BBCi Home Page BBC World News BBC Sport BBC World Service BBC Weather BBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
středa 2. července 2003, 18:00 SEČ
Petr Pospíchal
předseda RRTV
předseda RRTV
 


Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se podle Petra Pospíchala snaží zjistit, kdo vlastní televizi Nova.

Záznam rozhovoru v MP3
 

Citace rozhovoru v médiích


Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal. Dobrý den.

Dobrý den.

Po zvolení předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jste v rozhovoru pro týdeník Strategie uvedl, cituji: "Doufám, že se nové Radě pro rozhlasové a televizní vysílání podaří zklidnit situaci a zjednat si autoritu." konec citátu. Na jak dlouho odhadujete zklidnění situace a zjednávání si autority nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání?

No, tak to je taková obtížně kvantifikovatelná záležitost, že jo. To nemůžete říct, že to právě včera v předvečer skončilo. To prostě je nějaký proces, který probíhá nějakou dobu a já myslím, že se to někde projeví během pár měsíců.

Pokud by jste měl říci, co si pod tím procesem konkrétně představujete. Můžete sdělit svou představu?

Myslím, že můžu, snad od toho jsem tady. Já si myslím, že to znamená, tomu prostředí elektronických médií dodávat jakousi právní jistotu. To znamená, činit taková rozhodnutí, která nebudou plná vytáček, obstrukcí a různých úhybných kroků. Tvářit se jasně a průhledně, jednat...

Tvářit se jasně nebo být jasný a průhledný?

Tak tím myslím samozřejmě být, že. Tohle jsem už řekl de facto v první té části věty. Prostě chovat se tak, aby nebyly pochyby o tom, jaký je záměr rady. A koneckonců ta rada přece je správním orgánem. Ta rada není jen tak nějaké shromáždění lidí, kteří jaksi náhodou nebo jinak, tam byli navoleni, ale je to správní orgán, který jedná jménem státu v této oblasti a z toho plyne, že se musí chovat seriózně, že musí mít na mysli jak právní jistotu státu, tak těch provozovatelů nebo tady těch stran a že musí jednat způsobem, který nebude budit pochybnosti.

Rada České televize či Rada Českého rozhlasu jako nikoli regulační, ale kontrolní orgány médií veřejné služby mají v zákoně to, že jejich zasedání je veřejné. Byl byste pro to, aby něco podobného pro onu průhlednost a transparentnost bylo i s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, byť existují veřejná slyšení jako způsob prezentace projektů žadatelů o rozhlasové či televizní licence?

No, já bych vlastně na to asi měl říct, že to...že na to nemám mít názor. To je přece věc zákonodárce. Jinak rozlišme...

Promiňte...

Nechtě mě to dopovědět. Rozlišme ty rady. Rada České televize, Rada Českého rozhlasu, to jsou fakticky dozorčí rady těch subjektů. Kdežto my jsme státní orgán. Já si nedovedu představit, zcela vážně, že státní orgán bude jednat zcela veřejně. Možná, že se pletu, možná, že není žádná překážka. A určitě to není známka toho, že bych chtěl něco skrývat. Ale to je prostě standardní správní řízení, které se řídí jednak teda tím mediálním zákonem 231 z roku 2001 a jednak také správním řádem. A já prostě nevím o tom, že by nějaký státní orgán v tomto smyslu jednal veřejně ve správním řízení. Takže to by...

Ona média, promiňte, přeci jenom do toho vstoupím. Média jsou součástí něčeho, čemu se říká veřejná sféra, připustíme-li existenci veřejné sféry. Když si vezmete například rozhodování o licencích. Existuje veřejné slyšení. Pak ale vlastně se neví, podle čeho ten daný provozovatel licenci dostal, či nedostal, co rada zohlednila. Tedy, protože pokud budeme číst ty zápisy z rady a jednání, případě tiskové zprávy, tak tam není zdůvodnění, že tento žadatel měl dobrý zpravodajský formát, a proto je důležité, aby dostal licenci ten, kdo se rozhodl dělat například zpravodajskou rozhlasovou stanici či podobně. Ptám se tedy, jestli u některých klíčových rozhodnutí, za něž rady předchozí byly kritizovány, by nebylo dobré mít institut veřejného řízení, a to, aby se odehrávalo rozhodování rady před zraky veřejností?

Asi nějakým částečným způsobem by to bylo možné, to by se asi našel ten model. Ale já myslím, že ten problém vlastně je jinde, vy jste mě na to navedl teďka tím dotazem, tou formulací. Přece ten problém je v tom, že ta rada patrně dosud špatně komunikovala o tom, co dělá. Tj., má-li tím výstupem být pouhý zápis nebo tisková zpráva, tak to není dobře. To je myslím jasné. A rada prostě musí jiným způsobem komunikovat, musí tu věc umět zdůvodnit a ona ovšem zase musím říct, že tam ten mantinel má daný zákonem. Čili rozhoduje se na základě parametrů jednak teda zákona a potom teda na základě nějakých kritérií, která jsou součtem, bych tak řekl, životních zkušeností a vlivů těch jednotlivých členů a jejich hlasů. Čili to určitě v tomto ohledu takto by to asi šlo lépe komunikovat o té věci. Určitě je chyba, že se tyhle věci nesdělují a já musím říct, že se to zatím jen v nepatrné míře týká té rady v tom personálním složení, jímž jsem členem nebo předsedou. Těch skutečných licenčních rozhodnutí bylo zatím velmi málo, a to nejsledovanější z nich, tedy prodloužení licence televize Prima bylo provázeno mou dnešní nebo naší dnešní obsáhlou tiskovou konferencí, kde si myslím, že jsem o tom mluvil v tom duchu, v jakém tady se mě tážete. Ale já myslím, že ten problém ještě je trochu jinde. Totiž, že se vlastně ta rada v předchozích personálních složení často stavěla k těm věcem příliš technicky, jako by se rozhodovalo o kmitočtech. A přitom se má rozhodovat o obsahu, o území pokrytí a podstatný je ten obsah. Čili ten projekt, ten záměr toho provozovatele a ten se má hodnotit. A potom samozřejmě budete...když o takové věci budete rozhodovat, tak si budete sám vědom jistě daleko lépe kritérií, která jste použil pro rozhodování o tom obsahu.

Rada, tedy nová rada bude daleko lépe zdůvodňovat, proč tomu či onomu projektu udělila, či neudělila licenci na rozdíl od rad předchozích?

Já bych chtěl, aby tomu tak bylo, ale mějme na mysli také to, že těch rozhodnutí může být hodně, může být v čase poměrně obtížné, protože někdy máte věc, která sice teda má povahu, všechny parametry licenčního řízení a je licenčním řízením, ale týká se nějakého malého lokálního rádia někde a tam ten zájem o to zase není tak velký, o tu informaci. Čili asi budem muset vybírat. A tam, kde...ale zase je tady ta druhá strana, tj. novináři, média, a ta se mají tázat. A v tomhle ohledu teda rozhodně garantuju, že budeme otevření a že informovat budeme.

Nemějte strach, že by se média netázala. Pokud se jim bude dostávat čistých a zřetelných odpovědí, tak jen dobře.

No, to vám můžu skoro slíbit.

Současný místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Jakobec po svém zvolení do rady před těmito mikrofony hovořil o tom, že by rada měla zaniknout a být nahrazena jiným regulačním orgánem, jehož činnost nebude tak politizována.

Milan JAKOBEC, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (zvuková ukázka): Vycházím z toho, že vlastně vládní koalice teďka v současné době deklarovala, že uvažuje o novém zákonu o vysílání, to znamená o vzniku nového orgánu. Slyšel jsem o tom, že by to měl být tedy správní orgán, takový klasický a standardní. Takže já jim v tomto docela držím palec, protože jelikož si myslím, že jaksi ta nad radou v současné době, tak se vznáší neblahý stín jaksi prohospodařené reputace a jaksi něco nového je potřeba.

Uvedl druhého května 2003 v rozhovoru pro BBC nynější místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milan Jakobec. Je podle Petra Pospíchala jedním z úkolů té současné rady, jíž předsedáte, dovést radu k zániku a vytvoření nového správního orgánu?

No, tak přímo se to takhle říct nedá, to jako není možné říct, že to je úkolem, protože o tom, jak by ty věci měli být uspořádány bude rozhodovat parlament a musí nějakým způsobem vyjádřit svou vůli. Ta vůle parlamentu se potom bude realizovat a já vám to řeknu spíš jinak. Já sice vím, že ten mandát člena rady je šest let, ale nepočítám s tím, že by to tak daleko dospělo, že by ta rada vydržela šest let právě z toho důvodu, že se ta novelizace toho zákona připravuje nebo se připravuje prostě nová úprava. A vůbec nebudu mít ani stín hořkosti, jestliže ta rada prostě po nějakém čase skončí proto, že je tady nová zákonná úprava a že je třeba postavit nový úřad. A...

Tedy i vy jste to vzal na dobu určitou, tedy jak Milan Jakobec říká správce konkurzní podstaty?

Já bych to tak neřekl. Víte, to je trošku extrémní pojem v této situaci. My prostě standardně fungujeme jako rada a zatím se rýsuje kdesi na obzoru nějaké jiné řešení, jehož parametry úplně přesně nezná zatím nikdo, neb je ve hvězdách. A já si myslím, že spíš je to tak, že jsme smíření s tím, že nejsme ve skutečnosti asi voleni na těch šest let, na něž jsme volení. A že se s tou situací jistě snadno vyrovnáme, no.

Když jsme v úvodu hovořili o získání si autority nové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání i volbu nové rady provázely hádky koalice a opozice. Když po prvním kole volby členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dvacátého devátého dubna nebyl zvolen žádný kandidát Občanské demokratické strany, vystoupil předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Vlastimil Tlustý. Následně se pokusil vyvrátit podle svých slov dva mýty.

Vlastimil TLUSTÝ, předseda poslaneckého klubu ODS (zvuková ukázka): Je tedy zřejmé, že dlouho v médiích diskutované "poměrné" zastoupení vzalo za své, protože při nejlepším vědomí a svědomí se tato čísla interpretovat jako respektování poměrného zastoupení nedají. Dá se naopak zcela zřejmě, znova opakuji nejenom z tohoto výsledku, ale zejména z toho, jak poslanci a poslankyně tohoto ctěného sboru hlasovali, dá se zcela jasně shrnout, že vládní koalice pro zvolení těchto členů uzavřela dohodu s KSČM, a to přinejmenším pro tuto volbu. Za druhé mi dovolte uvést jinou statistiku. A to tu, že ze šesti zvolených radních jsou čtyři bývalí profesionální politici, poslanci a senátoři, kteří byli účastni v Poslanecké sněmovně v bývalém Federálním shromáždění, případu Senátu České republiky za zmíněné politické strany. Výsledkem voleb je tedy vyvrácen druhý mýtus, a to je tvrzení, že jsou hledáni nezávislí odborníci, lidé, kteří neměli a nemají s politikou nic společného. To, že čtyři ze šesti zvolených jsou bývalí profesionální politici, je myslím definitivní vyvrácení tohoto druhého mýtu.

Dvacátý devátý duben a slova předsedy poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimila Tlustého. Nezaložily už okolnosti současné Rady pro rozhlasové televizní vysílání její slabý mandát?

Já myslím, že naopak. Já se strašně divím, že to z toho můžete vyvozovat. Přece to, co řekne pan předseda klubu Tlustý, to není zákon, že. Ta rada byla zvolena takovým asi trochu jiným způsobem než předchozí rady.

Promiňte, jenom se ohradím proti tomu, že tady říkám něco, co Vlastimil Tlustý, a že to není zákon. On nebyl Vlastimil Tlustý sám. Například patnáctého května komentátor deníku Právo Jiří Hanák v této souvislosti napsal text Černá mše. Předpokládám, že jste četl pozorně ten text. Kus cituji: "Přesto v duchu nemravnosti postupuje vládní koalice při volbě členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Čí vláda toho televizní a rozhlasové náboženství. My jsme vláda, my si zvolíme radu k obrazu svému a i kdyby s pomocí komunistů. Druhé nejsilnější straně ODS hodíme ohlodanou kost v podobě jednoho zástupce z dosud jedenácti zvolených." Takže Vlastimil Tlustý nebyl sám.

Já vím, že nebyl sám. To na věci vůbec nic nemění. Ta rada byla zvolena jistě trochu jiným způsobem než ty rady předchozí. A to hlavní kritérium myslím, že pro téměř všechny tedy politické strany bylo to, jestli ti kandidáti jsou respektované osobnosti v nějakém svém okolí, že, každý nemůže být světoznámý, to dá rozum. Ale jsou to respektované osobnosti. Podívejte se, jestliže ČSSD z pěti svých kandidátů nominovala čtyři osobnosti, které nejsou členy jejich strany, no, tak to o něčem vypovídá. To vypovídá o tom, že tam je jakýsi nový prvek. Že to je trochu odstíněno od toho stranického pojetí. KDU taky jednoho...

Tam dala bývalého předsedu svého senátorského klubu.

Ano, ale také jednoho nečlena své strany. Unie svobody dala jednoho nečlena své strany. Já si myslím, že v tom skutečně není problém. Naopak ta rada je složena z osobností, které mají určitý formát, které taky v životě toho mají trochu za sebou a nebudou riskovat jen tak svojí životní pověst, dráhu a zkušenost.

Podle vás je mandát současné Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a její pozice daleko silnější i při změně jakékoli vlády a politické konstelace než rad předchozích?

Já říkám, že je ten mandát velmi silný a nemohu předpokládat, co se stane v budoucnosti, ale říkám taky, že ta rada je složena a že to je vidět na tom jednání té rady, že je složena z osobností, které se umějí ozvat, umějí formulovat, co chtějí říct, umějí se postavit za svoji myšlenku a trvat na ní. Myslím, že je to silný mandát.

Další téma: situace na českém televizním trhu. Jedním z prvních zásadních rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bylo rozhodnutí o prodloužení jedné ze dvou licencí televize Prima. Nakonec jste po několika týdnech řekli ano. Proč?

Řekli jsme ano, protože jsme tu záležitost prozkoumali velmi pečlivě. Jednali jsme možná v součtu nějakých dvanáct hodin o té věci. A v těch mediálních komentářích jsme se setkávali s takovým na jedné straně takovým zvláštním dojmem, že ta věc je tak prostinká až jednoduchá, že je s podivem, že jsme jí neschválili úplně hned. Na druhé straně s pocitem, že ta licence dosud platná je tak podivná, že jí snad nelze prodloužit v žádném případě.

V čem jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o prodloužení celoplošné licence Primy bylo nejsložitější?

No, tak v tom, aby se podařilo dostatečně dobře sladit tu podobu té prodlužované...té prodloužené licence s nynější podobou právního řádu. Ta licence dodnes běžící, čili tehdy udělená před těmi desíti lety nebo tedy nikoli desíti lety, ale sedmi lety nebo devíti lety, tak ta licence vycházela z tehdejší zákonné úpravy, ani vůči němu nebyla úplně přesná a korektní, ale ten zákon, který platil v tamté době, byl mezitím desetkrát novelizován a byl přijat ještě jiný zákon, který zrušil ten předchozí samozřejmě. Čili ten pohyb legislativní byl tak velký, že to fakticky totiž jakoby ztratilo oporu v tom právním řádu, a to bylo třeba uvést do souladu.

Jen, abychom si to vysvětlili. Generální ředitel televize Prima Martin Dvořák rozhodnutí rady přivítal o prodloužení celoplošné licence Primě. Jak bylo řečeno, byla prodloužena jedna ze dvou licencí. To, že rada neměla důvod licenci neprodloužit, konstatoval před časem před těmito mikrofony právě Martin Dvořák.

Martin DVOŘÁK, generální ředitel TV Prima (zvuková ukázka): Tak, zaprvé my máme dvě licence. První licence nám byla již prodloužena, byla nám prodloužena do roku 2016 a je to licence, která nás opravňuje k vysílání v Praze a středních Čechách, takže Prima bude vysílat mnoho dalších let určitě v Praze a středních Čechách. A druhá licence, která je platná do roku 2006, zdůrazňuju, tak se domnívám, že zaprvé jsme odevzdali v termínu a v čas a v pořádku žádost o prodloužení licence. Televize Prima přesně plní literu mediálního zákona a neměla a nemá žádné problémy se zákonem a v posledních letech v žádném případě neměl. To znamená, rada nemá žádný relevantní důvod nám eventuelně licenci neprodloužit, to je druhá věc.

Konstatoval pátého června v rozhovoru pro BBC generální ředitel Primy Martin Dvořák. Nešlo by vůbec situaci, když už jste rozhodovali o jedné ze dvou licencí Primy, celou licenční situaci kolem Primy tak zpřehlednit, aby tady nebyla regionální licence, pak celoplošná, ještě s tím vlastně propojena satelitní?

Já vím, že to vypadá divně, ale myslím, že nemohli. Protože ta regionální licence prostě je platná, to bychom jí museli nějakým způsobem podřadit pod tu současnou, ale to není prostě třeba. Tam se ty licence budou fakticky se to nebude projevovat nijak, protože se bude jejich účinek překrývat, takže z toho celkem nic neplyne. A pokud jde o to slovíčko satelitní. To se právě vyřešilo v té...tím prodloužením tak, že je ta licence vázána na konkrétní paragraf zákona, já to teď neumím tady citovat přesně, ale na konkrétní paragraf zákona, který hovoří o celoplošné...o licenci pro celoplošné televizní vysílání. Čili to slovíčko satelitní tam už jako není a to prostě už ten problém je zjednodušen, myslím značně zjednodušen.

Tedy de facto jste potvrdili, že je zde celoplošná terestriální licence pro Primu, jenom vyhodili jste slovíčko satelitní.

Ne tak úplně, protože jsem říkal, že ta právní úprava se mnohokrát měnila. Takže my jsme to prostě dali do souladu s tím současným právním řádem. Fakticky se to projevilo tak i tak, že to slovíčko satelitní tam už není, ale není to možné interpretovat tak, že jsme jenom vyhodili slovíčko satelitní, a to bychom měli moc jednoduchou práci, to zase ne.

České deníky několikrát referovaly o propojování dvou soukromých celoplošných televizí, rozumějme o televizi Nova a televizi Prima. Ostatně i předseda odvolané Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Martin Muchka v dubnu pro BBC uvedl, že vlastnická struktura soukromých televizí v České republice není zcela přehledná. Máte například po prodloužení licence televizi Prima jasno v tom, kdo Primu vlastní a zda nedošlo k propojení Primy s Novou?

No, jasno, jasno. Víte, on ten současný zákon zase neumožňuje mít takové to nějaké absolutní jasno a...

Máte tedy polojasno.

Ne, ne, ne, já to dovysvětlím. To jenom potřebuje trošku víc slov, než se na první pohled zdá. Ten zákon nám umožní vidět kamsi na počátek té majetkové struktury. Pokud není příliš komplikovaná a příliš hluboce větvená, tak se samozřejmě dá kamsi dohlédnout a z tohoto úhlu pohledu se domnívá rada, že ten...že ta struktura majetková u televize Prima, respektive u FTV Premiéra není nepřehledná, není nějakým způsobem zpochybnitelná, pokud jde o její přehlednost tedy. Ale to samozřejmě neznamená, že tady já nebo kdokoli můžeme odpřísáhnout, že zcela dokonale víme, kam to jaksi dokonce vede. Ale my to prostě nemáme jak zkoumat, my nemůžeme jít kamsi. Ale rada prostě dospěla k závěru, že u Primy ten problém fakticky není, že tam ta přehlednost je značná.

A u Novy je?

U Novy, naopak u Novy je to velmi nepřehledné.

Co hodláte udělat pro to, aby jste celou situaci zpřehlednili, kdo vlastní televizi Nova? Hodláte podniknout nějaké kroky, jaké?

Hodláme se tím zabývat, ale to slovo zabývat já chápu, že je poněkud uhýbavé. Já to líp říct nemůžu, protože od toho jsou především soudy v této chvíli, kdy u soudu, zejména u rejstříkového soudu leží celá řada návrhů na zápis do rejstříku, a ty zápisy už jsou v několika řadách vlastně nevykonány nebo neprovedeny. Takže z toho také plyne jakási naše bezmocnost vůči tomu zjistit, jak to je, protože my nemůžeme přejímat rozhodnutí rejstříkového soudu, jakkoli ten rejstříkový soud koná bezrozporný úkon, tak to nemůžeme předjímat...

Tím chcete říct, že se tím budete zabývat, až rozhodnou rejstříkové soudy?

Ne. My prostě se tím budeme zabývat přinejmenším tak...já vám to řeknu ještě jinak. My jsme tedy v průběhu těch návštěvních dnů hovořili zatím se třemi osobami nebo tedy více osobami, ale se třemi okruhy osob souvisejících nějak s historií televize Nova. Hovořili jsme s Petrem Kršákem, pak jsme hovořili s pány Šmejcem a Dvořákem, čili nynějším ředitelem Novy a...

Investorem.

...investorem. A pak jsme hovořili se zástupci ČNTS a jejich amerického vlastníka. A všem jsme sdělili, že...takhle, všech jsme se zeptali, jestli mají ochotu pokusit se o mimosoudní řešení toho sporu. Čili, jestli se domnívají, že by byli schopni domluvit se. Všechny ty tři strany samozřejmě se tam nepotkaly, byly tam v různých dnech. Tak, všechny tři strany říkají, že ochotu mají, ale že si nemyslí, že by to bylo možné, nebo že by to nebylo snadné nebo tak, ale že jsou ochotny v tom učinit určité kroky. Já vím, že to vypadá trochu bláznivě, ale myslím si, že to taky představuje určitou cestu, jako to vyřešit. Protože v téhle chvíli je ta situace totiž nepřehledná nejenom pro radu, ta situace je nepřehledná pro úplně kohokoliv. Ona je nepřehledná i pro ty, kteří se domnívají, že jsou vlastníky nebo jimi jsou nebo...prostě...

Čemu by to tedy to mimosoudní vyrovnání mělo spět? K tomu, aby se všechny tři strany onoho sporu dohodly?

Tak, ty strany nejsou jenom tři. Je třeba říct, že pak je tam ještě strana těch...té další skupiny těch původních žadatelů o tu licenci, čili Hunčík, Venclík, Alan, Gál. No, já si ani netroufám říct, kolik těch stran je fakticky. Ale mělo by to vést k tomu, že se ta situace zpřehlední a že z toho vznikne nějaký jednoznačný výstup prostě, že bude zřejmé, kdo tu Novu vlastní a že ti, kteří budou tvrdit, že mají právo jí ovládat, že je budou moci doložit tedy nejenom tak jako hypotézou, ale také fakticky, no.

Důvodem odvolání předchozí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byla prohraná arbitráž o televizi Nova. České republice však hrozí další televizní arbitráž o Televizi 3, tedy o TV 3, malou soukromou televizi, která nyní už nevysílá. Ministr kultury Pavel Dostál v dubnu v této souvislosti v Poslanecké sněmovně uvedl:

Pavel DOSTÁL, ministr kultury (ČSSD) (zvuková ukázka): Také další velmi renomovaný zahraniční investor v dnes již neexistující televizi TV 3 potvrdil v nedávných dnech svůj úmysl obrátit se rovněž na Mezinárodní arbitrážní tribunál se žalobou na ochranu investic. V kauze TV 3 nepovažovala rada před rozhodnutím o zamítnutí žádosti o převod licence z fyzické osoby Martina Kindernaye na právnickou osobu, tj. lucemburskou společnost s velkým americkým kapitálem za nutné vyžádat si také externí právní expertízy. Já zdůrazňuji, že ministerstvo kultury je mělo k dispozici a radě nabízelo.

Dubnová slova ministra kultury Pavla Dostála, která zazněla v Poslanecké sněmovně. Jen pro úplnost společnost European Media Ventures požaduje za zmařenou investici do televize TV 3 od České republiky miliardu korun. Podle této společnosti stát znehodnotil její investici tím, že nepřevedl licenci na nizozemskou firmu KTV, jak bylo původně dohodnuto. Oznámení o existenci sporu doručila firma EMV na ministerstvo financí v únoru. V případě, že se s ministerstvem financí tato firma nedohodne, hrozí arbitráží. Vy jste o této arbitráži nebo o hrozbě této arbitráže jednali. Může ještě současná nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nějakými kroky odvrátit hrozbu arbitráže o Televizi 3, ano, nebo ne?

No, rada v tomto složení, v této době...rada totiž vlastně v této chvíli není pro tu věc tak příslušná, jak by se mohlo zdát. K té věci je příslušné ministerstvo financí. A ty kroky musí především řídit a jaksi podněcovat ministerstvo financí. My jsme jednali včera dokonce s náměstkem ministra financí Ladislavem Zelinkou a mluvili jsme o tom, co by rada mohla, nemohla udělat. Ukázalo se, že tam jako není třeba nějakého jaksi mimořádného spěchu, že samozřejmě nezbývá příliš mnoho času, ale že to zase není tak, že by bylo třeba to rozhodnutí mít, já nevím, do týdne. Takže...

Co můžete udělat jako rada, aby jste...?

Co můžeme udělat? Já si myslím, že můžeme udělat velmi málo. Můžeme si tu věc opravdu pořádně nastudovat, a to se ještě nestalo, to je opravdu velmi komplikovaná historie trvající několik let, takže to se ještě nestalo. No, a potom můžeme společně s ministerstvem financí hledat, co bychom mohli udělat. Ale říkám to ministerstvo financí je ten orgán, který to musí řídit tu věc, protože ono za to zodpovídá.

Říká nový předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici. Někdy příště na shledanou.

Já děkuji vám i posluchačům.

Takové bylo Interview BBC.


Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.


Citace rozhovoru v médiích


Džungle přetrvává

Hospodářské noviny, 3. 7. 2003, názory a komentáře, autor: Jiří Němeček, strana: 8 - Kdo si myslel, že nová Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rázně pročistí televizní džungli zanechanou předchozími radními a parlamentními i vládními politiky, musí být lehce zklamán. Rada oznámila, že konečně rozsekne nejasný právní stav kolem televize Prima.

Jediné, co se ale fakticky stalo, bylo včerejší prodloužení jedné ze dvou licencí, na jejichž základě vysílá. Primu tedy bude možné i nadále naladit po téměř celém území státu - ale bez celoplošné licence, přičemž každé z jejích dvou licencí (regionální a satelitní) dochází platnost v jinou dobu.

Nová rada nevidí ani žádné zvláštnosti na majetkových poměrech a údajném propojení s konkurenční Novou s tím, že v obchodním rejstříku žádný problém nenašla. Předseda RRTV Petr Pospíchal nakonec v podvečerní diskusi BBC přiznal, že v téhle otázce mají celkem temno všichni, nejen rada.

Licence byla přesto udělena - a nebylo přitom proč pospíchat. Žádná obava ze zdržení neexistuje, funkční licence umožňovala vysílat ještě tři roky. Stát měl tedy plno času, aby s prodloužením licence počkal do doby, než Prima přesvědčivě dokáže, že není se svou konkurencí propojena a domluvena.

Televizní bossové ale mohou být spokojeni, jejich podnikání pokračuje. Diváci ostatně dostanou svoje také a nemusí se bát omezení výběru v televizním éteru. Rada možná nepotěšila jen ty z nich, kterým vadí násilné přerušování signálu Primy dvěma regionálními televizemi. Lakonické konstatování radních, aby se televize domluvily mezi sebou samy, divákovi moc nepomůže. Ale on je zvyklý.


Petr Pospíchal: Náš mandát je velmi silný

Internetový server Česká média, 2. 7. 2003, 18:41:07 - "Nebudu mít v sobě ani stín hořkosti, pokud Rada po nějaké době skončí, protože tu bude nová zákonná úprava," řekl Petr Pospíchal, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v dnešním rozhovoru s Václavem Moravcem pro českou redakci BBC.

Řeč přišla i na složení nové Rady. Na výtku, že v Radě dnes sedí čtyři bývalí profesionální politici, reagoval Petr Pospíchal slovy: "Hlavním kritériem bylo, jestli jsou kandidáty osobnosti respektované ve svém okolí. Náš mandát je velmi silný. Rada je složena z osobností, které se umí ozvat, umí vyslovit svůj názor a stát za ním."

V některých šetřeních je, podle Petra Pospíchala, Rada vážně omezena zákonem. Například ve zkoumání vlastnických vztahů v televizi Prima "zákon Radě neumožnil udělat si úplně jasno," uvedl Petr Pospíchal.

Dodal, že "vlastnická struktura není zpochybnitelná, pokud jde o její přehlednost. Dál to nemáme jak zkoumat." Vlastnickou strukturou televize Nova, která je podle Pospíchala "velice nepřehledná", se Rada nechce zabývat soudní cestou, ale dohodou se zástupci zúčastněných stran.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  01:10 GMT
FTSE 6406.80 -11.00
Dow Jones 12525.7 -48.11
Nasdaq 2467.70 -9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright   Nahoru ^^ BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc  
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK