BBCi Home Page BBC World News BBC Sport BBC World Service BBC Weather BBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
středa 26. března 2003, 18:00 SEČ
Jan Kavan
předseda Valného shromáždění OSN
předseda Valného shromáždění OSN
 


Jan Kavan uvedl, že neschopnost Rady bezpečnosti vypořádat se s iráckou krizí bude mít pro Radu důsledky.

Záznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Miliarda dolarů, o tuto částku hodlá Světový potravinový program Organizace spojených národů požádat členské státy OSN. Šlo by dosud o největší finanční podporu. Světovému potravinovému programu podle mluvčího Jordana Deye zbývají zásoby už jen na pět týdnů. A nouzová situace Iráku se zhoršuje každým dnem.

Jordan DEY, mluvčí Světového potravinového programu (zvuková ukázka): Dvacet pět milionů obyvatel Iráku vystačí s potravinami do konce dubna. Ale samozřejmě, že jinak to bude vypadat, pokud budou lidé nuceni opustit své domovy a nebudou si s sebou moci vzít jídlo. Soustředíme se nyní na podvyživené děti, těhotné nebo kojící ženy, přestože už konflikt probíhá, stále ještě v Iráku nějaké potraviny distribuujeme. Upozorňujeme ale na mnohem rozsáhlejší problém. Budeme muset vytvořit distribuční systém pro pětadvacet milionů lidí, a to si vyžádá rozsáhlé dodávky potravin a velkou podporu mezinárodního společenství. Doufáme, že během několika příštích týdnů dostaneme podporu a pomoc tak, abychom mohli potraviny dopravit tam, kde jsou potřeba.

Konstatuje mluvčí Světového potravinového programu Jordan Dey. Nejen o odvrácení humanitární krize v Iráku bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a opovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem odpoledního vydání Interview BBC je předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů Jan Kavan, přejeme dobrý den do New Yorku.

Dobrý den do Prahy.

Dovolte, abych náš rozhovor začal jedním vaším citátem. O válce v Iráku jste řekl, cituji doslova: "Je nesporné, že irácká krize je současně i krizí Organizace spojených národů, především však Rady bezpečnosti OSN," konec citátu. Prosím vás o velmi stručnou charakteristiku krize OSN, potažmo Rady bezpečnosti OSN ve vašem pojetí.

Tak, možná, že krize je silné slovo, ale každopádně ...

Ale použil jste je.

Ano, já také ho neberu zpátky. Někdy člověk v zájmu stručnosti používá i zjednodušené výrazy, ale můžeme používat i slovo krize v tom smyslu, že samozřejmě situace, která vznikla v souvislosti s válkou proti Iráku, vzbuzuje pozornost, poutá pozornost znovu na složení rady bezpečnosti, její rozhodovací možnosti a schopnosti, a to já vnímám jako jednu z mála pozitivních věcí, které s té války může vzniknout, to znamená, že se snad podpoří úsilí o reformu rady bezpečnosti tak, aby vyjadřovala loajalitu roku 2003 a ne realitu roku 1945.

O jak velkou krizi, pane předsedo, jde, budeme-li srovnávat s historií OSN, budeme-li se dívat do historie Organizace spojených národů, do historie Rady bezpečnosti OSN, tak o jak velkou krizi jde při této aktuální krizi, kterou právě OSN prožívá?

No, tak v této chvíli si netroufám hodnotit, zda je, jak ta krize je velká. Není to samozřejmě největší krize, není to krize, která by ohrožovala základny fungování OSN, není to krize, která zpochybňuje roli a důležitost OSN. Je to krize, která poukazuje na nedostatky fungování rady bezpečnosti, ale to již v minulosti, kdy došlo k vojenským akcím, vojenským konfliktům bez mandátů Rady bezpečnosti OSN, byly podobné. Ale samozřejmě, čím těchto příkladů je více a čím více jsou ve středu pozornosti mezinárodního světového mínění, tak tím je větší šance, že snad z toho vzejde závažnější diskuse o reformě, ale moc optimistický nejsem.

Když se ale podíváme ... Přesně tak, když se podíváme do historie, tak těch krizových situací bylo několik a nikdy k poučení se nedošlo. Tedy rozumějme, k nějaké zásadnější reformě Rady bezpečnosti OSN, tudíž i vy jste skeptický k tomu, zda zrovna aktuální situace, zda zrovna válka v Iráku a dění kolem války Iráku, přinese skutečnou reformu Rady bezpečnosti OSN?

No, já bych si v žádném případě netroufal tvrdit, že to přinese skutečnou reformu, proto jsem také použil výrazu, že to snad povede k závažnější diskusi o té reformě, že se bude brát vážněji, ale ta reforma je zablokovaná politicky v mnoha nebo několika hlavních městech států, to není problémové /nesrozumitelné/, problém politické reality a přístupu některých významných států a k reformě může dojít jenom konsensem. Já tu teď vedu pracovní skupinu pro tuto reformu. Mimo jiné budu brzy rozesílat všem členským státům dotazník a mimo jiné se v něm budu ptát, zda by souhlasily, aby takovéto rozhodování o reformě se řídilo spíše názorem dvoutřetinové většiny než konsensem, protože myslím si, že konsensus v této chvíli brání jakékoliv reformě.

O tom ještě bude bezesporu řeč v tomto vydání Interview BBC. Vy jste uvedl, že neschopnost Rady bezpečnosti OSN vypořádat se s iráckou krizí bude mít důsledky pro její fungování. Můžete popsat, pokud možno v heslech, tři hlavní důvody pro budoucí fungování Rady bezpečnosti OSN, tedy ty hlavní důsledky?

No, já si myslím, že rada bezpečnosti samozřejmě bude i nadále fungovat, já jsem pouze řekl, že tato válka může vést a doufám, že povede k závažnější diskusi o reformě rady bezpečnosti. A rada bezpečnosti nebude zpochybněna, její práce nebude oslabena, naopak se domnívám, že se většina států, a to jak státy, které vedou válku, tak státy, které jsou odpůrci války, se shodnou a už dneska se vlastně shodují na tom, že OSN je nezastupitelná, včetně role rady bezpečnosti a že je nutné, aby prostřednictvím rady bezpečnosti se rozhodlo o roli OSN v poválečném Iráku. Dneska je velmi zajímavý den, teď právě v této chvíli jak s vámi hovořím, tak zasedá rada bezpečnosti a zabývá se možným řešením velmi napjaté humanitární situace v Iráku a dnes odpoledne se bude zabývat de facto politickými aspekty v reakci na dopis Ligy arabských států. Tam předpokládám, že se bude zabývat legálností nebo nelegálností vojenské akce, ale je pravda, že se naprostá většina úsilí OSN, podporovaná od Velké Británie až po Rusko a Francie, teď bude soustřeďovat na to, jak vyřeší nejdříve humanitární situaci, a potom zajistit budování poválečného svobodného demokratického Iráku.

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda uvedl před týdnem v Interview BBC, že irácká krize by měla vést k zásadní reformě Organizace spojených národů a ještě dodal:

Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Fakticky je potřeba říci, že mezinárodní společenství reprezentované radou bezpečnosti není mezinárodní společenství reprezentované skutečnou většinou, protože tam mohou některé země vetem zvrátit celé rozhodnutí a rada bezpečnosti, a už jsem to říkal několikrát, je odrazem výsledku druhé světové války. Jejími členy jsou vítězi tehdy nad Německem, nejsou tam jiné velké státy. Takže nad tím vším můžeme debatovat a myslím si, že to je výzva pro to, aby skutečně došlo k reformě OSN.

Konstatoval přesně před týdnem v Interview BBC český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Reforma Organizace spojených národů byl jeden z programových prvků Jana Kavana, když se ujímal funkce předsedy Valného shromáždění OSN. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda vás v této souvislosti kritizoval, že české předsednictví zatím s reformou OSN nepohnulo. Připouštíte si kritiku Cyrila Svobody.

Ne, musí pan ministr vědět, o čem mluví. To, co jste teďka přehráli a samozřejmě konstatování situace, která je známá od roku 1945 a nic nového v tom řečeno nebylo, minulé krize, minulé situace, kdy státy reagovaly bez účastnění vojenských akcí, bez mandátu OSN, jak jsme se domluvili již před chvilkou, vedly ke stejné situaci. Čili je naivní se domnívat, že tato krize povede rovnou, přímo k nějaké zásadní reformě OSN, za prvé. Za druhé, je třeba si pečlivě přečíst, co byly a jsou i nadále čtyři hlavní priority českého předsednictví. Mezi nimi není reforma Rady bezpečnosti OSN, neboť tak naivní jsem nikdy nebyl a nebudu. Tam je ...

Byla tam reforma OSN?

... tam je reforma OSN, a pane redaktore, kdyby jste mě nechal domluvit a já jsem s vámi o tom hovořil již v minulosti, reformu OSN, my tu máme na mysli a je to v těch dokumentech naprosto explicitní a jednoznačně řečeno, reformu Valného shromáždění OSN, jemuž předsedám, reformu fungování OSN ve smyslu dosažení větší efektivnosti, transparentnosti, většího přehledu, na co se používají peníze, účinnosti a podobně. Nezahrnuje to reformu Rady bezpečnosti OSN, to neznamená, že se o tuto reformu nesnažíme, ale nikdy jsme nevycházeli z předpokladu, že během českého předsednictví je možné dosáhnout průlomu tam, kde se deset let žádný průlom nenaskytl. My začínáme být úspěšní v prosazování reformy fungování Valného shromáždění OSN.

Kdy se, pane předsedo, zaměříme na české předsednictví? Jak válka v Iráku pozměnila akcenty českého předsednictví Valnému shromáždění OSN, pokud je nějak vůbec pozměnila?

Válka v Iráku nepozměnila naše priority, naopak zdůraznila jejich dobrý výběr, to znamená, jedna z našich priorit je zamezení ozbrojených konfliktů, prevence ozbrojených konfliktů, situace, která se vytvořila válkou v Iráku, jenom podtrhuje důležitost, nutnosti na tomto mechanismu se shodnout.

To se ukázalo, že OSN neselhala v této situaci, že nezamezila konfliktu.

OSN nezamezila tomuto konfliktu a právě proto znovu říkám, tato naše priorita shodnout se na mechanismu fungování této prevence je o to důležitější v této atmosféře a já si myslím, že máme velkou šanci se tak do poloviny května nejpozději na takovém základním mechanismu, základních principech se shodnout. Zatím ta atmosféra ukazuje, že ta politická vůle se dohodnout tu je. Na druhé straně to, že OSN nebyla schopna zabránit této válce, i když se o to myslím poctivě snažila, a proto není možné přistoupit na argumentaci, že se stala irelevantní, naopak snažila se přesně v duchu Charty OSN té válce zabránit. Ale OSN není něco, co existuje ve vakuu, něco mimo členské státy, OSN reflektuje politickou realitu svých členů. A v té politické realitě pravomoci, moc vojenská, ekonomická a další, některých členů je daná s tím, to musí OSN vzít ve svém jednání na vědomí. Teď se právě OSN soustřeďuje, jak z této situace vyzískat to nejlepší, to znamená, na jedné straně zajistit vodu, potraviny, přežití iráckého obyvatelstva, na druhé straně dělat přesně to, co OSN by měla dělat, to znamená zajistit i poválečnou rekonstrukci Iráku, která povede k demokratickému Iráku. A to já si myslím, že OSN byť není v tom perfektní, v tom není žádná organizace, ale dělá to lépe než jakákoliv jiná mezinárodní organizace.

Rusko už několikrát veřejně sdělilo svou žádost, že se Rada bezpečnosti OSN musí vyjádřit k legálnosti vojenské operace v Iráku. Považujete za pravděpodobné, že dojde k nějakému stanovisku, na němž se rada bezpečnosti shodne, které by se týkalo legálnosti či nelegálnosti vojenské operace v Iráku vedené Spojenými státy?

Pane redaktore, já jsem si všiml, že Duma, tedy ruský parlament, požádal nebo vyzval pana prezidenta Putina, aby tuto otázku tady vznesl. Zatím jsem si nevšiml, že by ruský zástupce v OSN tuto žádost předložil. Naopak zatím, jak jsem řekl před chvílí, jedinou žádost, kterou rada bezpečnosti dostala o diskusi na toto téma, byla předložena Ligou arabských států, které v této chvíli předsedá té skupině arabské OSN, předsedá právě Irák. A dnes odpoledne bude první diskuse k tomu, která bude dokonce otevřená, to znamená budou se k této otázce, budou se tady k této otázce moci vyjádřit i nečlenské země rady bezpečnosti. Jsem přesvědčen, že ani tato diskuse odpolední o té legálnosti, ani dnešní dopolední diskuse o obnovení programu Ropa za potraviny dnes neskončí a bude pokračovat ještě zítra, možná i v pondělí.

Otázka ale zněla, jestli Rada bezpečnosti OSN se vyjádří jednoznačně v budoucnu k legálnosti či nelegálnosti operace v Iráku, ano nebo ne, podle vašeho odhadu?

To, pane redaktore, neumím odhadnout. O rozdílném pohledu na legálnost této akce mezi členy rady bezpečnosti se nemusíme navzájem přesvědčovat, všichni ten rozdílný názor známe, od argumentu angloamerického, že rezoluce 1441 a dvě další předchozí rezoluce ospravedlňují nebo dávají jakýsi mandát ...

Pane předsedo, promiňte, to je zřejmé, jaká jsou stanoviska těch dvou rozdílných táborů. Ale z toho, jak vy znáte diplomacii, pohybujete se v Organizaci spojených národů, tak se chci jenom dotázat, zda je pravděpodobné, že tato diskuse bude dána k ledu, takříkajíc obecně řečeno, anebo zda je pravděpodobné, že může zde dojít k nějakému názoru Rady bezpečnosti OSN.

Pane redaktore, jistě vnímáte, že to je zcela subjektivní názor, v této chvíli považuji za nepravděpodobné, že by rada bezpečnosti ve své většině a bez jakéhokoliv veta došla k jakémukoliv jednoznačnému názoru na otázku legálnosti této akce.

Další téma, role Organizace spojených národů ve válečné a poválečné situaci v Iráku. Britský premiér Tony Blair od začátku války v Iráku několikrát prohlásil, že Organizace spojených národů bude hrát v Iráku po válce vůdčí roli. Britský premiér Blair toto přesvědčení podle svých slov sdílí s americkým prezidentem Georgem Bushem.

Tony BLAIR, premiér Velké Británie (zvuková ukázka): Je naším společným stanoviskem, že OSN musí být přítomna v poválečném Iráku, je to důležité pro koaliční síly. Teď se musíme dohodnout na celé řadě detailů, jak to udělat, v jakém časovém sledu a podobně. Nesmíme v tom pochybit, toho jsem si vědom, ale jsem přesvědčen, že to zvládneme.

Prohlásil britský premiér Tony Blair. Jak obtížné bude podle předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana najít shodu, jakou roli, jaký statut bude mít Organizace spojených národů v Iráku, až skončí válka?

To bude, pane redaktore, velmi obtížné se na tom shodnout. Myslím si, že se všechny státy shodnou na tom, že OSN musí v tom poválečném uspořádání Iráku hrát roli a že tato role je nezastupitelná ...

Čeho se podle, ano, a čeho se, teď následuje otázka, čeho se podle vás bude týkat největší rozpor?

Myslím si, že rozpory začnou už úplně na začátku toho jednání, to znamená, teď budeme se snažit obnovit nebo připravit půdu pro obnovení toho programu Ropa za potraviny, o který se starala OSN a který byl 17. března přerušen tím, že jsme museli stáhnout pracovníky tohoto programu společně se zbrojními inspektory, humanitární pracovníky a podobně. Ale šedesát procent iráckých občanů jsou na tomto programu závislí, čili jistě se shodnou všechny státy na tom, že to je třeba obnovit, ale dohromady, a teď spojím i z hlediska tedy časového, z důvodu časového, s poválečnou nutnou obnovou, rekonstrukcí Iráku. Myslím si, že spor bude o tom, s kým budou ty kontrakty dojednávány, kdo je bude moci podepisovat, kdo bude vybírat partnery, kdo bude mít na starosti tu kontrolu těch finančních prostředků. Tady se ukazuje, že už ve chvílích, kdy se jedná o humanitární pomoc, je třeba humanitární pomoc odlišit od těch velkých kontraktů, které budou přicházet v souvislosti s obnovou poválečného rozbitého Iráku, už tady ty státy, které jsou kritické k válce, při posuzování britského návrhu na humanitární pomoc a obnovu ropy za potraviny mají obavu, aby tento program, aby tento projekt britský neospravedlnil expo facto, nelegalizoval tu vojenskou akci, čili oni budou chtít, Rusko, Francie, Německo a podobně, budou chtít, aby za tu administrativu zodpovídala především OSN, ale v praxi nás myslím, že je naprosto jasné, že bude muset dojít k jakési dohodě, rozdělení pravomocí, rolí mezí OSN a budoucími okupačními mocnostmi. V této chvíli je rovněž stejné ...

Okupační mocnosti, tím máte na mysli Spojené státy a Británii?

Ano, ty budou, protože podle mezinárodního práva, samozřejmě za občany nebo za blahobyt těch občanů, za situaci občanů zodpovídají ty státy, které mají v tu chvilku efektivní kontrolní moc. Jestli jsou tam legálně nebo nelegálně, v tu chvilku nehraje roli, to znamená, ty státy, které budou na okupovaném území mít rozhodující moc za občany, na tomto území se nalézající mají zodpovědnost. Ale ...

Jak byste, podepsal byste, jestliže, promiňte, podepsal byste tezi, že okupační státy, rozumějme Spojené státy americké a Velká Británie, přisoudí OSN takovou roli, jakou oni budou chtít a ne jakou budou chtít členské státy rady bezpečnosti?

Pane redaktore, OSN není jeden ze států Spojených států amerických nebo nepatří do britského Commonwealthu, to je mezinárodní organizace, kde se rozhoduje kolektivním rozhodováním, byť beru tady na vědomí, co jsem říkal já sám a co opakoval pan ministr Svoboda, že rada bezpečnosti je postavená na pravidlech z roku 45, které se nikomu z nás nelíbí. Ale to znamená, že i těch patnáct současných členů rady bezpečnosti bude muset o tom rozhodnout a nevezmou čistě jakýsi s prominutím rozhodnutí, ne-li diktát dvou států. Už to, že Velká Británie a Spojené státy musely stáhnout, respektive nenechaly hlasovat o své druhé rezoluci, která podle právníků, kdyby prošla, by skutečně autorizovala vojenskou akci proti Iráku, to, že o tom nenechaly hlasovat poté, co si někteří spočítali, že by nemusela projít v radě bezpečnosti, ukazuje, že rada bezpečnosti má jaksi schopnost samostatného rozhodování a je dneska rozdělena. Na druhé straně jsem přesvědčen, že v zájmu Spojených států amerických i Velké Británie, aby OSN hrála významnou roli, především v té humanitární situaci, a to co nejdříve, ale i při zajišťování poválečného uspořádání Iráku. Bude to nesmírně nákladné a především budete k tomu potřebovat spolupráci iráckých občanů, protože není možné zajistit základy příští demokracie v Iráku, včetně voleb a podobně, bez aktivní spolupráce obyvatelstva a tady si myslím, že s OSN budou občané Iráku spolupracovat, i když samozřejmě i tady ta situace nebude zcela jasná a černobílá.

Poměrně skeptický k poválečné zprávě k Iráku ze strany Organizace spojených národů je český prezident Václav Klaus. Připomeňme si, co v pátek uvedl český prezident v Interview BBC.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Podle mého názoru, řešení je jasné. Jakékoliv vnější vnucené správy problém Iráku dlouhodobě v žádném případě nevyřeší. Problém Iráku bude vyřešen jen a jedině, bude-li to domácím řešením, nastane-li v Iráku, vznikne-li v Iráku nějaká politická skupina schopná oslovit veřejnost, schopna sestavit vládu, schopná dostat mandát od veřejnosti a schopná transformovat Irák z totalitárního režimu do normální demokratické společnosti.

Na otázku, zda by měla poválečnou situaci v Iráku řešit OSN, český prezident Václav Klaus doslova odpověděl.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvuková ukázka): Nepovažuji za racionální, myslím, že nepoužiji za nezbytné, abych tomu říkal nějaký silný soud. Protože známe všichni něco, co bych nazval obrovským neúspěchem, vyřešení situace v bývalé Jugoslávii z vnějšku, pokud tomu chybí autentický vnitřní zájem a pokud se vnitřnímu zájmu nedá zelená, pokud se neumožní, aby ta věc byla řešená zevnitř, pak jsou tam chytří nebo hloupí, zaujatí nebo nezaujatí, z vnějšku dosazení gubernátoři vždycky přijímáni jako cizí faktor, cizí prvek, který doma to obyvatelstvo té země stejně nepřijímá, kteří fungují jenom do té míry, když tam jsou a mají dostatečnou vojenskou podporu. Kdyby odešli, tak minutu poté se situace v zemi obrací a myslím, že toto je stav částí bývalé Jugoslávie i po deseti, osmi, pěti letech.

Páteční slova českého prezidenta Václava Klause v rozhovoru pro BBC. Jak byste vy argumentoval ten obrovský neúspěch, který podle Klause způsobila i OSN na Balkáně s tím, že se možná může opakovat při situaci v Iráku?

Já si nemyslím, že neúspěch na Balkáně způsobila OSN, to za prvé. Za druhé si nemyslím, že bych použil termínu, který použil pan prezident, to znamená obrovský neúspěch vyřešení situace v bývalé Jugoslávii. Samozřejmě, že tam ta situace je složitá, že se i OSN dopustila řady chyb ...

Z kterých chyb ...

... není perfektní.

Z kterých chyb, které se staly při situaci na Balkáně, si OSN podle vašeho názoru vezme poučení a bude řešit situaci v poválečném Iráku jinak?

Já si myslím, že si OSN vezme ponaučení, respektive bude více ještě tlačit na členské státy, aby pomohly například, a to se dělalo i v případě Kosova i směrem k České republice, kdy i my jsme měli problémy tam poslat dobré kvalifikované policisty, které tam bylo zapotřebí. Budou zapotřebí právě policisté, budou zapotřebí lidé schopní budovat místní, regionální, lokální státní správu. To všechno jsou problémy, kde se OSN dopustila jistých chyb, ale na druhé straně je třeba se podívat na současnou situaci, kdy konflikt skončil, situace je stabilizovaná, ekonomie roste, daří se i stavět jaksi rozbitou strukturu, rozbité budovy, byly tam tři demokratické volby, a ty místní orgány teď pracují, i když nepředstírám samozřejmě, že pracují perfektně. Ale myslím si, že situace v Kosovu a v Afghánistánu, kde rovněž OSN bude hrát a hraje jistou roli v povalečném uspořádání, je něco, co pomůže OSN v Iráku se takovýchto chyb vyhnout a na druhé straně to OSN také není perfektně vybavené. Je vybavená tak, jak členské státy jí to umožní.

Pane předsedo, velmi stručně dvě otázky, poprosím o velmi stručné odpovědi. Na jak dlouho odhadujete přítomnost OSN v poválečném uspořádání v Iráku, bude to delší než na Balkáně?

To neumím odhadnout, ale domnívám se, že to nebude delší, než to bude naprosto nutné, ale i když souhlasím s panem prezidentem, že dlouhodobě akce z vnějšku tu situaci nevyřeší a je nutné vnitřnímu zájmu dát zelenou, tak ta transformace Iráku z totalitárního režimu do demokratické společnosti a zapojení domácího obyvatelstva do těch nových demokratických struktur je nutná, ale k tomu je nezastupitelná role OSN a po dvanácti letech tvrdých sankcí, po třiceti pěti letech brutální vlády strany Baas a Saddáma Husajna bych považoval za nemožné, aby OSN zanechalo Irák, aby si sám ve vakuu začal budovat demokratickou vládu. To nevznikne samo od sebe.

Můžete teď v deseti vteřinách nebo dvaceti vteřinách heslovitě říci, jakou roli by měla hrát Česká republika v poválečné obnově Iráku, vaše představa?

Já si myslím, že teď Česká republika by měla navázat na své staré kontakty s Irákem, na znalost toho prostředí, na to, že značná část průmyslové infrastruktury Iráku byla vybudována s naší pomocí, a měli bychom se právě prostřednictvím OSN snažit účastnit se té poválečné rekonstrukce a doufám, že ne jenom průmyslové a finanční, což je pro nás samozřejmě velmi důležité a že bychom svými zkušenostmi mohli pomoci i při demokratizaci Iráku, která bude pro ten region nesmírně důležitá.

Říká předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, děkuji do New Yorku za váš čas, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.


Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.


Citace rozhovoru v médiích


Kavan: OSN si nesmí nechat diktovat podmínky

Lidové noviny, 27. 3. 2003, strana 6 - OSN musí mít při obnově Iráku nezastupitelnou roli a nemůže si nechat diktovat podmínky od USA a Velké Británie. Rozhlasové stanici BBC to včera řekl předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Podle něj bude nutný konsenzus. Dodal, že okolnosti krize ukázaly na nutnost reformy Rady bezpečnosti OSN.


Kavan: OSN si nemůže nechat diktovat podmínky při obnově Iráku

PRAHA 26. března (ČTK) - Organizace spojených národů (OSN) musí mít při obnově Iráku nezastupitelnou roli a nemůže si v této věci jen nechat diktovat podmínky Spojených států a Velké Británie, řekl dnes rozhlasové stanici BBC předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Podle něj bude nutný konsensus. Okolnosti irácké krize rovněž podle Kavana opět ukázaly na nutnost reformy Rady bezpečnosti OSN. Doufá, že se o tom začne více debatovat.

Kavan se bude členů OSN ptát, zda by v rozhovorech o reformě nemohla rozhodovat dvoutřetinová většina hlasů. Dosavadní nutnost jednotného konsensu podle něj jakékoli reformě brání. OSN je podle Kavana na obnovu Iráku po válce připravena.

Například chystá obnovení programu ropa za jídlo, který byl přerušen 17. března. Kavan zdůraznil, že 60 procent Iráčanů je na tomto programu závislých. Po válce bude nutné v Iráku rekonstruovat infrastrukturu.
Podle Kavana Rada bezpečnosti OSN "nevezme čistě jakési rozhodnutí, ne-li diktát dvou států" - USA a Británie.

"Myslím si, že spor bude o to, s kým budou ty kontrakty dojednávány, kdo je bude moci podepisovat, kdo bude mít na starosti kontrolu finančních prostředků," soudí Kavan. Bude nutné rozdělit pravomoce mezi OSN a budoucími okupačními mocnostmi, podotkl.

Podle Kavana se může na rekonstrukci Iráku podílet i Česká republika, která může navázat na staré kontakty a také nabídnout zkušenosti s přechodem z totality.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  10:17 GMT
FTSE 6406.80 -11.00
Dow Jones 12525.7 -48.11
Nasdaq 2467.70 -9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright   Nahoru ^^ BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc  
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK