Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
 
Aktualizováno: středa 22. října 2003, 10:35 SEČ
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
Miroslav Kostelka
 

 

Ministr obrany Miroslav Kostelka odmítá, že by nový výběr nadzvukových letounů pro českou armádu byl neprůhledný.

Miroslav Kostelka
Miroslav Kostelka ve studiu BBC
 

Pavel ŠTEFKA /zvukový záznam/: Základní vojenská služba a její zrušení znamená, že nebudou prováděny další odvody, kromě těch odvodů, jak jsme říkali, dobrovolných pro profesionály budoucí, takže to je podstatný rozdíl. Celá armáda bude profesionální, měla by mít kolem 35 tisíc vojáků a občanských zaměstnanců.

Říká v rozhovoru pro BBC náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Nejen o zrušení základní vojenské služby v České republice bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Vítejte po čase v BBC, dobrý den.

Děkuji, dobrý den.

V pondělí se vláda premiéra Vladimíra Špidly dohodla na pořízení stíhaček pro českou armádu bude jako strategická zakázka. To vládě umožňuje například nevypsat výběrové řízení, ale přímo oslovit vybraného dodavatele. Existují podle ministra obrany Miroslava Kostelky nějaká rizika v souvislosti s tímto postupem?

No, tak my se samozřejmě jako ministerstvo obrany snažíme, aby se rizika minimalizovala, protože naší snahou je, aby české letectvo, česká armáda, vojenští piloti dostali nadzvuková letadla.

Je toto ten nejlepší postup, jak minimalizovat rizika, použiji-li vaší terminologie?

Je to postup, který, do kterého jsme v podstatě donuceni z hlediska časových. Já vím, že mnoho lidí to kritizuje. Já jsem poslouchal i pana poslance Nečase, ale je to skutečně tak, protože přejít na nový typ letounu, to znamená, skončit s MiG 21 zhruba v polovině příštího roku, znamená vycvičit piloty, vycvičit techniky, zejména techniky, a připravit všechno tak, aby ten provoz mohl být bezporuchový. A to znamená, že tyto otázky musí začít nejpozději někdy začátkem příštího roku, dejme tomu, na jaře.

My se k argumentům časové tísně ještě dostaneme i k argumentům opozice. Vy jste naznačil, že jste slyšel slova Petra Nečase z rozhovoru pro BBC. Ozvala se ale například i mezinárodní organizace Transparency International. Podle této organizace je připravovaná transakce neprůhledná a vláda se chystá zopakovat chyby, kterých se dopustila při minulém tenderu. Jen pro úplnost, tehdy ze soutěže na protest odstoupily všechny firmy, kromě vítězného švédsko-britského konsorcia BAE System/SAAB s gripeny. Obchod se nakonec neuskutečnil. Jak byste vyvrátil ten argument, že kráčíte pomalu, ale jistě po chybách minulého tenderu a nepoučili jste se?

Tak základní rozdíl je v tom, že všechny oslovené státy ví a věděly od začátku, že takovýto postup bude zvolen právě z toho hlediska, aby byla zajištěna ta rychlost postupu, takže všichni to ví. Dál, proběhlo několik, nazvu je, konferencí, kde všechny zúčastněné státy byly přítomny zde v České republice a měly samozřejmě dotazy doplňující k zadání. Na všechny dotazy se odpovídalo způsobem, dám příklad, zeptá se Švéd, odpovíme Švédovi, ale zároveň všem ostatním na otázku tak, aby měli přehled, co se komu říká.

To znamená, že se odpovídalo pouze, komunikovalo se pouze písemnou formou, která byla rozesílána všem?

Komunikovalo se jak ústně při těch konferencích samozřejmě, ale všechny otázky byly písemně rozesílány všem, ať se ptali, nebo se neptali.

Vstoupil jsem vám do řeči. Ještě jste chtěl doplnit...

To je tak asi všechno.

...poučení z vlády. Česká tisková kancelář s odvoláním na vaše slova v úterý odpoledne referovala, že jako hlavní argument pro průhlednost používáte to, že materiál obsahující nejdůležitější kritéria pro výběr stíhaček bude uložen u notáře a v případě pochybností tento materiál ukážete veřejnosti.

Ano, ano, je to tak. Bohužel dneska ráno jsem se dozvěděl, že včerejší uložení pan notář odmítl. A jak mi můj legislativní odbor dneska ještě odpoledne, protože mi znovu poslal, aby řešili to znovu s příslušným notářem a notáři, skutečně jim pravidla neumožňují ukládat jinou formu než písemnou, to znamená písemnou listinu.

To znamená, že zpráva České tiskové kanceláře s odvoláním na vaše slova neplatí, u notáře nic uloženo není?

U notáře bohužel CD, disk prostě uložen být nemůže. Je to na CD Romu proto, že tam už existujou určité algoritmy a výpočty, které prostě nelze převést do listinné podoby. Takže zvolíme náhradní řešení.

To je jaké?

Bude to uloženo v zapečetěné obálce tak, aby komisionálně, pravděpodobně na úřadu vlády.

Nemůžete být obviněni, že na úřadu vlády nikdo neověří, zda to CD je to, které měli k dispozici všichni oslovení?

Já si myslím, když tam bude například můj podpis nebo podpis kohokoliv i třeba z veřejnosti, mně je to úplně jedno, můžeme najít i nezávislé svědky, kteří dosvědčí, že ta obálka byla zapečetěná a podepsána jimi tak, jak bude otevřena.

Jakou..., a máte jistotu jako ministr obrany, že nakonec pořízení stíhaček pro českou armádu opět nebude zpochybněno? Víme například, že Velká Británie, nemýlím-li se, už z tohoto tenderu odstoupila, protože podle svých slov nebyla schopná splnit podmínky, které jsou na tom CD?

Ano, pokud se..., to není podmínky, které jsou na CD. Podmínky, které jsou na CD, jsou něco jiného. Byly dány podmínky a Velká Británie se zřejmě nemůže vejít zejména do ceny. A prostě těch jeden a půl miliardy, co ze začátku na to můžeme vynakládat z rozpočtu Armády České republiky, je skutečně na tu otázku dvanácti plus dvou nadzvukových letounů poměrně, když to tak nazvu, směšná částka. A jistě víte, že to jsou dvoumotorové letouny, dvojmužné nebo dvousedadlové. Tam se hodnotí provozní náklady. A pokud se tím vším mají vejít, zřejmě dospěli k názoru, že nemohou s tou cenou couvnout dolů, ale to je jejich věc. Rozhodně to není případ, který se objevil u Spojených států v souvislosti s gripeny. To je úplně jinak.

Promiňte, abych tedy tomu rozuměl zcela. Na tom CD ROMu je tolik informací, které by podle vašeho názoru, když jste je chtěl uložit k notářovi, které by byly tím hlavním argumentem pro průhlednost toho konání?

Dostaneme do konce měsíce nabídky. Tyto nabídky budou zváženy pomocí takzvaných váhových kritérií. A ten CD ROM obsahuje tyto váhová kritéria.

Kolik těch kritérií tam je? Když jste říkal, že je to na CD ROMu a že to není možné vytisknout, proto to právníci, respektive advokáti...

Tak to vám teď přesně neřeknu, ale můžu veřejnost odkázat na zítřejší tiskovou konferenci mého pana náměstka Váni, který to stoprocentně ví, kolik jich tam je.

Teď si poslechněme argumenty opozice, o nichž částečně byla řeč. Stínový ministr obrany, první místopředseda občanských demokratů Petr Nečas trvá na tom, že by vláda měla kvůli nadzvukovým letounům vypsat průhledné výběrové řízení. Nečas v rozhovoru pro BBC odmítá argument vlády, že výběrové řízení by nemohlo zajistit pilotům stíhačky do roku 2005, kdy skončí životnost ruských MiGů.

Petr NEČAS /zvukový záznam/: Tak já se tomuto argumentu usmívám. Pokud byste si našli starší vyjádření členů vlády před rokem, dvěma, třema, tak tam zjistíte, že jako hlavní důvod urychleného nákupu stíhaček gripen, které propagovali ještě před rokem a půl, tak říkali, že MiG 21 doslouží do roku 2003. Pokud do roku 2003 nebudeme mít nová nadzvuková letadla, bude to katastrofa. Pak to posunuli do roku 2004, teď je to rok 2005. Já jsem si vědom, že skutečně v roce 2005 doběhne životnost MiGů 21, ale, za prvé, ten tender jde stihnout do roku 2005, včetně opatření těch letounů. A za druhé, i kdyby náhodou se to o několik měsíců zpozdilo, tak se z bezpečnostního hlediska nestane žádná katastrofa. Je to akceptovatelné riziko a za tu cenu, že se tato vláda zjevně chystá opět do neprůhledného a podivného tenderu, tak je to neakceptovatelné.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr obrany a první místopředseda ODS Petr Nečas. Kterými konkrétními argumenty vyvrátíte tu tezi, že do roku 2005 se to přece jenom stihnout dá?

Tak, za prvé, děkuju panu poslanci Nečasovi, že potvrzuje, že skutečně MiGy končí v roce 2005 a skutečně končí zhruba v polovině roku. Jak už jsem tady hovořil předtím, to není otázka jenom dodávek těch letounů. Je to otázka přípravy techniky, přípravy techniků, personálu, pilotů na nový typ letounu, a to není otázka hodin, ani měsíců. To je otázka možná celého roku.

A kdybychom to vzali tak, že by se vypsal tender, ten by byl například čtvrtroční nebo půlroční, tak stejně ještě existuje polovina roku 2004, která dá v případě, že by ten tender skončil, tak dá rok na proškolení personálu?

Jistě tender může trvat půl roku, ale může trvat taky devět měsíců a může trvat také několik let. To závisí na tom, a tady je zas ta otázka. Vy jste se mě předtím ptal a já vám neodpověděl na lobbování. Já jsem přesvědčen, že lobbovat se bude a že média budou plné vyhlášení, plná vyhlášení o tom, jak je to neprůhledné, nebo průhledné. Já pouze za ministerstvo obrany můžu říct, že naší snahou je, aby piloti měli na čem lítat, to za prvé, aby obrana České republiky i vzdušného prostoru a střežení jejího vzdušného prostoru byly možná a abychom plnili své závazky, které máme k NATO. A tam ty závazky jsou v systému NATINEADS a proto taky ta strategická zakázka, která toto umožňuje, to je plnění závazků NATO.

Rozuměl jsem vám správně, že vy zmínky v médiích o i zpochybňování tenderu považujete za součást lobbování?

No, tak já říkám naprosto otevřeně, já s tím jsem i smířen, protože vždycky se najde někdo, kdo bude zpochybňovat jakoukoliv soutěž. I když není tak velká, nejedná se o takové částky jako v případě gripenů. Navíc je to první etapa. Samozřejmě ta druhá etapa znamená, že tato republika pravděpodobně s velkou pravděpodobností bude potřebovat zcela nová letadla. A tam už musí nastoupit ten institut veřejné obchodní soutěže se vším všudy tak, jak má být, protože na to je dostatek času, nebo bude, doufám, dostatek času.

To znamená, že tam by se nepoužil ten model strategické zakázky?

Nebylo by..., nevím, proč bychom to takto hodnotili, protože nebude důvod.

Nespojujete tedy tento model i pro druhou část?

Ne, vůbec, tak to bylo ale jasně řečeno, takto zní i materiál ve vládě. Tohle je náhradní, přechodné řešení na udržení kapacit a na udržení know how, na udržení mozků, lidí, pilotů, personálu a definitivní řešení musí jít normální obchodní soutěží, která může trvat klidně několik let.

Středa, půl devátá ráno je časem setkání vlády. Kabinet má na mimořádné schůzi rozhodovat o složení komise, která posoudí došlé nabídky té první fáze, tedy pořízení olétaných letounů, mohu-li to takto říci. Komise má mít osm členů, zástupců ministerstev obrany, zahraničí, financí a ministerstva průmyslu a obchodu. Vaše jedna z úvah je, aby v čele této komise stál váš náměstek pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva. On je ovšem lidovec, to říkám za závorku. Nemůže opozice využít tohoto argumentu a nedáváte opozici argument, že skutečně mohou hrát zájmy vládních stran? Vy jste nevzal v potaz toto, když jste se rozhodl pro Jaroslava Kopřivu?

Ne, pan Kopřiva na mě působí velice loajálním dojmem a je v té komisi proto, že jaksi to vyplývá z jeho činnosti v resortu, protože je náměstek pro vyzbrojování. Ale pokud by toto mělo činit jakékoliv potíže, ani on a vůbec ne já nemáme problém, aby tam pan náměstek Kopřiva nebyl. Ta komise může být absolutně nestranická. Já bych byl taky rád, kdyby byla absolutně nestranická.

To znamená, že jste ochoten ve středu ráno vládě navrhnout, aby v čele té komise byl nestraník a Jaroslav Kopřiva by jako člen KDU-ČSL byl postaven mimo tuto komisi?

Myslím, že mi to nedělá problém, ani panu náměstkovi Kopřivovi to problém nedělá.

Koho navrhnete?

Tam můžu vzít někoho, kohokoliv z těch lidí, kteří tam jsou, případně komisi rozšířit. Je tam například operační velitel, generál Pupiš, je tam nový velitel vzdušných sil, generál Minařík, může to být klidně někdo z průmyslu, obchodu anebo z financí nebo z ministerstva zahraničí. Takže těch možností je celá řada.

Budete tedy protlačovat ve středu ráno ve vládě verzi nestraníka?

Minimálně se o ní zmíním samozřejmě.

Neuvažoval jste o tom, že by členy komise byli i zástupci opozice, kteří by mohli dohlédnout na dodržování regulí výběru dodavatele nadzvukových letounů, kdy hovoří o neprůhledném tenderu tak, aby oni dohlíželi, že to neprůhledné nebude?

Vzhledem k tomu tak, jak jsem říkal, že bohužel pan náměstek Váňa odchází, jinak by celá ta komise už byla navržena jako nestranická, tak jsme o tom neuvažovali. Pokud by se tam měli vyskytovat členové politických stran, já, pokud s tím vláda bude souhlasit, nemám vůbec žádný problém.

Stínový ministr obrany za ODS, místopředseda občanských demokratů v rozhovoru pro BBC k možnosti vtažení opozice do hry v případě, že by byli straníci v oné komisi, říká:

Petr NEČAS /zvukový záznam/: Ani omylem. S touto klientelistickou vládou se nechat vtáhnout do spoluodpovědnosti za rozhodnutí, které bychom stejně neovlivnili, tak to bychom museli opravdu spadnout na hlavu z toho nadzvukového letounu. Protože jsme nespadli, tak na to v žádném případě nepřistoupíme. Ale ten samotný fakt, že se vláda nedokáže shodnout na takové banalitě, jako je složení výběrové komise, jenom potvrzuje naše obavy, že jsou za tím silné lobbyistické tlaky, že jsou za tím různé zájmové skupiny. A o to více budeme ostražití.

Slova místopředsedy ODS, stínového ministra obrany Petra Nečase. Musím říci, že vás trochu pobavila.

Ne, nepobavila, ale odpověděl vám vlastně za mě.

To znamená, že protože členové ODS nespadli ze stíhačky na hlavu, tak by bylo nejlepší, aby v té komisi nebyl žádný člen politické strany podle vás?

Je to, nebo bude to rozhodnutí vlády. Já si myslím, že to jednání bude velice krátké, že nebude dlouhé, nebude trvat ani půl hodiny určitě. Uvidíme zítra. Já tento názor mám, jsem jenom jedním z členů vlády. Každopádně za ministerstvo obrany, za sebe můžu slíbit, že uděláme vše proto, aby toto výběrové řízení bylo maximálně průhledné. A budeme informovat všechny, všechny, všechny, včetně opozice.

Další téma, pokračování reformy armády. Patnáctého října se veřejnost dozvěděla, že uvažujete o zániku základní vojenské služby, a to k 31. prosinci příštího roku. Hovoří náčelník generálního štábu armády Pavel Štefka.

Pavel ŠTEFKA /zvukový záznam/: Základní vojenská služba a její zrušení znamená, že nebudou prováděny další odvody, kromě těch odvodů, jak jsme říkali, dobrovolných pro profesionály budoucí, takže to je podstatný rozdíl. Celá armáda bude profesionální, měla by mít kolem 35 tisíc vojáků a občanských zaměstnanců.

Říká v rozhovoru pro BBC náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. Pane ministře, kdy předložíte do obou komor parlamentu novely zákonů, které by zajistily zrušení základní vojenské služby?

Tak jistě na těch novelách zákonů nebo na přípravě novel, abych byl přesnější, se začalo pracovat. To potrvá určitý čas, protože těch zákonů je poměrně hodně a těch jednotlivých odkazů na vojenskou základní službu prolínajících se se vzájemnými souvislostmi je poměrně velmi mnoho...

Promiňte, je to neslušné a nezdvořilé skákat do řeči, jsem si toho vědom, nicméně mi to nedá. Když jsme spolu hovořili před zhruba půlrokem, kdy jste ještě byl v pozici prvního náměstka ministra obrany a Jaroslav Tvrdík organizoval svou poslední tiskovou konferenci, tak už on hovořil o tom, že se pracuje na zrušení základní vojenské služby. Vy jste de facto ten návrh oprášil. To znamená, že jste měli půl roku k dispozici, aby se na tom pracovalo jako na rezervním scénáři?

Pracovali jsme na něm zhruba tři měsíce. Samozřejmě část práce připravena je, ale já to nepokládám za tak podstatné, protože prostě rozhodnutí padlo, pan premiér s nimi vyjádřil souhlas. Prakticky náčelník generálního štábu může navrhnout a já odsouhlasit, že vojáci prostě nebudou povoláváni k výkonu vojenské základní služby, což lze udělat. Pak existuje druhý krok, a to je metoda, kdy vládním nařízením se pozastaví odvody, a to může trvat ne několik měsíců, to může trvat rok, možná rok a půl, dva. Čili my chceme připravit skutečně reálné, dobře udělané novely zákonů nebo úpravy zákonů tak, aby prošly parlamentem, já věřím, že někdy v polovině příštího roku. To znamená, že my je připravíme asi tak do ledna, února příštího roku.

To znamená, do ledna, února je předložíte vládě...

Přesně tak.

...a v březnu by se mohly dostat do Poslanecké sněmovny, potažmo Senátu. V Poslanecké sněmovně je totiž návrh novely zákona z dílny opozičních poslanců Petra Nečase a Jana Vidíma na zkrácení základní vojenské služby. Podobný návrh je i v Senátu, který vypracoval nezávislý senátor Martin Mejstřík. Místopředseda občanských demokratů, stínový ministr obrany Petr Nečas říká v rozhovoru pro BBC, že svůj návrh opozice, rozumějme Nečas - Vidím, nestáhnou, dokud ve sněmovně nebude návrh na zrušení základní vojenské služby.

Petr NEČAS /zvukový záznam/: Já chci především počkat na to, aby vláda tento krok schválila, aby ho požehnala. Já znovu opakuji, že koncepce armády není doposud vládou schválený dokument. Je to dokument, za kterým stojí pan ministr Kostelka, já ho respektuji. Znovu opakuji, máme ve velké části postojů velice podobné názory, ale zatím to není postoj celé vlády. A znovu opakuji, je tam to riziko, že vláda nedodrží svůj slib zachování obranných výdajů v dané výši dvě celé procenta hrubého domácího produktu ročně, protože vláda již ten předchozí slib na dvě celé dvě procenta hrubého domácího produktu po několika měsících sama porušila. A já vzhledem k roku 2006, kdy se plánují největší rozpočtové škrty, této vládě nevěřím.

Slova stínového ministra obrany Petra Nečase v rozhovoru pro BBC. Jsou na místě slova skepse o nedodržení finančních zdrojů pro resort obrany v letech 2006 a tudíž obava nestáhnout návrh na zkrácení vojenské služby, který předkládá duo Nečas - Vidím?

Já pevně věřím, že na místě nejsou, protože vláda bude schvalovat koncepci 12. listopadu, bohužel o týden později, protože pan premiér chce být přítomen a 3. listopadu je řádný termín, rovněž nebude v České republice pravděpodobně. Takže jestli jde o schválení vládou, já myslím, že počkat do 12. listopadu pan poslanec klidně může, protože pevně věřím, že reforma armády vládou projde. Taky pevně věřím, že už prostě nedojde k tomu krácení ze dvou procent hrubého domácího produktu níž, protože vláda si je dobře vědoma, já jsem to několikrát zdůrazňoval, že prostě další snižování rozpočtu už by znamenalo absolutní ztrátu důvěry, absolutní ztrátu důvěry lidí, velký odchod z armády, neplnění modernizačních projektů, neplnění našich závazků, které máme směrem k NATO. A ty otázky v podstatě i vláda odsouhlasila, protože střednědobý výhled byl vládou odsouhlasen.

Před zpracováním nové verze armádní reformy, kterou podle vás s největší pravděpodobností bude vláda schvalovat 12. listopadu, náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka právě v Interview BBC mluvil o tom, že byl pozastaven nábor armádních profesionálů. Bazén, jak se tomu říká ve vaší hantýrce, těch profesionálů byl vypuštěn a nábor byl zastaven. Znamená to, že oznámení o zrušení základní vojenské služby 15. října byl nábor opět rozběhnut?

Byl rozběhnut už o něco dřív.

Kdy?

No, zhruba týden předtím.

To znamená, že teď už nabíráte, a do konce roku kolik chcete nabrat?

Ano, zatím teď k nám nastoupí zhruba 300 osob. My rovněž přesvědčujeme vojáky, kteří odchází od rušených útvarů, protože pro řadu z nich máme místo, i když třeba ne ve stejné posádce nebo u stejného útvaru, ale z těch lidí, kteří prostě, jim zanikají útvary, řada z nich přechází na nová místa. Takže já doufám, že něco kolem tisíce lidí do konce roku vlastně se nám vrátí zpátky.

Pane ministře, podle propočtu musí armáda, bude-li rušit základní vojenskou službu, nabrat v roce 2004, tedy v roce příštím, něco málo přes šest tisíc profesionálů. Není to číslo příliš vysoké?

Všechny analýzy tak, jak byly provedeny náborovými středisky, střediskem, nebo centrem pro nábor profesionálů, ukazují, že to možné je, protože zájemců je poměrně hodně. Průchodnost těmito střediskami je odpovídající a nezapomeňte, že to není nových šest tisíc, to je... My měli rekrutační cíl na příští rok zhruba 2100. To znamená, rozdíl je necelých čtyři tisíce, a to je za rok zvládnutelné.

Co se přece jenom stane, když by to číslo nebylo naplněno, byť jste optimista?

Já myslím, že i s tímto rizikem počítáme. Velitelé jsou na to připraveni. Ostatně my takovéto rozhodnutí děláme po poradách s veliteli, kteří si to sami víceméně vyžádali.

Vy jste hovořil o rušených posádkách, to je také jedna ze součástí armádní reformy. Vláda v pondělí schválila dotace pro obce postižené zánikem vojenských posádek. Ta výše dotací je 350 milionů korun, rozumím tomu správně, 350 milionů korun...

Ano.

...v roce 2004?

Ano.

Na jeden rok? Obce tuto částku považují za nedostatečnou. Citujme starostu Chlumce nad Cidlinou Miroslava Uchytila. Doslova říká: "Pokud je to konečná částka, považuji to za výsměch městům, které budou muset řešit problémy s areály, které armáda opouští," konec citátu. Když jste řekl, že 350 milionů, byť to se netýká přímo vašeho resortu, protože pomoc těmto obcím se týká resortu místního rozvoje, tedy resortu Pavla Němce. Můžete ale říci, s jakými dalšími penězi vláda počítá v letech dalších?

Tak samozřejmě rozpočet na rok 2005 a rok 2006 není zatím zpracován, je pouze hrubý výhled a střednědobý výhled. Takže ta částka teď není známá, ale věřím, že opět bude se pohybovat nejméně v těchto proporcích.

To znamená, že by to měla být, pokud možno, konstantní, ne-li vyšší částka? Nižší by rozhodně býti neměla.

Je taky potřeba vědět, že my se budeme snažit tam, kde o to obce budou stát, pomoci jiným způsobem. To znamená, předáme majetek, který budou moci využívat...

Promiňte, co kdybych vám škodolibě řekl, že možná ten majetek budete rádi předávat, protože ten majetek akorát bude majetkem problémovým.

Jistě existuje řada majetků problémových, ale existuje řada majetků, které problémové nejsou. A města ve většině případů ten majetek chtějí.

Ale samozřejmě jim asi nebudete vnucovat, protože teď v souvislosti s tím majetkem, byť to není majetek týkající se budov a podobně, tak máte 400 nebo 600 tanků snad, kterých se potřebujete také zbavit. Tak kdyby obce chtěly nějaký šrot...?

Možná, možná, možná, ale to děkuju teda za tento vtip, bylo to pěkné. Řekněte mi tu obec a já jí tam hned ty tanky pošlu.

Ne, starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil má totiž obavy, že ty peníze si rozdělí ty ze 130 obcí, které armáda opustí nejdříve. To znamená, že ten časový plán pomoci obcím, kde se budou rušit posádky, je dlouhodobější?

Určitě a navíc materiál, který prošel vládou, stanovuje různé programy, metodické postupy, jakým způsobem obce mají žádat o poskytnutí pomoci. Takže já věřím, že vše bude zveřejněno a že obce se toho chopí.

Poslední témata, například působení českých vojáků v Iráku. Reprezentanti demokratických politických stran v Basře se dnes omluvili za incident, při kterém byli čeští vojáci sedmé polní nemocnice v Basře obviněni z hanobení koránu. Jen pro úplnost, z toho je koncem září nařkl irácký šajch Sabah Saidí poté, co se poblíž nemocnice našel konfliktní leták. Na textu se súrou z koránu byl anglicky psaný hanobící nápis, který šajch připsal právě české polní nemocnici, respektive jejím pracovníkům. Považujete tou omluvou věc za vyřízenou?

Samozřejmě já jsem rád, že to takto skončilo. Jistě je to omluva, respektive poděkování, bych řekl, práci vojenské nemocnici všem lidem, kteří tam pracovali. V tom dopisu je vyjádřená hluboká vděčnost za pomoc, kterou naše polní nemocnice poskytla lidu Basry. Takže jistě a budu rád, když se tam žádné incidenty nevyskytnou.

A co se týče omluvy od šajcha Sabaha Saidía, který obvinil Čechy, Moravany a Slezany, tu nepovažujete za nutnou?

Já si myslím, že není nikoho asi možné nutit. Když se omluví, omluví, když se neomluví, neomluví. Já sám nepředpokládám, že by k omluvě došlo, ale tuto situaci skutečně považuji za takto optimálně vyřešenou.

Když hovoříte o ocenění sedmé polní nemocnice, rozhodla už vláda v pondělí o tom, jaká bude budoucnost vojenské přítomnosti, české vojenské přítomnosti v Iráku?

Vláda odsouhlasila materiál, který jsem jí předložil v pondělí, to znamená včera, s tím, že polní nemocnici tam navrhuji ukončit její činnost ke konci roku letošního, takže do konce roku 2003. A je tam pro přítomnost v Iráku návrh pokračovat, pokračovat v působnosti vojenské policie, která tam spolu s polní nemocnicí už v současné době plní úkoly v britském sektoru. Samozřejmě...

Není to nedostatečné, zhruba 50 až 60 vojenských policistů?

Tak bude muset k nim přidat nějaké logistické zabezpečení, ale to není sama výkonná složka. Jistě je to málo, ale v současné době je to maximum možného.

A poslední téma souvisí s personálními změnami na ministerstvu obrany. Náměstek ministra obrany Jan Váňa, autor armádní reformy, potvrdil BBC, že odchází do Českých aerolinií. Víte k jakému datu?

Každopádně bude ještě se mnou na zasedání vlády 12. listopadu. Čili já předpokládám, že někdy v půlce listopadu, ke konci listopadu.

Odchází z resortu obrany. Máte už jeho nástupce?

Nemám a zvažuji, jestli vůbec, pardon, funkci náměstka pro reformu obsazovat.

Kolik, jestli se nemýlím, tak v současnosti máte pět náměstků?

V současnosti pět, ano.

To znamená, že by stačili čtyři náměstci, kteří by si rozdělili Váňovu agendu?

Zvažuji i tuto možnost.

To znamená, chcete šetřit hned u náměstků, když se bude redukovat státní správa?

Tak to šetřit na jednom náměstkovi zrovna není tak...

Je to symbolické.

Je to symbolické samozřejmě. Ne, my musíme šetřit samozřejmě na celé struktuře ministerstva, generálního štábu. Ty práce jsou v podstatě ukončovány a ta reorganizace skutečně do půlky příštího roku proběhne.

Když jsme u šetření, děkuji, že jste si vyšetřil třicet minut na pořad Interview BBC. To bylo Interview BBC s ministrem obrany České republiky Miroslavem Kostelkou. Díky za váš čas.

Děkuji a hezký večer.

Někdy příště na shledanou. Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Tvrdík musí lidi vybírat

Mladá fronta DNES, 7. 11. 2003, strana 3 - Ministr financí Bohuslav Sobotka se na České aerolinie zaměřil až ve chvíli, kdy výrazně posílil svou pozici po prosazení reformy veřejných financí. Ministr se podle několika lidí obával zejména toho, že křeslo viceprezidenta pro financování obsadí Tvrdíkův poradce Radek Šnáb. Ten za minulé vlády pracoval jako poradce Sobotkova předchůdce Jiřího Rusnoka a byl autorem návrhu na vstřícný postup státu vůči investorovi zkrachovalé IPB, japonské Nomuře.

Na rozdíl od výměny na postech dvou viceprezidentů pro personalistiku a marketing však zatím Tvrdík finančního šéfa nestačil jmenovat. Vedení ČSA říká, že požadavek získávat nové šéfy ve výběrovém řízení splní a rozšíří jej i na střední článek řízení firmy. "Nově budeme u vrcholového a výkonného managamentu spolupracovat s renomovanou personální agenturou," uvedla mluvčí ČSA Marcela Picková. Tvrdík si do nejvyššího vedení přivedl jako vrchního personalistu svého někdejšího náměstka z obrany Jaroslava Švábíka.

Vyměnil i viceprezidenta pro marketing a podle BBC měl do vedení na post hlavního stratéga ČSA přijmout dalšího náměstka z obrany, Jana Váňu, který neprosadil svou verzi reformy armády. O tom, že Tvrdík dostal do rukou fungující firmu, svědčí i zářijové výsledky. ČSA za tři čtvrtletí skončily se ziskem okolo 490 milionů korun. To je ve srovnání s loňským rokem zlepšení o více než 580 milionů a o sto milionů korun lepší výsledek, než byl plán bývalého vedení ČSA.

MfD: Tvrdík už nesmí do ČSA dosazovat své známé

PRAHA 7. listopadu (ČTK) - Šéf Českých aerolinií a exministr obrany Jaroslav Tvrdík už nebude moci dosazovat do nejvyšších manažerských funkcí lidi bez výběrového řízení, jak činil doposud. Rozhodla o tom poslední dozorčí rada podniku na popud ministra financí Bohuslava Sobotky. Tvrdík po svém nástupu do vedení ČSA zahájil ve vedení firmy personální čistky, které smetly deset manažerů včetně poloviny členů nejvyššího vedení. Informuje o tom dnešní Mladá fronta Dnes.

"Dozorčí rada ČSA na svém posledním zasedání rozhodla, že na posty členů představenstva a viceprezidentů se budou vypisovat výběrová řízení. Toto rozhodnutí mělo silnou podporu ministra Sobotky," potvrdil deníku předseda dozorčí rady ČSA a náměstek ministra financí Eduard Janota.

Vedení ČSA podle listu oznámilo, že požadavek získávat nové šéfy ve výběrovém řízení splní a rozšíří jej i na střední článek řízení.

Sobotka se k tvrdému postupu proti svému bývalému kolegovi z vlády podle zdrojů z resortu odhodlal kvůli tomu, že se mu nelíbí, jaké lidi si nový šéf ČSA vzal do týmu. "Jmenování Tvrdíka do křesla šéfa aerolinií bez výběrového řízení bylo politickým rozhodnutím, které Sobotka nemohl ovlivnit," řekl MfD zdroj z vedení resortu financí.

Ministr financí se podle několika lidí obával zejména toho, že křeslo viceprezidenta pro financování obsadí Tvrdíkův poradce Radek Šnáb. Ten za minulé vlády pracoval jako poradce Sobotkova předchůdce Jiřího Rusnoka a byl autorem návrhu na vstřícný postup státu vůči investorovi zkrachovalé IPB, japonské Nomuře.

Deník připomíná, že Tvrdík si do nejvyššího vedení přivedl jako vrchního personalistu svého někdejšího náměstka z obrany Jaroslava Švábíka. Vyměnil i viceprezidenta pro marketing a podle BBC měl do vedení na post hlavního stratéga ČSA přijmout dalšího náměstka z obrany, Jana Váňu, který neprosadil svou verzi reformy armády.

Tvrdík se již ve vedení ČSA obklopil svými lidmi

Hospodářské noviny, 30. 10. 2003, strana: 15 - K 1. listopadu končí v pozici viceprezidenta pro marketink a prodej Václav Král, míří na zahraniční zastoupení firmy Necelé dva měsíce od nástupu do Českých aerolinií je jejich šéf Jaroslav Tvrdík, bývalý ministr obrany, obklopen lidmi, které si sám vybral. Z blízkých spolupracovníků jeho předchůdce Miroslava Kůly ve svých pozicích nezůstal téměř nikdo.

Nejnověji vrcholný management opouští viceprezident pro marketink a prodej Václav Král, ten v této funkci končí k 1. listopadu. Král odchází podle svých slov dobrovolně a míří na jedno z významných zahraniční zastoupení ČSA, ve hře je německý Frankfurt. "O práci v zahraničním zastoupení jsem skutečně stál a žádost o uvolnění z funkce jsem podal ještě před příchodem pana Tvrdíka," uvedl Král. Na jeho místo nastupuje Michal Požár, který dosud pracoval pro regionálního dopravce Demin Air jako ředitel pro střední a východní Evropu.

Král by měl také skončit v představenstvu Českých aerolinií, protože v něm podle německého modelu řízení, který ve firmě funguje, mají sedět vrcholní manažeři. Z "Kůlových lidí" již před několika týdny ČSA opustil i viceprezident pro finance František Slabý. O něm se bývalý prezident vyjádřil, že je to člověk na svém místě, který může společnosti ještě mnoho přinést. Slabý zároveň rezignoval na post v představenstvu, jeho místo je dosud neobsazené.

Kromě Slabého s Králem po nástupu Tvrdíka museli své pozice opustit například generální inspektor, hlavní účetní či ředitel vnějších vztahů. Lidé na nejvyšších pozicích jsou však zatím pouze pověřeni řízením, dosud nejsou jmenováni. Za Tvrdíkem má v nejbližší době zamířit také náměstek ministra obrany Jan Váňa, který to potvrdil například v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Ten by podle důvěryhodných zdrojů měl mít na starosti strategické plánování a rozvoj aerolinií. Váňa připravoval reformu armády, jejíž koncepci bude příští týden projednávat vláda. Šéfa personalistiky dělá Tvrdíkovi Jaroslav Švábík, který byl náměstkem na ministerstvu obrany. V ČSA působí také pětice poradců, kteří patří mezi nejbližší Tvrdíkovy spolupracovníky. Tvrdík zatím s tiskem přímo nekomunikuje, hodlá tak učinit až poté, co dopracuje svoji koncepci rozvoje ČSA. Ta má být hotova v průběhu listopadu.

Komise možná nestranická

Právo, 22. 10. 2003, strana 3 - Ministr obrany Miroslav Kostelka by přivítal, kdyby byla komise, která bude vybírat starší stíhačky pro českou armádu, nestranická. Uvedl to včera v BBC na otázku, zdali to, že komisi má vést jeho náměstek Jaroslav Kopřiva, který je členem vládní KDU-ČSL, nepodpoří spekulace o neprůhlednosti nákupu stíhaček.

"Je v té komisi proto, že to vyplývá z jeho činnosti v resortu, je to náměstek pro vyzbrojování," řekl ministr. Dodal, že kdyby to mělo činit jakékoli potíže, Kopřiva v komisi nebude. Místo něj by Kostelka navrhl operačního velitele Emila Pupiše či nového velitele letectva Ladislava Minaříka.

O složení komise rozhodnou dnes ministři na mimořádném zasedání vlády. S účastí opozice nepočítají. Místopředseda ODS a stínový ministr Petr Nečas na dotaz BBC, jestli by chtěli v komisi zasedat, řekl:

"Ani omylem se nenecháme touto klientelistickou vládou vtáhnout do spolurozhodnutí, které bychom stejně neovlivnili. To bychom museli spadnout na hlavu z nadzvukového letounu."

Obavy, že nákup by mohl být neprůhledný, chtěla původně obrana rozptýlit tím, že podmínky, podle nichž se budou letadla vybírat, uloží na CD u notáře. To ale pravidla neumožňují. "Disk proto bude uložen v zapečetěné obálce pravděpodobně na Úřadu vlády," podotkl Kostelka.

Švédsko bez podezření Ve způsobu nákupu použitých stíhaček pro české letectvo se z pohledu Švédska od července nic nezměnilo a vnímá jej nadále jako tendr. K rozhodnutí vlády ČR zvolit místo výběrového řízení tzv. strategickou zakázku to včera Právu řekl švédský velvyslanec Harald Fälth. "Soudě ze zpráv tisku se nic nezměnilo," řekl velvyslanec, jehož vláda nabídne Česku stroje JAS-39 Gripen.

Podle něho český kabinet pokračuje v procesu zahájeném v červenci. "Zaznamenali jsme, že nemá jít o tendr a že činitel ministerstva obrany hovořil o realizační studii. V mých očích to však vypadá jako tendr, kdy vláda vybere z předložených nabídek," uvedl velvyslanec. "Věřím, že platí to, co premiér Vladimír Špidla řekl letos v květnu švédskému předsedovi vlády Göranu Perssonovi - že proces výběru bude otevřený a transparentní a že se jej Švédsko bude moci zúčastnit na základě stejných podmínek," dodal.

"Žádné připomínky jsme nedostali, protože všichni zúčastnění dopředu věděli, že to bude strategická zakázka," uvedl ministr obrany Miroslav Kostelka na dotaz Práva, jestli se ministerstvo obrany nebojí nařčení z neprůhlednosti nákupu stíhaček.

Obrana chtěla mít podmínky tendru u notáře, nakonec jsou na vládě

PRAHA 21. října (ČTK) - Nejdůležitější kritéria pro výběr nadzvukových stíhaček pro české letectvo budou na kompaktním disku v elektronické podobě a zapečetěné obálce uložena na Úřadu vlády. Dnes ráno měli lidé z ministerstva tento materiál uložit v notářské kanceláři, to však nebylo možné. ČTK to dnes řekl ministr obrany Miroslav Kostelka.

Uložení podmínek pro výběr dodavatele 14 použitých letadel tak, aby je bylo možno nezávisle ověřit, je podle ministra důkazem, že obrana chce, aby řízení bylo co nejprůhlednější.

"Domluvili jsme se dnes odpoledne s úřadem vlády, že CD bude uloženo na Úřadu vlády tak, aby bylo průkazné, že jak bylo uloženo, bude zase otevřeno," řekl dnes v podvečer ČTK Kostelka. Dodal, že uložení materiálu u notáře nebylo možné, protože dokumenty nejsou v listinné podobě.

Opozice tvrdě kritizuje fakt, že vláda v pondělí rozhodla označit pořízení stíhaček za strategický obchod. Kabinet proto nemusí vypsat veřejné výběrové řízení.

"Pokud by k výběru došlo bez standardního výběrového řízení z několika uchazečů, tak bych to považoval za skandální a neakceptovatelné," řekl dnes ČTK stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas. Kdyby se měla opakovat blamáž s tendrem, ze kterého na protest odstoupili všichni kromě vítěze se stíhačkami JAS 39 Gripen, bylo by to podle něj na rezignaci celé vlády.

"V případě jakýchkoliv pochyb kritéria vyjmeme a ukážeme, že je hodnoceno skutečně podle nich," vysvětlil ČTK postup ministerstva Kostelka. Kritéria výběru zatím nikdo z uchazečů nezná.

V pondělí mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha označení akvizice za strategickou zdůvodnil především časovou tísní. Vojáci potřebují nové stíhačky v roce 2005, kdy doslouží poslední současné MiG-21. "To je nesmyslný důvod. Před rokem říkali, že musíme mít gripeny, nebo bude národní katastrofa," podotkl Nečas. Původní transakci kritizovala i mezinárodní organizace Transparency International.

Nečas připomněl, že z nákupu britsko-švédských stíhaček sešlo, Česko ušetřilo 80 miliard korun a katastrofa nenastala. "Navíc jsme nezničili armádu, což by se při koupi gripenů a následném krácení výdajů na obranu rozhodně stalo," dodal poslanec. Současné kroky vlády jsou podle něj jen "výmluvy, které mají omluvit nějaké pletichy, které zase chystají".

O stíhačkách bude ve středu ráno jednat vláda. Rozhodnout má o složení komise, která posoudí došlé nabídky. Komise má mít osm členů, zástupců ministerstev obrany, zahraničí, financí a ministerstva průmyslu a obchodu a vojáků. V jejím čele by měl stát Kostelkův náměstek pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva.

Kostelka dnes v pořadu Interview s BBC prohlásil, že by mu v čele komise nevadil ani nestraník. Problémy s tím prý nemá ani Kopřiva. Komise by měla vítěze doporučit do konce letošního roku.

Státy, už dříve oslovené českou vládou, mají do 31. října čas předložit své nabídky. Osloveno bylo devět zemí. Jedním z hlavních bodů zadání je, že na provoz starších půjčených stíhacích letounů může ministerstvo obrany dávat od roku 2005 přibližně 1,5 miliardy ročně.

Ze soutěže už odstoupila Velká Británie s letouny Tornado. Belgičané, Nizozemci a také Turci zřejmě mohou přijít s letadly F-16 Falcon. Stejný letoun mohou nabídnout i Američané, kteří by mohli nabídnout také letadla F/A-18 Hornet, podobně jako Kanada. U Francouzů jsou nejpravděpodobnější stíhačky Mirage 2000, Němci zase mohou nabídnout stroje F-4 Phantom a Švédové JAS-39 Gripen.

 
 
Interview BBCInterview BBC
Záznamy a přepisy odvysílaných rozhovorů
 
 
NEJNOVĚJŠÍ:
 
 
Poslat stránku emailem Verze pro tisk
 
 
  Redakce | Pomoc
 
BBC © ^^ Nahoru
 
  Archiv | Speciály | Anglicky s BBC
 
  BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
 
  Pomoc | Ochrana soukromí