lidí, abychom mohli zvlášť specialisty rotovat tak, jak je třeba, aby byli doma alespoň rok a půl, to by znamenalo, že by tam většina z první rotace musela jet zpátky, a to nechceme a tak je to běžné, tak to udělali Španělé, kteří splnili úkol, tak jedou dneska Kanaďané do Afghánistánu na rok, takže potom jsou zase jiné státy, musí plnit úkoly.

To znamená, že po roce skutečně sedmá polní nemocnice z Iráku odjede a nebude se prodlužovat její působení?

Pokud nevznikne nějaká skutečně velmi, velmi vážná situace, že by spojenci neměli východisko, tak potom samozřejmě se o tom dá uvažovat, ale zatím takto neuvažujeme.

A co vojenští policisté, to přeci jenom nejsou tak specializovaní lidé jako lékaři a předpokládám, že tam je větší možnost rotování u vojenských policistů.

Ano, je tam vojenská policie, jedna jednotka kromě polní nemocnice a také CIMIC, to jsou centra pro spolupráci s veřejností. U těchto by to samozřejmě šlo, ale hovoříme o finančních prostředcích převážně a těch policistů je tam zase poměrně, je to poměrně jednodušší i u ostatních států, aby je tam zaslaly.

Na to by Česká republika neměla peníze?

No, zatím s tím nepočítáme.

Když hovoříme o českých policistech, tak v Iráku, v irácké Basře, tak jeden český voják byl v pátek lehce zraněn při zákroku v irácké Basře. Můžete popsat, o co šlo?

Tak, já mám trochu jinou informaci, než vyšla v ČTK, že prováděli kontrolu nějaké lodi. Já mám informaci, že zabezpečovali pořádek při vyplácení peněz nebo renty těm bývalým vojákům iráckým a že tam došlo k nějakému pošťuchování a že to zranění je skutečně nějaké minimální. Já nemám v současné době přesné informace, protože jak víte, telefon jsem vypnul těsně před tím, než jsme přišli do studia.

Říkáte, že jde pouze o naraženou kostrč nebo něco takového?

No, tak to je trochu bagatelizované, ale to zranění je určitě jenom malé.

Teď se vrátíme k reformě ozbrojených sil. Armáda donedávna počítala s reformou, která předpokládala pětatřicet tisíc vojáků a deset tisíc občanských zaměstnanců, to byla takzvaná Tvrdíkova reforma. Ministr obrany Miroslav Kostelka počítá s armádou, která bude mít dvaceti tři tisíc vojáků a sedm tisíc občanských zaměstnanců. A místopředseda, stínový ministr ODS Petr Nečas přišel v úterý se svými připomínkami armádní reformy a on navrhuje ještě štíhlejší armádu s osmadvaceti tisíci lidmi.

Petr NEČAS, místopředseda ODS, stínový ministr obrany /ukázka/: Ta struktura je navržena tak, aby to ještě pro naši zemi bylo důstojné a abychom byli ještě trochu relevantním partnerem uvnitř Severoatlantické aliance. Je to pokus za minimum peněz vytěžit maximum muziky, ale ta muzika, už prosím, to není žádný symfonický orchestr.

Úterní slova místopředsedy ODS Petra Nečase. Podmínkou úspěšné reformy je, alespoň podle mínění Občanské demokratické strany, že se armáda vzdá vševojskového charakteru, bude tedy muset například minimalizovat vzdušné síly a úplně se zbavit tanků. Naopak by měla mít lehké bojové brigády a kvalitní jednotky na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Co říkáte takovéto představě vlastně alternativnímu návrhu reformy k reformě vládní koalice?

Já jsem měl možnost tuto reformu krátce prostudovat. Já si myslím, že se až tak moc neliší od té reformy, kterou v současné době připravujeme nebo upravujeme původní reformu. Jde o lehké jednotky, o dvě lehké brigády, ať už s novými nebo se starými obrněnými transportéry, záleží na tom, jestli budeme schopni toto ufinancovat. Chceme zachovat samozřejmě dělostřelectvo, protiletadlové vojsko a podstata je, že ta armáda ještě v tomto stavu bude po profesionalizaci schopna prostě v krátké době úkoly plnit. Každá další redukce už prostě je nemyslitelná, protože potom by už skutečně ta akceschopnost byla s otazníkem.

Ale Petr Nečas hovoří o tom, že by nebylo to vojsko vševojskového charakteru, jak on doslova říká.

No, já bych řekl, že je právě vševojskové jádro, to jsou ty dvě brigády a ostatní jeho zabezpečení kolem něj, ale další zmenšování už by nemělo smysl a byl by to problém. To neznamená, my jsme dříve tomu říkali, že vyvážená armáda s rozumnou specializací, takže bych řekl, armáda už není až tak vyvážená a s rozumnou specializací, takže takhle to skutečně je. Jinak k té variantě, že tolik tisíc lidí nebo tolik tisíc lidí, samozřejmě to záleží na kalkulacích a propočtech, jak to spočítáte, a když tady dáte úkol deseti lidem, tak každý vymyslí jinou organizační strukturu, tak já si myslím, my připravujeme takovou a obdobná verze trochu jiná je ta, kterou jsem četl u pana Nečase, takže ...

Ministr obrany Miroslav Kostelka navrhuje, aby vojáci odešli z Tábora, Přerova a částečně i Náměště nad Oslavou. Odchod vojáků z měst s vojenskou tradicí vzbudilo rozruch především u starostů, ale také právě u opoziční Občanské demokratické strany. Petr Nečas plánovaný odchod armády z Tábora, Přerova a redukci početního stavu vojáků v Náměšti nad Oslavou kritizoval jako chaotický a doslova řekl, že zbrklé kroky nejsou na místě. Nedá se říci, že skutečně a označit to, že opouštění těchto měst, o nichž byla řeč, je zbrklé?

Určitě to zbrklé není, ale pracujeme pod velkým časovým tlakem, musíme rozhodnutí dělat velmi rychle. Já nevím, jestli skutečně to záleží na tom, jestli odejdeme z toho nebo onoho města. Určitě menší město má větší problémy při odchodu, větší město nemá takové problémy. Ale opustili jsem víc historických posádek, o kterých se dokonce zpívá, Hodonín, Břeclav, takže já si myslím, že i tyto posádky to přežijí.

Promiňte, jenom, tady se nabízí totiž na místě, například u Náměšti nad Oslavou, tak Náměšť nad Oslavou, s ní se počítalo, že to bude velmi moderní, poměrně rozsáhlé, poměrně rozsáhlý vojenský prostor a jestli se nemýlím, tak celkem na základnu taktického letectva, s níž se počítalo v Náměšti, mělo směřovat osm miliard korun. Z větší části to měly být peníze z fondů Severoatlantické aliance. Na modernizaci bylo zatím vynaloženo zhruba půl miliardy. To znamená, není ta půlmiliarda, lidově řečeno, spláchnutá do kanálu?

Tak, ona tato Náměšť se často vysvětluje různými lidmi různě. Tyto takzvané /nesrozumitelné/, to jsou ty peníze z NATO, na dostavbu dráhy, na dostavbu různých budov a zařízení, hangárů, budou pokračovat. My chceme, nechceme tu Náměšť zrušit, my jí chceme zatím utlumit, to znamená nechat tam takzvanou letištní správu o několika stech lidech, pokud nám to finanční prostředky umožní, nechat tam i nějaký provoz, nechat tam zabezpečení pro ochranu jaderné elektrárny. A to jsme počítali tehdy na jedna celá devět, mezitím se to změnilo na dva nula, takže došlo k nějakému plus miliardě, protože jedna tato základna stojí asi miliardu za rok, takže když bylo minus osm miliard, tak jsme museli něco přece udělat, protože když nemám peníze, tak to nemůžu provozovat. Protože došlo k zlepšení situace, chceme, aby tato situace nebo tato základna, pardon, se udržela dále i v provozu a potom, pokud se bude modernizovat Náměšť, jako že bude, nemodernizovat Přerov a použít tuto základnu i pro vrtulníky, tedy maximálně využít právě ty investice, které tam jsou vloženy.

Ministr vnitra a první vicepremiér Stanislav Gross v rozhovoru pro Právo doslova říká: "Nelze slibovat hory doly, ale s panem ministrem Kostelkou budu ještě vést debatu na téma změn koncepce reformy armády. Nejsem si jist, jestli tak dramatické změny, které jsou v tuto chvíli prezentovány, jsou nutné a zdali nebudeme moci hledat jiné řešení. Jsou-li nyní nové odhady hrubého domácího produktu, které zlepšují situaci, platí-li vazba rozpočtu obrany na HDP přesto, že je to snížená úroveň dvě procenta HDP, pak je otázka, jestli zásahy do reformy armády musí být tak dramatické." To znamená, že vy počítáte s tím, že pokud se poslanci přidají ještě v rámci rozpočtové debaty v Poslanecké sněmovně, což naznačují, protože každý poslanec někde bydlí a rušení armádních posádek je pravděpodobně velmi bolestné, proto se tak ozývají. Nejen radní, ale i politici, včetně Stanislava Grosse, který naznačuje, že ty škrty jsou příliš dramatické.

Takže já bych byl rád, kdyby bylo přidáno. Já si ovšem nemyslím, že bude přidáno, když není odkud a škrtá se a bere se i z dalších resortů. Kdyby tomu tak bylo, bude to samozřejmě lepší, nemusely se by se některé posádky opustit, ale jestliže, znovu říkám, je to za pět let při dvě celé nula minus čtyřicet tři miliard, tak přece ty čtyřicet tři miliard někde chybí a musí se tedy něco zredukovat. To je celkem logické. Takže nevím, jakým způsobem, my můžeme opustit posádku x a neopustit posádku y nebo obráceně, když je to výhodné, ale nic jiného podle mě se s tím nedá dělat. My v současné době ještě, promiňte, děláme takzvaný štábní nácvik, pracuje na tom ohromné množství lidí, čtrnáct dní děláme oblast po oblasti a už jsme v současné době došli až přesně, my tomu říkáme tabulky počtů, to znamená, že víme kolik, u kterého útvaru, který rok, bude důstojníků, praporčíků, poddůstojníků a tak dál. Takže až dojdeme k závěru a zkalkulujeme to přesněji s financemi, pak můžeme definitivně říct, tak ano, toto ještě můžeme, nebo toto už nemůžeme.

Souvisí to i možná s Náměští nad Oslavou, Táborem a Přerovem, že můžete přehodnotit to, co už jste oznámili, že Náměšť bude utlumena, že byste ...

Pokud, ano, pokud zjistíme, že tam jsou prostředky a máme i analytické zdroje, tak přece nebudeme zbytečně vyhazovat lidi.

Jak je to s oním bazénem, když jste byl v tomto rozhovoru naposledy, tak jste hovořil o bazénu, což je terminus technicus váš jako náčelníka generálního štábu a lidí na generálním štábu, jde o lidi, kteří měli sloužit jako zázemí pro profesionální armádu, aby co nejrychleji byla zrušena základní vojenská služba. Říkal jste, že máte poměrně velké množství zájemců o to, aby pracovali v armádě. Jak to teď bude s těmito lidmi? I tam jste museli utlumit nábor nových lidí do armády?

Tak, bazén bohužel vyschnul.

To znamená, že jste přestali nabírat nové lidi do armády?

Ano, zatím byl nábor pozastaven, neznamená to, že úplně. My jsme chtěli dělat i tady ty bazény v Mikulově a v Českém Krumlově, to jsme samozřejmě museli zastavit, Mikulov definitivně tedy opouštíme tak, jak byla původní varianta.

To znamená, že jste úplně přestali nabírat nové profesionály?

Tento rok máme ještě připravených dalších pět set, kteří takzvaně čekají a každý další rok od roku 2004 to bude asi dva tisíce tři sta osob i včetně studentů vojenských škol. Takže nabírat se bude, ale v současné době jsme to pozastavili proto, protože než spočítáme právě to, co jsem říkal, kolik lidí a kam budeme potřebovat, tak nemůžeme někomu slíbit, že ho vezmeme do Vyškova, když mu řeknu, on si rozváže pracovní poměr v práci, pak mu řeknu bohužel, my jsme se spletli a my tam nemáme místo, takže to takhle nejde. Ale budeme samozřejmě pokračovat, profesionalizace do roku 2006, 2007 stále trvá.

Kdy se dozvědí ti lidé, kteří budou z armády propuštěni, stejně tak, jako kdy oznámíte, že se začne nabírat, kdy bude propočítáno?

Mělo by to být propočítáno do konce tohoto měsíce, potom se ještě musí provést nějaké finanční kalkulace a trvá to, co říkal pan ministr Kostelka, že do konce roku připraví přesně pro vládu reformu tu upravenou, ale to propuštění musí bohužel začít už dřív, aby v listopadu, koncem listopadu, tento problém byl vyřešen.

Ta reforma navržená ministrem obrany počítá s tím, že se Česká republika bude muset obrátit na spojence NATO, například při podpoře jednotek, vy už jste se obrátili na spojence v NATO, že budete potřebovat kooperaci s NATO?

Tak samozřejmě, to je jeden z cílů, proč Česká republika do NATO vstoupila, aby mohla spolupracovat, popřípadě se opřít o svoje spojence, takže já si myslím, že to je přesně to, co NATO plní.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka, děkujeme za návštěvu v Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou. Krásnou dovolenou všem.

Vám také, měl jste jí už?

Ne, ale chtěl bych, jak se správně vojensky říká.

Pavel Štefka, děkuje, někdy příště na shledanou, takové bylo Interview BBC.



Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.


Citace rozhovoru v médiích


Nábor nových sil je nyní zastaven

Mladá fronta DNES, 19. 7. 2003, strana 2: Armáda dočasně zastavila nábor nových vojáků. Rozhlasové stanici BBC to včera řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Vojáci nechtějí zatím zaměstnávat nové lidi, protože nemají přesné kalkulace potřebných počtů pro nábor, ale i pro propouštění," řekl.


Štefka: Armáda dočasně zastavila nábor nových vojáků

PRAHA 18. července (ČTK) - Armáda kvůli změnám v připravované reformě dočasně zastavila nábor nových vojáků. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Vojáci nechtějí zatím zaměstnávat nové lidi proto, že nemají přesné kalkulace potřebných počtů pro nábor, ale i pro propouštění.

"Mělo by to být propočítáno do konce měsíce. Potom ještě musíme provést finanční kalkulace a trvá to, co říkal ministr Miroslav Kostelka, že do konce roku připraví přesně pro vládu upravenou reformu. To propouštění ale musí začít již dříve, aby koncem listopadu byl tento problém již vyřešen," řekl. Doplnil, že ještě letos chce armáda přijmout 1500 lidí, přičemž od roku 2004 bude nabírat asi 2300 lidí ročně.

Vojáci počítají s tím, že v ozbrojených silách bude nakonec kolem 23.000 profesionálních vojáků a 7000 občanských zaměstnanců. Své představy mají také opoziční občanští demokraté. V jejich alternativní reformě ozbrojených sil se počítá s tím, že v armádě bude 24.000 vojáků a 4000 občanských zaměstnanců.

Štefka řekl, že alternativní reforma vypracovaná stínovým ministrem obrany Petrem Nečasem se od oficiální představy ministerstva příliš neliší. ODS chce malou a profesionální armádu orientovanou na technicky vysoce kvalitní vojska. K přeměně armády by podle nich stačilo 1,85 procenta hrubého domácí produktu (HDP). Současná reforma armády počítá s částkou dvě procenta HDP ročně, což je letos 50 miliard korun.

Původně navržená reforma, kterou připravil exministr obrany Jaroslav Tvrdík, počítala s částkou 2,2 HDP ročně. Štefka dnes upřesnil, že snížení připraví armádu za pět let o 43 miliard korun.

Podmínkou úspěšné reformy podle ODS je, že se armáda vzdá vševojskového charakteru. Bude tedy muset například minimalizovat vzdušné síly a úplně se zbavit tanků. Naopak by měla mít dvě lehké bojové brigády a kvalitní jednotky na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Štefka podotkl, že současná reforma počítá se zachováním dělostřelectva a protiletadlového vojska.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  01:09 GMT
FTSE 6406.80 -11.00
Dow Jones 12525.7 -48.11
Nasdaq 2467.70 -9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright   Nahoru ^^ BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc  
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK