BBCi Home Page BBC World News BBC Sport BBC World Service BBC Weather BBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
pátek 25. října 2002, 18:20 SEČ
Jaroslav Foldyna
předseda Severočeské organizace ČSSD
předseda Severočeské organizace ČSSD
 


Jaroslav Foldyna prohlásil, že by působení Richarda Falbra ve vedení ČSSD přispělo k lepší definici strany na politické scéně.

Záznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích



Až do 25. listopadu sbírají čeští sociální demokraté v otevřeném referendu hlasy pro své případné prezidentské kandidáty. Na výběr je čtveřice mužů - exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, ombudsman Otakar Motejl, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Potůček a expremiér a dlouholetý předseda ČSSD Miloš Zeman. Hlasování členů a příznivců sociální demokracie není závazné pro ústřední výkonný výbor strany. Hovoří Vladimír Špidla.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Toto je dotazování lidí na jejich názor a je potom na ústředním výkonném výboru, aby na základě výsledků a konkrétní situace učinil definitivní rozhodnutí. Ústřední výkonný výbor má suverénní pravomoc v sociální demokracii.

Slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly ze 16. října. Nejen o výběru sociálnědemokratického kandidáta na Pražský hrad bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda sociální demokracie Ústeckého kraje, jinak také zástupce hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Vítejte v BBC. Dobrý den.

Dobrý den. Dobrý podvečer.

Když dnes již bývalý předseda ČSSD a premiér Miloš Zeman 10. října 2002 přijel do Děčína, věnoval jste mu vánoční stromeček se slovy: "Ten strom je tady proto, aby jej Miloš Zeman mohl objímat nejen na své Vysočině, ale i v Praze, v Děčíně, kdekoliv ve své kanceláři. Ten strom je tady proto, aby se Miloš Zeman vrátil do politiky." Proč tolik stojíte o Zemanův návrat do české politiky?

Tak návrat Miloše Zemana do české politiky ..., on z ní v podstatě ani neodešel, to je jedna pravda.

Miloš Zeman ale říká, že ano.

Odešel fyzicky, nicméně myšlenky, jeho pohledy na věc tady jsou, jsou známy a celá řada lidí si říká, jak by to udělal Miloš Zeman. Takže on v té celé řadě pohledů tady jakoby zůstal, protože celá řada lidí v politice věci hodnotila, jak by se na to díval Zeman, co by se stalo, kdyby tuto koalici sestavoval Zeman, takže on z ní neodešel. On tady fakticky jakoby zůstal v těch svých pohledech, protože svým uměním dokázal se vrýt do paměti a vryl ten svůj politický styl i do toho vývoje v České republice, do politiky, takže lidé často odvozují od toho.

Nejsou to lidi, kteří nemají vlastní myšlenky?

Ne, tak bych to nemyslel, to rozhodně ne. To bychom to velice zjednodušovali. To nejsou lidi, kteří nemají vlastní myšlenky. Jsou to jak příznivci Miloše Zemana, tak i jeho odpůrci. To je přirozené, že se na věci můžete dívat a srovnávat je s předchozími postoji někoho, kdo za to stál.

Dá se to říci i tak, že existuje poměrně velká skupina lidí v české politice, kterým Miloš Zeman schází?

Nevím, jestli jim schází Miloš Zeman.

Vám konkrétně schází?

Mně schází člověk Miloš Zeman, který byl naprosto srozumitelný pro mě, pro celou řadu lidí, ale samozřejmě i pro naše partnery v zahraničí. Ano, takový politik na české politické scéně schází a vždycky bude scházet. Stejným politikem je i Václav Klaus, s kterým nesouhlasím, ale na druhou stranu vím, co říká.

Zatímco Vladimír Špidla je vám nesrozumitelný?

Ne, takto nemůže být postavená otázka, zatímco Vladimír Špidla je mi nesrozumitelný. Některé jeho kroky ano.

Máte společnou vlastnost s Václavem Klausem. Říkáte, jak má být postavena a položena otázka.

Aha, já neříkám, jak má být ...

Ne, řekl jste, že takto nemůže být postavena otázka. To jsem naposledy slyšel v tomto pořadu od Václava Klause.

To je skvělé. Tak aspoň mám něco společného s lidmi, kteří v politice něco znamenali. Václav Klaus dozajista něco znamenal a ještě znamená. Takže nevím teď, kde jsme skončili, abych se ...

Jen pro úplnost: Na dubnovém sjezdu ČSSD v roce 1999 jste kandidoval na post místopředsedy strany. Tehdejší premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman všemožně vaši kandidaturu podporoval. Vy jste však zvolen nebyl, prohrál jste. Nedá se to říci i tak, že Miloše Zemana podporujete proto, abyste se opět vrátil na výsluní?

Ne, tak bych to vůbec neviděl. Já vás trošku opravím, nebo respektive se spíš zeptám na to slovo všemožně. Já jsem byl požádán, abych kandidoval na místopředsedu strany a tím faktická podpora Miloše Zemana byla vyčerpána.

Miloš Zeman se mnoha svými prohlášeními v tisku přikláněl k tomu, že jste pracovitý člověk, a že si přeje, abyste se stal součástí jeho týmu.

Ano, je-li myšleno toto jako podpora, ale samozřejmě jsem zažil i jiné podpory, kdy fakticky ti lidé vystupovali, ale o tom není třeba polemizovat. Já se nechci vracet na jakékoliv výsluní. Já si myslím, že za deset let v té politice v ČSSD, nebo respektive já jsem od roku 1993 předsedou sociální demokracie v okrese Děčín, v okrese, který neprohrál v podstatě jediné volby, byl velice úspěšný v krajských volbách, na rozdíl od některých jiných okresů, nebo vůbec krajů, máme senátora a já věřím, že obhájíme post senátora i v této chvíli, tak já jsem ve vrcholné politice. Já si někdy říkám takové přísloví - je lepší být první v provincii než druhý v Římě, takže ...

Neusilujete o to býti druhý v Římě? Sociální demokracie bude mít na začátku roku 2003 stranický sjezd.

V této chvíli já osobně po tom netoužím takovýmto způsobem. Byl jsem osloven již několika lidmi, abych kandidoval na místopředsedu sociální demokracie.

Zvažujete kandidaturu na místopředsedu?

To by musely být okolnosti ..., musel bych být požádán také, myslím si, širší skupinou. Musel bych vědět, kdo další bude v tom týmu a kam půjdeme. Já si dovedu představit člověka ve vedení sociální demokracie, dovedu si představit Richarda Falbra, který se vrátil a působí zpátky u nás na severu, takže já bych chtěl raději vést sociální demokracii na severu Čech a vyhrát krajské volby.

Chcete tím říci, že byste si přál, aby významnou roli v ČSSD hrál Richard Falbr, a aby březnový, popřípadě dubnový sjezd strany v roce 2003 vytáhl Richarda Falbra jako čelného představitele ČSSD?

Přiznám se, že o těchto věcech uvažuji a hovořím se svými kolegy.

Je reálné, aby se Richard Falbr stal i předsedou strany?

V této chvíli tak hluboce, nebo takto detailně jsem o tom neuvažoval. Reálné je v politice téměř vše, to samozřejmě je. V této chvíli nemohu říct, že bych chtěl, nebo uvažoval o tom, aby Richard byl předsedou, nicméně dovedu si představit určitý tým, který by sociální demokracii jasně definoval, jasněji než doposud.

A Richard Falbr by byl tím lídrem, který by sociální demokracii podle vás jasněji definoval, než ji definuje Vladimír Špidla jako předseda?

Mohl by být součástí toho týmu. Já nevylučuji, že Vladimír Špidla bude ve vedení a já si nemyslím, že v této chvíli je nutné takto hovořit. Myslím si, že by působení Richarda Falbra ve vrcholném vedení ČSSD přispělo k lepší definici ČSSD na politickém spektru.

Je podle vás už v současnosti možné říci, že Richard Falbr má místopředsednické křeslo, pokud na kandidaturu přistoupí, téměř jisté, protože sociální demokracie je poměrně ...?

Pane redaktore, teď jdeme dál, než jsme byli schopni. Teď jsme řekli, že o tom uvažujeme. Já samozřejmě nevím, co Richard Falbr, detailně jeho názor. Já jsem s ním o tom hovořil.

Kývl vám?

Neříkám, že nekývl, ale neříkám, že kývl. V této chvíli jsme se takto nedohodli a nebudu mluvit o tom, co Richard Falbr řekl, nebo neřekl. Prostě z mého pohledu je politik, který by chtěl, aby sociální demokracie byla jasně definovaná na levém politickém spektru, je Richard Falbr tím člověkem, který by to dokázal, nikoliv sám, ale v týmu a ten tým je třeba vytvořit.

I v týmu Vladimíra Špidly?

I v týmu Vladimíra Špidly, samozřejmě.

Vrátíme-li se k Miloši Zemanovi. Když Miloš Zeman začal od roku 2001 mluvit o svém definitivním odchodu z české politiky, ne všichni mu věřili. Předseda ODS Václav Klaus už v březnu 2001 v Interview BBC uvedl:

Václav KLAUS, předseda ODS (zvukový záznam): Já si myslím, že to je do jisté míry gesto, kterým se ten politik snaží zalíbit a není to nevinná věc. Je to samozřejmě politická hra a někdo volí tuto hru, někdo volí hru jinou.

Březen 2001 a slova předsedy ODS Václava Klause. Český prezident Václav Havel si před rokem v rozhovoru pro BBC nebyl jist, zda parlamentní volby v červnu 2002 ukončí politickou dráhu Miloše Zemana.

Václav HAVEL, prezident České republiky (zvukový záznam): Nevím, opravdu nevím, jestli odejde pan premiér na Vysočinu objímat stromy, jak avizoval, anebo zda přece jen, sveden lákáním a pozváními, v té vysoké politice nezůstane.

Listopad 2001 a slova prezidenta republiky Václava Havla pronesená v Interview BBC. Miloš Zeman však ve svém posledním rozhovoru pro BBC uvedl, že on své slovo dodržuje a dodal:

Miloš ZEMAN, předseda vlády (ČSSD) (zvukový záznam): Energie jakéhokoliv člověka, tedy i politika je omezena. Já jsem to vždycky přirovnával k jakémusi bustru, jakémusi raketovému stupni, který má vynést družici, a tou družicí je v daném případě sociální demokracie, na oběžnou dráhu, a potom má, pokud možno na padácích, klesnout zpět do vln oceánu. A já skutečně nemám rád politiky, kteří doslova smrdí v české politice řadu, řadu let, aniž by jí cokoliv pozitivního přinesli. Takže myslím si, že jsem založil určitou tradici, byť zatím jako první, a doufám, že mě rozumnější politici, včetně Václava Klause, jednou budou následovat.

Desátý červen 2002 a slova Miloše Zemana v rozhovoru pro BBC. Nabízí se jednoduchá otázka, není návrat Miloše Zemana do politiky nemožný, nemá-li se stát lhářem, protože to, jak vystavěl svůj odchod z politiky, mu neumožňuje návrat do aktivní politiky?

Tak já se na tu věc dívám trochu jinak. Ta kategorie té politiky, do které by se vracel Miloš Zeman, je za předpokladu, že bude k tomu vyzván a my jsme ho vyzvali. Miloš Zeman neměl potřebu přijíždět do jakéhokoliv místa v této zemi a diskutovat se svými kolegy, nebo známými, aby byl vyzván, on byl vyzván nejdříve. Čili strůjci toho, aby se Miloš Zeman ...

Ale i tak to nemění podstatu věci. Miloš Zeman vstoupí do politiky a říkal, že z ní odejde a dělat ji nebude.

Tak zodpovědní lidé, a Miloš Zeman je zodpovědný člověk, reagují na potřeby svých přátel, nebo i určité silné skupiny ...

Tedy pod vlivem přátel mohou změnit názor.

A zřejmě to takto je. My jsme Miloše Zemana, a celá řada lidí, vyzvali, aby se vrátil do politiky, a to do jiné kategorie, nikoliv jako předsedu ČSSD, nebo politika ČSSD, ale do kategorie prezidenta, člověka, který bude hovořit za tuto zemi srozumitelným jazykem, jak dovnitř, tak ven a to nám již delší dobu chybí.

Miloši Zemanovi se stalo, že pod vlivem přátel změnil názor?

Můžeme to takto nazvat.

Řekl jste, že jste to byl vy a vaši přátelé, kdo velkým dílem přispěli k tomu, že Miloš Zeman přistoupil na hru, že se za jistých okolností může stát prezidentem republiky. Přemlouval ho i Miroslav Šlouf?

To se musíte zeptat Miroslava Šloufa a ne mě.

Vy nekomunikujete s Miroslavem Šloufem?

O těchto věcech jsem s ním nekomunikoval a nevím o tom.

Máte po osobních rozhovorech s Milošem Zemanem, ke kterým bezesporu v uplynulých měsících došlo, pocit, že Miloš Zeman o funkci prezidenta stojí víc, než se zdá z jeho veřejných vystoupení?

Tak mám pocit, že Miloš Zeman hovořil s dostatečně velkým počtem lidí, i významných lidí a uvědomil si, nebo respektive cítí tu podporu a můžu říct, že o to stojí. A já si myslím, že návštěva ruského velvyslance na chalupě českého důchodce, nebo amerického velvyslance na chalupě českého důchodce je významným vyzváním.

Vypovídají tyto návštěvy o tom, že Miloš Zeman zahajuje prezidentskou kampaň?

Ne, vypovídají o tom, že i zahraniční politické subjekty stojí o to, aby v politice byl člověk jako je Miloš Zeman.

Velvyslanci asi nejsou politickými subjekty.

Do jisté míry můžeme o tom hovořit takto, ale jestliže velvyslanec, byť říká, že je to neoficiální, tak nikdy není neoficiální.

Návštěvy amerického velvyslance i ruského velvyslance vypovídají o tom, že si Spojené státy americké a Ruská federace přejí, aby Miloš Zeman byl českým prezidentem?

Neřekl bych přejí, ale cítí potřebu komunikovat s tak významným politikem a můžeme se na to dívat z mého pohledu ano, je tu taková potřeba, aby politik rozměru Miloše Zemana a tedy Miloš Zeman byl v politice.

Sociální demokracie zorganizovala referendum pro členy i příznivce strany. Začalo 22. října a končí 25. listopadu. Ve hře jsou čtyři možní kandidáti na post prezidenta - exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, ombudsman Otakar Motejl, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Potůček a expremiér a dlouholetý předseda ČSSD Miloš Zeman. Předseda sociální demokracie Vladimír Špidla k závaznosti výsledků referenda pro ústřední výkonný výbor strany 15. října uvedl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Toto je dotazování lidí na jejich názor a je potom na ústředním výkonném výboru, aby na základě výsledků a konkrétní situace učinil definitivní rozhodnutí. Ústřední výkonný výbor má suverénní pravomoc v sociální demokracii.

Patnáctý říjen a slova předsedy sociální demokracie Vladimíra Špidly. Už předseda krajské organizace ČSSD v Ústeckém kraji Jaroslav Foldyna hlasoval v otevřeném referendu své strany?

V této chvíli jsem nehlasoval v referendu. Nehlasoval jsem ani pro tuto referendum. Považuji to za věc, která není na svém místě. Může se stát pozitivem, ale může se stát také negativem. Je to otázka, jak se na to kdo bude dívat.

Zatím jste nehlasoval, ani hlasovat nebudete, když se vám referendum nelíbí?

Budu hlasovat. Vzhledem k tomu, že v té stranické hierarchii existují jakási pravidla, ta se jmenují stanovy, tak já je respektuji, je to demokratické rozhodnutí většiny. Budu v referendu hlasovat, ale vzhledem k tomu, že řídím volební kampaň, nebo respektive pracuji na volební kampani komunální i senátní, takže jsem neměl čas a této věci, o které hovoříme, se budeme věnovat okamžitě po uzavření volebních místností 2. listopadu.

Je tedy jasné, předpokládám, pro koho budete hlasovat. Miloš Zeman?

Je to naprosto jasné. Budu hlasovat pro Miloše Zemana. Hovořil jsem se svými kolegy, aby také hlasovali pro Miloše Zemana. I oni pro něj chtějí hlasovat.

Ústecký kraj jako bašta Miloše Zemana?

Ne, já bych neviděl ..., já znám spoustu lidí, kteří, nebo respektive jsou místa v Ústeckém kraji, kde ten názor je různý, ale znám místa, kde je téměř stoprocentní - Litoměřice, Děčín, Most, velká část Chomutova, větší část teplického okresu, ano, tito lidé naprosto jasně říkají, budeme volit Miloše Zemana, chceme Miloše Zemana.

Naznačil jste již v tomto pořadu, že se vám způsob referenda nelíbí. Citujme například vaše slova z 8. října, kdy jste prohlásil: "Ústecký krajský výkonný výbor je pro vnitrostranické referendum na kandidáta na funkci prezidenta, avšak nesouhlasí s vnějším referendem, zejména pro jeho neprůhlednost a nepřehlednost." Trváte na těchto slovech, referendum sociální demokracie je neprůhledné a nepřehledné?

Tak v té době, když jsem to prohlásil, jsem měl k dispozici pouze jeden list A4, kde byly popsány jakési principy toho referenda. Potom bylo předsednictvo, kde jsme dostali materiál, který můžeme říkat, že byl o mnoho lépe zpracován, nicméně z ideového hlediska politická strana je takový subjekt, který na sebe bere zodpovědnost, co voličům předkládá. Jestliže jim předkládám takový program, kde jim říkám, že jim budu dělat to, či ono, tak na sebe beru odpovědnost, s čím do toho jdu. Občanské hnutí si může dovolit, nebo dělá věci naprosto jiným způsobem a my jsme politická strana a měli bychom národu a lidem předložit jednoho kandidáta, stejně jako to udělali komunisté, ODS, lidovci, prostě toto referendum se mi zdá nadbytečné, kontraproduktivní.

Berete zpět svá slova o neprůhlednosti a nepřehlednosti?

Toto referendum tak, jak bylo zpracováno mými kolegy tady v Praze, má celou řadu prvků, které do něj stanovují řád, nicméně je tam celá řada neprůhledných prvků.

Například?

Například způsob, já nevím, identifikace tzv. vnějších hlasů. To znamená, může se tam napsat Jan Novák, Dobkovice, Pepa Novák, Dobkovice, kdo zjistí, jestli to tak bylo, nebo nebylo, to je velice složité a můžeme se na to referendum dívat z obou pohledů. Můžeme říkat, že je to plusový bod pro politickou stranu, že dává možnost lidem vybrat si a můžeme říct také, že to má záporné body, protože přijde nějaký člověk z "Horní Dolní" a řekne u nás to proběhlo, tak, tak a tak a jak my budeme zdůvodňovat, že v tom "Horním Dolním" to bylo jedno jediné místo, kde se to zpochybnilo, a že všude jinde to bylo dobře. Prostě to referendum samo o sobě prostě není příznivým prvkem v politice.

Mínusy referenda, otevřeného referenda sociální demokracie podle Jaroslava Foldyny převažují?

Já se na něj tak dívám, nicméně budu dělat vše pro to, aby dostál tomu, co nám předsednictvo předložilo, aby to bylo korespondentní. Z naší strany, věřím tomu, že nedojde k žádným nepravostem.

Machinacím?

Machinacím, ano. K tomu bych se nechtěl snížit.

Tím asi narážíte na středeční informaci deníku Mladá fronta DNES. V úterý po zahájení vnitrostranického referenda redaktoři Mladé fronty DNES testovali ochranu hlasování před zneužitím. Přímo v centrále strany se jednomu z reportérů podařilo hlasovat hned třikrát, vzhledem k tomu, že pokaždé měl dohled jiný člověk. To podle vás potvrzuje vaše slova o neprůhlednosti?

Naprosto jasně.

Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda v pondělí v tomto pořadu naznačil, že by strany vládní koalice, sociální demokraté, lidovci a unionisté, mohly nakonec navrhnout jednoho společného kandidáta na prezidenta.

Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvukový záznam): Já jsem hluboce přesvědčen, že v druhém kole už bude jenom jeden kandidát. Prezident republiky bude volen, podle mě je velmi pravděpodobné, že buď bude kandidát koalice jenom jeden od samého počátku.

Říká vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Měl by podle vašeho názoru ústřední výkonný výbor po otevřeném referendu nabídnout koaličním partnerům ve vládě, unionistům a lidovcům, takového kandidáta, aby strany vládní koalice šly do jednoho kandidáta společně a měly jednoho kandidáta?

Já si to nedovedu dost dobře představit. Samozřejmě v politice vyjednávání je jednou ze zásadních metod politiky a musíte s tím počítat.

Vy si to nedovedete představit, i když lidovci a Cyril Svoboda v tomto pořadu naznačili, že by se mohli vzdát Petra Pitharta, pokud by sociální demokracie navrhla Otakara Motejla a Otakar Motejl má i přímou podporu unionistů?

Já bych proti tomu vždycky hlasoval.

Proti komu?

Proti panu Otakaru Motejlovi bych vždycky hlasoval. Tato země měla dvanáct let ve svém čele filozofa. Nemusel jsem se vším souhlasit, nicméně údobí tvorby demokracie a přístupu Václava Havla k tomu s tím filozofickým přístupem sehrálo svoji pozitivní i negativní roli.

Otakar Motejl je ale právník.

Pan Otakar Motejl je pro mě zřejmě slušný člověk, ale já nemohu podle jeho jednání a chování nic konkrétního a pozitivního k funkci prezidenta říct než to, že by se stal šedou průměrnou osobou v čele této země jenom proto, aby se na něm shodly politické strany. Emil Hácha byl také určitým výsledkem tlaku a jistě nechceme říct, že Emil Hácha jako persona, jako člověk byl od samého začátku někdo špatný. Tato země potřebuje někoho, kdo bude srozumitelný, a já to opakuji již poněkolikáté, dovnitř i ven a to jistě není Otakar Motejl.

Proč podle vás ale Miloš Zeman měl Otakara Motejla - "šedého nevýrazného člověka" jako ministra spravedlnosti?

Tak samozřejmě pan Motejl ve vztahu k právu a k profesi, kterou dělá, sehrál poměrně pozitivní roli, ale jestli jste si všiml, pane redaktore, neprosadil jediný zákon. To znamená, nedokázal vyjednávat s poslaneckými kluby o prosazení zákonů a byly dobré ty zákony, nicméně neprosadil ani jeden zákon.

Nemá tak právo na funkci prezidenta?

Nehovořme o právu. Nemá tak šanci, nemá tak schopnosti.

Ve hře je ještě jedna varianta - přímá volba hlavy státu. Na ni naléhají občanští demokraté. Podporuje ji i poslankyně US-DEU Hana Marvanová.

Hana MARVANOVÁ, poslankyně PS PČR (US-DEU) (zvukový záznam): Pokud by šlo jenom o mě, tak já jsem připravena podpořit i zkrácení příslušných lhůt, aby se příští prezident, tedy nástupce Václava Havla, mohl volit přímo, ale je mi jasné, že pro to nemusí být podpora většiny Poslanecké sněmovny, nebo většiny Senátu pro takové rychlé projednávání.

Slova unionistické poslankyně Hany Marvanové. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla je však proti rychlým změnám ústavy.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Ústavní změny jsou vážná věc, než aby se mohly dělat během několika vteřin, nebo během několika dnů. Je to důležité i z hlediska změny ústavní pozice prezidenta. Já předpokládám, že vláda předloží změny ústavy, které budou vydebatovány, a které se stanou základem pro přímou volbu prezidenta v následujícím volebním období.

Patnáctý říjen a slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Na kolik by se vám jako předsedovi krajského výboru sociální demokracie Ústeckého kraje a přítele Miloše Zemana, mohu-li vás takto, Jaroslave Foldyno, označit, podařilo přemluvit Miloše Zemana, aby šel do přímé volby?

Já si myslím, že přímá volba v této chvíli není otázkou tohoto času. Domnívám se, že ODS zase jasně prokázala účelovost, s jakou manipuluje v politice. Ona nemá žádnou ideovou hranici. Ona je pouze účelovou skupinou a toto jednoznačně teďkom prokázala.

Byť ten účel dělá pro člověka, který vám imponuje?

Samozřejmě, nelze se schovat za to, že účel světí prostředek. Já se domnívám, že přímá volba prezidenta má mnoho souvislostí, které nejsou závislé pouze na způsobu volby, ale samozřejmě na jeho pravomocích a ODS odmítla jakoukoliv další diskusi a řekla, nám stačí přímá volba. Já si myslím, že to je jasné pohrdání demokracií a samozřejmě občany venku.

Myslíte si ale, že by se, pokud by nakonec na přímou volbu došlo, v případě, že by neprošel žádný kandidát ve volbě nepřímé, tedy ve volbě oběma komorami parlamentu, že by se podařilo Miloše Zemana přemluvit na přímou volbu?

Tak já nehovořím za Miloše Zemana a nemohu hovořit za něj. To je otázka jeho postoje.

Ptám se vás, zda si myslíte, pokud byste měl odhadovat ze znalostí povahy Miloše Zemana, zda by se ho podařilo přemluvit?

To opravdu neumím v této chvíli odhadnout. Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman by měl poměrně velkou šanci, ale je to jenom otázka přípravy celé té věci, jak by ji společnost přijala. Jestliže takto tendenčně jim to předložíme, že teď se nám to hodí a teď přijďte volit, tak si myslím, že těch voleb by se zúčastnilo málo lidí a nemělo by to vypovídací schopnost. Nechci spekulovat. V politice se spekulovat jistě dá, ale já v tuto chvíli nechci o tak vážné věci spekulovat.

Česká strana sociálnědemokratická je již druhé funkční období stranou vládní, na rozdíl od předchozích čtyřech let je ovšem ve vládní koalici. První vážná krize postihla vládní koalici v září. Stalo se tak proto, že neprošel vládní návrh na zvýšení daní. Jen pro úplnost: proti hlasovala poslankyně US-DEU Hana Marvanová. Tehdy jste řekl doslova: "Já snad Haně Marvanové pošlu bonboniéru." Došlo na vaše slova? Poslal jste bonboniéru?

Ne, ne, ne, bylo to jenom takové přirovnání. Někdy člověk něco řekne, aby jaksi dal průchod tomu, co cítí. Já si myslím, že vláda složená ze tří subjektů, a to z jednoho, který je naprosto nesrozumitelný, takový, jaký Unie svobody je, je velice křehkou záležitostí a tu silnou politickou stranu, jakou je sociální demokracie, srozumitelnou, dává do role slabší a nesrozumitelné. To si myslím, že v této chvíli takto je.

Unionistická poslankyně Hana Marvanová před projednáváním státního rozpočtu na rok 2003 požaduje podle českých médií písemný dodatek ke koaliční smlouvě, nebo zápis z koaličního jednání. To však první místopředseda ČSSD Stanislav Gross odmítá.

Stanislav GROSS, 1. místopředseda ČSSD, ministr vnitra (zvukový záznam): Takže chci jasně a zřetelně říci, že žádný dodatek ke stávající koaliční smlouvě a dokumentům, které jsou podepsány, tak se žádný dodatek v souvislosti s rozpočtem na rok 2003 podepisovat nebude, respektive sociální demokracie o takovéto věci neuvažuje a nebude o ní uvažovat.

Slova prvního místopředsedy sociální demokracie Stanislava Grosse. Je podle vás nabíledni, že státní rozpočet na rok 2003 a jeho schvalování Poslaneckou sněmovnou může znamenat definitivní rozpad vládní koalice?

Tak samozřejmě může, může to znamenat.

Vy osobně byste si to přál, když tvrdíte, že ...

Přát si ...

No, počkejte, nechte mě, prosím, domluvit. ...když tvrdíte, že ona vládní koalice a účast unionistů poškozuje sociální demokracii? To jste naznačil.

Ano. Tak přát si, je to potřeba chápat v širších souvislostech, co potom a já samozřejmě mohu říct, že jsem příznivcem menšinové vlády ČSSD na základě dohod jak s ODS, tak s KSČM, protože jsou to jasně vyprofilované politické subjekty a víme, co chtějí a co nechtějí, na rozdíl od tzv. Unie svobody. V této chvíli já nejsem s to předpokládat, jak se věci budou odvíjet, jak velice stojí předáci Unie svobody o své posty ve vládě, a jak si dokáží svoji podporu obhájit na krajských plénech své politické strany. To je otázka Unie svobody.

V případě, že by neprošel státní rozpočet a ukázalo by se, že zažehnaná krize v září, že se ji nepodařilo vlastně definitivně zažehnat Vladimíru Špidlovi, měl by pak podle vás Vladimír Špidla, v případě, že by propukla vládní krize napodruhé, měl by pak podle vás, podle vašeho osobního názoru šanci obhajovat post předsedy ČSSD, nebo by to znamenalo Špidlův konec v čele ČSSD?

Ne, takto bych se na to nechtěl dívat. Já si myslím, že vývoj v politice v ČSSD bude znamenat jak Vladimír Špidla a vedení strany, ale tedy zejména, protože má největší zodpovědnost, dokáže tyto věci zvládnout a já jsem přesvědčen, že v tuto chvíli nejsme nikdo, nikdo nemůže říct, Vladimír Špidla se chová nefér v politice, i uvnitř ČSSD. Já o těchto věcech alespoň nevím. Čili buďme přímí, Vladimír Špidla, bude záležet, jak Vladimír Špidla tyto věci zvládne. To je podstatné.

Říká host Interview BBC, předseda sociální demokracie Ústeckého kraje, jinak také zástupce hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Já vám také děkuji a na shledanou.

Od mikrofonu se loučí Václav Moravec.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.

Citace rozhovoru v médiích

Expremiérovi lidé vábí Falbra

Právo, 26.10.2002, strana 2 - Stoupenci expremiéra Miloše Zemana přesvědčují někdejšího odborového vůdce a senátora Richarda Falbra, aby se vrátil do vedení ČSSD. "Já jsem s ním o tom hovořil. Neříkám, že nekývl, ale neříkám, že kývl," odpověděl včera v BBC předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna. Falbr již počátkem 90. let místopředsedou ČSSD byl. Vedení opustil a pozastavil členství poté, co byl zvolen šéfem odborů. Nyní je členem ČSSD opět a působí v Ústeckém kraji. Do vedení soc. dem. by ho mohl vynést sjezd 28. až 30. března 2003.


Zemanovi stoupenci vábí Falbra, aby se vrátil do vedení ČSSD

PRAHA 25. října (ČTK) - Stoupenci expremiéra a dlouholetého předsedy ČSSD Miloše Zemana přesvědčují někdejšího odborového vůdce a senátora Richarda Falbra, aby se vrátil do vedení ČSSD. "Já jsem s ním o tom hovořil. Neříkám, že nekývl, ale neříkám, že kývl," odpověděl na dnešní dotaz rozhlasové stanice BBC předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna, zda Falbr s návratem do vedení ČSSD souhlasí.

Falbr již počátkem devadesátých let místopředsedou ČSSD byl. Stranické vedení opustil a pozastavil své členství poté, co byl zvolen šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů. Nyní je členem ČSSD opět a působí v Ústeckém kraji. Do vrcholového vedení sociální demokracie by ho mohl vynést sjezd, který se sejde příští rok 28. až 30. března. Foldyna řekl BBC, že o této možností hovoří se svými kolegy.

Foldyna si prý dovede představit "určitý tým, který by sociální demokracii jasně definoval, jasněji než doposud". Falbr by podle něj mohl být součástí tohoto týmu. "Myslím si, že by působení Richarda Falbra ve vrcholném vedení ČSSD přispělo k lepší definici ČSSD na politickém spektru," zdůraznil.

Na dotaz, zda by se mohl Falbr stát předsedou strany, zda je to reálné, Foldyna odpověděl, že reálné je v politice téměř vše. Dodal ale, že on takovým způsobem neuvažuje a také nevylučuje, že nynější předseda Vladimír Špidla bude ve vedení. Špidla minulý týden novinářům řekl, že na březnovém sjezdu bude svou funkci obhajovat.

Foldyna hovoří o Falbrovi podobně jako o Zemanovi, který byl podle něj jako politik "naprosto srozumitelný doma i v zahraničí". Také Zemana, který prohlašoval, že odešel definitivně do politického důchodu, jeho straničtí stoupenci přesvědčili, aby se účastnil primárních prezidentských voleb, které ČSSD v těchto dnech pořádá.

Zeman podle Foldyny sice fyzicky z politiky odešel, ale jeho duch v ní zůstal. Dnešní politické dění srovnávají se situací za Zemanovy vlády jak stoupenci bývalého premiéra, tak jeho odpůrci, tvrdí Foldyna.


Přední politici ČSSD by mezi sebou rádi přivítali Falbra

PRAHA 3. listopadu (ČTK) - Někteří přední politici sociální demokracie by byli rádi, kdyby se někdejší odborářský šéf a senátor Richard Falbr dostal na březnovém sjezdu do stranického vedení. Cení si prý u něj především toho, že dovede srozumitelně formulovat názory pro veřejnost.

Dvaašedesátiletý Falbr již místopředsedou ČSSD byl v roce 1991. Později byl aktivnější v odborech. Členství v ČSSD pozastavil v roce 1992, když byl zvolen do čela odborové centrály. V červnu 1996 z ČSSD vystoupil a jako nezávislý kandidoval úspěšně do Senátu na Mostecku. Když letos na jaře přestal být šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů, do ČSSD se vrátil. Prý proto, že tam patří.

Falbrův nástupce v čele odborové centrály Milan Štěch, který o víkendu obhájil na Pelhřimovsku senátorský mandát, říká o svém předchůdci, že má velké zkušenosti z odborové práce i ze zahraničních aktivit. Určitě by podle něj byl pro sociální demokracii přínosem. Štěch soudí, že by byl Falbr i dobrým reprezentantem ČR v Evropském parlamentu.

Rozhodne-li se Falbr příští rok v březnu na sjezdu sociální demokracie kandidovat na funkci místopředsedy ČSSD, pak by ho podporoval. "On umí velice jasně a srozumitelně sdělit veřejnosti názor. To si myslím, že je jeho velice cenná vlastnost," dodal.

S podporou by mohl Falbr počítat i od nynějšího místopředsedy strany a odboráře Zdeňka Škromacha. Pokud se k návratu mezi sociálnědemokratické politické špičky rozhodne, bude ho v tom prý "rozhodně podporovat".

Hodnocení Falbra svými kolegy sdílí i místopředseda Petr Lachnit. Soudí, že je dobře čitelným politikem a že se osvědčil i jako odborový předák. K návratu do vrcholové sociálnědemokratické politiky se však musí rozhodnout on, dodal.

S Falbrem, který je členem ČSSD v Ústeckém kraji již o návratu do vrcholové stranické politiky hovořil předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna. "Já jsem s ním o tom hovořil. Neříkám, že nekývl, ale neříkám, že kývl," řekl Foldyna v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Foldyna si od Falbrova návratu do vedení ČSSD slibuje "jasnější definici" sociální demokracie. Hovoří o něm podobně jako o bývalém předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi, který byl podle něj jako politik "naprosto srozumitelný doma i v zahraničí". Také Zemana, který prohlašoval, že odešel definitivně do politického důchodu, jeho straničtí stoupenci přesvědčili, aby se účastnil primárních prezidentských voleb ČSSD.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  01:24 GMT
FTSE 6406.80 -11.00
Dow Jones 12525.7 -48.11
Nasdaq 2467.70 -9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
redakce@bbc.co.uk
 
 
 
BBC Copyright   Nahoru ^^ BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc  
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK