BBCi Home Page BBC World News BBC Sport BBC World Service BBC Weather BBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
pátek 21. února 2003, 18:00 SEČ
Jan Kavan
předseda Valného shromáždění OSN
předseda Valného shromáždění OSN
 


Jan Kavan prohlásil, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1441 k Iráku neobsahuje takzvanou "automatickou spoušť", jak tvrdí ministři zahraničí Spojených států a Británie.

Záznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Americká armáda je nyní v oblasti Perského zálivu připravena provést invazi do Iráku, pokud se americký prezident George Bush rozhodne pro vojenskou operaci. Tak zní poslední slova amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda. "Jsme v bodu, že pokud prezident učiní toto rozhodnutí, ministerstvo obrany je připraveno a má kapacity a strategii to udělat," říká doslova americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Odpůrci vojenského útoku proti Iráku se ozvali třetí únorový víkend. Miliony lidí po světě demonstrovaly za mír. Největší protesty proti válce zažil Londýn. Volba mezi válkou a mírem, hlavní volba krize kolem Iráku, nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů a člen české Poslanecké sněmovny Jan Kavan. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Podle britského ministra zahraničí Jacka Strawa vstupuje irácké krize do své poslední fáze. Je to podle Jana Kavana přiléhavá charakteristika současného napětí kolem Iráku, nebo by ji nějak upřesnil?

Tak, já nevím, jak se definuje finální fáze nebo závěrečná fáze, ale každopádně se chýlí již k nějakému rozhodnutí, to zcela určitě.

Nechýlí se podle vás dlouho?

Ne, to si myslím, že se vůbec nechýlí dlouho. Já vůbec nechápu totiž celý tento spěch. Ta situace, myslím, v Iráku je poměrně stejná už deset, dvanáct let. Každopádně si nemyslím, že třeba od minulého roku do letošního roku se něco tak moc změnilo. Čili proč by se situace měla měnit z jednoho týdne na druhý najednou.

Rozumím vám správně, že když se čekalo deset let, může se dalších deset čekat?

Ne, tak to mně nerozumíte dobře, ne. Já jenom vysvětluji, že nevidím, proč by měl být ten spěch, kromě toho, že po polovině března, či konci března, bude v Iráku už velmi horko pro vojenské akce. Ale jinak samozřejmě logika situace tak, jak je nastavená, skutečně ten čas krátí v tom smyslu, že 28. února předloží pan Blix a Baradej, inspektoři OSN, další zprávu, kterou Američané zcela pochopitelně považují již za klíčovou. Bude důležitá v tom smyslu, zda bude optimističtější než ta poměrně optimistická, která byla předložena posledně.

Pokud byste z informací, které bezesporu, jako předseda Valného shromáždění OSN, máte k dispozici, měl říci, zda bude optimističtější než zpráva poslední nebo naopak bude podobná, či pesimističtější? Jaká bude?

To je velmi těžko odhadovat. Já si nerad odhaduji. Já jsem přesvědčený, že všechny země budou ve vyvážené, a jsem přesvědčen, že ta jeho zpráva bude vyvážená, ve vyvážené zprávě bude hledat ty věty, které budou chtít potom citovat. To znamená, jedna strana bude chtít citovat důkazy o tom, že Irák stále nespolupracuje tak aktivně, jak by mohl a že stále nedodal důkazy o tom, že zbraně chemického a biologického masového ničení již zničil. Za druhé ...

Mohu se zeptat, není to ale problém té zprávy, že umožňuje tolik různých interpretací?

Ne, já si myslím, že pokud chcete podat zprávu, která pokrývá všechny aspekty těch věcí, kterými byli inspektoři pověřeni, aby zjistili, tak ta zpráva je dlouhá a je vyvážená. Samozřejmě i z krátké zprávy lze vytrhávat z kontextu, a to není chyba zprávy.

Pokud byste měl v jedné jediné minutě popsat svůj pohled na nejlepší možné řešení, ale pozor, nejvíce reálné řešení krize kolem Iráku, jak by váš popis zněl?

Tak, pokud jde o reálné řešení, jsem samozřejmě ovlivněn tím, že jako diplomat a jako Honza Kavan si přeji mírové řešení. Řešení prostředky diplomatickými a politickými, to neznamená, že nelze, anebo, že není správné, naopak někdy vhodné používat prostředků nátlaku, a to co největšího nátlaku. Čili pro mě ideálním řešením by bylo, kdyby pod velkým nátlakem, hrozbou vojenského zásahu Saddám Husajn lépe spolupracoval a skutečně odzbrojil nebo umožnil inspektorům dokončit jejich práci. A uvědomte si, že inspektoři zničili více zbraní v minulosti, než bylo zničeno americkým bombardováním za poslední války v Perském zálivu. Čili není správné tu práci těch inspektorů podceňovat.

Deset let, podle vás, nebylo vyhozených a inspektoři provedli za uplynulých deset let víc než válka v Perském zálivu na začátku devadesátých let.

No, nezapomeňte, že inspektoři museli v roce 1998 odejít, čili samozřejmě ...

Samozřejmě, že hovoříme o té přestávce, ale ...

... v době, kdy tam pracovali, byli efektivní, což byl potom také důvod, proč je Irák nechal vyhodit. Ale myslím si, že mohou býti efektivní pod velkým tlakem a hrozbou, kdy současně ...

Promiňte. Je podle vás ten tlak, který je vyvíjen na Irák, dostatečný nebo může být ještě vyšší, když hovoříte o výrazném efektivním tlaku. Je aktuální tlak maximum možného?

To si nejsem jistý, zda lze takto posoudit, ale myslím si, že ten aktuální tlak je velmi vysoký, protože všichni vycházíme z přesvědčení, že Spojené státy americké jsou připraveny tam vojensky zasáhnout. Sto padesát tisíc vojáků jsou v Kuvajtu, si myslím, že je svým způsobem velký tlak sám o sobě. Samozřejmě mně jde o to, aby bagdádský režim odzbrojil, aby nepředstavoval nebezpečí pro mír a bezpečnost světa, a to je mimochodem podle Charty OSN jediný důvod, který by ospravedlnil invazi a vojenský zákrok. Ale samozřejmě, protože považuji Saddáma Husajna za krutého diktátora, mně jde i o to, aby on odešel, ale může například odejít i pod obrovským tlakem mimo jiné svých arabských sousedů a požádat o azyl.

Ale myslíte, že zatím takový tlak je na něj vyvíjen ze strany arabských sousedů?

Ze strany arabských sousedů se může ten tlak zvýšit, to bezesporu, a zvýší se například v případě, že budou arabské státy ujištěny, že mezinárodní společenství včetně Spojených států amerických myslí vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu vážně. V tu chvilku je možné od arabských států očekávat ještě ráznější přístup k Iráku, ale myslím si, že ...

Je podle vás tato cesta tou nejlepší cestou, kterou by bylo možné zvolit, tu, kterou naznačujete?

Je to jedna z cest, kterou je třeba vyzkoušet.

Pravděpodobně dny zbývají do chvíle, kdy Spojené státy americké předloží Radě bezpečnosti OSN novou rezoluci ohledně Iráku. Má být krátká a jasná. Tady jsou slova ministra zahraničí Spojených států Colina Powella:

Colin POWELL, ministr zahraničí Spojených států amerických (zvuková ukázka): Bude to rezoluce, která pouze shrne situaci takovou, jaká je a poukáže na to, že Iráčané své závazky neplní a že nespolupracují tak, jak bychom očekávali.

Konstatuje americký ministr zahraničí Colin Powell a pokračuje: "Podle našeho názoru už minulá rezoluce k Iráku, 1441, poskytuje dostatečnou pravomoc. Nová rezoluce nebude muset zmiňovat specificky vojenskou akci, protože ta je obsažena už v té existující," konec citátu. Britský ministr zahraničí Jack Straw se snažil ve svém pátečním vystoupení před členy Královského institutu pro zahraniční otázky tlumočit očekávání, že druhá rezoluce by mohla nebo měla dát Američanům a Britům zřetelnější mandát k vojenské akci. Podle jeho slov takový mandát už obsahuje rezoluce 1441. "Diplomatická řeč je notoricky známá tím, jak je víceznačná, v tomto případě je jazyk rezoluce OSN číslo 1441 zcela jasný. Buď Saddám Husajn odzbrojí dobrovolně, nebo silou," říká britský ministr zahraničí Jack Straw. Interpretuje si předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan rezoluci 1441 tak, že je v ní obsažena možnost vojenské operace Spojených států a případně spojenců proti Iráku?

Mám poněkud odlišný názor. Já se skutečně domnívám a myslím si, že se mnou naprostá většina členských států OSN, že rezoluce 1441 neobsahuje tomu, čemu Američané říkají automatická spoušť, to znamená, není tam jasně řečeno, že bez další rezoluce by mohlo dojít k vojenskému zákroku. Je tam ovšem jasné varování Saddáma Husajna, že pokud neodzbrojí, tak bude čelit vážným důsledkům, které potom nejsou specifikovány. Proto se domnívám ...

My jsme slyšeli, promiňte, my jsme slyšeli tedy interpretaci Colina Powella a Jacka Strawa. Podle vašeho názoru, jak znáte názory jednotlivých členů Organizace spojených národů, jsou tyto dvě interpretace ojedinělé až výjimečné v OSN?

Tak, jak já jsem hovořil s nejrůznějšímu politiky jak členských zemí rady bezpečnosti, tak většiny členských zemí Valného shromáždění OSN, ano, v tom smyslu, že k vojenské akci se většina členských států domnívá, že je zapotřebí jasný, nově definovaný mandát Rady bezpečnosti OSN na základě právě toho, že Saddám Husajn neplní rezoluci 1441. To znamená, kdyby například teď ještě odmítl zničit ty rakety, které podle inspektorů mají asi o třicet kilometrů delší dolet než je povoleno, a to už ani nemluvím o tom, kdyby se objevily důkazy existence zbraní chemického a biologického masového ničení, jejichž důkazy stále nemáme. Argument je, že on nepředložil důkazy, že je zničil. Ale na druhé straně inspektorům a ani Američanům se nepodařilo předložit důkazy, že ty zbraně se na území nalézají. Ale například ...

Ale byly tam.

Byly tam v minulosti, to víme.

A když nepředložil důkazy, že je zničil, tak pravděpodobně existují. To je chybná logika?

Ne, to není chybná logika, ale je tam slovíčko pravděpodobně, a to já nevím, jestli to je pro většinu států na světě důkaz, důvod k tomu, aby se zahájil tak vážný zákrok, jako je válka.

Promiňte, když ale byly na nějakém území zbraně, někdo nepředložil důkazy, že je nezničil, tak pokud samy nevyprchaly, tak existují asi stoprocentně, nebo ne?

Ne, tak to právě, že ne, pane redaktore.

Tak, co se s nimi ještě může stát?

Mohly býti zničeny. Já nepatřím k těm, kteří důvěřují Saddámu Husajnovi, čili je potřeba od něho požadovat důkazy o tom, že ty zbraně zničeny byly, a to inspektoři dělají. Čili oni tyto důkazy se snaží dát dohromady a rovněž hledají důkazy o tom, že ty zbraně se na území nalézají, proto souhlasím s názorem většiny států, že je třeba dát inspektorům více času, tuto práci dokončit, důkazy sehnat a předložit, posílit i jejich počet, dát jim i větší zdroje, protože oni jsou hlavní pákou, hlavním nástrojem, jak OSN může zjistit, zda je válka, a válka je s prominutím vůl. Válka je vždycky lidskou katastrofou a je s prominutím selháním diplomatů a politiků, ale je někdy nutná. Pokud ale bude v tuto chvilku nutná, je třeba předložit pro ni dostatečné důkazy.

Vy říkáte, více času. Rozumíte tím dostatkem času, například podzim roku 2003, ať inspektoři pracují a teprve poté, ať se rozhodne o válce? Stručná odpověď na tuto otázku.

Ne, mě nemůžete dotlačit k tomu, abych řekl nějakému datum, protože to si nemyslím, že je fair. Já si myslím, že ...

Promiňte, ale když hovoříte o dostatku času, tak charakterizujte, co je dostatek času nebo dostatek času je dalších deset let?

Dostatek času je tolik času, kolik inspektoři řeknou, že potřebují. Oni jsou jediní, kteří mohou zhodnotit, kolik toho času potřebují, a proto si myslím, že musíme pečlivě naslouchat tomu, co inspektoři 28. února a pravděpodobně ještě 14. března radě bezpečnosti sdělí a vycházet z této zprávy. Oni jsou v tomto smyslu určující.

Česká republika naznačila už v polovině ledna roku 2003, že je ochotna pomoci zbrojním inspektorům vyslat své specialisty do těchto zbrojních inspekcí a že celou věc máte tlumočit v Organizaci spojených národů vy. Je reálné, že by se i Češi podíleli na mezinárodních inspekcích, pokud mají být posilovány, což naznačujete.

Parlament České republiky nerozhodl, že to mám tlumočit já. Byl jsem o to sice požádán ministrem obrany a jeho příslušný dopis jsem odevzdal, ale ministerstvo zahraničí rozhodlo, že tuto žádost má tlumočit pochopitelně velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček.

Je to reálné, aby čeští, protože předpokládám, že komunikujete se svým bývalým náměstkem, v současnosti velvyslancem České republiky při OSN Hynkem Kmoníčkem, je reálné, aby se čeští specialisté zapojili do těchto inspekcí?

To rozhodnutí je teď zcela v rukou inspektorů OSN.

A váš názor?

V této chvíli na to nemám názor.

Vy nemáte názor?

Může vás to překvapit, pane redaktore, ale na některé otázky výjimečně nemám názor.

Zmiňte ještě některé, na které nemáte názor?

Zatím mě žádný nenapadá.

Pokračujeme v tématu krize kolem Iráku. Rusko ve čtvrtek ústy svého ministra zahraničí Igora Ivanova pohrozilo, že může vetovat novou rezoluci k Iráku v Radě bezpečnosti OSN, pokud bude na zbrojní inspektory Spojených národů vyvíjen politický nátlak. Hovoří ministr zahraničí Igor Ivanov.

Igor IVANOV, ruský ministr zahraničí (zvuková ukázka): Chtěl bych upozornit na zprávy, které nás znepokojují.

Konstatuje ruský ministr zahraničí Igor Ivanov a pokračuje: "Inspektoři OSN jsou podle těchto zpráv pod velmi silným tlakem, který je má vyprovokovat buď k opuštění Iráku jako v roce 98, nebo k předložení zprávy v radě bezpečnosti, která poslouží jako ospravedlnění nasazení síly vůči Iráku. Jsou podle Jana Kavana obavy Ruska o tlacích na inspektory oprávněné?

Pan ministr Ivanov nepředložil žádné důkazy o tom tlaku na inspektory, ani neřekl, kdo ten tlak vykonává. Čili na základě takto neúplných informací se k tomu skutečně nemohu vyjádřit. Pokud existuje nějaký tlak na inspektory, je třeba se tomu bránit, protože znovu opakuji, inspektoři mají mít podporu jak personální, technickou, finanční, jakoukoliv od všech států, kterým záleží na odzbrojení Saddáma Husajna a na mírovém řešení. Ale jak je chceme od těch, kteří jsou pro válečný zákrok, tak je musíme chtít i od ostatních, to znamená, pro všechny argumenty předložit důkazy.

Jak jsme řekli, dny zbývají do chvíle, kdy před Radu bezpečnosti OSN předstoupí šéf zbrojních inspektorů OSN Hans Blix se svou další zprávou. Podle vás je nepravděpodobné, že by tato zpráva mohla dát argumenty pro útok?

V této chvíli je ještě předčasné, protože týden v politice je hrozně dlouhá doba, a pokud například během tohoto týdne Irák jasně odmítne, poté, co bude požádán inspektory, zničit ty rakety, které mají delší dolet, než je povoleno, nebo pokud skutečně budou objeveny důkazy, že například chemické zbraně se tam nalézají, tak to si myslím, že bude dostatečný důvod pro vojenský zákrok. V případě, že takovéto důkazy předloženy nebudou, dojde v radě bezpečnosti k velmi kontroverzní závažné diskusi.

To už ostatně naznačuje i americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Americká armáda je nyní v oblasti Perského zálivu připravena provést invazi do Iráku, pokud se americký prezident George Bush rozhodne pro vojenskou operaci. Tady jsou slova Donalda Rumsfelda.

Donald RUMSFELD, ministr obrany Spojených států amerických (zvuková ukázka): Jsme v bodu, že pokud prezident učiní toto rozhodnutí, ministerstvo obrany je připraveno a v současnosti už má kapacity a strategii na to to udělat.

Říká doslova americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Nejsou tato jeho slova nejlepším důkazem, že Rada bezpečnosti OSN a její stanovisko je už na vedlejší koleji?

To si skutečně nemyslím, že je na vedlejší koleji, protože jsem přesvědčen, že Spojené státy jako velmi demokratická země si přeje, aby její rozhodnutí, učinit takovýto vojenský zákrok proti Iráku se všemi důsledky, které to bude mít, bude toto chtít mít posvěceno, legitimizováno rozhodnutím OSN.

Myslíte, že k tomu, promiňte, myslíte, že k tomu například vede i to, že americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že tři čečenská uskupení byla zanesena do seznamu teroristických nebo extrémistických skupin, a tím si vlastně Spojené státy americké získávají podporu Ruska? Interpretujete jako diplomat tuto zprávu?

To tak nutně neinterpretuji, protože již v minulosti řada amerických politiků se vyjadřovala o některých akcích v Čečně, jako o akcích teroristických, stejně tak jako o té akci, kterou Čečenci provedli v moskevském divadle, při níž zahynula řada lidí. Ale je pochopitelné, že se Spojené státy v této chvíli velmi snaží získat podporu, a to nejenom Ruska, ale i členů rady bezpečnosti, kteří jsou takzvaně voleni, respektive nejsou takzvaně voleni, ale jsou skutečně voleni na rozdíl od těch permanentních, Angoly, Kamerunu, Guiney a Mexika, Chile a dalších, protože budou potřebovat pro to rozhodnutí nejméně devět z patnácti hlasů, a kdyby jim na radě bezpečnosti nezáleželo, tak tento vojenský zákrok mohly Spojené státy učinit již loni. Já si myslím, že jim skutečně jde o tu podporu OSN získat.

Agentura AP s odvoláním na nejmenované představitele OSN konstatuje, že polovina ze zhruba desíti set pracovníků humanitárních misí OSN působících v Iráku odjíždí kvůli hrozící válce z Bagdádu, to není možné interpretovat, že sama Organizace spojených národů začíná čím dál méně věřit v mírové řešení krize?

Je naprosto pochopitelné, že musíme vzít na vědomí vysokou pravděpodobnost vojenského zákroku. Nebýt na to připraveni by bylo skutečně naivní a hloupé, a to nejenom tím, že odjedou ohrožení pracovníci, ale OSN se dnes již zabývá, například mapováním rekonstrukce Iráku po válce, to znamená, se zajištěním potravin, se zajištěním vody, zajištěním vybudování zničené infrastruktury a těchto věcí.

OSN je tedy připravena a připravuje se už na zajištění situace po válce?

Plány, jak se s podobnou situací vyrovnat, se samozřejmě již v rámci OSN diskutují. Bylo by neuvážené něčím takovým se nezabývat, protože obrovské problémy vznikají právě na těch územích, kde došlo ke konfliktu, a potom se jaksi postkonfliktní rekonstrukce ignoruje nebo podceňuje, včetně například Afghánistánu a jiných zemí, kde do dnes se ty problémy řeší. Čili ..., a v Iráku to bude ještě daleko, daleko složitější. Čili bylo by od OSN nezodpovědné se tímto nezabývat. Ano, zabýváme se tím.

Krize kolem Iráku přinesla i výpad francouzského prezidenta Jacquese Chiraca vůči kandidátským zemím, které chtějí vstoupit a mají vstoupit do Evropské unie. Tady jsou pondělní Chiracova slova:

Jacques CHIRAC, francouzský prezident (zvuková ukázka): Vstup do Evropské unie předpokládá aspoň minimální ohled na ostatní, pokud první obtížné otázky sdělí tyto země svůj názor bez ohledu na názor těch ostatních, do jejichž řad chtějí vstoupit, to není příliš odpovědné chování. Myslím, že zmeškaly dobrou příležitost mlčet."

Konec citátu francouzského prezidenta Jacquese Chiraca. Na kolik podle vás Chiracova slova mohou ovlivnit referenda v těch zemích, které chtějí vstoupit do Evropské unie, a co podle vás tím vzkazem, který v pondělí Chirac tlumočil kandidátským zemím, učinil?

Já považuji Chiracova slova za krajně nevyvážená, unáhlená a nevhodná, a je škoda, že je vyřkl. Ale poté, co je vyřkl, neměli bychom je dramatizovat. Měli bychom říci: "To byla jeho reakce na chvíli," a ukázalo se, že ne každá politik, ne každý diplomat je schopen se vždy a všude ovládnout. Dnes jsem o tom hovořil s ministrem zahraničí Polska panem Cimoszewiczem a shodli jsme se v tom, že pokud toto by měl být signál kandidátským zemím, že by po vstupu měly jaksi, po vstupu do Unie, měly jaksi s prominutím držet hubu a krok a byly v nějakém šiku, tak je to velmi špatně a měli bychom se tomu bránit. Já si myslím, že takovéto nebezpečí nehrozí, jsme na něj připraveni. Řada malých a středních států, z nichž je v Evropské unie většina, by ani nic takového nedovolila, to znamená, nemyslím, si, že by to mělo ohrozit referendum, a je dobře, že prakticky všechny státy reagovaly na Chiracova slova odmítavě. Na druhé straně musím říci aspoň jednu větu, Chirac hovoří o nutnosti konzultace, a já jsem přesvědčen o tom, že to je třeba podtrhnout. My se skutečně musíme naučit konzultovat se všemi našimi budoucími partnery v Evropské unii důležitá politická rozhodnutí.

Nyní otázky posluchačů. Poprosím vás, o pokud možno co nejstručnější odpovědi. Otázek, které chodí stále hodně a na téměř všechny hosty, jsou otázky týkající se volby prezidenta České republiky. Vy jste byl v New Yorku když Jan Sokol, děkan Fakulty humanitních studií, předstoupil před poslanecký klub ČSSD, už jste podepsal Sokolovu kandidaturu na úřad prezidenta?

Ne, ještě jsem ji nepodepsal, ale podepíši. Nepodepsal jsem ji jedině z toho důvodu, že jsem zatím na ten seznam nenarazil, ale bude k dispozici v úterý na běžném zasedání poslaneckého klubu ČSSD.

Je tedy Jan Sokol vaším kandidátem a jste o něm stoprocentně přesvědčen jako o dobrém prezidentském kandidátovi?

Já samozřejmě jeho kandidaturu podepíši a budu se řídit většinovým rozhodnutím ČSSD. Jana Sokola znám ještě z Federálního shromáždění a máme řadu přátel ještě z disentu, ale, pane redaktore, volba je tajná.

Dobrá, to respektuji, protože nic jiného mi nezbývá, je to dokonce i v ústavě. Další otázky, které na vás přicházely, tak se týkaly zpráv, o nichž referovala české média v polovině února, a to, že ani po půl roce pracovníci Národního bezpečnostního úřadu nedokončili vaši prověrku. Považujete to zatím za chybu?

Co jestli považuji za chybu, že nebyla dokončena?

Ano, že stále nemáte prověrku.

Já nevím, jestli to lze považovat za chybu. Byl bych rád, kdyby byla již co nejdříve dokončena, ale to skutečně nezáleží na mě. I v době mého působení na ministerstvu zahraničích věcí znám případy velvyslanců, kteří čekali i několik let na vyřízení své prověrky, takže mě tato pomalost ...

Nepřekvapuje?

... nepřekvapuje, ale samozřejmě, protože jde jaksi o mou vlastní prověrku, tak bych si přál, aby byla vyřízena co nejdříve.

Vy zůstanete poté, co skončíte jako předseda Valného shromáždění OSN, chcete zůstat zaměstnancem ministerstva zahraničí?

Moje smlouva s ministerstvem zahraničních věcí je pouze na rok, to znamená, do konce mého mandátu jako předsedy Valného shromáždění OSN.

Ptal jsem se, zda chcete ji prodloužit, zda z vaší strany bude zájem o prodloužení?

K tomu se v této chvíli neumím vyjádřit. Já po návratu se budu věnovat plně svým poslaneckým povinnostem.

Jan Kavan, předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů, člen české Poslanecké sněmovny. Já děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec.


Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.


Citace rozhovoru v médiích


OSN začala evakuaci z Iráku

Mladá fronta DNES, 22. 2. 2003, strana: 10 - Polovina z 900 pracovníků humanitárních misí OSN působících v Iráku již odjela kvůli hrozící válce z Bagdádu. Mluvčí OSN Stephane Dujarric řekl, že evakuace pracovníků je preventivní opatření, které má usnadnit případnou evakuaci v budoucnu. Evakuaci doporučilo newyorské vedení misí.

Někteří z pracovníků dostali dovolenou, další se zúčastní přípravných kurzů a ostatní budou zapojeni do projektů v zemích v okolí Iráku. Personál je stahován nejen z Bagdádu, ale i z misí po celé zemi. V Iráku působí Světový program pro výživu, Program OSN pro rozvoj, Dětský fond OSN a další programy OSN. Byly do Iráku vyslány po válce v Perském zálivu s úkolem ulehčit dopad sankcí na irácké civilisty.

Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan včera v BBC řekl, že OSN zpracovává plány k případné poválečné obnově Iráku. "Plány, jak se s podobnou situací vyrovnat, se samozřejmě v OSN již diskutují. Bylo by neuvážené se něčím takovým nezabývat," uvedl. Dá se tím podle něj předejít problémům, kterým dodnes čelí například Afghánistán.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  05:55 GMT
FTSE 6406.80 -11.00
Dow Jones 12525.7 -48.11
Nasdaq 2467.70 -9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright   Nahoru ^^ BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc  
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK