Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: sobota 03. prosince 2005, 13:58 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Co se děje na etiopských hranicích?
 

 
 
Etiopská žena
Lidé v Etiopii si přejí, aby už ustaly boje a nepřátelství
Jedete-li po hlavní silnici, která vede severní Etiopií, máte pocit, jako byste se proháněli po střeše Afriky.

Člověku se až tají dech nad krásami Etiopské vysočiny a Etiopského příkopu s řadou jezer a sopek, který prostupuje středem této země.

V dálce vidíte rozeklané horské štíty zalité sluncem. Míříme na sever k etiopsko-eritrejské hranici. Cesta je samá serpentina. Na kopcích stojí koptské chrámy natřené jasnými barvami.

Mladíčkové v doprovodu starců s dlouhými holemi ženou u kraje silnice stádo koz stejně jako kdysi. Po staletí se toho moc nezměnilo, snad jen ta asfaltka tu nebyla. Dá se po ní skvěle přesunovat vojenská technika.

Hranice vydobytá tisíci životů

Konečně jsme ve městě Zalembessa. Leží u hranic, na území, které si Etiopie za cenu mnoha lidských životů vydobyla před pěti lety za poslední války s Eritreou. Město předtím dva roky okupovali eritrejští vojáci.

Byl jsem tu v květnu 2000, když Zalembessu znovu obsadili Etiopané. Vzpomínám, jak tehdy při vztyčování etiopské vlajky překypovali sebedůvěrou.

Armáda, ilustrační foto
Návštěvníka překvapí nový etiopský obranný systém

Město bylo v troskách, všechny domy byly poničené, střechy ty tam.

Dnes to tu vypadá jak na staveništi. Na hlavní ulici se stále třepotá vlajka, symbol etiopské identity v oblasti, kde má otázka svrchovanosti rozhodující význam.

Zalembessa je samý ruch a shon, ale lidé jsou rozčilení. Povídá se, že zase bude válka.

Míříme ke katolickému kostelu. I ten se přestavuje. A už nás vítá sestra Kahsa Abrahová. Vede nás dál a nabízí čaj a sušenky.

"To víte," říká, "zdejší mají strach. Vidí vojáky a vědí, že Etiopie a Eritrea přesunují k hranicím své vojáky."

"Etiopská vláda sice lidi ujišťuje, že není důvod k panice, že ona válku nevypoví, ale jakmile se něco semele, hned začne mluvit jinak."

Nárazníkové pásmo

Nedaleko za městem je silnice zatarasená. U stromu sedí osamělý etiopský voják.

Dál už jít nemůžeme, tohle je etiopská severní hranice.

Do eritrejského hlavního města Asmary je to odtud asi 150 kilometrů. Rád bych tam jel a znovu se díval na třídy lemované stromy a secesní domy, díky nimž je Asmara jedním z nejkrásnějších afrických měst.

Asmara
Asmara je jedním z nejkrásnějších afrických měst

Hranici ale mohou bez problémů přecházet jen příslušníci mírových sil OSN. Hlídkují v takzvané dočasné bezpečnostní zóně.

Tohle nárazníkové pásmo má až do definitivního vymezení hranice oddělovat etiopské a eritrejské síly. Eritrea v říjnu pohyb sborů OSN výrazně omezila a napětí na hranicích zesílilo.

Je tu ale ještě něco, co stojí za to vidět: nový etiopský obranný systém.

Doprovázel nás styčný důstojník etiopské armády, plukovník Mengeša. Má honosný titul: šéf tiskového oddělení velitelství severního okruhu. Vede nás na blízký kopec, kde jsou okopy.

Ty etiopské a eritrejské jsou proslulé. V sedmdesátých a osmdesátých letech spolu obě země vedly zákopovou válku jako za té první světové.

Nové zákopy

Vojáky obou znepřátelených stran občas dělilo jen dvacet metrů. Nové zákopy už jsou zastřešené a mají betonové stěny.

Z jedné pozorovatelny je krásně vidět eritrejské území.

"Ty zákopy jsme vybudovali během deseti měsíců. Najali jsme na to místní lidi," vysvětluje plukovník Mengeša. "Je to obranný systém," zdůrazňuje a dodává, že Eritrea je nevyzpytatelná.

V současnosti tu hlídkuje jen několik vojáků. Během prohlídky případné frontové linie ale plukovník i jeho lidé zničehonic naskočili do auta a odjeli.

Ani se nerozloučili, kdo ví, možná spěchali na oběd. Je to zvláštní, ale nechali nás v těch zákopech úplně bez dozoru. A to si někteří mysleli, že nás vojáci tady u hranic nespustí z očí.

V době hrozící krize je radno zajít do kostela. Nedělní bohoslužba v Adigratu, největším městě u hranic, má něco do sebe.

Do koptského chrámu míří krátce po úsvitu mnoho věřících, někteří na sobě mají bělostný hábit. Koptská církev tady má staletou tradici.

Lidé se ale v modlitbách určitě upínají k naději, aby ta druhá tradice bojů a nepřátelství konečně vzala za své.

 
 
66Korespondent
Aktuální reportáže zpravodajů a spolupracovníků BBC
 
 
66Návrat památky
Aksúmský obelisk se po 67 letech vrací z Říma do Etiopie
 
 
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
NEJNOVĚJŠÍ
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí