BBCi Home Page BBC World News BBC Sport BBC World Service BBC Weather BBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
čtvrtek 20. února 2003, 18:00 SEČ
Jan Sokol
děkan FHS UK
děkan FHS UK
 


Jan Sokol zdůraznil, že zatím není oficiálním kandidátem na úřad prezidenta České republiky.

Záznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Soudnictví, školství, věda a evropská integrace, především tato témata považuje děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Jan Sokol za hlavní priority své případné kandidatury na úřad českého prezidenta. Podle vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petra Mareše může být Jan Sokol jako prezident garantem, že reforma veřejných financí se nedotkne investic do vzdělání, naopak.

Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): Jsem si zcela jist, že prezident svými vystoupeními, svými názory vyslovovanými na nejrůznější úrovni, a k tomu má jistě mnoho příležitostí, může takovýto postoj podpořit a může být jedním z těch mluvčích, které veřejnost poslouchá a jejíž názoru si váží, který přijímá, a to je velmi důležité.

Konstatuje předseda US-DEU a vicepremiér Petr Mareš. Nejen o prioritách Jana Sokola jako kandidáta na úřad českého prezidenta bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Zároveň omlouvám sníženou kvalitu svého hlasu. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Jan Sokol. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý večer.

Začněme jedním vaším citátem. Pronesl jste jej 15. února 2003 v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes. Cituji doslova: "Zároveň do politiky přicházím trochu jako nový vítr, nebyl jsem součástí politických událostí posledních let." Konec citátu. V čem podle Jana Sokola potřebuje česká politika nový vítr?

Vidím to jednak ve formulaci témat, o kterých se mluví, a také v jisté změně způsobu, jak spolu lidé komunikují.

Podle vás česká politika potřebuje formulovat nebo přinést nová témata, o nichž zatím nehovoří a veřejnost je považuje za palčivá?

Abych uvedl příklad, velká debata se vedla okolo prezidentských kompetencí v oblasti milostí a volit, což je jistě vážný problém, ale když se to takto řekne, tak to zastírá ten skutečný problém a to, že ten justiční systém nefunguje uspokojivě, a to je to skutečné téma, nikoliv prezidentské kompetence, které jsou koneckonců jakési záchranné brzdy.

V čem podle vás nefunguje justiční systém dostatečně, že se musí hovořit o milostech?

Myslím, že to je jednak trvání procesů, jednak stav, kdy jednotlivé rozsudky stojí proti sobě a přílišný formalismus toho soudního řízení, kde se při každé možné chybě všechno vrací a tím se ty procesy protahují. Konečně také, pokud vím, soudci nedostatečně vysvětlují, proč rozsoudili tak, jak rozsoudili a tedy ti občané mají pocit, že to jsou jenom jakési zkroucené paragrafy, které o nich rozhodují.

Jaké další téma by nový vítr měl přinést do politiky?

Řekl jsem, že to je právě tato otázka. Ale podobně je to s fungováním státu i v jiných oblastech. Tam, kde se občan setkává se státem, by ti lidé, kteří ho tam reprezentují, ať je to policie, úřady, kdekoliv, by si měli být vědomi toho, že reprezentují stát.

Kde podle vás zatím politici nedostatečně reprezentují stát?

Politici, u těch se to očekává a tedy ho, politici se snad tomuto zpronevěřují jenom ve volebním boji. Možná ten volební boj protahují příliš dlouho, takže máme dojem, že pořád spolu bojují místo, aby koukali něco rozhodnout a udělat.

Není ovšem problém v tom, že v Česku je moc voleb?

Možná ano.

Možná nebo určitě?

To jsem o tom tolik nepřemýšlel. Je pravda, že ta předvolební atmosféra, jakoby tu pořád vládla a jako kdyby politika byla jenom toto, kdo z koho. Ačkoliv přece my volíme své zástupce pro to, aby vládli, aby něco dělali. A těch věcí k dělání je tu dost.

Kdy jste v posledních pěti letech, dejme tomu od roku 1998, kdy vypršelo funkční období vládě premiéra Josefa Tošovského, v níž jste byl ministrem školství, byl, mírně řečeno, rozčarován z politiky, mohl byste vyjmenovat jeden, dva, tři momenty?

Jeden z nich bylo odmítnutí školského zákona, jiný takový moment byl způsob, jakým se připravovala prezidentská volba.

Co máte na mysli? Konkrétně prosím.

Mám na mysli takovou určitou lehkomyslnost, s kterou se k tomu tématu od začátku přistoupilo. A jinak si teď nevzpomínám, že bych, nevzpomínám si na žádný.

Dám vám dostatek času na to, abyste vzpomínal. Když se Václav Havel začátkem roku 1998 ujímal podruhé úřadu českého prezidenta, krom jiného veřejnosti z balkonu na třetím hradním nádvoří slíbil:

Václav HAVEL, tehdejší prezident České republiky (zvuková ukázka): Tak, jako dosud chci i nadále dělat vše, co je v mých silách a možnostech, aby v české politice převládla atmosféra tvořivé diskuse nad atmosférou intrik, mocenských kalkulů a vzájemných podrazů a aby se veškeré úsilí politiků různých politických orientací soustředilo k jedinému cíli, rychle a účinně řešit velké ekonomické a sociální problémy naší země, rychle a koncepčně reformovat celou velikou oblast veřejných zájmů jako je zdravotnictví, školství, výzkum či kultura a rychle a účinně dotvářet legislativní a koncepční rámec rozvoje našeho hospodářství včetně vskutku průhledného dovršení privatizace.

Slova, archivní slova Václava Havla z února 1998, kdy složil slib pro druhé funkční období v úřadu českého prezidenta. Nakolik by Jan Sokol jako možný nástupce Václava Havla kritizoval politické strany za atmosféru mocenských intrik, politických kalkulů a podrazů, jak to činil Václav Havel?

To bych nepovažoval za svoji kompetenci.

Neříkáte to proto, že máte před volbou?

Ne, já si myslím, že politika má podporovat morálku především právě nástroji práva a že politik tu není od toho, aby zvedal prst, ale aby se přičinil o to, aby se ty věci neděly, má k tomu totiž nástroje, jiné nástroje, než zvednutý prst.

Jaké nástroje by měl prezident republiky, aby změnil atmosféru mocenských intrik, politických kalkulů a podrazů?

Já si nemyslím, že první, že to je příliš paušálně řečeno. Koneckonců strany mají nějaké své zájmy, které musí sledovat, protože zastupují zase určité zájmy. Možná je třeba pomoci jim komunikovat, aby neztrácely ze zřetele také ty zájmy, které to přesahují, které se týkají každého.

Byl byste komunikátorem a je to nutné pro budoucího prezidenta?

Myslím, že ano.

V čem si podle Jana Sokola politická elita zaslouží největší kritiku nového prezidenta, podíváte-li se na současný stav?

Jednak myslím si, že to je právě taková, jestli je tam nějaká zvláštní atmosféra, tak je to atmosféra jakéhosi uzavření do těch vlastních představ, která se hodně odděluje od toho, o co opravdu jde. Uvedl jsem ten jeden příklad, mohl bych uvést i další.

Byl by, promiňte, byl by například tím příkladem i poslední vývoj v sociální demokracii, kdy se, řekněme, agendou, o níž se diskutuje v médiích, je to, co pronese bývalý předseda z Vysočiny, že on půjde do přímé volby až ve chvíli, kdy tam nebude současné vedení a podobně?

Jistě, to je taková, ale to je takový folklór té politiky.

Vám přišla ta slova Miloše Zemana jako folklór?

Myslím, že ano.

Myslíte, že i on je tak pronášel jako popíchnout Vladimíra Špidlu a Špidla pak, aby popíchnul Zemana?

To není zase to nejdůležitější, důležité je, že takovéto události zatlačí do pozadí ty skutečné problémy.

Promiňte, ale asi to nejdůležitější je, když takováto událost může zatlačit daleko důležitější problémy společnosti.

To záleží na tom, jak je ti lidé berou. Když se pro lidi, kteří hledají své prosazení, to možná je, ale víte, tady i z té druhé strany je ochota takovéto věci referovat a široce o nich mluvit, kdežto takové věci jako je třeba reforma financí, se velké pozornosti netěší.

Bezmála měsíc se o vás píše jako o možném prezidentském kandidátovi stran vládní koalice. Ve středu jste byl na poslaneckém klubu ČSSD a ve čtvrtek na poslaneckém klubu US-DEU. Je již možné k vašemu jménu definitivně přiřadit přídomek kandidát stran vládní koalice na úřad prezidenta?

Nikoliv. Domluvili jsme se, že do konce týdne bude sepsána jakási dohoda těch koaličních stran, samozřejmě, že to není žádná úplná záruka, ta volba je tajná, může se ještě ledacos objevit, mohou vzniknout také pomluvy a podobné věci.

Promiňte, hovoříte o dohodě stran vládní koalice, která bude jakoby dodatkem ke koaliční smlouvě?

To nevím, ale dohoda, že jsem jejich společným kandidátem. A já netrávím čas počítáním hlasů. Řekl jsem, že slovo předsedů těch tří stran mi stačí.

Existuje, a vy už jste to naznačil v předchozí odpovědi, něco nebo někdo, co nebo kdo by mohl vaši kandidaturu na úřad prezidenta zvrátit?

To já nevím.

Pomluva?

Ty pomluvy už se objevily a mohl ...

Které například?

O tom, že mám falešný diplom například, o té se hojně diskutuje.

Ale ty jste několikrát odmrštil.

Jistě.

Myslel jsem, že je nějaká nová pomluva.

Snad ne.

Když se o vás začalo hovořit jako o možném kandidátu stran vládní koalice na úřad prezidenta, dal jste si podmínku, a to zřetelné záruky, že se stanete koaličním kandidátem se silnou podporou. Předseda US-DEU Petr Mareš před týdnem k těmto zárukám uvedl:

Petr MAREŠ, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje, předseda Unie svobody-DEU (zvuková ukázka): Tady nemůžeme poskytnout žádnou záruku, která by byla zformalizovatelná. Já bych byl velmi nerad, abychom zvažovali některou z těch cest, jako jsou kontroly lístků, které budou poslanci nebo senátoři vhazovat do uren. Já si nicméně myslím, že předsedové všech tří stran jsou schopni takové komunikace se svými poslanci a senátory, aby mohli říct jasně: "Ano, tato podpora tady je, nebo není."

Uvedl před týdnem v rozhovoru pro BBC předseda US-DEU Petr Mareš. Místopředsedkyně ČSSD Marie Součková k zárukám pro Jana Sokola v pondělí dodala:

Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví, místopředsedkyně ČSSD (zvuková ukázka): Já se domnívám, že měla by být nominace za všechny tři politické subjekty v rámci koalice a na předních místech bych velmi ráda viděla předsedy jednotlivých politických stran.

Říká místopředsedkyně ČSSD Marie Součková. Tedy pro vás bude dostatečnou zárukou ona dohoda s podpisem předsedů tří koaličních stran?

Ano. Tady je hezky vidět, jak vypadá politika, když se vychází z toho, když se vychází z té základní nedůvěry. Civilizovaná společnost se od té méně civilizované liší tím, že lidé si v zásadě věří a tedy neuvažují o kontrolách a kdovíjakém nebo dokonce o veřejném hlasování a takových věcech, protože si věří.

Není ale i ta písemná dohoda, kterou mají podepsat předsedové tří koaličních stran přístupem na tu hru, že si v české politice nedůvěřují lidé a že vlastně ani Jan Sokol nedůvěřuje poté, co viděl dvě předchozí volby?

Já jsem řekl, že netrvám na žádné smlouvě, že mi stačí jejich slovo.

Nakonec ale bude smlouva?

Patrně bude smlouva, ano.

V případě, že v souboji o prezidentský úřad příští týden prohrajete, budete si vyčítat, že jste si prezidentskou kandidaturou uškodil?

Ne, opravdu ne.

Neuškodil, ani to, co jste musel o sobě vyslechnout nebo přečíst si?

To není tak zlé, to člověk trošku má příležitost také zpytovat svědomí.

Kdy jste zpytoval svědomí poté, co jste si přečetl nebo něco o sobě slyšel?

Tak člověk se ledacos o sobě dozví a má si rozmyslet, co je na tom pravdy.

Co teď promýšlíte?

Tak ty kritiky mého třeba postoje k Německu.

Nejvyšší představitelé KSČM deklarovali, že Jana Sokola s největší pravděpodobností volit nebudou. Taková slova pronesl předseda strany Miroslav Grebeníček či místopředseda strany Václav Exner.

Václav EXNER, místopředseda KSČM (zvuková ukázka): Mám-li mluvit o takovém tom nejvnitřnějším pocitu, tak ani jeden z těchto kandidátů není mým favoritem a přivítal bych, kdyby byl lepší kandidát.

Slova místopředsedy KSČM Václava Exnera, když hovořil o Janu Sokolovi a Václavu Klausovi. Předseda jihočeských komunistů Petr Braný tvrdí, že by v současnosti volil spíše kandidáta ODS.

Petr BRANÝ, předseda jihočeských komunistů (zvuková ukázka): Takže já jsem pro to řešení a po všech těch vyhodnoceních, mně bližší je, i když vím, co je symbolika v politice, Václav Klaus.

Předseda jihočeských komunistů Petr Braný. Má cenu, aby Jan Sokol ještě chodil na poslanecký klub KSČM, když prohlášení vedení strany jsou vůči vaší kandidatuře tak jednoznačná?

To má vždycky smysl, protože poslanci jsou lidé. A lidé mají tu výhodu, že mluví a poslouchají. Právě tam, kde spolu lidé nemluví a neposlouchají se, vzniká atmosféra, taková lehce paranoidní atmosféra strachu, nedůvěry ...

Promiňte, ale oni s vámi ještě nemluvili a už říkají: "Ne."

To je v pořádku, mají mít nějaký předběžný názor, to lidé mají a jaké cíle tím pánové sledují, to není moje věc. Ale já věřím na to, že člověk s kterým promluvíte, něco uslyší a třeba mi i něco řekne.

Proto půjdete na poslanecký klub KSČM?

Jistě.

Teď, když se budeme bavit o tom, čím už jste si prošel. Jak bylo řečeno, ve středu jste absolvoval pohovor na poslaneckém klubu ČSSD, ve čtvrtek na poslaneckém klubu US-DEU. Předseda poslaneckého klubu unionistů Karel Kühnl po setkání s Janem Sokolem uvedl:

Karel KÜHNL, předseda poslaneckého klubu US-DEU (zvuková ukázka): Hovořili jsme s panem profesorem Sokolem a dospěli jsme k závěru, že jednomyslně celý klub podpoří kandidaturu pana profesora Sokola. Domnívám se, že stojíme před největší šancí prezidenta skutečně zvolit, určitě větší, než v předchozích dvou pokusech v parlamentu.

Pronesl předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Vy jste dodal, že na poslaneckém klubu jste konečně mluvili o skutečných problémech a ne o pseudoproblémech. O kterých pseudoproblémech jste musel mluvit na poslaneckém klubu sociálních demokratů?

Ti poslanci si přáli, aby to zasedání bylo uzavřené. A já nechci všechno reprodukovat, o čem se tam mluvilo. Tak jeden z takových pěkných problémů byl restituce katedrály svatého Víta.

Pseudoproblém tedy?

To je skutečně pseudoproblém, navíc ještě vyjádřený z neznalosti té věci.

A jiný pseudoproblém?

Můj diplom.

Ten už je veřejnosti dostatečně znám?

Ano.

Ještě tam byl nějaký pseudoproblém, o němž se v novinách nepíše?

Počkejte, teď, abych si to nespletl, já si to tak nepamatuji, co všechno tam bylo.

Tak ještě vám dám opět nějaký čas, jestli si vzpomenete, můžete kdykoliv vstoupit do mé řeči. Dovozuji si správně z těch vašich slov, která jste pronesl o problémech a pseudoproblémech, které se řešily u sociálních demokratů a u unionistů, tedy o tomto poměru, že názorově máte blíž k unionistům a k lidovcům než k sociální demokracii?

To nevím, že by z toho tak úplně plynulo. To je jenom tak, že v té sociální demokracii pochopitelně si mě nějak zařazují a ti, kteří mě neznají, si myslí, že to zařazení je to důležité. Ti, kteří mě znají, si to nemyslí a s těmi nemám problém.

Další téma, program Jana Sokola pro úřad prezidenta, byť už v první části o tom byla částečně řeč. Který problém považujete za nejpalčivější, že byste mu chtěl věnovat první projev ve funkci prezidenta, stanete-li se jím?

Myslím, že to první téma je důvěra občanů v tento stát. To, že je třeba, aby naši občané vnímali Českou republiku jako svůj stát.

Vy si myslíte, že ji nedostatečně vnímají jako svůj stát?

Myslím, že ne.

Co to dokazuje?

Tady není nebo můj problém není kritizovat v té věci občany, ale něco pro to udělat.

Promiňte, asi jste nerozuměl mé otázce. Na základě jakých argumentů stavíte tezi, že veřejnost se ne zcela identifikuje se státem?

To je patrné z toho, jak se občané staví k politice. Já žiji mezi normálními lidmi a jezdím dopravními prostředky, a tak to slýchám. Pořád je tu takové to oni tam, kdežto my tady.

Vy se jim nedivíte, když občané čtou a poslouchají folklór: "Vysočino ...."

Právě, já se jim vůbec nedivím, ale uvažuji o tom, co pro to může například prezident republiky udělat.

Co byste krom toho, že byste pronesl první projev, kdybyste tento problém popsal detailně, co byste konkrétně pro to udělal a situaci změnil?

Ta činnost prezidenta není exekutivní, to jest nedá se od něj očekávat žádný zázrak a já si myslím, že tady ani nejde o nějaké spektakulární činy. To je věc jaksi dlouhodobého působení a koneckonců i vlastního vystupování. Ten způsob třeba politické komunikace, víte, já mám takovou zkušenost, že když třeba malý kluk hodně křičí a vy na něj začnete šeptat, tak on taky přestane křičet.

Chcete tím říct, že byste šeptal?

Ne, ne, ale když nasadíte určitý způsob hovoru, tak ten, s kým mluvíte, má obtíž nasadit moc jiný.

O dalším problému, o němž by asi měla být řeč, a vy jste to naznačil už v té první části, soudnictví, respektive spravedlnost v České republice, dále školství, věda, výzkum a problematika evropské integrace. Co byste především udělal pro to, aby se téma evropské integrace, kdy Českou republiku v červnu čeká referendum o vstupu země do Evropské unie, stalo hlavním tématem, protože od voleb politici, dá se říci, že promrhali čas?

Já se domnívám, že ano.

A co byste udělal pro to, aby ten promrhaný čas byl využit?

Myslím, že tady člověk může jenom ukázat vlastní starost, nebát se jí dát najevo, zdůraznit význam, který to pro nás má, což zdaleka není především význam hospodářský, ale ten význam je politický respektive bezpečnostní.

Když jste hovořil, pane profesore, o starosti, máte starost, že tak, jak jsou v současnosti karty rozdány, může veřejnost ještě říci "ne" vstupu země do Evropské unie?

Myslím, že odpovědný politik tuto starost musí mít.

Vy osobně ji máte?

Já ji mám.

Že voliči můžou říct "ne"?

Jistě, mohou říct "ne".

Nakolik tomu přispívají i například takové výroky, které pronesl v pondělí francouzský prezident Jacques Chirac v souvislosti s postojem některých kandidátských zemí včetně České republiky, respektive jejich nejvyšších představitelů k irácké krizi?

Myslím, že pan prezident Chirac naše občany tolik neovlivní, jako spíš různí lidé, kteří je něčím straší.

Koho máte na mysli? Buďte konkrétní, prosím.

No, podívejte se, když se začalo, když byla ta jednání v Bruselu, tak se tady začaly organizovat zemědělské protesty. Přitom zemědělci už dnes mají téměř všechny nevýhody a nemají ty výhody. Nikoho jiného, než zemědělce tady nečeká, pro nikoho jiného to není taková výhoda jako pro zemědělce. A přece se organizovaly, je pravda, že těch zemědělců tam mnoho nepřišlo, ale někomu stálo za to takovou věc organizovat.

Ale pravděpodobně to někomu stálo za to, že asi není přesvědčen o tom, že ty výhody pro zemědělce jsou dostatečné?

Co to znamená dostatečné? Oni pro zemědělce jsou, zatímco pro jiné vrstvy společnosti už z toho vlastního přístupu takové přímé výhody neplynou.

Chcete tím říct, že byste přesvědčoval právě tuto skupinu, že její argumentace je lichá, chabá?

I tuto skupinu, jistě.

Které další?

Tak potom jsou lidé, kteří přistoupí na to, kteří zvolí takovou tu obranářskou strategii, kteří si neuvědomují, co bychom udělali, kdybychom se tady uzavřeli. Já rozumím tomu, že každé otevření, i to evropské, určitým lidem může přinést ztrátu, ale že znamená například otevřenější soutěž.

Chcete touto argumentací, jak teď tady hovoříte, na ní postavit i svůj kandidátský projev na úřad prezidenta, protože proti vám bude kandidovat Václav Klaus?

Na tomto bych ho nechtěl stavět.

Na čem byste chtěl stavět, můžete-li prozradit, co se vám honí v hlavě v souvislosti s vaším kandidátským projevem?

Já bych to, tam by si člověk chtěl nechat určitý moment překvapení.

Ale můžete prozradit aspoň čtvrtinu překvapení, tři čtvrtiny si můžete nechat na Hrad.

Vy jste velice vemlouvavý v tomto. Chtěl bych naznačit, že česká politika přes všechnu kritiku prodělává jakýsi vývoj, který je zajímavý a který po mém soudu svědčí o jakémsi dospívání nebo zrání.

Budete hovořit tedy o dospívání a zrání české politiky?

Ano.

Hovoříme-li v současnosti také o budoucích úkolech prezidenta České republiky, nakolik podle vás by měl vstoupit prezident republiky, bude-li zvolen nepřímou volbou, do změny ústavy, do změny ústavy, která bude souviset s přímou volbou hlavy státu, potažmo možná i se změnou ústavního systému, protože Václav Klaus a ODS před volbami a Vladimír Špidla po senátních volbách naznačoval, že by se například Senát mohl víc provázat s regionální samosprávou, s kraji a mohly by tedy jedny volby ubýt.

To jsou zajímavé myšlenky, o tom se dá diskutovat. Já si nemyslím, že by tady prezident měl vyvíjet nějakou iniciativu, protože to není jeho poslání podle naší ústavy. A mně přijde důležité vnímat ústavu jako pravidla, to je zadání. V každém případě bych se velmi bránil nějaké účelové změně ústavy, protože když sledujete i stanoviska těchto lidí a těchto stran třeba k té přímé volbě, tak ona jsou vždycky, ona se velmi často mění podle toho, jak cítí každý své šance.

Tedy brzdil byste účelovost politiků v případě, že byste byl prezidentem, co se týče změn ústavy?

Ano. Tam totiž to nebezpečí je v tom, že ústava vyžaduje třípětinovou většinu a tedy se musí dělat velká, široká jednání, kde si každý něco přihodí. A kdyby se to takhle dělalo, tak bychom se možná mohli divit, co by z toho vyšlo.

Zatím se nedostalo poslancům a senátorům tak ostré prohlášení k volbě prezidenta republiky jako v případě Jana Sokola. Hovořím o prohlášení Českého svazu bojovníků za svobodu, kteří doslova poslancům i senátorům napsali: "Nebojovali jsme za republiku, v jejímž čele by měl stát pan Sokol nebo někdo jemu podobný a jsme povinni to veřejně jménem všech živých i mrtvých odbojářů prohlásit." Čím si vysvětlujete, že zrovna k vaší osobě přišlo takovéto ostré prohlášení?

Já jsem, mě to velmi překvapilo, protože ve svém dřívějším působení třeba s panem doktorem Čermínem jsme si velmi dobře rozuměli. Tady to prohlášení já samozřejmě nemohu brát naprosto na lehkou váhu, ale některé věci naznačují, že vychází z velmi povrchních vědomostí o mé osobě, že jsou to vytržené věty z kontextu nebo dokonce zkreslené. Nerozumím tomu, proč se tam uvádí Masaryk ...

Já doslova cituji: "Podle známých prohlášení a postojů nesplňuje tento kandidát velkou většinu kritérií, která pokládáme pro tuto vysokou funkci za rozhodující. Týká se to především poválečného uspořádání v Evropě, česko-německých vztahů a celého odkazu národních dějin v duchu Palackého, Havlíčka, Masaryka."

Já tomu trošku nerozumím, protože například o poválečném uspořádání Evropy, to jsem nikdy nekritizoval. Já jsem si dával i v dobách, kdy jsem byl prostým občanem, velký pozor na to, abych nepřipustil debatu o takzvaných Benešových dekretech, to je dehonestující označení, které dává do jednoho pytle celou kontinuitu československého práva a snaží se jaksi popřít legitimitu exilové vlády.

Nutí vás to prohlášení, které ostatně vy máte před sebou k tomu, abyste se s představiteli Českého svazu bojovníků za svobodu setkal a vysvětlil jim své postoje?

Velmi rád bych to udělal a trochu mě překvapuje, že se s tímto prohlášením setkám touto cestou, protože právě, jak říkám, dříve s panem doktorem Čermínem jsem měl jaksi častou komunikaci a měl jsem dojem, že si rozumíme. Mně je trošku proti mysli vyzvedat nějaké své domnělé zásluhy, ale já mám také v rodině řadu obětí boje proti fašismu i proti komunismu.

Říká děkan Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze Jan Sokol. Já děkuji za vašich třicet minut, věřím, že budou další, ať budete, či nebudete prezidentem. Díky a na shledanou.

Děkuji, na shledanou.


Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.


Citace rozhovoru v médiích


Sokol získal u unie, ztratil v ČSSD

Právo, 21. 2. 2003, strana 2 - Prezidentský kandidát Jan Sokol měl včera smolný den, ale mohl si za to sám. Zatímco získal jednomyslnou podporu v Poslaneckém klubu spřízněné US-DEU, ztratil horkotěžko získané body u části sociálních demokratů. Po jednání s unionisty totiž řekl, že se konečně jednalo o problémech této společnosti a nikoliv o pseudoproblémech, jako tomu bylo, podle něj, ve středu v klubu ČSSD.

Některé soc. dem. poslance tak rozezlil, že dávali v kuloárech najevo, že ho volit zřejmě nebudou. "Proč to udělal? Bylo to úplně zbytečné," řekl Právu jeden z poslanců ČSSD. "Když jsem to viděl v televizi, bylo mi jasné, že váhající kolegové z podpory Sokolovi ustoupí. Lidé se přece mohou ptát, na co chtějí," dodal poslanec.

Známé jsou výhrady některých poslanců ČSSD např. vůči Sokolovým vstřícným gestům na adresu sudetských Němců, odmítavému stanovisku k interrupcím či obhajobě školného na vysokých školách. "Tady jsme konečně mluvili o vážných věcech. O problémech této společnosti, ne o pseudoproblémech," řekl včera Sokol novinářům. Na dotaz, zda tedy soc. dem. kladli pseudodotazy, pouze podotkl: " V té věcnosti to bylo rozlišné od včerejška."

Unionisté se jej například dotazovali, zda podporuje občanskou společnost, trvale udržitelný rozvoj nebo na postoj k zahraniční politice. Sokol mj. ujistil, že nemíní zasahovat do politiky vlády a parlamentu s výjimkou krize, kterou ale v současnosti nevidí. Míní, že už minula doba charismatických vůdců, kteří strhnou náměstí, a přislíbil spolupráci. Svá rozhodnutí by podle svých slov vždy konzultoval s vládou.

Problematické zákony by se podle Sokola měly řešit dřív, než projdou vládou a parlamentem. Scházel by se proto s parlamentními skupinami a po dohodě i s premiérem. V zahraniční politice jsou, jak uvedl, na prvním místě proevropské postoje, ale hned na druhém transatlantické vztahy.

V závěru se optal ministr Vladimír Mlynář, zda se dá čekat, že se na Sokola objeví v médiích nějaké hříchy a připomněl Jaroslava Bureše a Otakara Motejla. Na ně vyšlo najevo, že v minulosti přejeli chodce. "Už se mě na to ptali Špidla se Škromachem. Nemám auto, ani řidičský průkaz," odpověděl Sokol a s nadsázkou dodal, že byl označen za ideálního kandidáta.

Proti Sokolovi se včera ozvali představitelé organizací odbojářů. "Podle známých prohlášení a postojů nesplňuje tento kandidát velkou většinu kritérií, která pokládáme pro tuto vysokou funkci za rozhodující. Týká se to především poválečného uspořádání v Evropě, česko-německých vztahů a celého odkazu národních dějin v duchu Palackého, Havlíčka a Masaryka," stojí v prohlášení podepsaném mj. šéfkou Českého svazu bojovníků za svobodu Andělou Dvořákovou či místopředsedou Jaroslavem Musialem, dříve senátorem za ČSSD.

"Nebojovali jsme za republiku, v jejímž čele by měl stát pan Jan Sokol, nebo někdo jemu podobný a jsme povinni to veřejně jménem všech živých i mrtvých odbojářů prohlásit," napsali a vyzvali senátory a poslance Sokola nevolit.

Sokol reagoval, že prohlášení nebere na lehkou váhu. Překvapilo ho ale, protože si s bývalým předsedou svazu Jakubem Čermínem dobře rozuměli. "Některé věci naznačují, že (svaz) vychází z povrchních vědomostí o mé osobě, že jsou to vytržené věty z kontextu nebo dokonce zkreslené," uvedl Sokol v BBC.


Sokol: Koalice do konce týdne uzavře dohodu o mé kandidatuře

PRAHA 20. února (ČTK) - Strany vládní koalice podle exministra školství Jana Sokola do konce týdne podepíší dohodu o jeho kandidatuře na prezidenta republiky. Sokol to dnes uvedl v pořadu Interview rozhlasové stanice BBC. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ale o existenci takové smlouvy neví. Podle něj bude dohodou společné navržení Sokolovy kandidatury.

Sokol nicméně mluví o dohodě s podpisy předsedů všech tří stran. "Domluvili jsme se, že do konce týdne bude sepsána jakási dohoda koaličních stran, že jsem jejich společným kandidátem," uvedl Sokol v BBC. Podotkl, že na takovéto smlouvě netrvá a že mu postačí slovo předsedů ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU.

"Dohodou je společná kandidátka, kterou podepisují poslanci ze všech koaličních klubů. Doufám, že tam bude 101 podpisů," uvedl Škromach, jeden z vyjednavačů ČSSD. Předpokládá, že po jednání všech koaličních klubů se musejí lídři vládních stran ještě sejít a domluvit, jak získat pro Sokola širší podporu v parlamentu, tedy i mimo vládní koalici.

Podle Sokola ani dohoda nezaručí, že při prezidentské volbě na konci února dostane hlasy všech zákonodárců vládní koalice. "Samozřejmě, že to není nějaká úplná záruka, ta volba je tajná," podotkl šestašedesátiletý profesor filozofie. Nejvíce se pochybuje o jednotě poslanců ČSSD.

Sokol v BBC rovněž uvedl, že by jako prezident nechtěl politické strany kritizovat, jak to činil Václav Havel. Přesto si ale neodpustil výtku na adresu politiků, kteří vedou permanentní volební boj. "Takže máme dojem, že pořád spolu bojují místo toho, aby koukali něco rozhodnout a udělat. Jako kdyby politika byla jen o tom, kdo s koho," poznamenal Sokol.

V případě zvolení prezidentem by si za téma svého prvního projevu zvolil posílení důvěry občanů v Českou republiku jako ve svůj stát. V kandidátském projevu se chce mimo jiné zaměřit na českou politiku, která podle Sokola prochází obdobím určitého dospívání a zrání.

Bývalý ministr školství a nynější děkan pražské fakulty humanitních studií už při své cestě na Hrad navštívil zákonodárce ČSSD a poslance US-DEU. V plánu má i setkání s ostatními parlamentními stranami a frakcemi.


Bojovníci za svobodu Sokola na Hradě nechtějí; Sokol je překvapen

PRAHA 20. února (ČTK) - Český svaz bojovníků za svobodu dnes vyzval poslance a senátory, aby v třetí prezidentské volbě nepodpořili filozofa Jana Sokola. Svazu vadí zejména Sokolův postoj k sudetoněmecké otázce. Sokola stanovisko bojovníků překvapilo a trochu mu nerozumí. Uvedl, že prohlášení místy vychází z velmi povrchních a zkreslených informací.

Sokola jako prezidentského kandidáta chtějí nominovat strany vládní koalice. Bojovníci za svobodu ale soudí, že "podle známých prohlášení a postojů nesplňuje tento kandidát velkou většinu kritérií, která pokládáme pro vysokou funkci za rozhodující".

"Týká se to především poválečného uspořádání v Evropě, česko-německých vztahů a celého odkazu národních dějin v duchu Palackého, Havlíčka a Masaryka," stojí v prohlášení svazu, které má ČTK k dispozici. Sokol označil v minulosti odsun sudetských Němců za hanebnost. Současně podotkl, že je proti revizi poválečného uspořádání, je ale pro jednání se sudetoněmeckými organizacemi.

V podvečer Sokol nechtěl pro ČTK na prohlášení bezprostředně reagovat. Později ale v rozhlasovém pořadu Interview BBC uvedl, že prohlášení nebere na lehkou váhu. Překvapilo ho ale, protože si s bývalým předsedou svazu Jakubem Čermínem dobře rozuměli. "Některé věci naznačují, že (svaz) vychází z povrchních vědomostí o mé osobě, že jsou to vytržené věty z kontextu nebo dokonce zkreslené," uvedl Sokol v BBC.

Podobné stanovisko jako svaz bojovníků dnes zveřejnila také Česká strana národně sociální (ČSNS). Ve výzvě poslaneckému klubu ČSSD uvedla, že Sokolovy postoje k česko-německým vztahům neodpovídají zájmům České republiky. Podivila se rovněž nad tím, že zákonodárci nevybírají z osobností, které "nezpochybňují historická fakta a hájí české národní zájmy".

Podle ČSNS by byl vhodnějším kandidátem například bývalý šéf Akademie věd Rudolf Zahradník. Ten ale již v minulosti vyloučil, že by se o prezidentské křeslo mohl ucházet.


Test pro kandidáta

Právo, 22. 2. 2003, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana 7 - Z vládního skorokandidáta na Hrad Jana Sokola v jednu chvíli vyšlehl pozitivní záblesk. To když se v BBC - jako jediný mezi signatáři "sudetoněmeckého" Smíření 95 - ujal obhajoby takzvaných Benešových dekretů. Ví a řekl, že jde o "dehonestující označení, které dává do jednoho pytle celou kontinuitu československého práva a snaží se jaksi popřít legitimitu exilové vlády".

Zlatá slova, klíč hradní brány doširoka otevírající... Ale jak to, že Jan Sokol jako by zhola nic netušil o ideovém vyladění svých dávných spolusignatářů a ostatních borců, kteří "Benešovy dekrety" skloňují ve všech pádech? A kteří útok na kontinuitu naší státnosti popírají a nijak je nevzrušuje? Pseudoproblém ? Proč ne?

Vždyť horký aspirant na hradní službu ve čtvrtek zcela klidně - po jednání s unionisty - označil za pseudoproblémy i další témata, která mu předchozí den předhazovali sociální demokraté. Pseudoproblémem se mu jeví například otázka vlastnictví katedrály svatého Víta. Na rozdíl od katolické církve, jíž totéž stálo za to, aby celá 90. léta vyplnila dodnes neukončenými soudními spory o určení vlastnictví k této evropské perle české - nikoli jen katolické - kultury.

Je to zásadní spor o pojetí věcí veřejných, o ideu české státnosti a o jednostranné soukromé přivlastňování toho ionoho. No prosím, možná je nicotný problém Sokolův katolický postoj k potratům. Možná je závažnější jeho veřejné nepochopení, že katolicky konfesní - jistě legitimní - proud českého myšlení a politiky je přímo protikladný - neméně legitimnímu - proudu masarykovskému. "Rozhodně se nezpronevěřuje Masarykově tradici," sekundoval svému kandidátovi rovněž nechápavě Vladimír Špidla.

Řekl bych, že by měl vrátit školné, za jehož zavedení se Jan Sokol stavěl. Naštěstí však v době historických studií pana premiéra se u nás žádné školné neplatilo (pravda, kolikrát ani nebylo zač). Dalo se doufat, že nepochybná vzdělanost, příslovečná rozvaha a osobní nevypínavost Jana Sokola budou dobrou protiváhou Václava Klause, ješitného slona v porcelánu a pragmatického thatcheristy.

Dalo se doufat, že prezidentská funkce jistým zcivilněním bude právě Sokolem konečně "odmonarchizována". Banální proslovy, že "politici ... pořád spolu bojují, místo aby koukali něco rozhodnout a udělat", a že přece "vládnou, aby něco udělali", neboť "věcí k dělání je tu dost" atd. (Jan Sokol) - takové a podobné proslovy by potom snad ani nevadily. Ale kandidát pořádně uklouzl na jiné slupce.

Řečmi o pseudoproblémech, jimiž prý byl častován poslanci ČSSD, hloupě urazil vnitřně rozháraný klub nejsilnější vládní strany. Poté, co radostně zabředl do unionistické debaty o pseudoproblému "občanské společnosti", nedokázal potlačit vnitřní nechuť k jiným myšlenkám, tématům a obavám levicové části spektra. A neobstál tak v nejjednodušším testu politika, který chce - a v případě úspěchu i musí - být opravdu prezidentem všech.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  01:13 GMT
FTSE 6406.80 -11.00
Dow Jones 12525.7 -48.11
Nasdaq 2467.70 -9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright   Nahoru ^^ BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc  
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK