Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: čtvrtek 30. října 2003, 09:45 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Jaroslav Palas
 

 

Podle českého ministra zemědělství Jaroslava Palase přesáhnout náklady spojené se sedmým případem BSE a likvidací osmi stovek kusů skotu 31 miliónů korun.

Jaroslav Palas
Jaroslav Palas ve studiu BBC
 

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu i dnes zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministr zemědělství České republiky Jaroslav Palas, přeji hezký dobrý den.

Dobrý den.

Ministr personálních výměn, i tak jste prý charakterizován, alespoň se o tom hovoří v kuloárech Poslanecké sněmovny. Jak se vypořádáte s označením ministr personálních výměn.

Velice jednoduše, podívejte se, já jsem za tu dobu, kdy jsem ve funkci, vyměnil asi tolik lidí, kolik je prstů na jedné ruce. Když si vezmete jiná ministerstva, například ministerstvo pro místní rozvoj, tak je to řádově kolem sto třiceti lidí, které odešlo z ministerstva, takže nevím, proč jsem takto nazýván, ale je pravdou, že při některých výměnách došlo k určitým hysteriím.

Jako například?

Jako například u Lesů České republiky, kdy jsme vyměnili ředitele a potažmo nejužší vedení, takže to mě utvrzuje v tom, že jsem asi klepnul správné lidi přes ty správné prsty.

Když zůstanu u vašich čísel deset lidí, oproti například říkáte zhruba sto třiceti na ministerstvu pro místní rozvoj, jde o to, že těch deset lidí, je klíčových jen pro úplnost. V lednu jste odvolal ředitele Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Norberta Záliše, v červnu došlo k odvolání generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Hudlera, zároveň byla bez náhrady zrušena funkce náměstka ministra zemědělství pro vodní hospodářství, v září přišlo odvolání šéfa státního podniku Lesy České republiky Jiřího Olivy, v září se stalo i osudným měsícem i pro generálního ředitele Zemědělské vodohospodářské správy Štěpána Václavíka. Vy byste neřekl, že těch klíčových personálních změn během jednoho roku je příliš?

Nemyslím si. Za prvé tyto funkce, tak jak jste je vyjmenoval, ne všechny jsou klíčové, pravda například generálního ředitel Lesů České republiky je klíčová funkce, generální ředitel Povodí Vltavy, to je svým způsobem klíčová funkce, protože Vltava je významný tok a má spoustu významných vodních děl, takže je to, ale vždycky jsem to řešil tak, že jsem tyto lidi vystřídal odborníky z branže.

Můžete potvrdit, případně vyvrátit jednu spekulaci, o níž se hovoří, že do konce roku může dojít i na váš popud k odvolání dalšího ředitele tentokrát Českobudějovického Budvaru Jiřího Bočka?

Ne, to vylučuju.

To znamená, že jste spokojen s fungováním Jiřího Bočka jako generálního ředitele národního podniku Budějovický Budvar.

Podívejte se, pane redaktore, nikdy nemůžete být úplně spokojen, samozřejmě že v každém podniku jsou určité rezervy, že by ty výsledky mohly být i lepší, ale v této chvíli nevidím důvod, proč by měl být generální ředitel tohoto podniku měněn.

Hovořil jste o číslech, dodejme konkrétní čísla týkající se úspěšnosti, či neúspěšnosti státního pivovaru za loňský rok, ta jsou následující Budějovického Budvaru činil loni jeden milion dvě stě třináct tisíc hektolitrů piva, což je meziroční pokles o víc než sto tisíc hektolitrů. Kvůli silné koruně a záplavám klesly výnosy pivovaru o sto šedesát milionů korun na dvě a půl miliardy zhruba, hrubý zisk byl asi dvě stě osmdesát milionů korun, což znamená meziroční pokles o sto šedesát milionů, tato čísla podle vás nejsou jedním z argumentů, proč by měl být odvolán generální ředitel?

Sám jste uvedl jeden z důvodů, proč nebo dva důvody vlastně, proč ten pokles. K tomu poklesu došlo a já si myslím, že to je objektivní.

To znamená, že není důvod odvolávat?

Není důvod.

Časopis Týden ve svém posledním vydání napsal s odkazem na prosincový dopis někdejšího ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ivana Noveského, že právní pozice Budějovického Budvaru je kritická a právní forma protiprávní. Je přesvědčen ministr zemědělství Jaroslav Palas, že právní pozice Budějovického Budvaru jako národního podniku je lidově řečeno neprůstřelná?

Jsem přesvědčen o tom, že je neprůstřelná, a to, co jste právě citoval, je spekulace.

Já jsem citoval dopis Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, to znamená, že tento ...

Pokládám to za spekulaci.

Ten dopis a ...

Ano, ten dopis.

Proč?

No, z toho důvodu, že to nemá právní opodstatnění. Dokonce došlo v posledních dnech ke sporu mezi Budějovickým Budvarem a místním pivovarem Samson a Samson právě tyto argumenty používal a soud je nepotvrdil, takže je to spekulace.

Ptám se, jeden z těch argumentů zní, že de facto národní podniky jako právní subjekty zanikly k roku 1990 a že Budvar byl výjimkou v rámci zákona a že se počítalo s tím, že měl být přijat nějaký zvláštní zákon týkající se Budějovického Budvaru, to není zapotřebí podle vás?

Není to zapotřebí a podívejte, všechny tady tyto diskuse tohoto druhu vedou pouze k jedné věci, destabilizovat tento podnik a snížit jeho hodnotu, snížit hodnotu proto, aby byl snáze privatizovatelný. Já v této chvíli naprosto otevřeně říkám, že nevidím důvod a nenacházím důvod, proč by podnik, který vykazuje zisk, měl být privatizován. Jsou tady určité skupiny, lobbyistické skupiny, který ten zájem mají. Mají ten zájem proto, že si chtějí přihřát svou polívčičku, že chtějí tento podnik vehnat, nechci říct do spárů, ale prostě chtějí přihrát tento podnik některému z velkých světových pivovarů, producentů piva a já si nemyslím, že by toto české stříbro mělo být privatizováno.

Můžete konkrétněji lobbyistické skupiny, o níž hovoříte, pojmenovat?

Neumím je pojmenovat.

Myslíte, že ony lobbyistické skupiny pronikly až na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových?

Nevím, nemohu to potvrdit.

Když ředitel, někdejší ředitel tohoto úřadu Ivan Noveský napsal takový dopis?

Neumím to posoudit.

Vy jste i v tomto rozhovoru odmítl privatizaci Budějovického Budvaru, vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka před několika měsíci společně s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem o privatizaci Budvaru veřejně mluvili, později tuto tezi opustili alespoň ministr financí a nynější vicepremiér Bohuslav Sobotka s odkazem na mnoho právních sporů, které Budějovický Budvar vede. Můžete, pane ministře, říci svou konkrétní představu, zda by vůbec někdy v budoucnu podle vás měl být Budvar privatizován?

Je to otázka politického rozhodnutí. Já nejsem kompetentní k tomu, abych takového soudy dělal, pokud někdy do budoucna nějaká politická reprezentace rozhodne, že by měl být tento podnik privatizován, tak k tomu samozřejmě musí dojít. Vláda ale vždy rozhoduje ve sboru, není to rozhodnutí jednoho ministra, musí k tomu být politická vůle, já za sebe teď říkám, že není potřebné tento pivovar privatizovat, protože se rozvíjí, investuje a má poměrně solidní výsledky, samozřejmě může dojít tu a tam z roku na rok k určitým výkyvům.

To znamená, tu privatizaci nevidíte ani v horizontu následujících, řekněme, pěti šesti let?

Nemohu to posoudit.

Vrátím-li se k úvodu našeho rozhovoru a personálním změnám, které jste provedl, odvolání generálního ředitele Lesy České republiky Jiřího Olivy, dávají někteří podnikatelé v oblasti lesnictví do souvislosti, jak se k výhodným smlouvám, týkajícím se těžby dřeva, dostanou firmy blízké lidem z vašeho okolí, ředitel lesnické společnosti Les Jan Mičánek citovaný 27. října Hospodářskými novinami doslova říká, cituji: "Domnívám se, že za tímto krokem spojeným s nedávnou výměnou vedení lesů, může být snaha někoho ze systému vyřadit a naopak posílit vliv jiných," konec citátu.

Ano.

Jakými argumenty vyvrátíte tuto citovanou námitku?

Já chci říci, že především pan Mičánek je jeden z těch, který má máslo na hlavě a odvolání ředitele Olivy bylo právě z důvodu toho, že pan ředitel Oliva podléhal lidem pana Mičánka, Domese a dalším, že ten podnik vlastně neřídil pan Oliva, ale tito poradci a musím říci, že firmy blízké některým lidem byly zvýhodňovány, takže ...

Neznamená to ale, že by měly být teď zvýhodňovány firmy jiné, které mají blízko k vašim lidem z vašeho okolí.

Nejsou firmy, které jsou blízké k mým lidem, to musím výrazně odmítnout a pan Mičánek samozřejmě patří mezi ty lidi, o kterých jsem hovořil v úvodu, že jsem praštil ty správné lidi přes ty správné prsty.

Jan Mičánek je tím praštěný.

No, zřejmě ano, když takto mluví.

Když hovoříme o vašich lidech a argumentech těch, kteří zpochybňují odvolání generálního ředitele Lesy České republiky Jiřího Olivy, tak oni hovoří o roli jednoho z vašich asistentů v Poslanecké sněmovně advokáta Vojtěcha Slówika, pro úplnost, Vojtěch Slówik jedním z vašich asistentů a zároveň jednatelem a majitelem společnosti Ekofidas, která se zabývá lesnickou zemědělskou činností. Nevidíte v tom rozpor?

Nevidím v tom rozpor. Pan Slówik za prvé jako asistent, který u mě působil na část úvazku, již nepůsobí, to za prvé.

Kdy skončil?

Skončil v minulých dnech. Za druhé není tomu tak, že by mělo dojít, nemám tyto poznatky, že by mělo dojít k zvýhodnění nějakých firem kolem něj, to v žádném případě, ale ta věc se táhne do historie do roku 92, kdy došlo k transformaci lesů, tak skupina lidí, vedená právě panem inženýrem Mičánkem a Domesem provedla transformaci lesů a došlo postupně k tomu, že stát ztrácel kontrolu nad státním podnikem Lesy České republiky a státní podnik Lesy České republiky byly pod silným vlivem právě těchto lidí. V této chvíli jsou tam noví lidé, nezatížení, nejsou spojeni s žádnou skupinou a budou řízeny svým zřizovatelem, tedy ministerstvem zemědělství.

Když jste řekl, že už pro vás advokát Vojtěch Slówik nepracuje, rozumím tomu správně, že rezignoval na post asistenta.

Nerezignoval, my jsme se dohodli na tom, že má-li být moje osoba předmětem kritiky proto, že pan Slówik u mě pracuje na úvazek, řekněme, pár hodin měsíčně, kdy jako asistent poslance vyřizuje stížnosti některých voličů a poslanců, pak bude lepší, když u mě prostě nebude.

On vám dělal, nemýlím-li se, i právní analýzy, což jste řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny 16. října a ještě jste dodal, cituji doslova: "Nikomu nepodléhám a protekci neuznávám," konec citátu.

Přesně tak.

Vy tedy nepovažujete s odkazem na dobré mravy za trochu nenormální, že vaším asistentem byl někdo, kdo měl firmu a podnikal v oboru, který ovlivňoval z pohledu asistenta.

To říkáte vy, on prostě neovlivňoval. Pan doktor Slówik měl na starosti myslivost a v těchto intencích se pohyboval, v jiných věcech se nepohyboval.

Týdeník Euro, respektive jeho internetová verze v souvislosti s odchodem vašeho asistenta napsala cituji doslova: "Nelze samozřejmě vyloučit, že oznámený rozchod s ministrem Palasem ukončuje pouze vztah, ale neformální zůstane dále zachován s odkazem na to, že některá česká média referovala, že na vás advokát Vojtěch Slówik má poměrně velký vliv." Je zde na místě obava internetového vydání týdeníku Euro, že neformální vztah váš a Vojtěcha Slówika zůstane zachován?

Já nemohu ovlivnit, co Euro napíše. Můj asistent, bývalý asistent měl na mě vliv v tom smyslu, že já jsem mimo úkol, já jsem ho úkoloval a on vykonával to, co jsem mu nařídil.

Další téma, české zemědělství po vstupu země do Evropské unie. Obrazně řečeno se zdviženým prstem přijel v polovině října do České republiky evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler. Fischler pobídl Českou republiku ,aby si pospíšila se vznikem platební agentury, tato instituce má po vstupu České republiky do Evropské unie zpravovat a rozdělovat evropské a domácí peníze určené farmářům. Český velvyslanec při Evropské unii Pavel Telička k černým puntíkům, jak on doslova říká hodnocení Evropské komise na adresu České republiky, řekl:

Pavel TELIČKA (zvuková ukázka): V oblasti zemědělství určitě bude několik výstrah. Konkrétně by se mělo jednat o oblasti veterinární, ať už se bude jednat o schopnost našich zpracovatelských podniků dostát svým závazkům, nebo to bude schopnost naší veterinární správy vynucovat plnění některých těchto kroků. Za druhé mohou být určité poznámky na adresu ustavování platební agentury, to znamená instituce nezbytné k tomu, aby docházelo k výplatě těch plateb, na které budou mít naši zemědělci nárok.

Říká v rozhovoru pro BBC český velvyslanec při Evropské unii Pavel Telička. Připouští ministr zemědělství Jaroslav Palas svůj podíl na tom, že Česká republika má tyto dva problémy, o nichž hovořil Pavel Telička?

Určitě ano, zodpovídám za resort, zodpovídám za ty věci, tak samozřejmě musím připustit svůj podíl na tom, že ty práce jsou do jisté míry zpožděny, jsou zpožděny mimo jiné také proto, například u agrární platební agentury proto, že v minulosti bylo rozhodnuto, ne zcela šťastně, že budou dvě platební agentury, kdy jsme museli přijmout rozhodnutí, že budou tyto dvě platební agentury sloučeny v jednu, kdy šlo ...

Musely být sloučeny.

Ne, my jsme rozhodli o tom, že budou sloučeny, a to z důvodů těch, že nám vláda samozřejmě dala určitá omezení ve smyslu toho, že jsme nedostali tolik tabulkových míst, kolik jsem požadovali na dvě platební agentury, ale dostali jsme těch tabulkových míst méně, dostali jsme méně peněz, takže my jsme museli zkomprimovat ty věci a naprosto správně a naprosto racionálně, to zaprvé. Za druhé v průběhu toho vývoje docházelo k určitým změnám, jistě víte, že došlo k rozhodnutí Evropské unie o reformě společné zemědělské politiky, ta reforma vlastně je velice blízká zjednodušenému systému plateb, takže ty věci se pomalu nabíhaly, nabalovaly a my jsme museli reagovat, změnit strategie, měnit rozhodnutí.

Pane ministře, že vstoupím do vaší řeči, vy jste v několika rozhovorech řekl, že to zpoždění bylo vypočteno zhruba na rok a půl, nemýlím-li se. Váš předchůdce Jan Fencl, někdejší ministr zemědělství konstatuje, cituji doslova: "V době, kdy jsem opouštěl resort, byla Česká republika v přípravách platební agentury druhá za Slovinskem."

Pan ministr, pan exministr Fencl se v této věci mýlí. Práce probíhaly na informačním systému Ajax, tam probíhaly poměrně uspokojivě, ale co se týká na platební agentury, respektive v té době, kdy on rozhodl o platebních agenturách, tam došlo pouze k rozhodnutí, že budou dvě platební agentury a práce nebyly odvedeny žádné, ale prosím vás, to není potřeba brát za bernou minci. Teď je teď, já jsem zodpovědný za celý ten proces a já vás chci ujistit, že my do příštího roku, tak jak má být platební agentura spuštěna, my ji spustíme.

V případě, že by spuštěna nebyla, je to pro vás tak klíčová věc, že byste v případě, že by došlo ke zpoždění, spuštěna nebyla, že by jste rezignoval?

Já nepřipouštím, že nebude spuštěna, ona bude spuštěna, pane redaktore.

A kdyby nebyla, je to pro vás důvod k rezignaci?

Já nepřipouštím, že by nebyla spuštěna. Já vám říkám, že bude spuštěna.

A když nebude?

Já vám říkám, že bude. Nemá smysl tuto otázku vůbec pokládat.

A v případě, že bych vám ji položil, až spuštěna nebude, tak co byste mi odpověděl?

Já vám říká, že bude spuštěna. Teď se usmíváme, ale bude to tak určitě, nebojte se.

Zůstaňme ještě u toho druhého argumentu.

Ano.

.. o němž hovořil Pavel Telička, a to znamená problematika veterinárního dodržování různých norem a zákonů, což je zásadní problém z pohledu Evropské unie krom platební agentury.

Jasně, podívejte se, tato věc vychází z veterinárního zákona, ten problém, který je kritizován, spočívá v tom, že z veterinárního zákona, který vstoupil v platnost v červenci tohoto roku. Mimo jiné díky Poslanecké sněmovně, kde se ty práce bohužel vlekly, oddalovaly, tak ten zákon mohl být třeba spuštěn, nebo mohl být dán do platnosti už v dubnu, nicméně byl v červenci dán do platnosti a na tento zákon navazuje dvacet tři vyhlášek veterinárního zákona, my postupně tyto vyhlášky si připravujeme a uvádíme v život. Já chci říci, že v podstatě, to co bude toho šestého, nebo kdy ta zpráva má být kritizována, pak už to nebude aktuální, neboť ty vyhlášky ke konci tohoto měsíce budou dány do tisku.

To znamená, že jediným puntíkem může být platební agentura, ale vy garantujete, že spuštěna včas bude.

Samozřejmě.

Tudíž slova Franze Fischlera, evropského komisaře pro zemědělství, byla vyslyšena a Česká republika si pospíší.

Samozřejmě. Také to hodnocení spočívá v tom, že podle odhadů v Evropské komisi, se většina ostatních vstupujících zemí Maďarsko, Polsko, Slovensko a baltské státy dočká v této kapitole horšího hodnocení než Česko, to pokládám za správné tady zdůraznit. O tom řeč nebyla, pane redaktore.

Ano, evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler i při této chvále, o níž vy jste hovořil, při své návštěvě České republiky odpovídal i na otázku BBC, co on pokud by se zaměřil čistě na problém českého zemědělství v souvislosti se vstupem do Evropské unie, tak na tuto otázku BBC odpověděl:

Franz FISCHLER (zvuková ukázka): V první řadě je zapotřebí investic, aby se zlepšil standard českého zemědělství a výrobky se tak staly konkurenceschopnými na trhu Evropské unie. Zdejší zemědělství je v mnoha ohledech srovnatelné. S průměrem Evropské unie a důležité je i to, aby se čeští konzumenti naučili dávat přednost českým výrobkům.

Říká doslova Franz Fischler v rozhovoru pro BBC. Považujete jako ministr zemědělství investice za největší problém českého zemědělství před vstupem země do Evropské unie?

No, samozřejmě že co se týká investic, tak vždycky peníze chybějí. My jsme v posledních letech udělali to, aby náš potravinářský průmysl se zadaptoval, aby sladil krok, udělali jsme to, že jsme jako ministerstvo zemědělství vytvořili dotační titul, kterým jsme přispívali naším potravinářským a zpracovatelským podnikům na to, aby si zlepšily technické a technologické vybavení. Víte, tady je jakýsi paradox, jaká si schizofrenie, my v podstatě zodpovídáme za kvalitu potravin jako ministerstvo zemědělství, ale nejsme resortem, který zodpovídá za potravinářský průmysl, za tento průmysl zodpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu. Nicméně ze svých peněz jsme na tyto věci dali prostředky a myslím si, že celá řada podniků to uchopila, jen pro vaši informaci, v loňském roce jsme dali dvě stě sedmdesát milionů korun z našich peněz na to, aby ty zpracovatelské podniky, aby si vylepšily své technologie a tím jsme iniciovali investice za miliardu, v letošním roce to bude někde kolem tři sta padesáti čtyři sta milionů a my tím budeme iniciovat investice za dvě miliardy, takže myslím si, že něco proto děláme, aby se to zlepšilo.

Pane ministře, čeští zemědělci v souvislosti se vstupem do Evropské unie mluví o krizi, tu navíc prohloubila podle nich letošní sucha. Prezident agrární komory Václav Hlaváček před třemi měsíci před těmito mikrofony odhadl, že ztráta v zemědělství se v letošním roce oproti loňsku zdvojnásobí na sedm miliard korun. Je to i váš odhad?

Podívejte se, každopádně tento hospodářský rok mám na mysli od žní ke žním, to znamená těch loňských žní k těm letošním žním. Je to nejhorší rok podle mého odhadu od roku 1947. Vezmeme-li v úvahu, že byly v loňském roce povodně po žních, vezmeme-li v úvahu, že byl špatný podzim, kdy se nedalo zasít to, co se zaselo na přelomu roku v prvních dvou měsících letošního roku, vlastně vymrzlo díky amplitudám, no a samozřejmě léto také neukázalo svou příznivou tvář, bylo sucho v celé Evropě, také pokles cen zemědělských výrobců statisticky vyjádřeno, a to není náš výmysl, tam je pokles o čtrnáct procent, ten index je osmdesát šest procent oproti jiným odvětvím, jako je doprava, stavebnictví, kde bylo sto, sto jedna procent, takže skutečně ten rok byl velmi špatný pro zemědělce, a proto také vláda rozhodla o kompenzacích, které jsme do zemědělství pustili v rozsahu tři celé šedesát osm miliardy korun.

Ale je to číslo sedm miliard, tady položené na stole, o němž hovořil prezident agrární komory Václav Hlaváček. Je to číslo reálné a považujete onu kompenzaci zhruba více než tří miliard korun za dostatečnou?

Tak to číslo, které pan Hlaváček říká, reálné je, to za prvé a za druhé kompenzace vychází z možností našeho státního rozpočtu.

To znamená, že větší kompenzace, která by vykompenzovala celých sedm miliard uvažované ztráty, není reálná?

Podívejte se, my kryjeme ztráty. Když vezmu jenom jeden segment z těchto ztrát, například zaorávky, tak samozřejmě ztráta na hektar může činit dvanáct tisíc korun, ale my jsme kompenzovali čtyři tisíce korun, to znamená tu přímou ztrátu na vstupech, takže my jsme kompenzovali finanční prostředky za osiva, za naftu, za práci, amortizaci strojů. Takže jenom to, co je nezbytně nutné, jsme kompenzovali.

To znamená, že větší kompenzace jsou z důvodu napjatých státních financí nereálné?

Přesně tak.

Už citovaný prezident agrární komory Václav Hlaváček říká, že zemědělství je ve ztrátě i kvůli obchodním řetězcům, nejen kvůli počasí. Hlaváčkův argument zní:

Václav HLAVÁČEK (zvuková ukázka): Já si myslím, že tady zaváhání státu, stát nenastavil pravidla pro vstup nadnárodních obchodních řetězců a ty mají pole neorané a mohou v podstatě si definovat podmínky, tak jak jim to vyhovuje, to co potřebují bez ohledu na to, jestli to má, nebo nemá likvidační dopad na své dodavatele. Já jsem přesvědčen o tom, že hypermarkety ve ztrátě nejsou. Hypermarkety rozvíjejí svoji síť, ale do těch investic nevkládají své vlastní prostředky, ale vkládají tam prostředky, které získávají od zemědělců tím, že je dotlačily do pozice, která vlastně dneska je definována tím, že zemědělec musí dodávat pod vynaložené výrobní náklady, to znamená, že porušujeme všichni v České republice zákon o cenách.

Říká v rozhovoru pro BBC prezident Agrární komory České republiky Václav Hlaváček. Jak je podle vás možné, přistoupíme-li vůbec na jeho argument, souhlasíte s ním, myslíte si, že ten argument je pravdivý, nebo lichý?

Pan prezident Hlaváček tam řekl celou řadu věcí, takže tam nebyl jediný argument, těch argumentů tam bylo několik. Tak ten první, že stát podcenil tu možnost regulace výstavby supermarketu, já s ním souhlasím, já si myslím, že někdy v letech 90, 92, 93 se ten problém dal řešit, kdy se stanovily určité parametry ...

Teď už jej možné řešit není, že vstoupím s podotázkou.

Myslím si, že asi ne, kdy mohl stát v roce 92, 93 stanovit určité parametry, že na počet obyvatel může být taková plocha prodejní, to se dalo řešit, zákonem se to dalo řešit. Myslím si, že na toto už je pozdě, ale zase k těm dalším argumentům bych chtěl říct, že co se týká cen, které diktují supermarkety, tam určitou pravdu pan Hlaváček má. Ten monopol je tady evidentní, kdy oni mají možnost přitlačit zpracovatele a zpracovatel přitlačí prvovýrobce. Jenže ministerstvo zemědělství není cenovým úřadem, my nejsme schopni nějakým způsobem diktovat ceny nebo stanovit ceny, které by z druhé strany supermarkety dodržovaly a my umíme a v této chvíli je určitý návrh zákona poslance Skopala v parlamentu, kterým bychom si chtěli vynutit určité dobré mravy, tedy určité chování, solidní chování těchto supermarketů.

V čem ta novela spočívá nebo ten zákon?

Spočívá v tom, že není možné, aby supermarkety si vynucovaly, vyžadovaly regálné za to, že umístíte zboží do supermarketu, tak jim musíte zaplatit tři sta tisíc korun například, nebo že vám zaplatí za čtyři za pět měsíců, to přece není také možné, například rohlík, který je jeden den vyroben, prodán a zkonzumován, tomu dodavateli zaplatí supermarket za čtyři měsíce.

Tento návrh má vaši podporu a uděláte maximum proto, aby byl přijat?

Ano, mou podporu samozřejmě má a předpokládám, že ve sněmovně projde, ale znovu říkám, ministerstvo zemědělství není cenovým úřadem, tady musí vyvinut určitý tlak v té vertikále, právě zemědělci, zemědělští prvovýrobci, aby si vynutili ceny, které budou reálné, to znamená, které pokryjí jejich náklady a vytvoří jim určitou míru zisku, protože i ve vztahu k občanům je férovější, aby občan uplatil reálnou cenu, aby nekupoval levné zboží a z druhé strany daně, které platí tomuto státu, byly použity na mimořádné kompenzace, není to transparentní a prostě někdo maso konzumuje, někdo nekonzumuje, ať si zaplatí maso v reálné ceně ten, který ho konzumuje víc.

Poslední téma, sedmý případ BSE v České republice. Kvůli tomuto případu bude utraceno zhruba osm set kusů skotu. Dá se říci, jak velká bude kompenzace pro onoho zemědělce, zemědělský podnik, který takto vysokou ztrátu, porážku zhruba osmi set kusů dobytka utrpí?

Ano, ta porážka osm set čtrnáct kusů je velice složitá věc tristní, je to velmi nepříjemný dopad pro zemědělce nejen ten finanční, ale ten zemědělec buduje to stádo řadu let a teď přijde rozhodnutí veterinární správy, že je potřeba utratit takovéto množství dobytka. To je velice špatné, psychologicky, takže k těm kompenzacím. Ty kompenzace vychází z veterinárního zákona, kdy se stane takováto věc, tak zákon říká, že stát kompenzuje, kompenzuje se to z nákazového fondu, který je součástí vládní rezervy. V tomto případě to vychází zhruba na dvacet osm milionů korun, které stát bude muset poskytnout u tohoto zákona. Vedle toho budou další náklady tři celé dva miliony korun, které se zaplatí kafilériím za likvidaci za biologické odpady.

To znamená, že sedmý případ BSE bude stát víc než třicet dva miliony korun.

Ano, tak se to dá říct.

Peníze v tom nákazovém fondu jsou?

Jsou.

Nebo jak velká je tam částka?

Jsou, je tam asi padesát milionů.

To znamená, že v případě, že by se objevil osmý případ, tak by kompenzace, byly na ni peníze?

Určitě ano.

Jak velká je pravděpodobnost, že by byl osmý případ BSE v České republice?

To se nedá odhadnout. Podívejte se, já bych tu věc otočil do toho pozitivnějšího pohledu, především proto, že jsme zavedli určitý systém, který garantuje to, že v tom systému uvízne každý kus, který je nakažen. To znamená, občan nemusí mít strach v tom, že by pronikl tím systémem do potravinového řetězce nakažený kus.

Konstatuje ministr zemědělství České republiky Jaroslav Palas. Děkuji za rozhovor, který jste poskytl BBC, děkuji za třicet minut věnovaný této rozhlasové stanici a těším se někdy na shledanou.

Děkuji, taky se těším.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

 
 
Interview BBCArchiv Interview
Záznamy a přepisy odvysílaných rozhovorů
 
 
INTERNETOVÉ ODKAZY
 
BBC neodpovídá za obsah stránek, které neprovozuje.
 
NEJNOVĚJŠÍ:
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí