Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: sobota 14. února 2004, 15:31 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Francie zakázala islámské šátky ve školách
 

 
 
Ve Francii, kde žije největší evropská muslimská komunita, byl tento týden přijat zákon, který zakazuje okázalé nošení náboženských symbolů ve veřejných institucích, především veřejných školách.

Francouzská muslimka se šátkem na hlavě
Mladým muslimkám se nošení šátku líbí

Ačkoliv se zákaz týká všech náboženství, míří především proti zvyklosti tzv. islámského šátku, kterým si mladé muslimky zakrývají vlasy a šíji.

Návrat k tomuto zvyku se ve Francii objevil koncem 80. let a opakovaně vyvolává rozsáhlé polemiky.

Mladé muslimky se zpravidla hájí tím, že šátek na jejich hlavách symbolizuje náboženskou a osobní svobodu. Kritici této zvyklosti mluví o politickém gestu. Obě strany mají svým způsobem pravdu.

Mladé muslimky si mohou myslet, že se přijetím šátku "osvobozují" a že v prostředí otevřené západní společnosti mají právo oblékat se, jak chtějí.

Odpůrci šátku se zase nemýlí, když poukazují na politickou gestikulaci skrývající se za tímto počínáním.

S islámským šátkem nebo spíše islámským závojem se v minulosti v muslimském prostředí již vícekrát spojily politické postoje, zpravidla emancipačního a protestního rázu.

Boží příkaz nebo jen zvyk?

Obhájkyně šátku tvrdí, že jeho nošení je pro muslimky božím příkazem. V koránu se však žádný oděvní příkaz podobného rázu nenajde. A pokud ano, jde o výroky mnohoznačné.

Zahalování žen je tedy spíše zvyklostí než jasně formulovanou náboženskou povinností.

 V Turecku, které se počítá mezi muslimské země, je zákaz šátku či závoje pro ženy ještě širší, než jak to formuluje nový francouzský zákon
 

Ostatně, ve většině muslimských zemí se zakrývání hlavy ženám povinně nepředepisuje, s výjimkou Íránu a donedávna tálibánského Afghánistánu.

Naopak v Turecku, které se počítá mezi muslimské země, je zákaz šátku či závoje pro ženy ještě širší, než jak to formuluje nový francouzský zákon.

Protesty proti francouzskému zákazu šátku se pak zpravidla neformulují jen nábožensky, nýbrž hlavně odkazem na svobodu volby a pluralismus v chování žen.

Nošení nebo naopak nenošení šátku či závoje je podle odpůrců zákona svobodné rozhodnutí a každý příkaz nebo naopak zákaz, co nosit a jak se oblékat, pokládají za útok na demokracii.

Francouzský zákon je tedy podle zastánců šátku zásahem do občanských svobod jednotlivců a ohrožuje demokracii.

Fenomén islámského radikalismu

"Šátková" diskuse však ve Francii odráží daleko komplexnější realitu než jen více méně teoretický spor o svobodě a náboženství. Vstupují do ní širší politické a společenské jevy.

Je to jednak sice minoritní, ale svými důsledky závažný fenomén posledního desetiletí, související s tím, že islámští radikálové využívají svobodu slova a shromažďování ve Francii a snaží se zpochybnit pomocí islámského šátku nenáboženskost veřejného života.

Jednak se do "šátkového sporu" promítají společenské, sociální, psychologické a kulturní problémy integrace severoafrických, převážně muslimských přistěhovalců a jejich dětí.

Muslimské kořeny nebrání jedněm integrovat se do moderní společnosti, jiní v tomto směru selhávají.

Islám není pro některé Francouze, vycházející z muslimské imigrace, ničím více než jen rodinnou tradicí, kulturou a folklórem.

Jiní se ho chytají jako záchranného pásu, když narazí na potíže se společensky prosadit nebo mají pocit, že jsou diskriminováni a tlačeni na společenský okraj.

Nálady francouzských muslimů ovlivňují také mezinárodní poměry, válečné konflikty, především na Blízkém východě, a míra solidarity s trpícími muslimy ve světě.

Islám se jako faktor resistence vůči integraci projevuje především předměstských sídlištních aglomeracích obývaných převážně severoafrickými přistěhovalci.

Šátek jako sebeobrana

"Citlivé čtvrti", jak se tyto urbanistické segmenty s bloky obecních bytů ve Francii nazývají, bývají opakovaně scénou skupinového násilí, vandalismu, nezřídka obchodu s drogami a další kriminality.

Dívky se šátky
Může šátek na hlavě muslimskou dívku ochránit před násilím?

Mládež z tohoto prostředí se pohybuje ve specifické subkultuře. Jejími viditelnými projevy jsou verbální hrubost, agresivita a také jisté oděvní módy. K tomu přistupuje vágní představa o islámu a to jako sumě přesně kódovných gest a jasných vzorců chování.

Taková názorová a pocitové míchanice plodí slovní útoky a hrubosti mladíků na adresu dívek, které dosáhly určitého věku a neoblékají se tak říkaje "dostatečně cudně".

Od psychického nátlaku není daleko k fyzickému násilí, jak dokazuje příklad dívky Sohan, kterou skupina mladíků před necelými dvěma lety potrestala za její údajně vyzývavé oblékání tím, že ji doslova upálila.

Pro řadu dívek se tak v "citlivých čtvrtích" stává islámský šátek nástrojem sebeobrany.

V tomto kontextu se muslimská pokrývka hlavy jeví spíše jako zrcadlo nezdaru francouzské integrační politiky než jako doklad rostoucího vlivu islámského radikalismu.

Francie nyní zvolila k obraně základů své demokracie a svobody zákaz.

Odpovídá to logice dějin francouzského sekularismu, podle níž je třeba chránit stát před náboženstvím, nikoliv naopak.

Sám o sobě však zákon nepohne s ožehavým problémem integrace. Ta bude vyžadovat něco navíc a to zcela jinou a novou politiku.

 
 
KorespondentKorespondent
Aktuální reportáže zpravodajů a spolupracovníků BBC
 
 
SOUVISEJÍCÍ ZPRÁVY
 
 
NEJNOVEJSI
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí